Řízením té z nejdůležitějších složek kultury v našem městě je pověřen s. Ludvík Pokorný. Kinematografie, která tak účinně ovlivňuje výchovu i vývoj socialistického člověka, je pod vedením s. Pokorného soustředěna v kině Panorama, dále v letním kině. Jde o zařízení obhospodařované a pod správou MěNV.

    Dále je tu kino odborů, umístěné v Domě kultury a pod správou Sdruženého klubu Revolučního odborového hnutí. O tomto je však popis na jiném místě.

    Každoročně opakovaný filmový festival pracujících je pro naše město už dnes tradiční záležitostí. Letošní filmový festival pracujících (nadále FFP) je v pořadí již XXVII.

    Každým rokem je v některém z pořádajících měst FFP slavnostně zahájen. Zahájení je součástí celostátní akce FFP. Letošní slavnostní zahájení se uskutečňuje dne 17.6.1976 v letním kině ve Vysokých Tatrách. Slavnostní ukončení FFP rovněž celostátního významu se koná na půdě Kyjova – v letním kině.

    Pro Kyjov je to záležitost mimořádného kulturního a společenského významu. Podle toho je kladena větší váha na propagaci, výzdobu města a úpravy v areálu letního kina. V areálu letního kina si úpravy vynucují opravy osvětlení, včetně osvětlení na stožárech, podsypání písku mezi sedadly, aby zvýšení počvy zpříjemnilo sedění na sedadlech, opravy nátěrů, zčásti nové nátěry sedadel. Dále vybudování promítací plochy z pevného materiálu apod.

    Štáb pro organizaci FFP je složen až na výjimky z pracovníků, kteří se osvědčili více než dvacetkrát. Vedoucím štábu je s. Radoslav Navrátil, předseda MěNV, jeho zástupcem je místopředseda MěNV, soudruh Vítězslav Ingr. Tajemníkem a duší celé akce je vedoucí kina s. Ludvík Pokorný. Hospodářem je soudruh Jaroslav Ronek, vedoucí finančního a plánovacího odboru. Stykem s delegacemi je pověřen s. Jan Štangler, tajemník MěNV. Propagaci zajišťuje s. František Kyněra. Technickou soudruh Jan Fojtík, vedoucí Technických služeb. Kulturně propagační úkoly má v pověření s. Marie Poledňáková spolu se soudruhem Zdeňkem Přibáněm. Soudruzi Navrátil, Ingr, s. Poledňáková a s. Přibáň jsou určeni mimo běžné zajišťování úkolů ještě při zahajování každého večera FFP. Dispečerem filmového festivalu pracujících je s. ing. Vlad. Rajda.

    Velmi účinným pomocníkem v propagaci je naše tiskárna, která nejen akci Filmového festivalu pracujících, ale kterékoliv z akcí ve městě vyřizuje přednostně a kdyby to nebylo přehnané, možno říci ve smyslu pochvaly, že tiskárna podporuje všechny, tedy i akci FFP s předstihem. Propagace je mimo jiné zajištěna třemi tisíci kusů programových plakátů a dvěma tisíci kusů náborových brožur.
    Pro zvýšení aktuálnosti FFP je vypsána soutěž o nejvhodnější a nejúčinněji provedenou výzdobu výkladní skříně ve městě. V hodnotící komisi jsou soudruzi Grombíř, ředitel Lidové školy umění, Vladimír Víšek, ekonom Zemědělské technické školy a Svatopluk Selucký, člen výtvarného kroužku při Sdruženém závodním klubu Revolučního odborového hnutí. Při hodnocení soutěže se umístil se svým výkladem na místě:

1. obchod Elektro-radio-televize
2. prodejna Klenoty
3. obchod Textilem

    Každý film určený k promítání v rámci Filmového festivalu večer v letním kině, dějišti festivalu, je promítán ještě duplicitně od 17.00 hodin v uzavřeném kině Panorama. Hodina i místo (uzavřené kino bez vlivu případného nečasu) je určena pro starší milovníky filmu i pro ty, kdož nemohou pro velmi časné vstávání volit poměrně pozdní dobu promítání v letním, tedy festivalovém kině.

