Tělovýchovná jednota Jiskra Kyjov


    Sloučením veškeré sportovní činnosti do jednotné organizace se jednoty, dříve roztříštěné a někdy i úzce specializované na provádění určitého druhu sportu, podstatně rozšířily jak po stránce členské základny, tak i rozsáhlosti své činnosti. Roztříštěnost a konkurenčnost vedla k nevraživosti a rozptýlení činnosti často bez možného sportovního efektu. Teprve sjednocení tělesné výchovy přispělo ke koncentraci sportu samého i lidí kolem něj, k zajištění provozu po stránce finanční i zájmové a k jeho propagaci i růstu. Výkon sportu či funkce ve sportovním životě není již jen osobní zálibou, jak se ještě před několika lety domnívali někteří vedoucí při hodnocení podřízených pracovníků, to je dnes důležitá politicko výchovná práce. Sport je velkou a neodmyslitelnou složkou Národní fronty, je také důstojným propagátorem státu a jeho systému a proto jej není možno za něco podřadného nebo dokonce zbytečného. Vždyť naše nejvyšší státní orgány nezapomínají i ve svých rozpočtech na dotace pro sportovní účely ať pro vybudování tělovýchovných zařízení nebo pro samotné provozování sportu, neboť výnosy ze vstupného a jiné činnosti ve velké většině nestačí. A jak mladí, tak i ti starší potřebují pohyb a pohyb to je sport, zejména pak v městech.
    Tělovýchovná jednota Jiskra je jednou z těch větších jednot. V jejím čele stojí již řadu let nynější ředitel gymnázia, kyjovský rodák Mirko Kuba. Jednota soustřeďuje celkem 15 oddílů a má 1.451 členů, z toho 613 žen a dívek. Počet žen převyšuje průměr ostatních jednot zejména v oddíle základní rekreační tělesné výchově, kde z celkového počtu 362 je celkem 243 žen a dívek. Je vidět, že o klasický tělocvik je přece jen větší zájem právě mezi ženami a mužské pokolení je pohodlnější a o pohybovou výchovu ztrácí zájem. Na dalších místech podle počtu členů jsou dva oddíly, které provozují atraktivní sporty, kopaná a košíková. Kopaná s 239 členy, vesměs muži a hochy, hraje dnes nejvyšší krajskou soutěž, krajský přebor, a umisťuje se tradičně na 2. místě. Zkusila sice 2 roky hrát v divizi a možno říci, že po stránce herní to nebylo nad jejich síly, ale finanční otázka nakonec nebyla tak silná. V košíkové, která má ve svých řadách 236 členů, z nichž 138 je žen a dívek, byly a jsou dosahovány úspěchy pronikavější. Ženy hrají první národní ligu, první i druhé družstvo dorostenek hraje I. dorosteneckou ligu a žačky v tomto roce dokonce obsadily první místo jak ve finále ČSR, tak i ČSSR. Psát o popularitě košíkové v Kyjově by bylo nošením dříví do lesa. Utkání, zejména když se hrávala I. liga, dnešní přebor ČSSR, byla beznadějně vyprodána, nadšení velké, prostředí bouřlivé, ale slušné. Vždyť kyjovská košíková po řadu let dodávala hráčky i do národního družstva, ba i dnes členky dorosteneckého družstva Zdena Šušáková a Marie Gottwaldová jsou členkami reprezentačního dorosteneckého družstva ČSSR, přičemž Zdena Šušáková je kromě toho i držitelkou zlaté medaile za první místo v mistrovství Evropy juniorek. Ale nejsou to jen tyto 3 oddíly, které kyjovský sport reprezentují.
    Je zde i královna sportu – lehká atletika, oddíl sice početně slabší, ale mající ve svém středu 3 reprezentanty v dorosteneckém věku, a to Boženu Bukovskou, Emílii Falářovou a Antonína Slezáka. V Jiskře jsou organizovány i další oddíly, jako turistika judo, kuželky, lyžování, sportovní gymnastika, stolní tenis, šachy, tenis odbíjená, horolezectví a softbal, takže každý člen má možnost vyžít se v tom sportu, o nějž má zájem.
    Jednotlivé oddíly pracují samostatně a projevují poměrně velkou činnost. Zapojují se do práce nejen na svém úseku, ale v případě potřeby do práce společné a užitečné pro celou jednotu. Řada oddílů je zapojena do soutěže o titul “vzorný”. Titul “vzorný kolektiv mládeže” získala již košíková a turistika, II. stupeň získala košíková a judo a o něj soutěží lehká atletika a lyžování, III. stupeň získala gymnastika a soutěží o něj kopaná, tenis a odbíjená.
    Také řada jednotlivců, zejména těch, kteří už desítky let obětavě funkcionaří, obdrželo vyznamenání a pamětní medaile i čestné odznaky ČSTV. Vyznamenání za rozvoj tělesné výchovy a sportu II. stupně obdrželi Vlastimil Popelka a Karel Šeda, III. stupeň pak MUDr. Rudolf Strýček, František Vízdal, Jan Vintr a Milan Černý, pamětní medaile za zásluhy o celostátní Spartakiádu 1975 Mirko Kuba, ing. Eliška Cibulková, Karel Přibyl, Věra Krejčová, Jana Matulová, Věra Konečná, Štěpán Koudela, Jaroslav Kovář a Marta Pštrosová. Dalších 51 členů obdrželo různé medaile a 2 členové oddílu košíková, Ivan Kůřil a Zdeněk Markytán, jsou vzornými trenéry a jejich působení v kyjovském oddíle přivedlo ženy k největším úspěchům jak v 1. lize žen, tak i na poli mezinárodním.
    Oddíly Jiskry Kyjov jsou zapojeny celkem do 39 soutěží od první ligy až po okresní přebor, přičemž některé oddíly, jako sportovní gymnastika a lyžování, pravidelné soutěže nemají. Z této skutečnosti vyplývá, že i otázka financí není v takovém oddíle věcí podřadnou či zanedbatelnou. Žádný z oddílů není po hospodářské stránce soběstačný či dokonce výdělečný a každý z oddílů vyžaduje finanční dotaci. Jiskra není malá jednota a jen za materiál pro provoz oddílů (míče, trička, obuv apod.) vydává ročně 60.000 Kčs. Za rok 1979 vykazuje jednota schodek 74.000 Kčs, když celkem dosažený příjem včetně dotací a ostatních činností činil přes 897.000 Kčs. Doby, kdy aspoň kopaná byla soběstačná, již minuly. Dnešní pohodlnější způsob života otupuje zájem o sportovní činnost a mnohdy i o sportovní dění vůbec. Ještě nedávno dosahované počty návštěvníků na kopané až přes 1.000 diváků na zápas se zmenšily až na dnešních 300 až 400, což je na Kyjov i samotný provoz kopané málo. A tak je starostí funkcionářů získat rozdíl, a ten není malý, aby byl provoz oddílu zajištěn.
    V této části nelze opomenout vydatnou pomoc některých kyjovských podniků a organizací, které různými formami pomáhají podpořit kyjovskou tělovýchovu. Jsou to hlavně Sklárny a školy, které formou nájemného tělovýchovného zařízení pomáhají udržovat vyrovnaný finanční stav, zatímco řada podniků ostatních, jako Šroubárna a další, zvláštní pochopení neprojevují k škodě tělovýchovy a nakonec i jich samých.


pokračuj