Životní úroveň obyvatelstva
V projevech našich stranických a vládních
činitelů je často zdůrazňováno, že je třeba učinit vše pro zvýšení životní
úrovně našeho lidu, aby naši občané žili lépe, radostněji, kulturněji. Do
našich závodů a podniků, do všech pracovišť, do každodenního života
v našem národním hospodářství proniká a je realizováno heslo: “Za radostný
a šťastný život v socialistické vlasti.”
Ohlédneme-li se nazpět a sledujeme-li u nás cestu socialisace
rozhodně a cílevědomě nastoupenou po Vítězném Únoru, pak musíme konstatovat, že
bylo docíleno pronikavě úspěšných výsledků, že v našem státě byl nastolen
spravedlivý společenský řád, který skoncoval s vykořisťováním a
ponižováním pracujícího člověka, že bylo skoncováno s národnostním a
sociálním útiskem. V údobí dvaceti pěti let, které uplynuly od Vítězného
Února, rok co rok lze zaznamenat positivní výsledky ve zvyšování životní úrovně
našeho lidu.
Při tomto hodnocení si nemůžeme však nevzpomenout krizová léta
1968-69, kdy oportunističtí straničtí a vládní činitelé mohli přivést náš
společenský, socialistický řád na scestí, kdy politická, ekonomická a
národnostní situace ocitla se v kritickém stadiu. Náš lid, namnoze
dezorientovaný si však uvědomil do jakých poměrů by nás mohli oportunističtí
činitelé zavléci, odsoudil hlasatele, kteří pod rouškou hesla “socialismus
s lidskou tváří” chtěli narušit naše přátelství a spojenectví se
Sovětským svazem a zvrátit tak náš společenský řád do neblahých poměrů
bývalé buržoasní republiky.
Za účinného zásahu Sovětského svazu došlo k postupné
očistě od rozvratných živlů ve straně a vládě, nastává konsolidační proces,
který zásluhou nového vedení ve straně v čele s generálním tajemníkem
Ústředního výboru strany s. Dr. Gustávem Husákem, přináší velmi brzy kladné
výsledky. Tyto pozitivní výsledky konsolidace ve všech odvětvích našeho života
mají pochopitelně i příznivou odezvu na další zvyšování životní úrovně
našeho lidu.
Máme-li si učinit obraz o zvýšení životní úrovně obyvatelstva
našeho města za pětadvacetileté údobí, které uplynulo od Vítězného Února, je
třeba všimnout si několika jejich ukazatelů. Jedním z těchto ukazatelů je
vybavenost domácností, resp. bytů. Nemáme sice přesné číselné údaje o tom jak
vypadaly domácnosti našich občanů před rokem 1948, nicméně, pamětníkům této
doby je známo, že Kyjov nebyl plynofikován, v domácnostech se topilo převážně
uhlím z hnědouhelných kyjovských dolů. Do mnoha domácností nebyl zaveden
vodovod, voda se čerpala ze studní nebo jeden vodovodní kohout byl pro několik
domácností. Také málokterá domácnost byla vybavena koupelnou, splachovacím
záchodem, ledničkou, automatickou pračkou, vysavačem, radiopřijímačem a o
televizním přijímači pochopitelně nelze vůbec mluvit.
O vybavenosti dnešních bytů nám napoví přesné číselné údaje
získané z akce “Sčítání lidu, domů a bytů” v roce 1970. Je
samozřejmé, že za další dva roky se vybavenost bytů v našem městě
zkvalitnila.
Stáří bytového fondu
před r. 1870 |
255 |
1871-99 |
268 |
1900-45 |
931 |
1946-60 |
678 |
1961-65 |
463 |
1966-70 |
243 |
nezjištěno |
74 |
celkem |
2 882 |
Trvale obydlené byty podle velikostí
jen obytná kuchyně |
21 |
1 pokoj bez kuchyně |
32 |
1 pokoj s kuchyní |
475 |
2 pokoje bez kuchyně |
32 |
2 pokoje s kuchyní |
1 237 |
3 pokoje a více |
1 085 |
Počet trvale obydlených bytů
1961 |
2 379 |
1970 |
2 882 |
Trvale obydlené byty podle vybavení
Ústřední nebo etážové topení |
1 226 |
Koupelna nebo sprchový kout |
2 097 |
Vodovod |
2 743 |
Elektřina |
2 872 |
Plyn ze sítě |
1 849 |
Ohřívač vody elektrický nebo plynový |
1 118 |
Kuchyňský sporák elektrický nebo plynový |
2 074 |
celkem bytů |
2 882 |
Počet obytných ploch místností a ploch trvale obytných bytů
Celkový
počet obytných místností |
6 662 |
Plocha bytů celková |
187 380 |
Plocha obytných místností celkem |
119 810 |
Průměrný počet na byt |
|
Obytné místnosti |
2 |
Společně hospodařící domácnosti |
1 |
Bydlící osoby |
3 |
Počet m2 plochy na byt |
65 |
Počet m2 plochy na osobu |
19 |
Zabýváme-li se čísly, uvedenými
v tabulkách, můžeme jednoduchými počtářskými úkony získat další údaje.
Tak například z celkového počtu 2.882 bytů bylo po roce 1946 postaveno
1.384 bytů, zatímco 1.498 bytů je vystavěno před rokem 1946. Lze tedy usuzovat, že
za dobu socialisace, tj. od roku 1948 do roku 1973, se počet bytů v Kyjově
zdvojnásobil.