    Ve dnech Filmového festivalu pracujících od 26.6. do 3.7.1976 je promítnuto 8 filmů v deseti představeních. Každý film, respektive každé představení toho kterého dne má své patrony. Patroni zajišťují účast rozprodejem vstupenek ve svém závodě. Mimo zajištění účasti má možnost každý závod nebo podnik poctěný záštitou denního programu, aby zpopularizoval svůj závod přítomností svých představitelů při představování jich široké divácké veřejnosti, dále vyhlášením darů toho kterého závodu, darovaných do divácké tomboly.
    Množství tažených (losovaných) vstupenek, úroveň tažených cen jsou odvislé od snahy jednotlivých závodů po závodní reprezentaci. Patrony jsou nejen závody a výrobní organizace z Kyjova, nýbrž i ty ze širokého Kyjovského, ale i celookresního okolí. Rozmanitost losovaných cen je tak široká, jak široký je okruh patronátních závodů.
    Vylosovaný majitel vstupenky může tedy vyhrát různé předměty průmyslové výroby nebo také zemědělské výrobky. U zemědělských přebytků to může býti kopa vajec, demižón vína nebo “litrovka tej halůzkovej”. Může to být také pytel zrní, ale i když výjimečně, může to být také živé sele.
    Ještě za denního světla zaujímají diváci svá místa v letním kině, aby se mohli potěšit kulturním programem, složeným vesměs ze Slováckých hudebních těles, který je zařazen před promítáním festivalového filmu, před losováním vstupenek a představením zástupců patronů a festivalových hostů

    Kulturní program před výše uvedenými pořady včetně promítání zajišťují letos tato hudební tělesa, která absolvují svoje vystoupení ve slováckých krojích. Jsou to dechovky:

1. Mládežnická dechová hudba – MěDPM Kyjov, řídí Josef Frýbort
2. Strážovanka TJ Strážovice, řídí kapelník Vrat. Vavřina
3. Dechová hudba SZK Ratiškovice, kapelník František Kotásek
4. Dechovka Osvětové besedy Sobůlky, kapelník Jindřich Kotásek
5. Dechovka Osvětové besedy Žádovice, řídí Antonín Krist
6. Mistříňanka závodního výboru ROH Elektrosvit Svatobořice-Mistřín, vítěz soutěží O zlatou křídlovku, kterou řídí kapelník Antonín Pavluš.

    Každý den je to tedy některá z uvedených kapel, po jejichž programu nastupuje za zvuku fanfár skupina dívek, cvičenek gymnastického oddílu v roli vlajkonošů. Nastoupí zprava i z leva promítacího panelu, aby přešly na protější stranu před plátnem, takže se potkají v parádním mladickém kroku. Po zastavení na přesně vymezených místech se půlobratem jedny vlevo, druhá polovina vpravo, otočí čelem k divákům. Kolmo nesené žerdě “třepetálek” se na jeden povel jakoby zapíchnou před vlajkonosičky, aby spolu s nimi zůstaly ztrnule, v nezáviděníhodném postoji po celou dobu dalšího ceremoniálu.
    Je to už několik roků, tedy několik Filmových festivalů stejný, přesně nacvičený nástup, který se možná jednou změní. Dnes však působí stále velmi impozantně, snad proto, že je tak jednoduchý. Přináší jistě nemálo radosti cvičenkám, avšak také nemálo hrdosti jim samým. Hrdosti ze svého vystoupení, ale také nemalého uspokojení svých nejbližších. Jde také nejen o hrdost matek, které přihlíží nástupu své dcery v řadě gymnastek, jako o nejednu vzpomínku na svůj nedávný “nástup vlajek”. Samozřejmě, že nástup s vlajkami přináší milou podívanou na několik dívek, představitelek nejen té roztomilé části našich mladých, ale připomínají divákovi, že jak zdravá krásná děvčata zde na přírodním hledišti, že tak nastupuje celá mladá krásná generace na své životní lidské hlediště.
    Kéž nám každému z dospělých připomene naši odpovědnost, odpovědnost nás dospělých, aby ti mladí do svých životních rolí nastoupili námi řádně připraveni, aby jeviště, na kterých se bude život mladých žít, aby tato jeviště byla námi dospělými dobře, plně socialisticky vybavena.
    Možná, že budoucí choreograf změní ty dnešní nástupy na filmových festivalech pracujících. Možná, že ony samy se stanou festivaly na vyšší úrovni. Jistě bude vše jiné a lepší. Ale to dnešní, to vše už dnes přináší povznášející pocity. Dojem z těchto vystoupení, ať už hudebníků, jejich zpěváků či zpěvaček, které je doprovází, až po ty dívky s třepetajícími vlajkami, ti všichni naplňují nás diváky našim krajovým nadšením, naplňují nás trošku pocitem slováckého patriotismu.
    To vše přivodí přiměřenou atmosféru a náladu, aby všichni diváci mohli od příjmu naší domácí kultury přijít k podmanění se dovezené kultury filmové. Jak by bylo krásné dosáhnout všem lidem přítomným v hledišti letního kina hluboko do jejich myšlenek, mít někdy v ten večer tu možnost a zjistit, jak velký počet lidí bez upozornění, tak sám od sebe si uvědomuje, že dík za tyto dojmy a radostné okamžiky patří všemu tomu, co je dnešní socialistickou skutečností. Že dík patří všem, kdo si to uvědomují a podle toho jednají.

