Národní fronta koordinuje práci všech zájmových a společenských organizací v městě a sehrává významnou úlohu při prosazování vedoucí úlohy strany. Poslední léta znamenají v práci městského výboru zvýšenou aktivitu a tato práce má neustále se zvyšující tendenci. Předsednictvo je pravidelně svoláváno osmkrát, plénum pak čtyřikrát ročně. Práce se řídí plánem hlavních úkolů, který dostávají jak všichni členové městského výboru Národní fronty, tak i všechny organizace. Velmi úzká spolupráce s městským národním výborem se projevuje zejména při zajišťování směn Národní fronty. Společně jsou uzavírány socialistické závazky, společně jsou také kontrolovány. Velká pozornost se věnuje problematice politickovýchovné práce a práci s mládeží. Velmi dobré výsledky mají v tomto směru TJ Jiskra Kyjov, Svazarm a Svaz invalidů, k poklesu však došlo u Svazu požární ochrany. Mezi závažné otázky, které řeší městský výbor Národní fronty patří problematika boje proti trestné činnosti a proti společenskému jednání, zejména pak u mládeže, dále otázky jednotného systému branné výchovy obyvatelstva i podíl společenských organizací na tvorbě jednotného kulturně výchovného plánu města. Byl vytvořen i městský mírový výbor a pracuje i stranická skupina.
    Předsedou městského výboru Národní fronty je Oldřich Fuchs, profesor zdejšího gymnázia a mezi nejdůležitější či nejpočetnější složky, které městský výbor Národní fronty řídí, patří kromě jiných i tyto organizace:
    MěstV SSM. Koordinuje v městě práci celkem 28 základních organizací, v nichž je celkem 1.330 členů. Zásluhou výboru a hlavně jeho předsedy Zacharije Mazničenka lze jejich práci hodnotit jako úspěšnou, i když se ve všech organizacích snaha městského výboru nesetkala vždy s plným pochopením. Práce je zaměřena na činnost politickovýchovnou, kulturní a sportovní, na brigádnickou činnost, na plnění volebního programu a na práci s PO SSM.
    MěstV Českého svazu žen. Řídí celkem 7 základních organizací, v nichž je organizováno kolem 700 členek. Výbor je třináctičlenný a pracuje při něm i velmi agilní stranická skupina, která se schází pravidelně a pomáhá při řešení a plnění stanovených úkolů.
    Městský výbor SČSP. Za předsednictví ing. Vlastimila Poláška, technického náměstka ředitele n.p. Šroubárna Kyjov, řídí v městě celkem 21 odboček. Z těchto je v městě 1 odbočka a zbývajících 20 je na kyjovských závodech a školách. V těchto odbočkách je celkem 2.250 členů, což je vysoké procento organizovanosti kyjovských obyvatel v tomto svazu. Výbor o 15 členech koordinuje práci odboček a zaměřuje jejich činnost především na úsek ideově výchovné práce, masově politické práce, na úsek tisku, pracovní iniciativy a aktivity. Svou pozornost směruje na propagaci sovětského filmu, zabývá se jeho návštěvností a nad promítáním filmů zajišťuje patronáty.
   Městský výbor Československého Červeného kříže. V nynějších 3 základních organizacích Červeného kříže je organizováno 1.000 členů, celková práce však není koordinována z jednoho místa. Bude proto nutno zkoncentrovat tyto organizace a zajistit jednotnou a účelnou práci. V současné době je již vytvořen přípravný městský výbor ČČK, který bude metodicky řídit práci všech nynějších organizací.
   Svazarm. Organizace, která má 320 členů, je složena ze 6 odborností (klubů). Nejsilnější i nejagilnější je automotoklub, jehož členové dosáhli několika výrazných úspěchů. Velkých úspěchů dosahovala organizace pravidelně i v branně všestranných soutěžích, po odchodu zkušených závodnic však došlo v tomto směru k určité stagnaci hlavně pro nedostatek vhodných prostorů pro zájmovou činnost, hlavně u mládeže. Jinak je to velmi agilní organizace a vlastní brigádnickou činností vytváří v prostorách své budovy dílny a autoumývárnu jak pro vlastní členy, tak i pro veřejnost.
   Český zahrádkářský svaz. Silná a velmi aktivní organizace, která slučuje 1.200 členů, jimž umožňuje hodnotnou činnost. Svým členům přidělil na 500 zahrádek, každou zhruba o 4 arech a stará se o to, aby veškerá přidělená půda byla ve smyslu požadavku dnešní doby řádně obdělána a přinášela přiměřený užitek. Jelikož se jedná o půdu, která se pro své přírodní podmínky nedá obdělávat mechanicky, je to práce záslužná a velmi užitečná. Svaz organizuje své členy podle odborností a pracuje zde komise vinařská, ovocnářská, květinářská a zelinářská, pořádá pravidelně odborné přednášky, zajišťuje rámcovými smlouvami s velkoodběrateli výkup ovoce, zeleniny, okurek-nakladaček i vinných hroznů. Pro své členy zajišťuje hnojiva i sádě, vykonává pro ně určité odborné práce, jako orání a setí, případně i odvoz materiálu a pro výkon těchto prací má patřičné strojní vybavení (traktory, vlečky, hospodářské nářadí, autofekál). Ve svém areálu v Nětčicích má vybudovanou pálenici destilátů, moštárnu ovoce a sušárnu a postupně má v plánu vybudovat i jiné účelové zařízení. Stará se o to, aby vše, co bylo na zahrádkách vyprodukováno, bylo i účelně zpracováno.
   PO SSM. V městě pracují 2 pionýrské skupiny, skupina Zoji Kosmoděmjanské na ZDŠ třídy Pionýrů a skupina Ivana Javora na ZDŠ Komenského ulice. V obou skupinách pracuje 59 oddílů a je organizováno téměř 1.600 pionýrů a jisker. Kladem je, že přibývá oddílů speciálních na úkor oddílů všeobecných. V oddílech pracuje 55 oddílových vedoucích, z nichž více než polovina je učitelů a studentů. Stálá skupinová vedoucí pracuje jen na ZDŠ Komenského a tato je uvolněna výhradně jen pro tuto práci, což je velký klad, protože na ZDŠ tř. Pionýrů tuto funkci zastávala učitelka s normálním vyučovacím úvazkem. Teprve po řadě urgencí OV SSM a odboru školství ONV byla i na této škole ustanovena stálá skupinová vedoucí, která zatím nemá dostatek zkušeností a také ani příslušnou kvalifikaci, v každém případě je to však aspoň částečné řešení. Největším problémem je práce oddílů ve vyšších třídách, kde vedoucí těžko hledají náměty pro pionýry tak, aby byly přitažlivé. Stále zůstává problémem nedostatek místa. Toto má být vyřešeno dostavěním pionýrské vesničky, která je ještě ve výstavbě.
    Práci obou skupin velmi aktivně a iniciativně řídí a koordinuje městská rada pionýrské organizace, která zaručuje a zajišťuje takovou úroveň práce, která odpovídá důležitosti této složky.

