Připojením obce Bohuslavice dnem 1. ledna 1980 vzrostl k tomuto dni počet obyvatel města na 12.492 a celkem malý nárůst v průběhu roku, pouhých 106 osob, zvýšil jejich počet ke konci roku na 12.598 obyvatel.
    Během roku 1980 se narodilo 186 nových občánků, z toho 99 chlapců a 87 děvčátek, zemřelo pak 155 občanů, z toho 81 mužů a 74 žen. V tomto roce se projevila v městě značná migrace. Do Kyjova se přistěhovalo 319 lidí, z toho 152 mužů a 167 žen. Z míst okresu Hodonín přišlo do Kyjova 199 lidí (102 mužů a 97 žen), z jiných míst pak 120 (50 mužů a 70 žen). Naopak z Kyjova se odstěhovalo celkem 244 lidí, z toho do obcí v okrese 111 (52 mužů a 59 žen) a do jiných okresů 133 osob (67 mužů a 66 žen).
    Důvody pro změnu bydliště jsou různé. Do města se především stěhují lidé z důvodu svého zaměstnání hlavně proto, aby nemuseli denně dojíždět za prací a také proto, aby získali výhody, které bydlení ve městě poskytuje, ať už je to možnost lepšího a pohodlnějšího bydlení a vybavení či možnost lepšího kulturního vyžití. Ovšem hlavním důvodem u většiny je zde možnost lepšího a výhodnějšího zaměstnání, neboť v městě je současně dostatek podniků a závodů, které svou výrobu rozšiřují a proto i neustále zvyšují počet svých zaměstnanců, takže můžeme počítat, že naše město bude i nadále postupně narůstat a nás bude neustále více.

    Půlnoc z 31. října na 1. listopad 1980 byla ojediněle důležitá, neboť tento okamžik byl rozhodujícím pro provedení sčítání, které se provádí pravidelně každých 10 let. Sčítání se provádělo na základě usnesení vlády ČSSR na celém území státu. V tomto roce se poněkud pozměnila metoda sčítání a toto se provádělo formou sebesčítání, tedy obyvatelstvo vyplňovalo patřičné tiskopisy samo. Za každou osobu se zjišťovalo jméno, datum narození, rodné číslo, pohlaví, rodinný stav, národnost, dokončené školní vzdělání, zaměstnání, dojížďka do zaměstnání a další údaje. Za domácnosti pak údaje o vybavení, hospodaření, rekreačních místnostech (chaty, chalupy) a další. Sčítání bytů se zaměřilo na druh, počet a plochy obytných místností, vybavení, způsob vytápění a na zásobování vodou či plynem.
    Úplnost a správnost provedení zajišťovali sčítací komisaři v přidělených obvodech, kontrolu a sumarizaci provedli pak sčítací revizoři, jejichž působnost zahrnovala 2 i více sčítacích obvodů. Sčítací komisaři předali do konce října sčítací lístky do jednotlivých domácností a vysvětlili i případné dotazy. Při osobním odběru začátkem listopadu tyto lístky pak překontrolovali nebo doplnili, ověřili si správnost osobních údajů podle občanských průkazů a rodných listů a ručili za to, že všichni občané jsou do sčítacích listů zapsáni.
    Tato akce si vyžádala hodně práce. Bylo nutno zajistit vhodné pracovníky, kteří byly schopni zvládnout tento úkol, tyto řádně proškolit tak, aby byli obeznámeni s celou problematikou sčítání. Mnohé údaje, požadované v sčítacích listech, nebyly jednoznačné a jasné a často docházelo k nedorozuměním, sčítací komisaři měli proto hodně práce. Vedoucím celé skupiny byl ve funkci hlavního revizora Miroslav Daněček, vedoucí vnitřního oddělení MěstNV.
    A jaké byly výsledky sčítání v našem městě a co nám říkají, dosvědčují tyto údaje: K 1. listopadu 1980 měl Kyjov 12.576 obyvatel a ženy měly převahu, neboť jich bylo 6.480 a mužů jen 6.096. Z celkového počtu osob se přihlásilo k české národnosti 12.395, k slovenské 166 osob a zbytek k národnostem jiným (15).
    Ekonomicky aktivních osob je 6.199, z nich pracuje přímo v Kyjově 4.400. Zvážíme-li, že tedy 1.799 pracujících dojíždí denně či týdně z Kyjova do jiných míst, pak je to důvod k zamyšlení.
    Máme zde 2.065 domů a v nich 3.981 trvale obydlených bytů, z toho po roku 1945 bylo postaveno celkem 2.711, což svědčí o intenzivním stavebním ruchu po 2. světové válce. A bylo-li za období 1976 až 1979 postaveno 636 bytů, pak je to nejlepším důkazem snahy volených orgánů či podnikavých a pracovitých jednotlivců, kteří se snaží, aby město bylo nejen větší, ale i krásnější.
    A že požadavky na bydlení se neustále zvyšují, svědčí to, že přibývá bytů o více než 2 pokojích, že téměř 94 procent bytů má vodovod, více než 89 procent koupelnu, téměř 84 procent plynovou přípojku a přes 62 procent ústřední či etážové topení. Chladničku vlastní téměř 92 procent domácností, vlastní pračku téměř 84 procent a televizory téměř 87 procent. Kyjovští občané mají pro vlastní rekreaci 367 chat a chalup, mají 1.725 automobilů a 445 motocyklů.
    Čísla jsou suchá, někomu říkají hodně, jinému méně, ale údaje, jež poskytuje statistické šetření jsou jistě dostatečně výmluvné a umožňují nám srovnání s tím, co se vykazovalo před 10 lety. Musíme konstatovat, že nejen rosteme, ale máme i daleko větší požadavky, které si výsledky své práce můžeme dovolit uspokojovat.