A jiné údaje: Z celkového počtu 2.882 bytů je 2.074 vybaveno
kuchyňským sporákem na vytápění buď plynem nebo elektřinou. Z celkového
počtu 2.882 bytů je 2.354 bytů dvou a vícepokojových. Z údajů získaných
sčítací akcí v roce 1970 se dovídáme, že v našem městě každá 2,5
rodina bydlí v bytě s ústředním topením.
Každá 1,5 rodina bydlí v bytě s koupelnou.
Každá 1,1 rodina bydlí v bytě se zavedeným vodovodem.
Každá 1,3 rodina bydlí v bytě napojeném na veřejnou kanalizaci.
Každá 1,6 rodina bydlí v bytě napojeném na plyn.
Každá 1,8 rodina bydlí v bytě s ohřívačem vody či dodávkou teplé.
Každá 1,5 rodina bydlí v bytě s elektrickým či plynovým sporákem.
Každá 1,4 rodina bydlí v bytě vybaveném elektrickou pračkou.
Každá 1,4 rodina bydlí v bytě vybaveném ledničkou.
Každá 1,4 rodina bydlí v bytě vybaveném televizorem.
Každá 1,5 rodina bydlí v bytě vybaveném vysavačem.
A jak to vypadá s takzvanou “vyšší
vybaveností”? Jedna rekreační chata připadá na 12,5 rodiny. Jeden motocykl
připadá na 5,4 rodiny. Jeden osobní automobil připadá na 5,2 rodiny. Vybavenost
bytů, motocykly, osobními automobily, rekreační chaty nejsou však jediným ukazatelem
životní úrovně našich občanů.
Nesporně dalším ukazatelem je odívání našich občanů. Je milý
a radostný pohled na ty naše nejmladší občánky, hovící si spokojeně
v dětských kočárcích posledního “módního typu”, vybavených čistou a
vkusnou dětskou výbavičkou. Je radostný a milý pohled na skupinky dětí
z mateřských škol, které provázejí jejich učitelky na procházkách
náměstím a ulicemi našeho města. Vidíme zde zdravé, hezké, velmi pěkně a čistě
oblečené děti, projevující radost ze života. Při této příležitosti mnohý více
pamatující Kyjovák si zavzpomíná na své dětství, při čemž se mu ve vzpomínce
vybaví obraz dětí tohoto věku, dětí nuzně oděných a obutých v botičkách
po starším sourozenci zděděných. Vybaví se mu i vzpomínka na hladem trpící a
žebrající děti. S ulehčením přitom konstatuje, že doba s trpícími,
podvyživenými dětmi minula.
Sledujeme-li oblečení naší dospívající mládeže, musíme si
přiznat, že jak mladá děvčata, tak mladí chlapci potrpí si na časovou módu a
nejsou žádné rozdíly v odívání mezi Brňačkami či Brňáky a našimi
Kyjovankami a Kyjováky. Doslova “módní přehlídku” můžeme sledovat ve vestibulu
kina Panorama, které je důstojným kulturním stánkem a chloubou našeho města. Snad
je to i toto důstojné prostředí, které všem našim občanům diktuje, aby se na
kinopředstavení “svátečně” oblékli. Kyjovská děvčata zde vidíme ve
společenských šatech, mají módně upravený účes a nechybí jim ani nějaký ten
doplněk z obchodu Klenoty. No, chtějí se líbit, a ona se nám vskutku líbí.
Ve vhodném společenském odění nezůstávají pozadu ani kyjovští
mládenci, ale i ti “dříve narození” obého pohlaví. S potěšením musíme
konstatovat, že se zde nesetkáváme jako dříve v tehdejším kině Oko, že
návštěvníci na kinopředstavení přišli i v teplácích či jinak nevhodně
oblečení a mnohdy i neoholeni. Sledujeme-li naše občany na cestě do práce a
z práce, nepoznáme podle oblečení, zda jde o učitele, či úředníka, či
dělníka pracujícího u stroje v dílně. Všichni jsou pěkně, kvalitně a
vkusně oblečeni.
Velkým problémem, před kterým stojí naše závody, jsou
parkoviště pro osobní auta zaměstnanců závodů. Valná část jich jezdí do práce
svými auty. Naši občané jsou za svoji práci dobře odměňováni, mají tedy peníze,
za které si mohou koupit nejen předměty domácí potřeby. Doplňují bytová
zařízení, staví moderní rodinné domky, zakupují byty v družstevní
výstavbě, restaurují, modernizují staré domky, staví rekreační chaty a garáže
pro svá auta.
Naši občané si také našetřené peníze ukládají, nemají
finanční tíseň a pro nepředvídané okolnosti mají finanční reservu. Naše
socialistické zřízení poskytuje postiženým občanům lékařské ošetření zdarma,
umožňuje jim zdarma léčení v nemocnicích a zdravotních ústavech, poskytuje
jim sociální zabezpečení ve stáří. Kladné ekonomické výsledky našeho
socialistického zřízení umožnily postupně zvyšování péče o přestárlé,
zvýšeny byly důchody, zvýšeny přídavky na děti, zvýšena péče o matky.
Zvýšení životní úrovně našich občanů odráží se i
v cestování nejen do všech koutů naší vlasti, ale i do zahraničí. Neustále
se množí řady Kyjováků, kteří navštívili Sovětský svaz, Polsko, Bulharsko,
Rumunsko a jiné státy. Zvyšuje se počet Kyjováků, kteří se vykoupali ve vodách
maďarského Balatonu.
Ohlédneme-li se nazpět, musíme konstatovat, že dík našemu
socialistickému zřízení, dík Vítěznému Únoru, dík cílevědomé politice
Komunistické strany Československa se životní úroveň našich občanů neustále
zvyšovala a v tomto ohledu je docíleno mnoho radostných výsledků.