Řekne-li se v Kyjově kulturní dům, pak každý hned ví, že se jedná o zařízení, kam se soustřeďuje většina kulturních podniků, a kde tedy je největší možnost kulturního vyžití podle vlastního výběru a zájmu. Vždyť toto zařízení zabezpečuje v plném rozsahu osvětovou činnost města i jeho blízkého okolí. Má rozsáhlou paletu činností, spolupracuje s řadou podniků, škol, kulturních organizací a ostatních institucí a rozsáhlá, různorodá a složitá práce vyžaduje vysokou míru organizačních schopností všech pracovníků tohoto důležitého zařízení. Však také tento kolektiv Domu kultury, jehož ředitelem je Miloslav Vadas, je od 7. prosince 1978 “kolektivem socialistické práce”, což je jistě zárukou a dalším předpokladem jejich úspěšné práce.
    Toto kulturní zařízení zabezpečuje celkem 21 činností, mnohdy naprosto odlišných a vyžaduje kromě jiného stálý a rozsáhlý styk s různými orgány a organizacemi. Zajišťuje jak oslavy významných výročí, která se každoročně opakují, jako Únorové vítězství, 1. máj, osvobození ČSSR, významná výročí státníků, politiků a umělců, tak i oslavy jiné, např. Mezinárodní rok dítěte, výročí Slovenského národního povstání atp.
    Na úseku mimoškolního vzdělávání a výchovy bylo reagováno na aktuální potřeby jak rozvoje socialistické kultury, tak i na potřeby celků a jednotlivců. V roce 1979 bylo uskutečněno celkem 60 kursů s celkovou návštěvností 967 posluchačů. Největší zájem byl o hudební výchovu, pohybovou výchovu pro děti a jazykovou výuku.
    Přednášková činnost byla velmi rozsáhlá. Přednášky se konaly buď v Domě kultury nebo v místě podle dohody s podniky, školami nebo pod. Jednotliví pořadatelé vybírají přednáškové akce podle svých vlastních potřeb. V tomto roce bylo uskutečněno 52 přednášek za účasti 2.621 návštěvníků. Bylo také uspořádáno 6 přednáškových cyklů pro 232 účastníků. Tématika přednášek byla různorodá, převážná jejich část byla zaměřena na společenskou, zdravotnickou a ideovou výchovu.
    Zájmová umělecká činnost je zastoupena řadou skupin. Uvedu aspoň ty nejaktivnější, které měly největší úspěchy:

- Slovácký soubor písní a tanců, vedený Zdeňkem Šimečkem, měl řadu vystoupení a o jeho úrovni svědčí i skutečnost, že nahrával pro československý rozhlas, pro silvestrovský program televize s Moravankou Jana Slabáka a také pro ústav lidového umění ve Strážnici nahrál gramofonovou desku. Soubor má 45 členů.

- Cimbálová muzika, vedoucí ing. Jan Slaměna: Tento šestičlenný kolektiv úzce spolupracuje s ostatními složkami Slováckého souboru a mimo řadu vystoupení nahrál část svého repertoáru pro vysílání rozhlasu Brno.

- Cimbálová muzika, vedoucí Jura Petrů: Tato sedmičlenná skupina vykazuje letos největší aktivitu. Podstatně rozšířila svůj program a každý měsíc má několik vystoupení nejen v Kyjově, ale i v okolí a jinde. Letos hráli v Praze, Táboře, Chomutově a několikrát nahrávali pro brněnský rozhlas a jednou dokonce i pro evropské stanice Grand Prix. Zvláště kladně nutno hodnotit jejich vystoupení v pořadu X. Slováckého roku.

- Dětský národopisný kroužek Kyjovánek sdružuje celkem 39 dětí, které ve dvou kategoriích, mladší a starší, pod vedením MUDr. Marie Hudečkové a MUDr. Jiřiny Hirschové nacvičují lidové písně a dětské hry. Během roku se tento kroužek předvedl na 18 vystoupeních.

- Ochotnický kroužek, založený letos v únoru, sdružuje 12 členů ve věku 15 až 18 let a při nadšení, s nímž vstupuje do své činnosti, je nadějí kyjovské mladé scény.

- Klub výtvarného umění řeší své problémy na pravidelných měsíčních schůzkách. Jeho vedoucím a poradcem je akademický malíř Jaroslav Brabenec, autor plakátu na letošní Slovácký rok. V rámci této slavnosti uspořádali členové klubu výstavku svých prací.

