Peněžnictví v našem státě v době před druhou světovou válkou vyznačovalo se roztříštěností, vyplývající z kapitalistických poměrů. Košický vládní program přinesl též rozhodnutí o tom, že banky a pojišťovny budou znárodněny a celé peněžnictví bude postaveno pod státní dozor. Tato směrnice Košického vládního programu v letech 1945-1947 byla oblastí politického zájmu, neboť dát do služeb společnosti finanční zdroje znamenalo v hospodářské oblasti významný úspěch v boji o moc ve prospěch socialismu. Pro zamítavý postoj a posléze pro otevřený odpor představitelů buržoasie se však nepodařilo tento program před rokem 1948 uskutečnit.
    Definitivní přelom znamenal teprve Vítězný Únor 1948. Vítězství dělnické třídy v politickém zápasu s buržoasií umožnilo řešit pozitivně a cílevědomě i otázky peněžní soustavy jako důležitého nástroje státní hospodářské politiky. Během roku 1948 byly obchodní banky sloučeny v jednu provozní banku v českých zemích (Živnostenskou banku) a jednu na Slovensku (Slovenskou Tatrabanku). Financování a kontrola investic byly soustředěny do jedné celostátní Investiční banky. Emisním ústavem celostátního charakteru zůstala Národní banka československá.
    Uspořádání soustavy peněžních ústavů odpovídalo situaci v řízení národního hospodářství, jaká byla v první polovině roku 1948. Tehdy se teprve začaly prosazovat základní prvky socialistické ekonomiky. Její další vývoj byl charakterizován upevňováním centrálního řízení, rozšířil se podstatně okruh znárodněného hospodářství a hledaly se zdroje, které by odpovídaly potřebám jednotné státní hospodářské politiky.
    A jak se vyvíjela situace peněžnictví v našem městě? V době první republiky, v době okupace až do roku 1948 byly v Kyjově tyto peněžní ústavy: pobočka Živnostenské banky, Městská spořitelna, Všeobecná záložna a Raifaisenová záložna (zvaná Rajfajzenka). V důsledku zákona o organizaci peněžnictví dochází i v našem městě k reorganizaci. Pobočka Živnostenské banky přechází, resp. je přeměněna na pobočku Státní banky československé a další peněžní ústavy, tj. Městská spořitelna, Všeobecná záložna a Raifajsenova záložna se slučují v jeden peněžní ústav – v pobočku České státní spořitelny.
    Kyjovská pobočka Státní banky československé po územní reorganizaci je začleněna v roce 1960 do pobočky Státní banky československé v Hodoníně a budova je pak předána k dispozici pobočce České státní pojišťovny. Tak se stalo, že pobočka České státní pojišťovny je dnes jediným peněžním ústavem v našem městě. Dne 1. ledna 1973, v roce 25tiletého výročí Vítězného Února, slavila Česká státní spořitelna 20 let práce socialistického spořitelnictví. Všimněme si tedy blíže naši kyjovské pobočky.
    Budova kyjovské pobočky České státní spořitelny patří mezi reprezentační objekty v našem městě. Spolu s renovovanou sousedící kyjovskou radnicí, nově vybudovaným Domem služeb a s reprezentační nově vybudovanou budovou “Dům kultury ROH” tvoří tento komplex budov důstojně reprezentujících naše město – v pravdě řečeno je tento areál chloubou občanů našeho Kyjova a nepochybuji o tom, že je předmětem závisti občanů jiných měst.
    V kyjovské pobočce České státní spořitelny – v moderním, lze říci luxusně vybaveném prostředí střídají se u přepážek jak ti, kteří si zde úspory ukládají, tak ti, kteří si ze svých vkladů peníze vybírají a konečně i ti, kteří si zde peníze vypůjčují.
    V posledních letech se kyjovská spořitelna zaměřila na všestranné zkvalitňování peněžních služeb, zrychlení obsluhy na přepážkách zavedením jednoobslužného systému, rozšířením pokladních hodin a zavedením sporožirových účtů v oblasti bezhotovostního platebního styku. V oblasti spoření jedná se o:

a/ Podnikové spoření – v roce 1972 bylo to 4.200 spořících s průměrnou měsíční úložkou 350 Kčs.
b/ Spoření členů JZD – 200 spořících s průměrnou měsíční úložkou 170 Kčs.
c/ Prémiové spoření mladých – 1.400 spořících, průměrná měsíční úložka 100-500 Kčs.

    K 31.12.1972 bylo u pobočky registrováno na 21.000 vkladních knížek. Od 1.2.1972 zavedeny sporožirové účty – vkladový běžný účet na 2% úroku. Koncem roku 1972 registrováno 110 majitelů sporožirových účtů.

Druhy vkladních knížek:

a/ 2% úroková vkladní knížka.
b/ 3% úroková vkladní knížka.
c/ 4% úroková vkladní knížka a 2% úrokový sporožirový účet.

    Velmi výhodné je, v roce 1971 zavedené, spoření mladých, kdy po pětiletém spoření získává spořící 5,3% prémie z uloženého vkladu. Spořící rádi ukládají své úspory na výherní vkladní knížku, jejichž tah je dvakráte do roka.

Půjčky: Ve spořitelně je zavedeno 9 druhů půjček a to:

1. Půjčky stavebníkům (na novostavby a stavební adaptace) na úrok 2,7 %.
2. Půjčky členům bytových stavebních družstev (členský podíl) na úrok 2,7%.
3. Doplňkové půjčky (ve výši 15% kupní ceny doplňku) půjčka na úrok 5%.
4. Účelové půjčky (bez složení vlastních prostředků) na úrok 6%.
5. Půjčky na nákup osobních aut (ve výši 30-50% kupní ceny) na úrok 5%.
6. Půjčky na nákup ojetých vozidel (ve výši 30-50% kupní ceny) na úrok 5%.
7. Půjčky na nákup rodinných domků na úrok 7%.
8. Půjčky na nákup chat na úrok 7%.
9. Hotovostní půjčky na úrok 8%.

    Bankovní služba: Pobočka převzala a provádí sběr denních tržeb obchodů a vyplácení mezd 25 podnikům, čímž usnadnila práci banky.
    Směnárenská činnost: Pobočka vyměňuje pro československé státní příslušníky devizové prostředky pro země socialistického tábora.

    Kolektiv úřednic pobočky Kyjov byl v roce 1972 vyhodnocen jako “Kolektiv 50letého výročí KSČ”. Kyjovská pobočka je jedinou, která toto vyznamenání dostala v Jihomoravském kraji. Vedoucí pobočky s. Anna Bystřická převzala od generálního ředitele České státní pojišťovny odznak a diplom “Vzorný pracovník spořitelny”.
    Všech dvanáct členek kolektivu je zapojeno do aktivní činnosti ve složkách Národní fronty. S. Bystřická je poslankyní Městského národního výboru Kyjov, kde aktivně pracuje jako členka finanční komise.