    Hlavním úkolem a posláním městského výboru KSČ je realizovat do praxe v podmínkách města vedoucí roli strany ve společnosti. Činnost za období 1978 až 1980 zhodnotili kyjovští komunisté na své konferenci 24. ledna 1981 na všech úsecích života města a nevyhnuli se ani kritice všude tam, kde je nutno zvýšit úsilí pro dosažení lepších výsledků.
    Pro zvýšení účinnosti řídící práce celého městského orgánu pracují volené komise, které jsou doplněny z řad komunistů podniků a závodů a právě tito kooptovaní členové pracují velmi agilně a iniciativně. Jedná se o tyto komise: komise pro vnitřní život strany, komise ideologická, komise tisková, komise mládežnická, kádrový aktiv. Všechny tyto komise projednávají po své linii vlastní problémy a předkládají je s návrhem městskému výboru, který je pak společně realizuje. Kromě toho jsou ustavovány případ od případu jednoúčelové komise pro zajišťování jednorázových úkolů (např. ples, mimořádné veřejné politické akce apod.), jejichž činnost končí uzavřením akce.
    Městský výbor KSČ řídí v působnosti města základní organizaci MěstNV a uliční organizace, a i když neřídí závodní organizace na podnicích a závodech, koordinuje činnost všech základních organizací v městě a činnost těchto organizací bere aspoň informativně na vědomí.
    Aby činnost městského výboru KSČ byla úspěšná a koordinovala veškerou stranickou práci v městě, musí být plánovitá. Pracuje se proto podle dlouhodobého plánu práce a dodržuje se zásada úzké spolupráce se všemi složkami, v první řadě pak s městským národním výborem.
    Smyslem celé práce strany je výchova člověka a proto i stěžejním úkolem práce městského výboru strany je ideologická a výchovná činnost. Rok stranického školení se proto zabezpečuje bezpodmínečně ve všech organizacích a pro zvýšení kvality a efektivnosti stranického vzdělávání byl v roce 1979 zřízen kabinet politické výchovy, jehož pracovnice může pro příslušné školení poskytnout organizační i materiální podklady a tím přispět k zlepšení výsledků školení. Rovněž i agitační středisko zabezpečuje v rámci města velkou i malou názorovou agitaci a pro zajištění účasti na veřejných oslavách a schůzích zařizuje agitační dny prostřednictvím osobního styku s občany.
    Na úseku práce s městským národním výborem jsou dosahovány velmi dobré výsledky a oboustranné zkušenosti ze vzájemné spolupráce napovídají dobrou práci. Členové strany pracují dobře v městských orgánech, jak v radě tak i v plénu a stranická skupina poslanců se schází pravidelně, úkoly dobře plánuje a na konec i plní. V rámci integrace s obcí Bohuslavice byla utvořena základní organizace 8, která je zapojena do práce, organizované a vedené městským výborem.
    Práce v takové organizaci není nijak malá. Vedoucí úloha strany ve státě naznačuje i vedoucí úlohu strany v městě. Funkcionáři musí přistupovat k této práci velmi citlivě, neboť problémy, které vznikají právě při vzniku něčeho nového nelze jednoduše lámat přes koleno a jen jednoznačně rozhodovat. Vyžaduje to hodně trpělivosti a taktiky a v první řadě rozvahy a té se jistě dnešnímu vedení městské organizace za předsednictví dělníka Skláren Moravia Ludvíka Šiguta dostává dostatek a tak se dostavují postupně i úspěchy.

    Obvod města Kyjova se v roce 1980 podstatně rozšířil o obec Bohuslavice. Okresní národní výbor v Hodoníně na svém plenárním zasedání dne 24. října 1979 schválil podle zákona č. 89/1967 Sb. sloučení obcí Kyjov a Bohuslavice s účinností od 1. ledna 1980. Obec Bohuslavice se stane částí obce Kyjov pod názvem “část Bohuslavice”. S účinností od 1. ledna 1980 má obec Kyjov tyto části: č. 1 – Bohuslavice, č. 2 – Boršov, č. 3 – Kyjov, č. 4 – Nětčice.
    Od začátku roku dochází tedy k rozšíření oblasti města a tím i k zvýšení počtu jeho obyvatel. Automaticky s tím se zvýší počet poslanců MěstNV na 90 a vzroste i počet občanských výborů z 18 na 20. S rozšířením města narůstá samozřejmě i práce, náročnost a odpovědnost pracovníků městského národního výboru, rady, pléna i komisí na řízení zvětšeného úkolu.
    Jednání o převzetí agendy bylo navázáno již dříve mezi oběma národními výbory a usnesení pro plenární zasedání MěstNV v Kyjově dne 22. října 1979 souhlasí podle zákona č. 36/1960 Sb. § 16 odst. 2 se sloučením obcí Kyjov a Bohuslavice od 1. ledna 1980 a v návaznosti na ustanovení vyhlášky č. 97/1961 Sb. § 3 odst. 3 se navrhuje, aby obce, vzniklé sloučením, nesly název jedné ze slučovaných obcí, a to Kyjov a obec Bohuslavice se stala částí obce Kyjova pod názvem Kyjov – místní část Bohuslavice. Dále doporučuje, aby správní poplatky v místní části Bohuslavice zůstaly na původní výši do doby vybudování technické části na úroveň ostatních částí města.
    Tohoto plenárního zasedání se zúčastnilo 54 poslanců a pro usnesení hlasovali všichni. A tak jsme do našich řad přivítali občany z Bohuslavic jako naše nové milé spoluobčany, kteří s námi budou sdílet všechny radosti i potíže rozrůstajícího se města a věříme, že společnou prací vytvoříme nejen pěkné prostředí pro všechny, ale zlepšíme i naše vzájemné vztahy.
    Práce na řízení záležitostí města není jednoduchá, jak si řada našich občanů ráda představuje. Protože její charakter není jednoznačně vytyčen a neustále se mění, vyžaduje hodně samostatnosti a vlastní iniciativy. Každý nový problém potřebuje své specifické řešení. I plán práce, jímž se sněmování rady i pléna v co největší možné míře řídí, není neměnný a musí se upravovat podle vyskytnuvších se situací, zejména pak v případech, které musí být vyřešeny bezodkladně. Je to ve všech případech, kdy je nutno přihlížet jak k zájmu občanů, tak i k zájmům města samého a proto jedním z bodů každé schůze byly interpelace poslanců, které se řešily pokud možno bez odkladu s co největším urychlením.
    Rada městského národního výboru se scházela pravidelně každých 14 dnů a v průběhu roku 1980 uskutečnila všech plánovaných 26 schůzí. Také plénum se sešlo ve stanovených termínech a všech jejich 6 zasedání proběhlo podle plánu. Prvním bodem každé schůze bylo přečtení zápisu a kontrola úkolů ze schůze minulé, čímž bylo možno zjistit stav a průběh daných úkolů až do jejich konečného splnění. Předmětem jednání byly především záležitosti, jež výkonné orgány města nemohly pro jejich závažnost uskutečnit nebo provést samy bez souhlasu či vědomí členů rady nebo pléna pro jejich dlouhodobý charakter platnosti či stupeň důležitosti a jejich uskutečnění nebo provedení bylo proto podmíněno souhlasem rady nebo pléna.
    Rada i plénum se zabývaly v podstatě těmi nejzávažnějšími a rozhodujícími případy a v roce 1980 bylo takových případů hodně a vyžádaly si hodně práce i času jak těch, kteří podklady připravovali, tak i těch, kteří o jejich realizaci rozhodovali. Je třeba vyzvednout, že každé jednání proběhlo v dobré a tvořivé atmosféře, že všichni měli zájem právě na tom nejlepším řešení a téměř ve všech případech zájmy osobní ustoupily. Ať již rada nebo celé plénum, vždy to byl kolektiv, který měl především na srdci blaho obce. Podle staré římské zásady dbali všichni, aby věc společná neutrpěla úhony a pod tímto zorným úhlem můžeme jejich práci za rok 1980 hodnotit jako práci úspěšnou.
    V roce 1980 nedošlo v řízení města k osobním změnám. Předsedou zůstává Miroslav Marada, místopředsedou Vítězslav Ingr a tajemníkem Rudolf Strmiska, který v tomto roce dosáhl akademického titulu “doktor filozofie”. V čele jednotlivých odborů MěstNV v tomto roce byli:

- odbor organizační a vnitřních věcí: Miroslav Daněček
- odbor finanční a plánovací: Jaroslav Ronek
- odbor výstavby: ing. Petr Laštovička
- odbor MH, obchodu a cestovního ruchu: František Řihánek
- odbor školství a kultury: vedoucí dosud ustanoven nebyl a vedením byl radou MěstNV pověřen kromě své funkce PhDr. Rudolf Strmiska.

    Nad prací jednotlivých komisí, pracujících uvnitř městského národního výboru, byla ustanovena garance členů rady, kteří se zúčastňují schůzí příslušné komise, o jejíž práci jsou proto dobře informováni a v mnoha případech svou radou přispívají k lepší práci příslušné komise. V současné době pracuje v rámci městského národního výboru v Kyjově 13 komisí, a to:

- plánovací, předseda Vlastimil Major, garant Vítězslav Ingr
- školská a kulturní, předseda ing. Vladimír Rajda, garant PhDr. Rudolf Strmiska
- finanční, předseda Jaroslav Zapletal, garant Anna Bystřická
- MH a bytového hospodářství, předseda Bedřich Bystřický, garant Danuše Rudická
- obchodu a cestovního ruchu, předsedkyně Růžena Čumbová, garant Václav Zlámal
- dopravy, předseda Josef Přikryl, garant Jan Mezík
- výstavby, předseda ing. Milan Zlámal, garant Ladislav Procházka
- zemědělská, předseda Štěpán Šnajdr, garant Drah. Vašíčková
- sociální a zdravotní, předseda MUDr. Petr Němec, garant MUDr. H. Jeřábková
- veřejného pořádku, předseda Miroslav Sedláček, garant Rostislav Skřivánek
- mládeže, sport a TV, předseda Rostislav Novák, garant Ludvík Šigut
- výbor lidové kontroly, předseda Zdeněk Vlach, garant Hedvika Svobodová
- sbor pro občanské záležitosti, předsedkyně Marie Jandová

    Budova radnice, v níž sídlí národní výbor, po adaptaci zkrásněla a její prostory jsou útulnější, než tomu bývalo před několika lety. A co je nejhlavnější, zlepšil se i přístup těch, kteří záležitosti obce vyřizují. Setkáváme se s porozuměním i ochotou a tak i v případě, že záležitost není třeba vyřízena podle našich představ, odcházíme s vědomím, že bylo učiněno tolik, kolik podle předpisů bylo možno.
    V průběhu tohoto roku byla zavedena jednou za týden, vždy v úřední den ve středu, prodloužená pracovní doba od 9 do 18 hodin, takže všichni občané, bez ohledu na svou pracovní dobu, mají možnost své záležitosti na městském národním výboru vyřídit osobně. Je to značný přínos pro občany a tito toho plně využívají.
    V tomto roce bylo nutno vyřešit i dopravní situaci uvnitř města. V důsledku stále rostoucího počtu motorových vozidel se náměstí neúprosně měnilo v parkoviště a vybudovaná parkoviště, zejména to nejprostornější za Domem kultury i ostatní, byla většinou prázdná. Také živý průjezd motorových vozidel středem města ohrožoval bezpečnost a proto bylo nutno tuto situaci aspoň zatím vyřešit. A tak od října t.r. byla polovina náměstí od radnice z dopravy vyloučena a průjezd byl omezen jen na jeho polovinu, prakticky Komenského ulice – náměstí – Palackého ulice a zpět a vjezd na náměstí z třídy Rudé armády je zakázán. Z tohoto důvodu byly také zavedeny objížďky, a to z třídy Rudé armády ulicí Čelakovského a Nádražní k nádraží a na Boršov nebo ulicí Jungmannovou na parkoviště za Domem kultury nebo na ulici Komenského. Objížďky vedou po užších, avšak dnes již upravených komunikacích a pomalu se již vžívají. Zatím tato změna není populární snad proto, že vozovky nebyly včas dokonale připraveny a na jejich úpravě se pracovalo někde až po zavedení objížděk, jednak proto, že jsou poměrně úzké, domy jsou blízko vozovek a tak potíže musí překonávat jak řidiči, tak i obyvatelé domů u těchto vozovek, kteří si na nynější dopravní ruch ještě nezvykli.
    Rada městského národního výboru musela vyřešit i řadu dalších závažných úkolů. Mimo jiné se zabývala životním prostředím a jeho postupným zlepšováním. Tento úsek je dosud slabým článkem našeho města, neboť jen málo občanů má pochopení právě pro čistotu a tak jen ty občanské směny, které jednou za čtvrtletí nebo pololetí zlepší vzhled i čistotu města, rozhodně nestačí. Zde je nutno skutečně vyvinout větší aktivitu i eventuálně vyšší a citelnější postihy pro ty, kteří město jakýmkoliv způsobem znečišťují nebo dokonce ničí hodnoty, které občané obětavě vytvořili a snažit se, aby Kyjov byl městem čistým a krásným.