- Hudební skupina Elektron je pětičlenná a jejím vedoucím je Josef Řihák. Tato skupina zajišťuje každý pátek a sobotu hudební produkce v Radničním sklepě v Hodoníně a kromě toho měla v průběhu roku dalších 91 vystoupení.

- Fotoklub za vedení Pavla Grufíka zajišťuje běžnou fotodokumentaci z akcí Domu kultury.

- Divadlo poezie pod vedením Marie Poledňákové zaměřilo svou činnost k nejdůležitějším výročím roku 1979 a rozhlas nahrál jejich literárně dramatické pásmo SNP a Dítěti, které se narodilo před úsvitem.

- Jazzbalet se 14 členy pod vedením Marcely Maňákové vyvíjí poměrně bohatou činnost a snaží se do všech svých programů vkládat nejmodernější prvky současných tanců.

- Loutkařský soubor Sluníčko je se svými 16 členy jedním z nejaktivnějších a má za sebou celou řadu úspěšných vystoupení. Jeho práce je tím záslužnější, že hraje právě pro ty nejmladší a tudíž i nejvděčnější diváky. V tomto roce hráli celkem 37krát a na krajské přehlídce loutkařských souborů v Jihlavě získali za své vystoupení diplom.

- Pěvecký soubor Kyjovanka je 42členný a jeho vedoucím je Oldřich Máčel. Zpívá většinou písně lidové, v jeho repertoáru najdeme však i klasickou sborovou píseň.

- Pěvecký soubor Kyjov má 25 členů a pod vedením ing. Miroslava Hlaváče a dirigenta Petra Chromčáka zpívá jak písně lidové, tak i klasické sborové. Oba pěvecké sbory spolupracují a společně vystupují zejména při oslavách důležitých kulturních a politických výročí.

- Fotokroužek má letos zásluhu na tom, že letošní Slovácký rok je natočen na barevném filmu jako dokument pro příští generace.

    Ostatní skupiny, jako folková hudební skupina, baletní kroužek, esperanto, astronomický kroužek a Tradicional jazz vykazovaly sice širokou činnost, ale počet zájemců o jejich práci byl nižší. Lze ovšem předpokládat, že pro jejich činnost v dalším roce budou vytvořeny lepší podmínky a tyto kroužky se zařadí znovu mezi ty nejúspěšnější.
    Práce s mládeží byla, je a zůstane jednou z nejdůležitějších, neboť se jedná o výchovu člověka právě v nejkritičtějším věku. Právě proto byla v tomto roce této problematice věnována velká pozornost a péče na úseku práce s mládeží a byly uskutečněny tyto akce: klubové večery (9 akcí), literárně dramatická pásma (4 akce), politickovýchovné pořady (3 akce), zábavné pořady (5 akcí), taneční večery mladých (11 akcí), kursy tance a společenské výchovy (4 akce).
    V rámci Mezinárodního roku dítěte se uskutečnilo pro děti celkem 34 pořadů, jež navštívilo 12.310 dětí. Pořadatelem všech akcí byl Dům kultury a akce měly vysokou úroveň jak po stránce kvality, tak i po stránce výchovného zaměření. Pro děti bylo uspořádáno i několik výstav, přičemž největší účast byla na uměleckých výstavách, na výstavě “Příroda na Hodonínsku” a na výstavě ovoce, zeleniny a květin.
    Na úseku mimoškolního vzdělávání mládeže bylo uskutečněno 17 samostatných přednášek s velkou účastí. Přednášky byly různého charakteru a týkaly se vesměs problémů mladých. Velký zájem byl o kurs hry na hudební nástroje, který navštěvuje 115 žáků. Z ostatních kursů je to kurs pohybové výchovy, kursy jazykové, kurs jazzgymnastiky a řada praktických kursů, jako šití, pletení, psaní na stroji atd.
    Významnou činností Domu kultury byly i výstavy, z nichž každá byla zaměřena k určité významné politické či kulturní události, což bylo podtrženo ideovými hesly, které jsou součástí výstav. Uvádím přehled těchto výstav podle měsíců s uvedením počtu zájemců:

leden – Borek Bayer, kyjovský rodák: Krajina v obrazech (216 návštěvníků)
únor – Drhaná krajka, 763 návštěvníků
březen – Dílo Gottwaldov: Obrazy, grafiky, artprofisy (512 návštěvníků)
duben – Klub výtvarného umění (217 návštěvníků) a Jarní tradice v našem domově (756 návštěvníků)
květen – Sovětské užité umění (425 návštěvníků)
červen – Dítě a domov (540 návštěvníků)
červenec – Příroda na Hodonínsku (1.500 návštěvníků)
srpen – Výstava Slováckého roku (1.800 návštěvníků)
září – Kresby a obrazy SVUM (247 návštěvníků) a Výstava ovoce, zeleniny a květin (1.584 návštěvníků)
říjen – III. krajská soutěž KKS (411 návštěvníků) a Grafika Vojtěcha Cinybulka (330 návštěvníků)
listopad – Dílo Gottwaldov (350 návštěvníků)
prosinec – Výstava prací KVU (415 návštěvníků)