    Na XXVII FFP v Kyjově jsou letos promítnuty tyto filmy:

1. Léto s kovbojem
2. Bojovali za vlast
3. Velký blondýn s černou botou
4. Pokrevní bratři
5. Marečku, podejte mi pero
6. Sarajevský atentát
7. Zítra to roztočíme
8. Mrtví přejí lásce

    Celková účast platících diváků na festivalu je 19.853. Nejmenší počet diváků 1.256 je zaznamenán na filmu Mrtví přejí lásce. Naproti tomu největší účast je na představení s filmem Zítra to roztočíme. Těch 3.250 diváků přichází, aby složilo hold jednak našemu českému filmu, ale především svým oblíbeným hercům. Film a výkony herců plně a bez výjimky diváky uspokojili.

    Ještě než se začne s promítáním tohoto v pořadí posledního festivalového filmu, je provedeno slavnostní Celostátní zakončení a zhodnocení 27. FFP. Jako všechny večery festivalu, tak i dnešní závěrečný večer uvádí s. Marie Poledňáková. Na tomto závěrečném aktu FFP, za účasti významných hostů, jsou v rámci celé Československé socialistické republiky, dle výsledků festivalu, předány udělené ceny a uznání.

    Hlavní cenu FFP – Léto 1976 získává český film režiséra Ivo Nováka Léto s kovbojem a sovětský film režiséra Sergeje Bondarčuka Bojovali za vlast. Cena 27. FFP- Léto 1976 je udělena Francii, francouzskému filmu režiséra Joese Roberta Velký blondýn s černou botou a českému filmu režiséra Oldřicha Lipského Marečku podejte mi pero. Další cenu 27. FFP – Léto 1976 uděluje Městský národní výbor v Kyjově koprodukčnímu filmu jugoslávsko-českému Sarajevský atentát režiséra Veljka Bulgajiče.
    Cenu za herecký výkon získává a přijímá Jozef Króner za titulní roli Pacho bylský bojovník. Stejnou cenu za herecký výkon získává herečka Daniela Kolářová za roli ve filmu Léto s kovbojem.
    Filmový festival pracujících proběhl ve 45 vybraných městech v ČSSR a končí u nás v Kyjově a možno říci, že s nemalým úspěchem.

    Organizátor, místní štáb 27. FFP – 1976, získává čestný diplom za vzorné uspořádání vlastního festivalu v Kyjově.

    V rámci slavnostního zakončení XXVII. FFP – 1976 je ve všech prostorách Domu kultury, zasedacích síních městské radnice a restauraci Slavie uspořádána slavnostní beseda. Zahájení večera na oficiální úrovni je provedeno v estrádním sále Domu kultury, aby pak oficiálně pokračovalo ve všech shora uvedených prostorách.

    Na večeru je mimo významných politických osobností města, organizátorů FFP, kulturních pracovníků našeho města, více než stočlenná plejáda vzácných hostí. Z nejvýznačnějších hostů jsou to soudruzi dr. František Kout, zástupce předsedy vlády, dále zástupci předsedy Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže a Ústředního výboru Svazu československo-sovětského přátelství. Ze zahraničních hostů pak jsou zástupci SSSR, BLR, MLR, NDR, PLR, RSR a SFRJ.
    Zástupci ředitelství Československé kinematografie, Ústřední půjčovny filmů a delegace herců z České a Slovenské socialistické republiky. Mezi hosty jsou oblíbení českoslovenští herci známí z filmových pláten, televize i jevišť našich divadel v čele s národní umělkyní Slávkou Budínovou. Dále je tu oblíbená herečka Stela Zázvorková, Milena Zahrynovská, František Filipovský, národní umělec, Lubomír Lipský, Jozef Króner, Jan Mistrík a řada dalších.
    Po oficiálním úvodu slavnostního večera, na počest úspěšného zakončení FFP, v pořadí už 27., se hosté rozchází do všech prostorů podle osobních vzájemných zájmů o umění, podle osobních kontaktů navázaných v přítomnosti i v minulosti. Celý večer se stává do značné míry manifestací vzájemné družby, slovácko-kyjovské pohostinnosti. Žádný div, že večer se dočkal rána i zářivého dne. Absolutorium neobdařené medailí patří štábu a organizátorům za to, že všichni účastníci odešli naprosto přesně a včas za svými dalšími povinnostmi.
    Skončil se tedy ten pro Kyjov do určité míry jubilejní FFP 1976 a skončil úspěšně. Jaký bude ten příští?