Jedním ze stěžejních úkolů našich představitelů je správné hospodaření. O našich předcích se vždycky říkalo, že byli dobrými hospodáři, a že se u nás vždy vybudovalo víc, než třeba v jiných krajích. I naše generace v této tradici úspěšně pokračuje a ten, kdo poznal jiné části republiky, musí to potvrdit. Ani naši představitelé a obyvatelé našeho města nezůstávají pozadu a budují v rámci svých předpokladů i možností. Hospodaření města je ovlivněno a podmíněno plánovaným rozpočtem, v němž výdajové položky nemohou překročit položky příjmové, protože při dosažení ztráty by prakticky nebylo prostředků na její vyrovnání. Rozpočet sestavuje plánovací a finanční odbor ve spolupráci s ostatními odbory a finanční komise při městském národním výboru na celý rok. Rozpočet na tento rok byl projednán radou MěstNV dne 15. ledna 1980 a schválen na plenárním zasedání dne 24. ledna 1980. Při jeho schvalování bylo uloženo jednoznačně všem, kteří z rozpočtových položek čerpají, dodržovat zásadu nepřekročitelnosti rozpočtových výdajů, ať už se jedná přímo o vedoucí odborů, nebo o organizace jimi řízené. Dále bylo uloženo vedoucímu plánovacího a finančního odboru, aby pravidelně jednou za měsíc ústně a každé 3 měsíce písemně informoval radu MěstNV o stavu hospodaření. Je tedy zřejmé, že k této velmi důležité části své práce představitelé města přistoupili velmi odpovědně a dopadlo-li hospodaření dobře, je to i důsledek tohoto důležitého opatření, protože každý výkyv v některé z činností mohl být v případě odůvodněné potřeby pokryt případnou vyžádanou posilou rozpočtu, např. účelovou dotací z vyššího rozpočtu.
    V průběhu roku byly městu poskytnuty dotace v celkové částce 5.039.000 Kčs, a to na školství, kulturu, místní hospodářství i nutné investice pro Technické služby. Plnění příjmů bylo v relaci s plánem, čímž bylo možno spolu s dotací z rozpočtu ONV, z fondu rezerv a rozvoje i ze sdružených prostředků zajistit také financování akce “Z”.
    Rozpočet MěstNV Kyjov na rok 1980 a dosažená skutečnost jsou vyrovnány, o čemž svědčí tyto údaje:

    Rozdíl 2.300 Kčs, který představuje úsporu ve výdajích, dokazuje, s jakou odpovědností se k otázce hospodaření přistupuje a svědčí o vysoké svědomitosti těch, kteří s těmito prostředky hospodaří.
    O hospodaření městských kin je zmínka ve zvláštní kapitole tohoto zápisu. Neúměrné zvýšení příjmů městských kin, předepsané finančním odborem a odborem kultury ONV ve výši 1.200.000 Kčs bylo od začátku nesplnitelné, ovšem jednání představitelů města o jeho snížení bylo vzdor všem předneseným argumentům bezvýsledné a tak nereálný plán zůstal. Ve skutečnosti bylo pak dosaženo tržby ve výši 1.099.000 Kčs, což představuje 91,6 % z předpokladu, přitom však návštěvnost, plánovaná ve výši 170.000 diváků byla překročena téměř o 4.000 a splněna na 102,3 %, což naprosto jasně dosvědčuje nereálnost nadiktovaného příjmu ze vstupného.
    Technické služby města Kyjova jsou samostatnou hospodářskou organizací v přímém řízení městského národního výboru. Jejich posláním je provádět placené i neplacené veřejně prospěšné služby pro vlastní město a v některých oborech činnosti i pro okolní obce v souladu s volebním programem Národní fronty a úpravou rajonizace podle směrnic okresního národního výboru. Všechny činnosti Technických služeb se dotýkají zájmů širokého okruhu veřejnosti a jsou pod neustálou kritikou občanů našeho města i spádových obcí. Z toho vyplývá vysoká odpovědnost všech pracovníků organizace, a to jak v řídící práci, tak i ve vlastním provádění služeb, aby služby byly dobré a kritických připomínek občanů bylo co nejméně.
    Rozpočtové položky Technických služeb jsou zahrnuty do rozpočtu MěstNV a pro informaci a posouzení uvádím jen celkové částky:

    Hospodaření MěstNV i organizací jím rozpočtově řízených možno po stránce příjmové i výdajové hodnotit jako úspěšné nejen proto, že zásada vyrovnanosti ročního rozpočtu byla dodržena, ale hlavně proto, že k tomu došlo v důsledku odpovědné práce a dodržování rozpočtové kázně všemi, kteří na těchto úsecích pracují. Lze si jen přát, aby zkvalitňování a zpřesňování práce na tak odpovědných místech i nadále pokračovalo, neboť jen řádné hospodaření je zárukou a předpokladem pro každou úspěšnou činnost.
    Plán hlavních úkolů na rok 1980, to byla směrnice, podle níž probíhala práce celého městského národního výboru a tento plán byl motivován splněním úkolů 6. pětiletky. Byla věnována pozornost splnění hlavních politických cílů, které byly motivovány 35. výročím osvobození ČSSR. 35. výročím vyhlášení Košického vládního programu, 110. výročím narození V.I. Lenina, Spartakiádou 1980, 60. výročím Dne tisku, rozhlasu a televize a 35. výročím znárodnění. V oblasti politicko organizátorské a řídící činnosti MěstNV byl položen hlavní důraz na zvyšování aktivity poslanců v činnosti plenárních zasedání, komisí a občanských výborů. Práce poslanců v komisích a současně v občanských výborech přispívá k informaci širokého okruhu občanů a poslanec při projednávání závažných otázek může vycházet z požadavků a potřeb, zkušeností a názorů voličů. Je třeba vyzvednout i aktivitu mladých poslanců, kteří se ochotně a s plnou odpovědností zapojují do činnosti v orgánech městského národního výboru. Ve spolupráci s městským výborem SSM a Okresním kulturním střediskem v Hodoníně zorganizoval MěstNV “hovory s mládeží”, jichž se zúčastňovali významní hosté i zástupci politických a státních orgánů. O práci občanských výborů je pojednáno v samostatné kapitole tohoto zápisu. Nelze opomenout i zapojení jednotlivých občanských výborů do splnění úkolů v přípravě občanů k civilní obraně, kde úkoly stanovené na tento rok byly beze zbytku splněny.
    V oblasti rozvoje hospodářství, řízeného městským národním výborem byl v průběhu celého roku neustále kontrolován plán hlavních úkolů v oblasti investiční výstavby a ověřován stav a zabezpečení předprojektové a projektové přípravy. Největší pozornost je v současné době věnována přípravě výstavby sídliště Kyjov – střed.
    V komisi pro obchod, v radě i na plenárním zasedání se nezapomíná na kontrolu situace zásobování obyvatelstva. Narušování společenského poslání obchodních organizací na úseku uspokojování potřeb obyvatelstva bylo řešeno s vedoucími pracovníky obchodu, výrobních i dodavatelských organizací. Na úseku ochrany zemědělského půdního fondu byla věnována patřičná pozornost zpřísnění podmínek pro její vynětí a také jejich bezvýhradnému dodržování.
    Obzvláštní pozornost byla v průběhu celého roku věnována oblasti politicko ideově výchovné, oblasti sociálních věcí a zdravotnictví, oblasti pracovních sil a vnitřní správy. Stěžejním úkolem zůstává oblast školství, kde je položen hlavní důraz na komplexní zvyšování účinnosti a efektivnosti výchovně-vzdělávací práce. Na všech školách je úsilí zaměřeno na výchovu k vědeckému světovému názoru a ateismu a tento úkol je řešen ve spolupráci se sdružením rodičů a přátel školy. Při vytvoření podmínek ve všech školách byly splněny i další ukazatele plánu hlavních úkolů, a to:

- mravní výchova
- výchova k proletářskému internacionalismu a socialistickému vlastenectví
- výchova mladého člověka – aktivního budovatele

    V této oblasti se činnost řídila jednotným plánem kulturně výchovné činnosti, který byl zpracován za účasti orgánů a společenských organizací, aby bylo dosaženo systematického prosazování státní kulturní politiky. V tomto směru byly úkoly splněny. V oblasti městských kin byla úspěšně zabezpečována v průběhu celého roku skladba filmové produkce a dosažený výsledek je nad průměrem okresu i kraje.
    Nelze jednoznačně postihnout a vyhodnotit veškerou práci našeho zastupitelského orgánu. Mnohokráte se kromě plánovaných a běžných věcí projednávala řada otázek jiných, aktuálních, jako třeba problematika technických služeb, stav a zajištění prací v zemědělství, práce a řízení občanských výborů, příprava a hodnocení filmových festivalů, problematika železniční dopravy v městě, příprava a provedení sčítání, výstavba města a jiné důležité i méně důležité věci, ovšem všechno to, co slouží k zvýšení úrovně a krásnějšímu vzhledu celého města.
    Na závěr je nutno objektivně přiznat, že se za tento rok udělal skutečně velký krok vpřed. Jsme neustále ve stádiu budování a v tomto stádiu budeme ještě řadu let, neboť plány na výstavbu a rekonstrukci jsou tak rozsáhlé, že nám na ně určitě ani příštích 20 let stačit nebude. Vzdor tomu, že se každoročně udělá hodně práce, že se všechno sice pomalu, ale jistě mění k lepšímu, práce neubývá, naopak spíše pořád roste, protože člověk chce stále víc. Chce více krásného a ještě krásnějšího a za tím vším stojí vždy hodně práce. Ale náš člověk je od přírody pracovitý, práce se nebojí a neštítí, dovede se do společné práce zapojit a proto se nemusíme rozhodně obávat, že by úkoly, které chceme splnit, nebyly dokončeny.

    Občanský výbor se v našem zřízení podílí na výkonu správy města hlavně tím, že pomáhá národnímu výboru v jeho práci v příslušných volebních obvodech. Občanské výbory jsou hybnou pákou iniciativy občanů. V našem městě máme po připojení obce Bohuslavice celkem 20 občanských výborů a pracuje v nich 332 členů. Tito členové pomáhají v budovatelské činnosti i v práci agitačně propagační i politicko organizační a tuto ve všech směrech také zajišťují. Práce občanských výborů je dobrovolná a proto také dvojnásobně záslužná. A aby byla ještě lepší a byla také pod kontrolou všech, byla vyhlášena soutěž o nejlepší plnění práce těchto občanských výborů v městě a ukázalo se, že tato soutěž má své opodstatnění, a hlavně výsledky.
    Při hodnocení práce občanských výborů za rok 1980 se na první místě umístil občanský výbor č. 1, jenž pracuje v Boršově za předsednictví Bohumila Nováka. Členové tohoto občanského výboru projevili velkou aktivitu jak ve svém pravidelném sněmování, tak i ve vlastní práci. Na svých schůzích projednávali úkoly, vyplývající z volebního programu a plánu hlavních úkolů pro další politický a budovatelský rozvoj svého obvodu. Výbor byl ve stálém styku s občany, zval je osobně na veřejné stranické schůze, brigády a další společenské akce. Nezapomínali ani na návštěvy starších osob, aby je informovali o všem novém, co se děje i připravuje. Tato pozornost byla staršími přijímána s povděkem a tito pak projevovali zájem o celé dění v městě. Nemalá je jejich práce na úseku budování. Úprava dětského hřiště, komunikací, asanační práce domů a jiné akce na úpravě životního prostředí představují více než 44.000 brigádnických hodin, což je více než 67 hodin na každého voliče. Kromě toho bylo na investiční části akce “Z” odpracováno dalších 2.300 hodin.
    Na druhém místě se umístil občanský výbor č. 12, jehož předsedou je ing. Vladimír Výleta. I tento výbor je tradičně vysoce aktivní jak v uskutečňování budovatelských akcí, tak i v politicko organizátorské práci. Zde je nutno vyzvednout jejich vysoce aktivní práci během celého volebního období, neboť tento občanský výbor se umístil vždy na předních místech v soutěži. V roce 1977 to bylo na druhém a v roce 1979 na třetím místě, což svědčí o velmi poctivém přístupu všech občanů k plnění volebního programu. I tento výbor je v pravidelném a soustavném styku s občany svého obvodu a rovněž nezapomíná na ty dříve narozené, jimž věnuje svou pozornost prováděním návštěv, zejména u příležitosti rodinných jubileí. Občané tohoto obvodu odpracovali v neinvestiční části v rámci akce “Z” téměř 32.000 brigádnických hodin a vybudovali chodník v Brandlově ulici, dosadbu zeleně a provedli řadu úklidových a jiných prací. V investiční části akce odpracovali dalších 1.286 hodin a pro zvýšení zájmu občanů o další zlepšení životního prostředí se občanský výbor přihlásil do soutěže “Rozkvetlá ulice” s tím, že se jí bude pravidelně zúčastňovat i v příštích letech.
    Na třetím místě je občanský výbor č. 10, jehož předsedou je Alois Cvek. Pro svou práci i kontrolu úkolů si vypracoval vlastní plán na každé pololetí. Tento plán vycházel z plánu hlavních úkolů městského národního výboru, plánu práce rady a z problematiky vlastního obvodu, tj. ulic Komenského, Žižkovy, Husovy, Nádražní, Dobrovského a náměstí Klementa Gottwalda. Činnost zaměřili jak na politicko organizátorskou a politicko výchovnou práci, tak i na práce při zvelebovacích akcích. Ani v tomto výboru nezapomínali na osobní styk s občany a pozornost věnovali i sběru odpadových surovin, neboť odevzdali přes 12 tun papíru, ocelového šrotu a tkanin. Finančního výtěžku použili pak na kulturní zájezd i na příspěvek 1.000 Kčs na výstavbu pomníku V.I. Lenina.
    Z 20 občanských výborů byly vytipovány 3 nejlepší. To ovšem neznamená, že práce těch ostatních byla menší nebo méně záslužná, nebo že se u nich v jejich práci projevil menší zájem. Velmi dobře pracovaly všechny výbory, ovšem podmínky soutěže, a ty byly hodně tvrdé, vynesly na přední místa ty, které rozhodující ukazatele splnily skutečně nejlépe. A proto ve smyslu sportovního hesla “Sláva vítězům – čest poraženým!” je nutno objektivně uznat dobrou práci všech, kteří pro naši společnost a pro nás všechny odvedli kus poctivé práce.

