Chod Jednotného zemědělského družstva Družba (JZD Družba) je i v tomto roce ovlivněn zvýšením rozlohy půdního fondu.

    Dnem 1.1.1977 přebírá JZD Družba 345 ha půdy, z toho 269 ha orné půdy. Přírůstek tvoří jednak půda z delimitace půdního fondu z výzkumně obhospodařovaných ploch, dále převedením puštěných záhumenek pro výrobní účely družstva. Ve struktuře ploch, jak jsou účelově využívány, dochází ke změnám. U sadů jde o zvýšení o 9 ha, u luk o 29 ha a pastviny jsou zvýšeny o 40 ha.
    Hlavním důvodem ovlivňujícím chod družstva je skutečnost, že převzaté pozemky, zvlášť louky a pastviny, jsou velmi vzdálené a těžko obdělávatelné. Nachází se na území katastru Ždánice.

    Zájmové území družstva se rozkládá na výměře 3.307 ha. Jako v loňském roce, sdružuje i letos pozemky na katastrech Bohuslavice, Bukovany, Lovčice, Nechvalín, Ostrovánky, Kyjov a polovinu pozemků Ždánska.

    Z celkové výměry 3.307 ha využívá družstvo v tomto roce 2.850 ha k vlastní výrobní činnosti. Z této části půdy 2.850 ha je 2.514 ha orné půdy. Zbývající zemědělská půda je přidělena družstevníkům k záhumenkovému obdělávání. Část půdy je ještě v soukromém užívání.

Půda je rozdělena podle sektorů označených čísly 15 – 16 – 17 – 19 a 21 takto:

Pod číslem 15 je vedena půda státního socialistického sektoru.
Pod číslem 16 je vedena půda obhospodařovaná JZD Družba.
Pod číslem 17 je vedena půda členů JZD.
Pod číslem 19 je vedena půda v soukromém držení.
Pod číslem 21 je vedena půda nepatřící k zemědělskému závodu.

    Rozdělení půdy v zájmové oblasti JZD Družba podle kultur a sektorů je zřejmé z tabulky na následující stránce.

    Hlavním předmětem činnosti družstva je zemědělská výroba sestávající z 57,7 % rostlinné výroby a 42,3 % živočišné výroby z celkového hospodářského plánu na tento rok. Pokud jde o druhy výrobků, zůstávají strukturálně na stejné úrovni jako v roce minulém.
    Nemalé problémy jsou při obdělávání půdy, která byla převzata ze záhumenkové držby. Pozemky jsou často vklíněny mezi pozemky soukromých držitelů (sektor 19). Aby mohly být obhospodařovány mechanismy užívanými v družstvu, bude nutno uvažovat o přípravě hospodářsko technické úpravě půdy.

    Družstvo přijalo na tento rok vyšší úkoly hospodářského plánu oproti roku 1976. Samotná produkce je o mnohem vyšší než vloni. U ozimé pšenice je to o 9,3 %, u ječmene o 1 %. Obiloviny, včetně kukuřice na zrno, byly zasety na 51 % orné půdy.

    Během vegetace je prováděna chemická ochrana porostů proti poléhání a proti plevelům. Zvláště pak proti zvýšenému výskytu rzi plevové a padlí. Během vegetace dochází ke snížení výměry, která byla původně oseta. Jednou z příčin jsou vydatné jarní deště, které zaplavily asi 40 ha ozimé pšenice.
    K dalšímu snížení ploch dochází následkem výstavby plynovodu, jehož trasa vede přes pozemky JZD Družba, v katastrech Bohuslavice a Bukovany.

    Zahájení žní je dne 18. července a zakončení dne 30. července. Sklizeň obilovin je zvládnuta za deset pracovních dnů. Postupně jak zrají porosty, jsou nasazovány sklizňové mechanismy. V rámci spolupráce jsou nasazeny tři kombajny typu E512 z JZD Kaliště z okresu Pelhřimov a tři kombajny téhož typu z JRD Horná Potoň, okres Dunajská Streda. Mimo těchto šesti jsou nasazeny vlastní kombajny JZD Družba, takže se sklizeň provádí 23 kombajny.
    Nejvyššího denního výkonu je dosaženo 25. července. Ten den je sklizeno 63 vagónů zrna z plochy 139 ha. nejvyššího výnosu je dosaženo u ozimé pšenice odrůdy Jubilejní na honu Kuče a sice 55,7 q z hektaru. Jugoslávská odrůda Sáva má výnos 44,5 q na hektaru. U ječmene je špičkový hektarový výnos 50 q. Tohoto výnosu je dosaženo na honu Široké čtvrtě na ploše 44 ha.
    Na 909 ha osetých ozimou pšenicí předpokládal plán sklizeň ve výši 3.999 tun. Skutečná sklizeň na této ploše činí 4.056 tun. Na 90 ha osetých ječmenem byla plánovaná úroda 378 tun. Skutečně sklizené množství jarního ječmene je o 19 tun vyšší, tedy 397 tun. Z celkově oseté plochy 999 ha je sklizeno 4.454 tun zrna, tedy o 86 tun více, než stanovil plán. U ozimé pšenice je hektarový výnos 44,6 q, u jarního ječmene 44,2 q.
    V posklizňové úpravě zrna není celkem problémů, převážná část produkce obilí je suchá. Vlhkost obilí se pohybuje pod 16 %. Žně byly skončeny v začátku údobí vydatných dešťů, sklizeň u nás téměř neovlivnily. Pronásledovaly však zemědělce v okresech, kde se zrání obilí z klimatických důvodů opožďuje.