    Celkem tedy bylo v tomto roce uspořádáno 15 výstav, jež shlédlo celkem 12.470 návštěvníků.
    Dobré divadlo chytlo za srdce zejména proto, že zde často hrají profesionální soubory a diváci měli možnost vidět zkušené herce z Prahy, Brna, Ostravy, Olomouce, Opavy a Uherského Hradiště. V průběhu roku 1979 bylo uskutečněno celkem 40 představení, z toho pak 14 pro děti. Zájem o divadlo je velký a je to proto záslužná práce našeho kulturního zařízení že umožňuje v našem městě divákům pěknou podívanou.
    Také na milovníky vážné hudby nebylo zapomenuto. Byly uskutečněny koncerty jak našich, tak i zahraničních umělců. Celkem bylo 6 koncertů a 5 výchovných koncertů pro děti. Byla také zahájena výuka předškolní, školní i studentské mládeže nejen kyjovských škol, ale i škol ze všech spádových obcí Kyjovska. Za dobrou práci na tomto úseku byly Domu kultury přiznány mimořádné prémie od Svazu českých skladatelů a koncertních umělců a od Českého hudebního fondu.
    Spolupráce se složkami se postupně prohlubuje a byla navázána další plodná spolupráce s těmito složkami: Český červený kříž, Český svaz žen, městský výbor KSČ, městský výbor Národní fronty a Český zahrádkářský svaz. Spolupráce s podniky, závody a družstvy vyplývá ze sdružení v SZK ROH, jejich samostatných dohod a statutu.
    Sály kulturního domu slouží nejen k přednáškám a schůzím, ale i k pobavení. V tomto zařízení je řada vyhovujících sálů a tak se tento dům stal střediskem kultury i zábavy.
    Co na závěr? Jen snad to, že jsme na naše kulturní zařízení hrdi a že jsme přesvědčeni, že jeho pracovníci konají velmi důležitou práci jak pro růst kultury samé, tak i zvýšení ideovosti.

