Politický pohled do čtvrtstoleté historie Vítězného Února

Politický pohled do čtvrtstoleté historie
Vítězného Února

    V kapitole “Vítězný Únor v zrcadle kroniky našeho města Kyjova” jsem zaznamenal politickou atmosféru v našem městě za únorových událostí roku 1948 a v době, která bezprostředně následovala po vítězství našeho pracujícího lidu. Další kapitoly jsou retrospektivním pohledem do čtvrtstoleté historie našeho města a vyjadřují výsledky, které Vítězný Únor nám přinesl. A jsou to nesporně výsledky vysoce kladné, které v dějinách našeho města nemají obdoby.
    Mezi prameny, které jsem použil pro zpracování záznamů, jsem měl i knížku Karla Hlavinky “O starém Kyjově”. Mnoho pramenů jsem zde sice nenačerpal, nicméně jsem si přitom ověřil pravdivost citátu Alexeje Arbuzova: “Abychom hluboce pochopili a ocenili dnešní den, musíme se podívat co bylo včera.” Toto také bylo motivem k tomu, že jsem procítěně ocenil dnešní dobu, dobu socialismu a uvědomil si pozitivní výsledky, kterých docilujeme ve všech směrech našeho života. Utvrdil jsem tak i poznatek, že cesta, kterou naše společnost nastoupila při budování socialismu, je cestou správnou, že v naši vlasti je nastolen spravedlivý řád, který skoncoval s ponížením pracujícího člověka, skoncoval s národnostním a sociálním útiskem, že tento řád sleduje a usiluje o to, aby náš lid měl sociální jistotu a žil radostně, spokojeně a kulturně.
    Při zpracování řady kapitol jsem si nejednou kladl otázku: Bylo by možno docílit tak pronikavých úspěchů, nebýt vítězství našeho pracujícího lidu v únoru 1948, nebýt neohroženého bojovníka za práva lidu soudruha Klementa Gottwalda, který prozíravou a cílevědomou politikou přivedl dělnickou třídu a Komunistickou stranu Československa k tomuto historickému, slavnému vítězství. S neblahým pocitem jsem si kladl otázku, jak by se vyvíjel život v našem státě, kdyby v jeho řízení byli nadále předúnoroví reakční ministři, kteří socialisaci nepřáli a jejichž snahou bylo zvrátit život v našem státě do poměrů předmnichovské buržoasní republiky.
    Vítězným Únorem je utvrzeno naše přátelství a spojenectví se Sovětským svazem, jemuž musíme být nesmírně vděčni za to, že svojí slavnou armádou nás osvobodil z potupné a hrůzné nacistické okupace. Každý poctivě smýšlející a uvědomělý občan může být hrdý na to, že naše vlast je součástí socialistického společenství, které posiluje mír, bezpečnost národů a společenský pokrok lidstva.
    Nelze pomlčet dobu krize v letech 1968-69, kdy byly ohroženy národní a společenské vymoženosti v naší vlasti. Útok, který v této době rozpoutaly revizionistické, pravicové a reakční síly, byl však zlomen. Díky hrdinnému, oddanému boji zdravých komunistických sil, díky umění a úsilí stranického vedení v čele s významným činitelem československého a mezinárodního komunistického hnutí, soudruhem Gustávem Husákem, podařilo se vyvést naši vlast z těžké krize, provést očistu od cizích revizionistických živlů, uskutečnit konsolidační proces a ochránit socialistické vymoženosti. I v naše městě měla celostátní krize svůj ohlas.
    Je třeba přiznat, že mnozí naši občané podlehli propagandě jak v tisku, tak sdělovacích prostředcích a byli dezorientováni. V průběhu konsolidačního procesu, zejména pak když na politické scéně se objevil s. Dr. Gustáv Husák, velmi brzy byla u nich obnovena důvěra ve stranu. Byl to pak další vývoj v konsolidačním procesu, zejména docilování kladných ekonomických výsledků a příznivý rozvoj našeho národního hospodářství, které znovu utvrdilo myšlení našich občanů v tom, že řízení osudu našeho státu je v dobrých rukách.
    Doba pětadvaceti let, která uplynula od Vítězného Února, je však nesporně pro naše město údobím, ve kterém zaznamenáváme vysoce kladné výsledky dosažené ve všech úsecích našeho života. Velmi úspěšné výsledky byly docíleny v budování socialistického průmyslu, v bytové výstavbě, v budování ústavů zdravotní a sociální péče, v budování škol, ve zlepšování životního prostředí, ve výstavbě kulturně osvětových a tělovýchovných zařízení, v budování inženýrské sítě, obchodní sítě, poskytování služeb a občanské vybavenosti.
    Pod vedením orgánů Komunistické strany Československa a ve spolupráci s organizacemi Revolučního odborového hnutí, Socialistického svazu mládeže a Svazu československo-sovětského přátelství na závodech, ústavech, úřadech, školách zvyšuje se ideologická úroveň, zavádí se socialistické formy práce, zvyšuje se iniciativa pracujících, docilují se stále vyšší ekonomické výsledky. Nebývale se zvyšuje životní úroveň našich občanů.
    V této závěrečné kapitole ve stručnosti shrnuji výsledky a vymoženosti, které byly docíleny od Vítězného Února. Podrobnější údaje jsou uvedeny na stránkách předcházejících kapitol. Dopisuji poslední řádky této retrospektivní kroniky, kterou, přiznávám, jsem psal se zájmem a láskou k městu, ve kterém žiji. Během svého kronikaření jsem si několikráte zašel na místa, odkud jsem měl pohled na celé město Kyjov. Ocitl jsem se tak na výšině u kaple sv. Rocha i u vodojemu “U kohútka”, odkud, jako na dlani, leží před námi Kyjov. Zde jsem se zamyslel, zavzpomínal a v představách jsem si promítl obraz Kyjova z roku 1715, promítl jsem si i obraz našeho města, které znám od svého dětství. A tyto představy jsem srovnal s pohledem na skutečný dnešní Kyjov. Jaké jsou to rozdíly, jaké změny v samotné výstavbě. Zamyslel jsem se ale i nad životem obyvatel tohoto města, těch obyvatel, kteří žili před půlstoletím, zamyslel jsem se nad životem lidí, kteří zde dnes žijí. Jaké to rozdíly, jaké změny. A při tomto zamyšlení jsem v duchu pronesl: “Kyjováci, važte si doby, ve které žijete, važte si života v socialistické, krásné vlasti a mějte rádi svoji vlast, mějte rádi svůj domov, mějte rádi své město Kyjov.

Kroniku napsal a grafickou úpravu provedl kronikář města Kyjova Vladislav Kocman. Kyjov, 21. ledna 1974.

Zápisy v kronice byly pozorně přečteny, projednány a schváleny v zasedání rady MěstNV v Kyjově na 58. zasedání rady, konaném dne 22.1.1974.

Kyjov 24.1.1974

Radoslav Navrátil, předseda MěstNV
Jan Štangler, tajemník MěstNV