    Odrůdová skladba je dodržena v následujících, předem určených poměrech. Pšenice “Jubilejní” na 17,4 %, “Iljičovka” 11,3 %, “Mironovská” na 57,7 %, “Sáva” na 13,6 % půdy určené pro osev. U jarního ječmene je použito k setbě odrůdy “Ametyst”, u kukuřice na zrno francouzská odrůda Lg 9.

    Podle úsudků odborníků družstva Družba není možno projevit spokojenost nad úrovní sklizně. Pouze průměrné výnosy jsou zapříčiněny již při podzimních pracích. Jednak to byl poměrně vysoký výsev, pohybující se od 260 do 310 kg na hektar. Dále to byl termín (zahájení) setí od 25.9.1976, dokončení 16.10.1976. V tomto roce se tento termín ukázal nevhodný, včetně vysokého výsevu. Po zasetí došlo k velkému množství srážek.
    Na tyto skutečnosti, podle úsudku odborníků družstva, doplácí především Sáva, odrůda zasetá na 13,6 % ozimé osevní plochy. Ani ostatní druhy se zmíněným následkům, průměrnosti výnosů, nevyhnuly.

    Během hospodářského roku jsou nutné podstatné změny ve struktuře osevních ploch. Nutnost změn ve struktuře osevů je dána nově se objevivší povinností zajistit krmné plodiny pro Sdružený zemědělský podnik v Hodoníně. Dalším důvodem změn je přírůstek delimitované půdy. Proti 123 hektarům osetým silážní kukuřicí v roce 1976, je oseto touto plodinou v roce 1977 plných 387 ha.
    Čím se družstvo může pochlubit, to je dosažený hektarový výnos u luskovin. U bobu je to například pětinásobek hektarového výnosu proti roku 1976. Výnos více než 500 q z hektaru je nejvyšší v okrese Hodonín v tomto roce.

    Nižší výnosy cukrovky spatřují pracovníci družstva v několika příčinách. Jednou z nich je předčasné setí. Dále je to samotné setí, které je provedeno nekvalitně. Družstvo nemá přesný řeposázecí stroj. Dalším nedostatkem je omezené množství osiva. Následkem toho je značná mezerovost, podpořená jarními mrazy. V řídkém porostu jsou vzrostlé nadměrné bulvy, které ztěžují sklizeň šestiřádkovou soupravou. Značná část nadměrně vzrostlých řepných bulv je ořezávána ořezávačem chrástu. Další ztráty vznikají při vyorávání.
    I při výnosu 385,5 q z hektaru je stanovený plán splněn na 97,6 %. Cukrová řepa je sklizena na osetých 200 ha.

    Kukuřice je zdrojem neúspěchu, všeobecně, i když ne blíže odůvodňovaná nižší úroda tím, že byla zaseta na nevhodných plochách. K dovršení neúspěchu je při samotné sklizni použito kombajnu SK-4 napřímo. Dochází tak ke značným ztrátám. Při okraji každého kukuřičného lánu, kudy projíždí vedle kombajnu traktor s vlečkou, zůstává po celé délce pokácená a nesklizená úroda klasů.
    Zvlášť citelné musí být ztráty tam na těch lánech, které jsou sklizeny ve čtvrtek a v pátek. Přes sobotu a neděli sklízí nedružstevníci. Počínají si velmi čile. Někteří používají dvoukolých vozíků, důslednější dopravují klasy a zlomky pomocí osobních vozů. Ve většině případů pomáhají všichni rodinní příslušníci.
    Část sklizně kukuřice, i když bez evidence, je sklizena členy Myslivecké společnosti pro zimní přikrmování zvěře.

