Knihovnictví

    Úvodem této kapitoly cituji výňatek ze zákona o jednotné soustavě knihoven z 9. června 1959: “Posláním knihoven, důležitého a účinného masového činitele socialistické výchovy, je přispívat k všestrannému vzdělání pracujících v duchu vědeckého názoru a pomáhat při zvyšování jejich politické, kulturní a odborné úrovně, zvláště pak přispívat k rozvoji vědy a techniky, k šíření jejich poznatků a poskytovat pomoc při řešení politických i hospodářských úkolů a při rozvíjení tvůrčí iniciativy lidu v boji za vítězství socialismu.”
    V praxi toto poslání bylo již v podstatě plněno po Vítězném Únoru, kdy se uskutečňovaly velké změny v politickém a hospodářském životě v naší vlasti. Kulturní a osvětové práci byl přikládán stále větší význam. Vyvstala potřeba seznamovat soustavně a promyšleně nejširší vrstvy s opatřením strany a vlády, se zkušenostmi vědy a techniky spřátelených zemí socialistického tábora. Knihovník nemohl být již pouhým úředníkem s vymezenou půjčovní dobou. Musel se změnit v politického a pedagogického pracovníka.
    Takový přístup k práci s literaturou vyžadoval ovšem i změnu přístupu ke čtenáři, vynutil si styk s občany i mimo zdi knihovny. Knihovníci se začínají seznamovat s kolektivními formami práce se čtenáři, učí se připravovat besedy o knihách. Kniha se stává častějším pomocníkem při besedách s mládeží, při zakládání a upevňování JZD, před volbami, při stranickém školení.
    V závodech zahajují činnost technické knihovny, které sehrály nemalou úlohu při zvyšování výroby. Vždyť například v nově vybudovaném závodě Šroubárna Kyjov bylo nutno vychovat kvalifikované pracovníky z řad bývalých zemědělských dělníků. Každý nově přijatý pracovník procházel závodní a technickou knihovnou a byla mu doporučena odborná literatura. Příruční knihovny byly umístěny přímo v jednotlivých provozech. Metody Kolesova a Neklepajeva se ve Šroubárně Kyjov ujaly prostřednictvím sovětské technické literatury. Z nekvalifikovaných dělníků se stávají lisaři, z lisařů mistři, z mistrů vedoucí provozu.
    V našem městě v prvních letech po osvobození postupně se rozvíjí Okresní lidová knihovna, která ještě v roce 1953 má jen jednu sílu s polodenním pracovním úvazkem a je umístěna v jedné nevyhovující místnosti. V roce 1959 má pak tři a půl pracovní síly a otevírá samostatné oddělení pro čtenáře s pěkně vybavenou čítárnou a televizním sálem.
    V roce 1955 má knihovna 7.340 svazků knih, 732 stálých čtenářů a 22.755 výpůjček. V roce 1959 je to již 14.264 svazků, 1.268 čtenářů a 52.809 výpůjček. Progresivní rozvoj lze zaznamenat i v závodních, školních a jiných knihovnách. Také čísla o prodeji knih v kyjovské prodejně “Kniha”, jejíž kolektiv soutěží o titul Brigáda socialistické práce, jsou výmluvné. V roce 1955 činil roční obrat prodejny 390.000 Kčs, kdežto v roce 1959 je to již 506.000 Kčs.
    Činnost Okresní lidové knihovny v Kyjově nezůstala nepovšimnuta nadřízenými složkami. Za svoji úspěšnou činnost obdržela jedno z největších vyznamenání v oblasti knihovnictví – “Uznání ministerstva školství a kultury”. Územní reorganizací a včleněním okresu Kyjov do okresu Hodonín mění se Okresní lidová knihovna na Městskou lidovou knihovnu v Kyjově. Při tom však její poslání a působnost se v podstatě nemění.
    Práce Městské lidové knihovny (MěLK) je značně ztížena tím, že je umístěna ve staré, provlhlé budově, v místnostech někdejšího hostince a restaurace. Tato neblahá situace, po léta trvající, bude vyřešena v brzké době tím, že knihovna bude přemístěna do domu na náměstí, který uvolňují Komunální služby města Kyjova. (Tyto se přemístily do nově vybudovaného Domu služeb.)
    Nynější ředitelka knihovny s. Marie Poledňáková se svými spolupracovnicemi – děvčaty – jak jim říká, tvoří kolektiv, který si zaslouží pochvalu. Čtenáři navštěvující knihovnu se zde setkávají s ochotným jednáním a radostným pracovním nadšením všech členek tohoto kolektivu. Knihovna má dvě pobočky, jednu na sídlišti “Za stadionem”, druhou ve čtvrti Boršov.
    Pro informaci uvádím o naší knihovně číselné údaje za rok 1972: Stav knižního fondu: 14.967 svazků (z toho je 10.579 svazků naučné literatury). Během tohoto roku bylo 75.436 výpůjček. V pobočce knihovny “Za stadionem” bylo 15.465 výpůjček, v pobočce ve čtvrti Boršov bylo 940 výpůjček.
    Městská lidová knihovna po řadu let vyvíjí úspěšnou kulturně osvětovou činnost buď zcela samostatně nebo ve spolupráci s jinými složkami ve městě – ponejvíce s Lidovou školou umění. Tak v roce 1972 bylo uspořádáno, resp. knihovna se podílela na 56 akcích, převážně pro školy, školní družiny, mateřské školy a pionýrské oddíly. Jednalo se převážně o literární besedy spojené s předčítáním knih, často doplňované promítáním krátkých filmů. Knihovna poskytuje bibliografickou informační službu a koná metodické návštěvy do knihoven obcí, které spadají do metodického obvodu knihovny.
    Na závěr je třeba poznamenat, že naše knihovna plní své poslání dobře a úspěšnými výsledky své činnosti nemálo přispívá k výchově občanů žijících v socialistické společnosti.