Jestliže bych měl za úkol napsat dávnou historii o kyjovské poště, jistě bych se musel zmínit o tom, že v letech 1896-1897 zde působil jako poštovní úředník Petr Bezruč, který na základě poznatků o našem městě a o našem lidu byl inspirován k napsání básně “Kyjov”, která zůstane pro naše občany jistě nezapomenutelnou. Není však mým posláním zabývat se a psát historii naší pošty, vracím se proto do doby novější.
    Poslání pošty v socialistickém zřízení dostalo podstatně jiný charakter nežli v době předcházející, tj. v době předmnichovské republiky a v době protektorátu. Nový charakter je dán vzestupem výroby – rozvojem celého národního hospodářství. Až do roku 1948 hospodařil celý kolos dřívějšího ministerstva pošt jako jedna velká samostatná jednotka. Za tohoto stavu nebylo možno zajišťovat rentabilitu jednotlivých odvětví služeb pošty, nebyla známa produktivita práce, nebylo ji možno kontrolovat, pošta se vyvíjela živelně a bez plánu.
    V roce 1948, po Vítězném Únoru, byla proto provedena decentralizace na poštovní okresy, jejichž řídícími a administrativními středisky se staly úřady v okresních městech. Okresní poštovní úřady obstarávají za svůj okres záležitosti celého provozu, provozní účetnictví, kontrolu poboček úřadu, dotováním inventářů provozním materiálem a tiskopisy.
    Pro rozlehlou síť poštovních úřadů, stálý pravidelný styk poštovních zaměstnanců se širokými masami pracujících, byla v letech 1952-53 zřízena poštovní novinová služba, které je svěřeno rozšiřování a distribuce téměř veškerého tisku. Tento vysoce politický úkol rozšiřování tisku plní spojaři v nejužší spolupráci a za vydatné pomoci stranických orgánů s vědomím, že přispívají k výchově nového člověka, že provádějí kulturní revoluci v myslích pracujících, že rozšiřováním odborného tisku zvyšují kvalifikaci našeho dělníka, technika, zemědělce. Kyjovští spojaři tento úkol plní dobře. V roce 1959 se v celokrajské soutěži umístili na nejčestnějším – prvním místě a stali se tak držiteli praporu krajského výboru KSČ za úspěšný nábor stranického tisku.
    Velmi významným činitelem v našem národním hospodářství jsou telekomunikace. Sotva se najde citlivější barometr růstu hospodářského vývoje a zvýšení životní úrovně, jako právě na úseku těchto služeb. Kyjovská automatická telefonní ústředna byla v roce 1950 zřízena jako první v tehdejším Gottwaldovském kraji. I když tento údaj uvádím na vrub kladů této poskytované služby, nemohu zamlčet i problémy způsobené stále více a více se rozvíjejícímu národnímu hospodářství, s tím souvisejícím větším využíváním telefonátů a větším používáním telefonních styků. Telefonní síť je tak nemálo přetěžována, v důsledku čehož dochází k častým poruchám.
    Jednou z významných a snad nejpopulárnějších služeb, která byla poště svěřena, je SPORTKA, SAZKA a MATES. Počet sázejících je nemalý, nemalé jsou tedy ani částky do sázení vložené. Je řada našich občanů, kterým se sázení vyplatilo. Mezi šťastnými výherci byl v 8. týdnu 1960 sportky i s. Strachota, vedoucí holičství a kadeřnictví Komunálních služeb města Kyjova, kterému na druhé pořadí byla vyplacena částka 42.770 Kčs.
    Kyjovská pošta eviduje koncesionáře radiopřijímačů a televizorů. Jejich počty uvádím v tabulce:

    Další obraz o kyjovské poště nám dávají jiné údaje, a to za rok 1972. Jedná se o měsíční průměry:

    Kyjovská pošta má 70 zaměstnanců, z nich je 11 listovních doručovatelů, denní tisk (v ranních hodinách) obstarává 7 doručovatelů a 4 řidiči specielních poštovních automobilů. Pošta má pět oddělení a to: přepážkové oddělení (příjem peněžních zásilek, inkaso, výplata důchodů, poštovní zásilky listovní, Sazka, Sportka a Mates), výpravna zásilek, expedice tisku, doručovatelský sál, telegrafní a telefonní ústředna.
    Na rozvoz kusových (balíkových) zásilek má kyjovská pošta 4 speciální kryté poštovní dodávkové automobily. Tyto obstarávají rozvoz zásilek nejen v našem městě, ale dovážejí je do poštoven obcí, které spadají do působnosti naší pošty. Při této příležitosti vzpomínám si na poštovní vůz, tažený jedním koníkem. Tento poštovní vůz dosloužil v roce 1958.
    Kyjovská pošta má jednu zajímavost: “Bezručovu knihovnu”, nazvanou tak po svém někdejším úředníkovi Petru Bezručovi. Za zmínku stojí i “Ženské pěvecké kvarteto” složené ze zaměstnankyň pošty, které zpestřují program pořádaných schůzí. Titul “Brigáda socialistické práce” získaly dva kolektivy v letech 1971 a 1972.