Klimatickými poměry a úživností půdy skýtalo Kyjovsko od nepaměti příznivé existenční podmínky mnoha druhům zvěře. V okolí Kyjova byly při zemních pracích nalezeny mamutí kly, mamutí stoličky, kosterní zbytky, parohy a rohy v pradávných dobách zde žijící zvěře. Žil zde i pravěký lovec, o čemž svědčí kosti zvěře v příbytkových jamách náhodně objevených při vykopávkách v cihelně severně od Kyjova.
    V době feudalismu právo lovu bylo vyhraženo pouze vládnoucím vrstvám šlechtických rodů. Prostý, poddaný člověk neměl právo, pod trestem smrti, se zvěře zmocňovat, jak bylo stanoveno v “lovčím právu”. (Pověstné lovčí právo hradu Buchlova, kde na popravišti skončil život ten, kdo si přivlastnil třeba jen zajíce.)
    V době rakousko-uherského mocnářství byla myslivost ponejvíce v rukách velkostatkářů, kteří si mohli honitby pronajímat. I v době předmnichovské republiky byla v rukou majetnějších vrstev. Nuzně placenému dělníkovi bylo provozování nedostupné.
    Podstatně jiný charakter dostává myslivost v našem státě teprve v roce 1945 – po osvobození naší vlasti Sovětskou armádou. Právo na provozování myslivosti přestává být výsadou majetných, rodí se nová, lidová myslivost. Košický vládní program má historický význam pro zlidovění naší myslivosti. Buržoasní živly se postavily všemi silami proti uskutečňování pozemkové reformy a zlidovění myslivosti. Jednotlivé etapy pozemkové reformy se však uskutečňovaly i přes tento odpor. Zákon č. 225/1947 Sb. o myslivosti byl schválen a 1. ledna 1948 vstoupil v platnost. Myslivost tak získává plnou oporu v dělnické třídě.
    Vítězný Únor má pro myslivce další hluboký význam především proto, že odstranil prostřednictvím Akčních výborů Národní fronty bývalé velkostatkáře a ostatní nežádoucí živly, které socialisaci nepřály. V Kyjově, krátce po osvobození města, bylo utvořeno několik složek myslivecké organizace. V rámci tehdejšího kyjovského okresu byl utvořen Okresní myslivecký spolek, který později nesl název Okresní myslivecké sdružení (OMS) a dvě lidové myslivecké společnosti, později přejmenované na myslivecká sdružení (MS).
    Kyjovskou honitbu, jako honitbu polní, myslivecky obhospodařovala Lidová myslivecká společnost Kyjov-pole, nyní Myslivecké sdružení Kyjov-pole a lesní honitbu, pronajatou od Státních lesů, lesního závodu Buchlovice (komplex lesů v části Chřibů, jižně od silnice Vřesovice – Koryčany), myslivecky obhospodařovala Lidová myslivecká společnost Kyjov-les, nyní Myslivecké sdružení Kyjov-les. Výměry honitby MS-Kyjov-pole: 711 ha, honitba MS Kyjov-les má výměru 2.050 ha.
    Do obou těchto organizací je zapojeno na 50 kyjovských občanů-myslivců, tj. členů Českého mysliveckého svazu, dalších 50 členů je zařazeno do mysliveckých sdružení okolních obcí. Zrušením kyjovského okresu byla kyjovská okresní myslivecká organizace začleněna do Okresního výboru Českého mysliveckého svazu.
    Obě honitby jsou dobře zazvěřeny užitkovou zvěří drobnou, tj. zajícem, bažantem a koroptví, rovněž srnčí zvěř má dobré stavy v obou honitbách. V lesní honitbě je pak, mimo koroptve, navíc zastoupena zvěř jelení, zvěř černá a v době jarního tahu také sluka lesní. Ze škodné zvěře lze jmenovat lišku, jezevce, kunu lesní i skalní, tchoře a lasice. Do rejstříku škodné je třeba uvést i pytlačící psy a kočky, dále pak běžné druhy pernatých dravců.
    Aby byly udržovány dobré stavy zvěře a aby zvěř byla rovněž v dobré tělesné kondici, vyžaduje to nemálo péče, starosti a práce myslivců. Kyjovští myslivci po této stránce jsou kladně hodnoceni a vykazují dobré výsledky. Záslužnou činností myslivců je přikrmování zvěře v době zimního strádání. Kromě toho mají myslivci hodně práce v honitbě, ať už se jedná o budování a údržbu mysliveckých zařízení, zakládání zvěřních políček a remízků, příprava slanisek a lízů, zajišťování krmivové základny a akcí na tlumení škodné.
    Řada myslivců má věrné a oddané pomocníky, lovecké psy, jejichž výcvik vyžaduje také nemálo času. Kyjov stává se často dostaveníčkem kynologů při pořádaných jarních a podzimních zkouškách loveckých psů.
    Radostné okamžiky prožívají naši myslivci v lovecké sezóně. Odstřel zvěře provádí se v souladu s plánem lovu, který schvaluje Okresní národní výbor. Kromě lovu odstřelem provádí kyjovští myslivci v polní honitbě odchyt živé zvěře. Jedná se o odchyt zajíců do tenat a odchyt bažantů do podražců. V padesátých letech byl prováděn i odchyt koroptví do náhonců.
    Přehled o průměrné roční produkci zvěře v obou kyjovských mysliveckých sdruženích uvádím v tabulce:

    Kromě prací, které věnují naši myslivci ve prospěch zvelebování myslivosti, vypomáhají spoustou brigádnických hodin ve prospěch našeho zemědělství a lesnictví a zapojují se do zvelebovacích akcí v naše městě. Značná část kyjovských myslivců je aktivní ve veřejném, politickém, ekonomickém a kulturním životě našeho města. Tradiční se stala akce “Červen – měsíc myslivosti”. V rámci této akce pořádají myslivci výstavky, přednášky ve školách a organizaci Pionýra. Oblíbené jsou i v tomto měsíci pořádané myslivecké večírky na Kameňáku.
    V roce 1973 slavili myslivci 50. výročí založení myslivecké organizace. K tomuto jubileu je třeba jim popřát mnoho dalších úspěchů a “Myslivosti zdar”.