    Středisko specielní rostlinné výroby má v tomto roce k dispozici 204 ha půdy. Jsou to sady, vinice, školky a půda k pěstování zeleniny. U zeleniny jde o druhy: celer, petržel, rajčata a okurky. V oboru zelinářském úkoly plánu nejsou splněny. Příčinou jsou nepříznivé povětrnostní podmínky, pomrznutí přísad na jaře, později zaplavením porostů.
    Za hlavní příčinu jsou v družstvu považovány nedodržení agrotechnických lhůt a celkový nedostatek organizátorské činnosti. Nedostatky v řídící práci na tomto úseku jsou řešeny formou personálních změn.

    Specifické podmínky neúspěchu ve středisku specielní rostlinné výroby jsou v sadech a vinicích. V obou řádily silné jarní mrazy. V sadech je téměř 100 % pomrznutí květů meruněk. Višňový a jabloňový květ je napaden mrazem ze 70-80 %.
    U vinic je rozsah pomrznutí od 30 do 65 %. Z toho jsou nejvíce postiženy vinice na katastrech Lovčic a Nechvalína. Přesto je pozoruhodná úroda hroznů na vinicích v Kyjově. Ač podlehlo mrazům více než čtvrtina nasazených hrozinků, je sklizeno na každém hektaru kolem 130 q hroznů. Toto množství se týká 14 ha kyjovských vinic.
    Družstvo v tomto roce zajišťuje výsadbu 26 ha nových sadů.

    Při hodnocení mechanizace nutno přiznat, že jejím nedostatkem trpí především živočišná výroba. Během roku jsou nákupem pořízeny dva samozakládací vozy na krmení v průjezdních stájích.
    Ve všech odchovnách, ať pro skot, prasata či drůbež se používá koleček nebo ručního vozíku. Výjimkou je vysutá drážka. Nízká úroveň mechanizace, vysoká potřeba živé práce, nízká produktivita. To jsou na úseku živočišné výroby znaky, které koneckonců činí v okruhu našeho družstva zemědělskou práci nepřitažlivou.

    Středisko živočišné výroby zabezpečuje výrobu mléka, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Dále je to obměna základního stáda prasat, skotu, drůbeže a výroba jednodenních kuřat. Výroba je rozdělena na šest farem.
    Plnění úkolů státního plánu u mléka je kryto 2.074.000 litrů, což představuje plnění na 97,1 %. Dodaných 32.000 kusů vajec je pouze 64 % výkupního úkolu. Lepší situace je u plnění hovězího masa – 202 tuny jest 101,5 %. Stejně vepřového masa 225 tun představuje plnění na 102,3 %. 174 tuny drůbežího masa je 108,9 % státního plánu.
    Průměrná dojivost 8,16 je jednou z nejnižších v okrese Hodonín. Ukazatel ztrátovosti u odchovu telat je příznivý. Úhyn telat do 3 měsíců je 2,5 % proti 7,42 % v roce 1976.

    V družstvu pracuje celkem 588 členů družstva a zaměstnanců. Průměrná mzda za měsíc činí v tomto roce 1.810 Kčs. Nejnižší mzdy 1.020 Kčs v průměru za měsíc má jen 17 pracovníků. Ostatní družstevní pracovníci dosahují převážně příjem nad 1.600 Kčs. Nejsou výjimkou mzdy ve výši 2.700 až 2.970 Kčs. Průměrné mzdy technicko hospodářských pracovníků jsou 2.085 Kčs.

    Jednotné zemědělské družstvo Družba převzetím téměř 400 ha půdy na základě delimitace získalo také nemalé starosti. Jednak jsou to nutné zásahy do plánovaných osevních ploch i co do druhů plodin jak o nich bylo hovořeno výše.
    S touto půdou převzalo družstvo zároveň povinnost provést meliorační práce. Jsou provedeny v hodnotě více než 400.000 Kčs. V hospodářském roce je to významný a neočekávaný zásah do finančních záležitostí družstva. Prospěch z této akce se projeví až po létech.
    Družstvo vychovává svoje učně ve vlastním zařízení. Pro výuku učňů jsou určeni čtyři mistří – instruktoři.

    Za podpory základní organizace Komunistické strany Československa je založena organizace Socialistického svazu mládeže. Mladí družstevníci mají zastoupení ve všech komisích družstva. Jsou samozřejmě také členy představenstva družstva.
    V tomto roce je péče o mladé družstevníky vyjádřena tím, že je šesti mladým pracovníkům poskytnuta stabilizační půjčka. Mimoto je mladým družstevníkům poskytnuta výhoda přidělením čtyř bytových jednotek.
    Z hlediska ochrany a péče o zdraví je mimo jiné prováděna prevence formou školení. Přesto dochází během roku ke 23 pracovním úrazům. Mnohem horší je situace u mimopracovních úrazů, jejichž počet dosahuje 44 v tomto roce.