    Jak ten čas letí! Ještě nedozněly vzpomínky na krásný průběh těchto oslav před 4 lety, a už je tu zase, tentokráte jubilejní X. ročník, v němž se znovu setkáváme s nefalšovanými slováckými zvyky, písničkami i kroji, zkrátka s celým ryze slováckým prostředím. Letošní jubilejní rok, připravený sdruženým závodním klubem ROH Domu kultury, byl obzvláště slavný. Jeho program byl podstatně rozšířen a vyvrcholil okresními mírovými slavnostmi, okresními dožínkami a mezinárodním družstevním dnem. Na oslavách 35. výročí Slovenského národního povstání, třicátého výročí socializace vesnice a 30. výročí založení pionýrské organizace i Mezinárodního roku dítěte, které probíhaly pod záštitou městského výboru KSČ a městského národního výboru byl účasten i ministr financí ČSSR ing. Leopold Lér, představitelé stranického a veřejného života, delegace a oráči mezinárodní soutěže členských států RVHP v orbě a další čestní hosté z celé republiky i ze zahraničí. A počet návštěvníků? Ten se odhadoval aspoň na 30 tisíc.
    Už v pátek 17. srpna v odpoledních hodinách vítal Kyjov promenádními koncerty účastníky tohoto jubilejního Slováckého roku. A těch návštěvníků, z nichž mnozí přijeli zdaleka, nebylo jich málo a všichni chtěli vidět tu skutečně ojedinělou národopisnou slavnost. Kyjov byl tedy již v pátek plný hostů, ubytovací kapacity byly doslova vyčerpány. Už od 14 hodin se koncertovalo na náměstí i na autobusovém nádraží a vlastní slavnosti byly oficiálně zahájeny slavnostními fanfárami v 17 hodin.
    Vlastní program začal tradičním způsobem – stavěním máje. Šohaji z Bukovan a Boršova se ukázali jako velmi šikovní a proto netrvalo dlouho a máj, jako symbol důležité oslavy vévodil celému náměstí. Hlavním programem prvního dne byl národopisný program “Život v písni” a v něm byly uvedeny písně a tance z oblasti Kyjovska. Přírodní hlediště bylo zcela naplněno a tak pro ty, na něž se místo v hledišti již nedostalo, byla připravena další možnost zábavy – tanec. A tancovalo se nejen v estrádním sále Domu kultury, ale i na parkovišti za tímto domem a tak již první den slavnosti končil vesele tak, jak se na takovou oslavu patří.
    Hlavním dnem celé slavnosti byla sobota 18. srpna. To byl den skutečně krásný a počasí, jak se u nás říká, jak na objednávku. Kyjov se probouzel do pěkného rána hudbou, promenádní koncerty na 14 místech Kyjova obsáhly celé město a zalily je hned zrána dobrou náladou. A bylo se skutečně nač dívat a z čeho se radovat a potěšit. Přehlídka krojů či atraktivní jízda králů chlapců ze Skoronic byla zajímavá nejen pro odborníky, ale upoutávala i ty, kteří Slovácko ještě tak zblízka a důvěrněji nepoznali. Na ty snad přece jen nejzajímavěji zapůsobil odpolední slavnostní krojovaný průvod, který nejprůkazněji dokázal bohatost lidových krojů Kyjovska. A že tyto kroje jsou po stránce pestrosti a lidového uměleckého projevu pokládány za ojediněle krásné a jedinečné, bylo poznat na všech přihlížejících.
    V odpoledním programu, který byl vyvrcholením celé slavnosti, zhlédli diváci v rámci festivalu zájmové umělecké činnosti pásmo “Okolo Kyjova – zvyky, písně a tance našeho lidu”. Účinkovalo celkem 11 skupin a předvedly se krúžky z Kyjova, Vracova, Archlebova, Žarošic, Vacenovic, Věteřova a Svatobořic-Mistřína. Pro ty, kteří byli zvědavi na vystoupení souborů dětských bylo v tutéž dobu uspořádáno na náměstí pásmo “Dokolečka – dokola”. Zde předvedlo své umění 6 dětských souborů a představil se i orchestr mladých místního JZD Družba. Pořad “Okolo Kyjova” se večer ještě opakoval proto, aby všichni zájemci – a těch nebylo málo – byli uspokojeni.
    Slovácký rok sice sobotou končil, ovšem hned v neděli na něj navazovaly slavnosti další. Končil tak, jak je zde zvykem: vesele a s muzikou. A tak se vyhrávalo až do nedělních ranních hodin k tanci, poslechu a také ke zpěvu. Hrálo se na stadionu, v estrádním sále i za Domem kultury a nakonec i na tržišti v palackého ulici. Kyjov, jásal, Kyjov zpíval, Kyjov se radoval.
    Od časného nedělního rána sjíždějí se do Kyjova družstevníci a zemědělští pracovníci z celého okresu na okresní mírové slavnosti, okresní dožínky a mezinárodní družstevní den. A počet účastníků byl ještě vyšší než ty dva dny předtím, protože hosté ze slováckého roku dosud ještě neodjeli a už další tisíce jich na tuto slavnost přijely. Kyjov byl doslova plný lidí i radostné nálady. Manifestace pracujících na zcela zaplněném náměstí, projev ministra ing. Léra a schválení mírové rezoluce bylo počátkem slavnosti. Pestrobarevný průvod s dožínkovými věnci a scénky před přehlídkovou tribunou ukázaly našim představitelům i zahraničním hostům pestrost našeho folklóru. Celkem 18 zemědělských družstev a 3 další zemědělské podniky okresu se zúčastnilo dožínkové přehlídky. Velmi zapůsobila ukázka STS Hodonín, která názorně předvedla techniku od začátku socializace až po dnešní dobu, od soukromé malovýroby s potahovými stroji až po dnešní velkovýrobní techniku, bez níž si již dnešní práci představit ani neumíme.
    A odpoledne rozjásalo Kyjov znovu. Ve slavnostním pořadu, nazvaném “Za šťastný život v míru” vystoupili hosté ze SSSR (Uralský lidový soubor písní a tanců ze Sverdlovska), dechová hudba Mistříňanka, soubor Závadka z Čejkovic a další. Pásmo “Veselo u muziky”, v němž účinkovaly dechovky Žadovjáci a Mistříňanka, předvedlo na náměstí dožínkovou scénu a po skácení máje byly slavnosti odtroubením slavnostních fanfár ukončeny.
    V rámci slavností bylo uskutečněno v Kyjově celkem 5 výstav, zaměřených vesměs na Kyjovsko a jeho okolí. Neděle 19. srpna 1979 se nachýlila ke svému konci. Třebaže slavnosti skončily, slavnostní nálada ještě trvala. Na stadionu i za Domem kultury ještě hrály dechovky, lidé tančili, ale všichni se už těšili na ten další, v pořadí už jedenáctý Slovácký rok v Kyjově, kde vždy veselo bývalo a veselo bude…