    Rok 1980 je rokem bilancování dlouholeté investiční části akce “Z”, jež byla zařazena do programu volebního období v roce 1977. Z původně plánovaných 14 akcí bylo nakonec zařazeno jen 12 akcí v celkové hodnotě 11.149.000 Kčs, přičemž dosažená skutečnost hodnoty ke konci roku 1980 činí 14.701.000 Kčs. vysoké překročení je způsobeno dokončením rozestavěných akcí, jako smuteční síně, mateřské školy VI, prodejny potravin a kavárny u kina Panorama, nadstavby radnice a dalších, ale i prováděním akcí, zařazených mimo plán, jako kabelové rozvody, rozvody vysokého a nízkého napětí včetně trafostanice v Nádražní ulici, kanalizace v Boršově, klubovna SSM Bohuslavice a další.
    Dílo v hodnotě 14.701.000 Kčs při finanční hodnotě 10.624 v nákladech předpokládá a je důkazem zapojení občanů do těchto akcí a s potěšením lze konstatovat, že ti, co se na této výstavbě podíleli, odpracovali bezplatně 99.863 brigádnických hodin, z toho pak mládež plných 30.836 hodin. Předpokladem pro překročení těchto úkolů je i skutečnost, že v tomto období byla podstatně snížena i rozestavěnost a do další etapy přechází pouze stavba tělovýchovného zařízení a oprava toku Bukovanský.

Největší hodnoty za toto období byly vytvořeny na těchto akcích:

- cukrárna a prodejna u kina Panorama (3.951.000 Kčs)
- mateřská škola VI (2.272.000 Kčs)
- místní komunikace a chodníky (2.117.000 Kčs)
- smuteční síň včetně technického vybavení (1.175.000 Kčs)
- nadstavba radnice (888.000 Kčs)
- pionýrská vesnička (735.000 Kčs)

    Podle plánu byla zahájena oprava Bukovanského potoka v celkové hodnotě 1.682.000 Kčs a provedena oprava potoku Malšinka v katastrálním území Nětčice. Byla provedena nová kanalizace v Dvořákově ulici a posilovací vodovod v ulici Havlíčkova, Brandlova, Nětčická, Koliba a Za stadionem, rekonstrukce stávajících vodovodů v ulici Boženy Němcové a náměstí Julia Fučíka a rozšíření v ulicích Antonína Zápotockého, Koliba a Luční. Dále byl vybudován nový vodovod “U Rocha” o velikosti 2 x 3.000 m³.
    Škoda jen, že se neustále zapomíná, že Kyjovem protéká Kyjovka, v níž kdysi tekla čistá voda a byli v ní dokonce i raci. Dnes je Kyjovka nejvhodnějším místem pro řadu lidí na splašky a smetí a čistou vodu zde již aspoň 20 let nikdo neviděl. A o vůni, již musí absorbovat lidé, bydlící podél toku, je nutno raději pomlčet. Už v roce 1946 se jednalo o čistící stanici, která by tento nedostatek odstranila, ovšem realizace se neustále odsunuje. A tak se vtírá myšlenka: bude zakotvena v některém z dalších volebních programů? A pokud máme skutečně zájem na životním prostředí, mělo by to být co nejdříve.
    Komplexní bytová výstavba pokračovala podle plánu. V termínech bylo předáno v rámci technické vybavenosti v rámci sídliště Kyjov – Újezd 112 bytových jednotek, v rámci technické vybavenosti byly dokončeny objekty pro provoz obytné části sídliště V.I. Lenina. Z občanské vybavenosti byly na tomto sídlišti zahájeny všechny objekty (13třídní ZDŠ, MŠ s jeslemi a obchodní středisko), do konce roku 1980 nebyly však dokončeny. V lokalitě Koliba III byla zahájena výstavba 59 rodinných domků o 64 bytových jednotkách. V části Šištot byla dokončena stavba 3 x 40 bytových jednotek a zahájena výstavba 4 bytových objektů, každého o 2 bytových jednotkách. Individuelní výstavba se projevila v zahájení a částečném ukončení 92 domů o 97 bytových jednotkách a v rozptýlené bytové výstavbě byla zahájena stavba dalších 84 bytových jednotek. Celkem v období 1977 až 1980 bylo uvedeno do trvalého užívání 501 bytových jednotek, z toho v rodinných domcích 113 a v bytových domech 388.
    Za těmito čísly se skrývá hodně práce a mnohdy i odvahy. Většina lidí našeho města má však zdravé jádro, je podnikavá a práce se nebojí. A to jim dělá čest.

