Písemné, výtvarné a všechny ostatní kulturní památky považujeme za svědky či doklady minulosti. Ohlédnutí, tedy poznání minulosti, umožňuje získat v mnohém směru odpovědi na současnost, umožňuje směleji pohledět a najít správný směr do budoucnosti.
    Naše socialistická společnost vynakládá nemalou péči a velké prostředky tomu, aby všechen náš lid získal co nejvíce poznání o všech dobách existence lidstva. Je to nesmírný dar, kterého se nám současníkům, lidem žijícím v epoše osvobozování člověka, v epoše rozvíjející se socialistické společnosti, dar, kterého se nám dostává. Toho všeho se nám dostává a je nám dopřáno proto, že hegemonní roli ve státě má dělnická třída vedená Komunistickou stranou Československa.
    Bylo by velmi prospěšné, kdybychom každý z nás občas stanovili za svůj úkol zhodnotit, kolik jsme dokázali převzít z toho množství nabídky poznání, které se nám nabízí.
    Kulturní bohatství minulosti, dnes už přítomnosti zároveň, je tak bohaté, tak veliké a jeho poznání vyžaduje tolik času, že bychom se neměli nechat zdržovat žádnými podřadnými zábavami ani mamonem, závistí či jinými neduhy zděděnými po odumřelé buržoasní společnosti. Tyto neduhy jen zvyšují celkové manko v našem vědění a potřebném vědomí. Občasná inventura v tomto směru může jen prospět každému z nás, kteří máme snahu kráčet kupředu a v souladu se společenským pokrokem, stejně jak v souladu s osobním uspokojením.