Nemocnice

    Procházíme-li areálem kyjovské nemocnice, určitě získáme velmi dobrý dojem při pohledu na výstavné objekty, na parkovou úpravu prostranství, na komunikace vedoucí k jednotlivým pavilonům a neméně příznivý dojem máme, když vstoupíme do kteréhokoliv objektu – všude vládne vzorná čistota. Zavzpomínáme-li se však na dobu prvních dnů po osvobození našeho města Sovětskou armádou, vybaví se nám obraz podstatně jiný.
    Za protektorátu nacistická okupační armáda nemocnici zabrala pro svůj “wehrmacht” a zřídila zde zápolní lazaret. Nemocnice byla natřena šedozelenou barvou působící ponurým dojmem. Před ústupem nacisté lazaret evakuovali, lékařské přístroje a zařízení oddisponovali a nemocnici doslova zpustošili. Vyžadovalo to nemalé úsilí, aby škody způsobené nacisty byly odstraněny a nemocnice dána opět do provozu.
    Nezůstalo však pouze při akci dát nemocnici do pořádku a uvést do stavu v jakém byla před válkou. V nemocnici byla zahájena rozsáhlá výstavba, vybudovány v postupných etapách nové pavilony, zřízeny nové další internáty a vybavení nemocnice novými lékařskými přístroji bylo stálou pozorností příslušných institucí podléhajících ministerstvu zdravotnictví.
    Dnes po pětadvaceti letech, které uplynuly od Vítězného Února, řadí se kyjovská nemocnice, co do výstavby, vybavenosti, úpravy areálu a kvalitou zdravotnického personálu, na přední místo v naší republice. Je to nesporně velmi dobrou vizitkou našeho socialistického zřízení a našeho národního hospodářství, které umožňuje na zdravotnictví ve prospěch našeho lidu vynakládat nesmírně velké investice.
    Nehodlám se rozepisovat o jednotlivých etapách budování a zvelebování nemocnice, je však nutno poznamenat, že kromě státem poskytnutých finančních prostředků nemalý podíl na zvelebování nemocnice, údržbě a úpravě mají všichni zaměstnanci nemocnice. Jsou to desítky, stovky a tisícovky brigádnických hodin, které zaměstnanci nemocnice odpracovali ve prospěch zvelebení tohoto zdravotnického zařízení.
    Uvádím některé údaje o naší nemocnici z dnešní doby – v roce 25. výročí Vítězného Února – tedy z roku 1973.
    Kyjovská nemocnice je zdravotnickým ústavem takzvaného 2. typu. To znamená, že má mimo základních oddělení - chirurgie, interny, ženského a dětského oddělení – i všechna ostatní odborná oddělení. V současné době je zde 17 lůžkových oddělení, primariátů, z nichž některá přesahují rámec celého okresu a zajišťují odbornou péči i několika jiných okresů. Jsou to primariáty rheumatologické, foniatrie, stomatochirurgie a kojenecký ústav. Mimo lůžková oddělení patří do komplexu nemocnice i samostatná nelůžková oddělení – centrální roentgen, pathologie, transfusní stanice, centrální laboratoř a rehabilitace.
    Mimo objekty ústavu patří k nemocnici poliklinika na Komenského ulici, kde jsou ordinace odborných lékařů – interní, ušní, nosní a krční, psychiatrie, oční, zubní, plicní a laboratoř. Ordinují zde i 4 obvodní lékaři, z nichž dva (obvod I a II) jsou určeny pro obyvatele Kyjova a další dva (obvod III a IV) slouží pro obyvatele okolních obcí.
    Ve třech kyjovských závodech – a to ve Sklárně Moravia, Šroubárně Kyjov a v závodě Československé státní autodopravy (ČSAD) jsou závodní ordinace sloužící současně pro několik jiných závodů. Odborní dětští lékaři pracují na detašované poliklinice v samostatné budově na Komenského ulici.
    Zaměstnance nemocnice tvoří jednak zdravotničtí pracovníci, jednak zaměstnanci hospodářsko-technické služby. Zdravotničtí pracovníci jsou lékaři – vysokoškolští pracovníci, dentisté, středně-zdravotničtí pracovníci, nižší zdravotničtí pracovníci a pomocnice. Pracovníci hospodářsko-technické služby jsou zaměstnanci v administrativě, prádelně, kuchyni, zahradě, kotelně, čistící stanici, ve skladech, dílnách a autodopravě. Celkový počet zaměstnanců se pohybuje kolem 760 osob.
    Mezi zdravotnická zařízení patří i lékárenská služba, reprezentovaná lékárnou na náměstí a dětské jesle. Počet lůžek je 743, roční využití bývá na cca 85%. Průměrná ošetřovací doba na jednoho pacienta je cca 15 dnů.
    Nemalá péče je věnována zvyšování odborné úrovně zdravotnických pracovníků. Každoročně jsou pořádány celoústavní semináře pro středně-zdravotnické pracovnice, semináře pro vrchní sestry jsou pořádány pathologicko-anatomické. V rámci zvyšování odborné a ideologické úrovně jsou pořádány schůze Společnosti J.E. Purkyně, kde přednášejí odborníci z vyšších zdravotnických pracovišť. U příležitosti desetiletého otevření foniatrického oddělení v roce 1971 řada lékařů a sester zúčastnila se vědecké schůze Foniatrické společnosti. V dubnu 1971 byl rheumatologickým oddělením uspořádán “Rheumatologický den” v rámci celého Jihomoravského kraje.
    V nemocnici aktivně pracuje Závodní organizace Komunistické strany Československa, Závodní výbor Revolučního odborového hnutí a Svaz socialistické mládeže. Jistě je třeba přičíst zásluhu těmto organizacím, že pracovní morálka všech zaměstnanců je na dobré výši. Řada děkovných dopisů a v novinách uveřejněných poděkování svědčí o tom, že vztahy zdravotnického personálu k nemocným jsou velmi kladné.
    Dobrá ideologická úroveň se výrazně projevuje v zapojení zdravotnického personálu do veřejné činnosti. Řada zdravotnických pracovníků i ostatních zaměstnanců nemocnice jsou poslanci v zastupitelských orgánech a to nejen v našem Městském národním výboru Kyjov, ale i v Místních národních výborech obcí, ve kterých bydlí.