    Máme-li v Kyjově něco, čím se můžeme zvlášť pochlubit, pak je to kino Panorama. Říká se, že kyjovské kino je perla, která není obyvateli Kyjova doceněna a přitom celé široké okolí nám ji závidí. Málokdo si uvědomuje, že zejména při hraní některých filmů stojí na parkovištích i ulicích poblíž kina řada aut i z jiných okresů, jejichž majitelům zřejmě stojí za to prožít příjemnou zábavu v tak krásném prostředí, jako naše kino skutečně je. Ne nadarmo je Kyjov městem festivalovým, jeho kino je k tomu plně opravňuje a předurčuje. Byly sice určité snahy o to, aby festivaly byly v Kyjově zrušeny a přeneseny např. do okresního města, ovšem organizační úroveň i návštěvnost zdejších festivalů tyto záměry zmařily a my se těšíme, že v Kyjově tyto festivaly budou i nadále. Vždyť právě za organizační přípravu a zajištění tohoto festivalu v roce 1979 byl místní štáb vyhodnocen a oceněn diplomem za první místo a také okresní výbor KSČ v Hodoníně jej ocenil čestným uznáním za úspěšnou politickou práci s filmem. Je to ohodnocení celého kolektivu 19 pracujících na tomto úseku s filmem, z nichž je 11 stálých s plným nebo částečným úvazkem. Je to i ohodnocení dobré organizátorské práce vedoucího kina Ludvíka Pokorného, který je agilním pracovníkem s velkými organizačními schopnostmi.
    Jubilejní 30. Filmový festival pracujících – léto 1979 se konal ve dnech 13. až 22. července a obsahoval celkem 10 filmů v tomto pořadí:

Já už budu hodný dědečku (ČSSR, 2.222 diváků)
Pohled z podkroví (Jugoslávie, 1.817 diváků)
Blázni ze stadionu (Francie, 3.423 diváků)
Lékem proti strachu (SSSR, 1.176 diváků)
Sneh pod horami (Slovensko, 682 diváků)
Horečka sobotní noci (USA, 3.091 diváků)
Počestná noc (Maďarsko, 2.369 diváků)
Na plný plyn (Itálie, 2.737 diváků)
Pokrok, zlato a Transylvánie (Rumunsko, 1.280 diváků)
Kulový blesk (ČSR, 2.001 diváků)

Celkem 30. FFP – léto 1979 – 20.798 diváků

    FFP dětem – filmové rozloučení se školou probíhal od 23. do 28. června 1979 a bylo promítnuto celkem 5 filmů (2 české a 3 sovětské produkce), shlédlo je 6.784 diváků, takže celkem počet návštěvníků celého festivalu dosáhl v tomto roce 27.582 osob.
    Ve dnech 9. až 15. listopadu byl uspořádán tradiční již VIII. Dětský filmový festival a bylo na něm promítnuto celkem 7 filmů. Tento festival se konal na počest Měsíce československo-sovětského přátelství, 30. výročí založení pionýrské organizace SSM a Mezinárodního roku dítěte. Festival připravil městský výbor SSM a městský dům pionýrů a mládeže. Na festivalu byly promítnuty tyto filmy:

Krásná Vasilisa (SSSR, 1.247 dětí)
Černý Rafael a žlutý střevíc (Polsko 1.016 dětí)
Od zítřka nečaruji (ČSR, 848 dětí)
Kočičí princ (ČSR, 1.272 dětí)
Dárek černého čaroděje (SSSR, 1.228 dětí)
Štěstí na řetězu (Jugoslávie, 1.246 dětí)
Tři od moře (ČSR, 1.173 dětí)