    Činnost sboru pro občanské záležitosti není jen práce běžná, opakující se případ od případu stejně a neměně, naopak je to práce pro každý případ doslova specifická, neopakující se a v každém případě je k ní nutno přistupovat citlivě a s velkou pozorností. Je to doslova jemná práce s lidmi a každé opomenutí se velmi nepříznivě odráží v citové stránce člověka, který se právem nebo neprávem domnívá, že mu bylo ublíženo, protože se jedná vesměs o případy, které se stanou právě v těch nejradostnějších nebo nejsmutnějších obdobích života vůbec. Proto sbor pro občanské záležitosti ve spolupráci s radou městského národního výboru věnoval pozornost dalšímu zkvalitňování všech forem obřadů, aby byly nejen citově působivé, ale i hodnotné po stránce kulturní a ideové. Na řízení se podílí 14 členů a 4 aktivisté, kteří se pravidelně měsíčně scházejí, kontrolují plnění úkolů a vytyčují si úkoly nové. Každého půl roku projednává výsledky práce sboru rada MěstNV, která také určuje opatření k odstranění nedostatků.
    Aktivita sboru pro občanské záležitosti je rozdělena do určitých úseků. Prvním z nich jsou základní občanské obřady. Vítání do života patří mezi základní obřady. V roce 1980 bylo přivítáno všech 194 dětí, tedy plných 100 % pozvaných. Na této akci se podílejí kromě funkcionářů městského národního výboru i děti a učitelé z mateřských škol a lidové školy umění. Sňatků v tomto roce bylo 171, z toho 137 neopakovaných a procento opakovaných sňatků každým rokem klesá. V letošním roce bylo celkem 153 pohřbů, z toho 59 občanských. Většina obřadů v nově vybudované smuteční síni má důstojný ráz a je nutno konstatovat zvýšenou činnost jak po stránce významnosti, tak i náročnosti, aby byl zvýrazněn důstojný průběh smutečního rozloučení. Projevy zástupců sboru pro občanské záležitosti jsou prováděny nejen na občanských, ale i na církevních pohřbech.
    V oboru občanských společenských akcí je to slavnostní předávání občanských průkazů. Tato akce je již tradiční a každoroční. Předávání se uskutečňuje ve spolupráci s obvodním oddělením VB, řediteli škol a zástupci národního výboru. V tomto roce byly předány občanské průkazy 185 žákům za účasti zástupců KSČ, městského národního výboru, patronátních závodů a rodičů. Slibu jisker a pionýrů se zúčastňují zástupci sboru pro občanské záležitosti jako hosté, neboť tuto akci organizuje Dům pionýrů a mládeže.
    Nezapomíná se ani na osobní blahopřání při významných jubileích občanů v den dožití 80, 85, 90 a dalších let a v roce 1980 bylo navštíveno při této příležitosti 75 jubilantů, mezi nimi i nejstarší občanka města Marie Churá, která se 12. února 1980 dožila plných 103 let.
    Zlaté a diamantové svatby jsou jedny z nejhezčích a nejdojemnějších. Letos se oslavilo 7 zlatých a 1 svatba diamantová, přičemž se vždy ocenila celoživotní práce i společný život oslavenců.
    Ostatní akce, jako vyřazování vojáků v záloze z vojenské evidence nebo besedy se starými občany či pietní vzpomínka k památce zesnulých se provádějí každoročně. Letošní besedy s 75letými občany se zúčastnilo 75 lidí, vzpomínka k památce zesnulých je uskutečňována ve smuteční síni a je vždy doplněna vhodným a hodnotným kulturním programem. V době vánočních svátků je uskutečňována dárková akce pro osamělé občany. Toto uskutečňují členky sboru, které společně s blahopřáním předávají i dárkový balíček. Tato pozornost je občany, kteří žijí osaměle po celý rok, přijímána s povděkem i oboustranným dojetím.
    K úspěchu práce je třeba i činnosti propagační. Proto je věnována velká pozornost pravidelné měsíční výměně nástěnek, které informují občany o práci sboru. Významnější akce jsou zveřejňovány v denním tisku i Kyjovském zpravodaji.
    Naše socialistická společnost umožňuje výrazněji uplatňovat osobnost občana. Sbor pro občanské záležitosti přispívá velkým podílem k vytváření nových vztahů mezi lidmi. A proto péče o převýchovu myšlení občanů a vytváření nových tradic péče o člověka budou i nadále hlavním úkolem a cílem sboru pro občanské záležitosti.