    Neméně zajímavým a oblíbeným mezi mládeží je Dětský filmový festival. Jeho konání připadá na dny od 12. do 21. listopadu. Tento v pořadí již pátý DFF spadá do rámce oslav 31. výročí osvobození naší vlasti sovětskou Rudou armádou. Spadá do filmových pořadů Měsíce československo-sovětského přátelství a do rámce pocty, kterou skládáme závěrům přijatým na XV. sjezdu Komunistické strany Československa.
    Mimo samozřejmou řídící činnost vedení kina panorama se na přípravě podílí pracovníci Městského domu pionýrů a mládeže. Velmi vítanou je pomoc masových organizací Národní fronty, z nichž v popředí stojí obětaví členové výborů organizace Svazu československo-sovětského přátelství. Pozadu nezůstávají samozřejmě ani školští pracovníci, výrobní závody a Jednotné zemědělské družstvo Družba v Kyjově.
    Na letošním V. DFF je promítnuto 10 filmů, z toho 4 filmy československé produkce, dva sovětské, po jednom rumunské, maďarské a francouzské výroby.

    Návštěva V. DFF je zajišťována mimo ve městě ještě v dalších 25 okolních obcích. Spolu s dětmi mateřských škol z Kyjova mají možnost děti z jedenácti mateřských škol z okolí. Pro tak širokou diváckou veřejnost je nutno promítání filmů opakovat, takže se uskutečňuje 26 představení. Na těchto 26 představení 10.218 diváků.
    Zvláštní obliby získávají filmy sovětské produkce. Děti si na ně zvykají rok od roku více. V roce 1974 shlédlo sovětské filmy na tohoročním DFF 2.366 dětských diváků. V následujícím roce došlo k poklesu počtu diváků dokonce o 413. Ale na V. DFF v tomto roce se účast zdvojnásobuje, dosahuje přesně 4.091 diváků. Rovněž průměrný počet diváků na kterýkoliv film různých produkcí se z počtu 334 na jedno představení v roce 1974, zvyšuje v roce 1976 na 393.
    Protože jde o naše děti, podařilo se organizátorům V. DFF dosáhnout, že záštitu nad festivalem přebírají politické masové a výrobní organizace. Umožňuje to nákup dárků pro děti, které jsou vždy před představením vylosovány a jako ceny výhercům ihned předány.
    Rovněž v organizování dětských festivalů jsou získávány nové zkušenosti a jak se ukazuje, dobré výsledky na sebe nedávají dlouho čekat. Dětský festival, v pořadí už pátý, o tom dává neklamný důkaz.

    Běžný mimofestivalový život se odvíjí po celý rok v kině Panorama a sezónně v letním kině na přírodním hledišti. (Jinak hledišti FFP.) V kině Panorama probíhá v tomto roce 756 představení, která jsou zhlédnuta 106.884 filmovými diváky. Je promítnuto 176 filmů. Z toho je 72 filmů československé produkce, 53 filmů sovětské produkce, 21 filmů produkce ostatních socialistických zemí a 28 filmů u nás preferovaných z produkce západních zemí.
    Průměrný počet diváků na jeden z promítaných (kterýchkoliv z filmů) je 141. Z počtu 756 promítnutých filmů připadá na filmy socialistických produkcí 83 %, zatímco preferovaných filmů západních produkcí činí procento o mnoho menší, ten 17 % zbytek. Avšak zatímco průměrná návštěvnost na jeden film socialistické produkce činí jen 479 diváků, je průměr na jeden preferovaný film západní produkce 1.318 diváků. Proto také 83 % filmů socialistických zemí zajišťuje jen 65,5 % návštěvnosti, zatímco 17 % západních filmů 34,5 % návštěvnosti.
    V letním kině je za sezónu, mimo FFP, promítnuto 27 filmů ze socialistických zemí a 6 filmů západní produkce. Zatímco účast na filmu socialistické produkce činí 731 diváků, každý ze západních zemí vyprodukovaný film získává na představení každého z nich v průměru 4.722 diváků. Na celkovém počtu diváků v letním kině dokáže pouhých 18,2 % filmů získat 58,7 %, zatímco filmy ze socialistických zemí o síle 81,8 % dokáže získat jen 41,3 % diváků.
    Jsou to čísla nadmíru zajímavá, která stojí jistě za námahu, aby mohla býti přeměněna na uspokojivější ukazatele.