Celkem návštěvníků VIII. DFF – 8.030 dětí

    Provozovatelem stálého kina panorama 70 a letního kina se sezónním provozem je městský národní výbor. V kině Panorama se promítají každodenně dvě představení, v sobotu a neděli pak představení tři. V letních měsících květnu až srpnu jsou představení pro děti omezena a filmy jsou pak dodatečně promítány na mimořádných školních představeních, pořádaných v rámci dohod.
    Za rok 1979 bylo dosaženo těchto výsledků: V kině Panorama bylo místo plánovaných 785 představení uskutečněno 807, plánovaná návštěvnost 100.000 byla překročena na 119.593 a v tržbě místo 700.000 Kčs bylo dosaženo celkem 770.357 Kčs. I plán v letním kině byl překročen a tak za tento rok bylo uskutečněno na plán 920 celkem 943 představení, jež místo předpokládaných 150.000 návštěvníků shlédlo více než 168.000 a plán tržby 1.090.000 Kčs byl překročen o 83.022 Kčs.
    Dalším závazným ukazatelem bylo stanovení procenta návštěvnosti socialistické produkce ve výši 58 % z dosaženého počtu diváků. Tento ukazatel je stanoven krajským podnikem pro film v Brně v souladu s rozhodnutím vedení Československého filmu. I tento ukazatel byl splněn o 11,8 %, což se projevilo i v návštěvnosti filmů sovětské produkce.
    Vedle pracovníků kina, kteří projevili enormní iniciativu a obětavost při zajišťování těchto akcí, nutno vyzvednout i řídící funkci městského národního výboru, s jehož vydatnou pomocí byly zajišťovány i mimořádné akce s filmem a filmovým divákem, jako zimní část FFP, dětský FF, přehlídka sovětských filmů, československá premiéra filmu “Nekonečná – nevystupovat” atd.
    Nemalá je práce těch, kteří se starají o filmového diváka. A tu velmi dobrou práci našich kinařů musíme uznat i pochválit a věříme, že i v dalších letech to bude když už ne stejné, tak určitě lepší, než letos. My jim v každém případě v tomto směru můžeme věřit.

    Činnost všech zařízení Domu pionýrů byla v tomto roce motivována 30. výročím založení pionýrské organizace a Mezinárodním rokem dítěte a veškeré akce, uskutečněné v tomto období se tomuto motivu podřizovaly. Činnost tohoto zařízení řídily a zajišťovaly jeho pracovnice v čele s ředitelkou Jitkou Svobodovou, přičemž Eva Mrázová vedla úsek společenských věd, Květoslava Střítecká úsek techniky a Zuzana Obalová úsek tělovýchovy a sportu. Pravidelná zájmová činnost pak probíhala v těchto útvarech: kopaná, košíková, stolní tenis, lyžování, kulturně masová práce, recitace, vyšívání, vaření, topografie, rybářství a útvar dívčí. Jako jediný v tomto roce nevyvíjel činnost útvar minikáry, kde se nepodařilo zajistit vedoucího, ačkoliv o tento obor je mezi dětmi poměrně velký zájem. Velkého úspěchu dosáhl útvar rybářský, který se umístil na třetím místě v okresním kole soutěže “Zlatá udice”. Recitační útvar uskutečnil řadu vystoupení při různých oslavách a jeho 76 členů se zúčastnilo i okresního kola ZUČ v recitaci.
    Ve spolupráci s kinem Panorama byl uskutečněn VII. dětský filmový festival, jejž navštívilo 10.259 dětí, což svědčí o jeho oblibě.
    Nejvíce dětských akcí probíhalo v dubnu, kdy proběhlo místní kolo soutěže “O partyzánský samopal” a okrskové kolo stejné soutěže, výtvarná soutěž k 30. výročí PO a sliby pionýrů. V tomto měsíci bylo uskutečněno i přijetí nejlepších pionýrů a pionýrských pracovníků představiteli města. Jednou z nejzdařilejších akcí byla beseda se sovětskou občankou M. Kondratěvovou a československá premiéra filmu “Nekonečná – nevystupovat” za účasti tvůrčí i herecké delegace.
    K mezinárodnímu roku dítěte byly uspořádány drobné branné závody pro mateřské školy, jichž se zúčastnilo 223 dětí ze 4 mateřských škol.
    Zařízení Domu pionýrů navštívili bratři spisovatele Ivana Javora spisovatel Joža Mikula, zasloužilý pracovník ministerstva kultury a Oldřich Mikula se synem. Obohatili síň Ivana Javora o další osobní materiály a zapsali se do pamětní knihy. Dům pionýrů navštívil i jeden z prvních kyjovských pionýrů Josef Mráz, který připomenul začátky této organizace v Kyjově.
    Metodická činnost tohoto zařízení je zaměřena celkem na 14 pionýrských skupin v Kyjově a okolí, z tohoto působení bylo však v průběhu roku vyřazeno pět skupin. U ostatních bylo během roku uskutečněno 96 metodických návštěv, což svědčí o aktivitě i odpovědnosti pracovníků i vedoucích. Vždyť některé pracovnice kromě svých normálních povinností vedou pionýrské oddíly a ještě jsou členkami komisí při okresní radě PO SSM. Vždyť také za svou práci jak Dům pionýrů jako orgán, tak i pracovnice Střítecká, Mrázová a Svobodová jako obětavé pracovnice obdržely od městského národního výboru čestné uznání.
    Spolupráce se složkami Národní fronty a ostatními organizacemi byla skutečně dobrá, především však při pořádání nepravidelné činnosti. Už tradičně nejlepší je s městskou lidovou knihovnou, kinem panorama, Českou státní spořitelnou, lidovou školou umění, ale i s ostatními. Všichni prostě chápou, že práce s dětmi je nutná a záslužná.
    V letošním roce se podařilo zajistit projekt a realizaci výstavby základny v Hutisku-Solanci a lze si jen přát, aby práce pokračovaly co nejrychlejším tempem a pionýři dostali co nejdříve dostatek prostoru pro činnost. Letní činnost se projevila letos v těchto druzích:

- plavecký výcvik, uskutečněný v Kyjově za účasti 102 dětí, vedl Pavel Rusňák, učitel ZDŠ a student Miroslav Kudláč. O tento výcvik byl velký zájem jak mezi dětmi, tak i rodiči a bude nutno jej pořádat každoročně.

- krátkodobé soustředění rybářského kroužku, spojené s přípravou na krajské kolo soutěže “Zlatá udice” bylo uskutečněno od 22. do 24. června v Moravské Nové Vsi za účasti 19 pionýrů. Soustředění svůj účel splnilo a bude každý rok.

- letní lyžařský výcvik uskutečnil lyžařský oddíl v rekreačním středisku na Smraďavce za účasti 15 členů od 29. srpna do 1. září. Také tato akce měla příznivou odezvu mezi účastníky.

- od 4. do 13. července se v Domě pionýrů uskutečnil městský tábor Jisker, pořádaný PS Čejkovice.

- hlavní činností městského domu PM bylo soustředění zájmových útvarů, které proběhlo ve stanové základně ROH Tesla Ostrava v Hutisku-Solanci. Tohoto soustředění se zúčastnilo 40 zájmových útvarů a proběhlo od 5. do 15. srpna, přitom účastníci se podíleli brigádnickou činností na přestavbě pionýrské základny MDPM. Při tomto soustředění bylo odpracováno celkem 232 hodin.

    Tento rok byl náročný na všechny pracovníky, i na ty externí, a každý z nich přinesl na úkor svého osobního volna hodně užitečné práce právě pro ty děti. A za to jim všem patří dík.
    A úkoly na rok příští? V první řadě je to dobudování základny v Hutisku-Solanci, její vybavení vnitřním zařízením, aby již v létě mohla přijmout první pionýry.

    Kniha je přítelem i učitelem a ten, kdo má rád knihy a z nich čerpá, nemůže být špatným. Kdo čte, ten se vzdělává, poučuje a nabývá rozhledu. Čtením člověk uspokojuje své duševní potřeby a zvyšuje i svou hodnotu. Český člověk vždy a za všech okolností lpěl na knize, zejména pak na knize dobré, která jej poučila i pobavila. V době národnostního útlaku byla kniha pokladnicí, z ní čerpaly sílu celé generace a kniha přispěla k zachování českého jazyka. Je proto naší národní ctí, že v tomto duchu jsme pokračovali, pokračujeme a pokračovat budeme. Naše kulturní politika toto v každém případě podporuje, stará se o vybavení a doplňování knihoven, aby každý podle svého zájmu našel v knihovně pro sebe to, co potřebuje.
    Naše městská knihovna nemá zatím vhodný stánek pro svou důležitou kulturní činnost. Tísní se dosud v nevyhovujících místnostech v bývalé restauraci v Komenského ulici 69, i přes tyto potíže však slouží všem, kdo si jejích služeb vyžaduje. A těch každý rok přibývá, což se odráží nejen v počtu pravidelných návštěvníků, ale i v počtu výpůjček. Činnost městské lidové knihovny byla vytyčena plánem práce na rok 1979, který vycházel ze závěrů XV. sjezdu KSČ, z úkolů 6. pětiletého plánu, z hlavních úkolů kulturně výchovné činnosti v okrese Hodonín a z jednotného plánu KVČ městského národního výboru.
    V průběhu roku 1979 byly uskutečněny tyto hlavní politické akce: 35. výročí SNP, mezinárodní rok dítěte, 30 let pionýrské organizace SSM, 40. výročí vzniku druhé světové války, 40. výročí 17. listopadu a jiná kulturní a politická výročí. Tyto akce byly propagovány všemi formami knihovnické práce a jejich význam byl připomínán a osvětlován.
    Ke konci roku 1979 představoval stav knižního fondu celkem 45.681 svazků, z toho naučné pro dospělé 14.991, beletrie 22.040, naučné pro mládež 1.173 a beletrie pro mládež 7.477. Celkem přírůstek knih byl 2.880, odepsáno bylo pak 1.782, takže čistý přírůstek za tento rok představuje 998 svazků. Čtenářský okruh je široký a je vyšší oproti očekávání. O tom svědčí tento přehled:

    Dále bylo uskutečněno 145 besed a 199 výstavek a tak z celkového přehledu je patrno, že plán byl splněn ve všech ukazatelích a oproti roku 1978 došlo ve všech činnostech k zvýšení až na výpůjčky pro mládež, kde v důsledku energetické situace na začátku roku došlo u beletrie k snížení, kdežto zájem o literaturu naučnou poněkud vzrostl.
    Rok 1979 byl bohatý na kulturně politická výročí, což se odrazilo i ve zvýšeném počtu akcí, jichž bylo o 46 více než v roce předcházejícím. Celkem provedla knihovna v tomto roce 145 akcí, z toho 27 pro dospělé, 9 pro dospívající a 109 pro ostatní mládež. Se zaměřením na Mezinárodní den dítěte bylo uskutečněno 15 besed, k 30. výročí založení PO 16 besed, k 35. výročí SNP 12 besed, o knihách L.I. Brežněva 10 besed, v rámci Měsíce knihy 23 besed a ke kulturně politickým výročím 69 besed.
    Pro Divadlo poezie byla připravena a provedena literární pásma, a to:

- pásmo poezie k programu MDŽ
- Gogol – otec ruského realismu
- pásmo poezie k Mezinárodnímu dni dítěte
- pásmo poezie k 35. výročí Slovenského národního povstání
- pásmo k 10. výročí úmrtí Jiřího Trnky
- pásmo ruské a sovětské poezie k slavnostnímu večeru na závěr Měsíce ČSP

    O literární i projevové hodnotě těchto pásem svědčí, že jak pásmo k Mezinárodnímu dni dítěte, tak i pásmo k 35. výročí SNP natáčel a i vysílal Československý rozhlas. Pracovnice knihovny připravily kromě uvedených akcí ještě 199 výstavek knih s 1.441 exponáty a dalších 67 akcí.
    Je zřejmé, že takový rozsah práce lze zvládnout jen za spoluúčasti ostatních organizací a v tomto směru má tato kulturně výchovná činnost městské knihovny dlouholetou a dobrou tradici a proto úzkou spoluprací s ostatními organizacemi může zvládnout tyto náročné úkoly úspěšně. Mimořádně dobrá spolupráce je zde s městským výborem KSČ, Domem kultury ROH, SČSP, Domem pionýrů i ostatními. Knihovna je knihovnou střediskovou a po metodické stránce řídí dalších 13 knihoven. Proto v průběhu roku bylo v nich uskutečněno 128 návštěv a pro jejich pracovníky provedeno 96 konzultací. A to chce hodně času.
    Knihovna poskytuje naší veřejnosti i bibliografickou službu, což je něco, jako “Co chcete vědět o…?” jedná se o dotazy nejrůznějšího charakteru ze všech společenskovědních oborů. A těch letos bylo 3.847 a tak i když pracovnice mají k dispozici příruční knihovnu s encyklopedickou literaturou, vyžaduje to hodně znalostí i trpělivosti.
    Vedoucí knihovny Marie Poledňáková spolu s dalšími pracovnicemi Marií Pospíšilovou, Jaroslavou Klementovou a Evou Navrátilovou jsou členkami brigády socialistické práce, kterou vede jejich spolupracovnice Marie Dvořáková. Všechny dokazují, že knihovna není jen půjčovnou, ale velmi důležitým kulturním zařízením, které v našem životě hraje důležitou úlohu.