    Uzavírá se volební období, končí poslední rok šesté pětiletky. Rekapitulace práce a výsledků za rok 1980 souvisí úzce i s tímto údobím. Proto se hodnocení nemůže týkat výlučně jen roku 1980, neboť obsahuje a ohodnocuje práci celého údobí, v něm samozřejmě i práci, vykonanou za rok 1980. Z důvodu přehlednosti musí zasahovat i do let minulých, shrnout veškeré práce, vytýčené volebním programem.
    Volební program byl rozsáhlý a na zajišťování velmi náročný. Dosáhl-li městský národní výbor dobrých výsledků, pak to svědčí o obětavosti i snaze plnit stanovené úkoly odpovědně a se vším úsilím. Ve všech letech šesté pětiletky byly zajišťovány úkoly XV. sjezdu KSČ, rozpracované na podmínky města a plněna usnesení plenárních zasedání, jakož i krajských, okresních a městských konferencí KSČ.
    Město je zapojeno do soutěže národních výborů o titul “vzorná obec okresu Hodonín” už od vyhlášení této akce. K zajištění plnění volebního programu je zpracováván každoročně plán hlavních úkolů, který je vodítkem pro činnost a podkladem ke kontrole úkolů v běžném roce. Za dosažení dobrých výsledků dostalo se městu ocenění i uznání, z nichž nejvýznamnější bylo v roce 1977 první místo v okrese Hodonín, udělení čestného uznání rady ONV i udělení čestného uznání II. stupně rady Jihomoravského krajského národního výboru v Brně. V roce 1978 obdržel MěstNV Kyjov dokonce čestné uznání vlády České socialistické republiky I. stupně. V roce 1980 se Kyjov umístil v rámci okresu v soutěži národních výborů na 3. místě za 1. pololetí. Na těchto úspěších se podílejí všichni. Jsou na ní účastni pracovníci a funkcionáři MěstNV svou politicko organizátorskou prací, je to výsledek práce komisí i občanských výborů, kteří se účastní vlastní soutěže uvnitř města a je to i zásluhou všech občanů, zejména pak těch, kteří se účastní prací, organizovaných národním výborem. Práce občanských výborů, jichž bylo do konce roku 1979 celkem 18 s 298 členy a od roku 1980, po integraci s Bohuslavicemi už 20 s 332 členy, byla nemalá. Na svých pravidelných měsíčních schůzích se řešily úkoly politicko organizátorské práce, výstavby, obchodu, služeb, veřejného pořádku a zlepšování životního prostředí. Poslanecké dny, vždy před konáním schůzí jednotlivých občanských výborů, zavedené v roce 1978, jsou i nadále uskutečňovány, ovšem jejich využívání se dosud nevžilo a není proto dostatečné.
    Rozhodující úloha v politicko organizátorské práci městského národního výboru, kladená na plenární zasedání, se projevila i v zájmu poslanců a jejich účast na těchto pracovních zasedáních za uvedené období dosáhla 81,5 %.
    Mezi zasedáními pléna organizovala veškerou činnost rada městského národního výboru, která z původních 13 členů byla po integraci obce Bohuslavice rozšířena na 15 členů. Rada se zabývala a řešila iniciativní návrhy poslanců, občanských výborů, komisí i odborů MěstNV i technických služeb, spolupracovala na přípravě plánu hlavních úkolů, řídila činnost jednotlivých komisí a odborů městského národního výboru, ukládala jim úkoly a jejich plnění také pravidelně kontrolovala.
    V 13 komisích, v nichž bylo kromě poslanců zapojeno i 65 volených členů a řada aktivistů, byly řešeny připomínky a komise se vyjadřovaly k zprávám, předkládaným v radě i plénu MěstNV. V každém případě je nutno vyzvednout zdravou aktivitu mladých poslanců, kteří byli v práci pro společnost příkladem všem mladým spoluobčanům, neboť při dobudování pionýrského tábora odpracovali za volební období do konce roku 1980 celkem 11.800 brigádnických hodin. Také akce hovorů s mládeží byla jimi správně pochopena a tak témata, uložená nadřízenými orgány pro tuto akci, byla dodržena a vysvětlena.
    Kulturně osvětovou činnost zajišťoval SZK ROH Dům kultury v souladu s jednotným plánem kulturně výchovné činnosti, zpracovaným na jednotlivá období. O této činnosti je pojednáno v samostatné kapitole kroniky.
    Významnou součást kulturně výchovné činnosti představuje práce s filmem. V tomto roce byl uskutečněn 31. ročník filmového festivalu pracujících v letní i zimní části. Průměrnou návštěvností i kvalitou práce místního štábu FFP dosahuje předního umístění v rámci celé republiky. Významných výsledků dosahuje také klub přátel sovětského filmu, když v účasti na promítání filmů sovětské produkce je přesahován průměr návštěvnosti našeho kraje.
    Usnesení 15. plenárního zasedání ÚV KSČ v oblasti propagace a agitace i v oblasti masové a ideově výchovné práce byla realizována a tím zvýšena jejich účinnost i spojení s praktickými úkoly ve výchovně vzdělávací práci na ZŠ v rámci školy a působení na rodiče i veřejnost.
    Nepřetržitým středem pozornosti městského národního výboru je zdokonalování a zkvalitňování výkonu státní správy. Jsou přijímána účinná opatření k realizaci vytyčených zásad, pozornost je orientována na základní okruhy, a to na prohloubení a zvýšení úrovně činností správních orgánů formou péče o politický i odborný růst správního aparátu a na prohloubení kontrolní činnosti nad výkonem státní správy ze strany komisí pléna MěstNV. Za sledované období bylo ročně vydáno přes 1.000 správních rozhodnutí v době, vymezené zákonem.
    Neoddělitelnou součástí prohlubování socialistické demokracie je stále náročnější přístup k vyřizování stížností a podnětů občanů za účelem odstranění nedostatků v řízených organizacích, obchodě a službách. Bylo využíváno podaných námětů a návrhů občanů při řešení problémů, souvisejících s rozvojem politického, hospodářského i kulturního života v městě. Za toto období bylo podáno 83 stížností, z nichž 46 bylo oprávněných, 3 částečně oprávněné a 34 neoprávněných.
    Na zabezpečení plnění volebního programu Národní fronty jak v investiční, tak i neinvestiční části akce “Z” a v politicko organizační práci mají velký podíl občanské výbory. Všech 20 občanských výborů je zapojeno do městské soutěže, jejíž kritéria zasahují do všech oblastí činnosti národního výboru.
    Dobrých výsledků je dosahováno spoluprací městského národního výboru s městským výborem Národní fronty. Organizace Národní fronty se podílejí na uzavírání socialistických závazků, přípravě národních směn i samotné organizaci socialistické soutěže.
    V práci národního výboru je propagována vzájemná družební spolupráce obou národů, Čechů a Slováků, která se projevuje ve vzájemné výměně zkušeností s družebním městem Myjavou.
    Na úseku investiční výstavby vykazuje město za období 1977 až 1980 tyto výsledky:

    Na úseku neinvestiční části akce “Z” a zlepšování životního prostředí bylo odpracováno 1.452.783 hodin, z toho 304.050 hodin bylo odpracováno mládeží. Byla vytvořena hodnota 18.150.000 Kčs a průměrná hodnota díla na 1 obyvatele představuje 379,30 Kčs.
    V oblasti životního prostředí a výsadby zeleně bylo prací všech občanů uskutečněno:

    V roce 1978 byla uvedena do provozu mateřská škola VI s kapacitou 90 dětí a při této škole byly uvedeny do provozu jesle s kapacitou 20 dětí. Hodnota tohoto díla představuje 5.100.000 Kčs. Pro zlepšení služeb obyvatelstvu měla být do konce roku 1980 dokončena výstavba velkoplošné prodejny potravin a kavárny u kina Panorama s celkovým rozpočtovým nákladem 4.546.000 Kčs, pro řadu potíží však tato akce nebyla zcela dokončena a přechází do 1. pololetí roku 1981. Na tomto úseku byla také uskutečněna oprava sociálního zařízení v prodejně Nábytek v hodnotě 159.000 Kčs.
    V akcích, které byly realizovány s cílem zlepšení životního prostředí v městě, byla vybudována kanalizace v ulici Boršovská v hodnotě díla 349.000 Kčs, na úseku budování nových komunikací a provedení bezprašných povrchů na stávajících komunikacích byla vytvořena hodnota díla 2.500.000 Kčs v ulicích Krátká, Kostelecká, Mlýnská, Luční, Pod lipami, Újezd, Lidická, Čelakovského a místní komunikace v Boršově.
    V rámci zlepšení energetické situace byly vybudovány kabelové rozvody vysokého a nízkého napětí v Nádražní ulici včetně trafostanice 2 x 630 kW a dále kabelové rozvody v ulicích Jungmannova, Rudé armády, Žižkova a Nerudova.
    Předprojektová příprava prací, zařazená do volebního programu Národní fronty, je zajišťována v předstihu podle zásad plánovacího odboru ONV. Z typových projektů bylo využito pouze projektové dokumentace pro výstavbu MŠ VI systém Velox. Při realizaci jsou využívány plánované ukazatele poměru hodnoty díla a finančních nákladů.
    V průběhu volebního období byly dokončeny dlouhodobě rozestavěné stavby (smuteční síň, MŠ VI, cukrárna) a do příštího období přecházejí jen oprava toku Bukovanský a tělovýchovné zařízení, jejichž dokončení je plánováno v letech 1982-83.
    Úkoly za končící období byly splněny zásluhou dobré politicko organizátorské práce, koordinační činnosti a spoluprací všech organizací Národní fronty i celého aktivu městského národního výboru za významné pomoci podniků, závodů, institucí a škol. Jim všem patří zásluha a dík, od nich všech se očekává splnění všech úkolů i v dalším období.