Socialistická kultura má nezastupitelné místo při výchově člověka, zejména pak mládeže. Její vliv je významný zejména při tvorbě pozitivních morálních hodnot. Svým specifickým způsobem je součástí ideologické světonázorové výchovy, přispívá k zvyšování vzdělanosti, svými zábavnými formami napomáhá obohacovat volný čas a přispívá k seberealizaci člověka, jde tedy o aktivní formu kultury. Proto se také rozvoji kultury věnuje mimořádná pozornost. Základní formou řízení kultury se stal jednotný plán kulturně výchovné činnosti. Tento plán obsahuje základní kulturní a kulturně politické akce ve městě na celý kalendářní rok. Sestavením tohoto plánu je pověřen Dům kultury, který při jeho sestavení musí respektovat i požadavky jiných organizací. Ročně se účastní různých kulturních akcí až 550.000 návštěvníků, z toho v samotném Domě kultury asi 350.000, v městských kinech přes 168.000, v městské lidové knihovně asi 30.000 a návštěvníků v muzeu asi 2.000. Mezi zdejšími kulturními zařízeními má významné postavení právě Dům kultury ROH. Rozsah jeho činnosti je obsáhlý a spadá do něj příprava interiérů pro konání schůzí, zasedání, konferencí, aktivů, sympozií a jiných akcí, počítaje v to i výzdobu. Podíl Domu kultury na přípravách a realizaci hlavně politických akcí a oslav význačných výročí včetně zajišťování kulturní části programu je vlastně jeho hlavním úkolem a úspěch akce je odvislý převážně právě od jeho práce. Zajišťování provozu akcí profesionálních umělců, zajišťování provozu kina, názorná agitace a propagace v prostorách budovy je nenápadnou a nedoceněnou denní prací, která se sice stále opakuje, ale pokaždé musí být jiná, názornější a poutavější proto, aby mohla mít ten nejlepší úspěch. Dům kultury je také střediskem odborářské výchovy a mimoškolního vzdělávání pracujících, mládeže i dětí. Významné je pořádání různých soutěží a besed. A i když právě v tomto směru je neustále co zlepšovat a v současné době je právě tato otázka středem pozornosti, práce na tomto úseku nebyla zanedbávána, ale výsledky zatím neodpovídají vynaloženému úsilí.
    V Domě kultury je soustředěna i zájmová umělecká činnost a právě tato činnost se projevila velmi aktivně hlavně dík činnosti Slováckého souboru písní a tanců, cimbálových muzik, dětského národopisného souboru Kyjovánek, loutkářského souboru Sluníčko, pěveckých souborů Kyjovanka a Kyjov, divadla poezie, baletního kroužku, klubu výtvarného umění, fotoklubu a dalších.
    Na úseku kultury a kulturně výchovné práce a činnosti vykonali pracovníci Domu kultury kus velké a dobré práce a jejich úsilí nutno ocenit v každém případě kladně. Ne všechno se vždy podaří a nelze zapomínat ani na problémy, s nimiž se každý při své práci nutně setkává. Určité akce se vždy nepodaří tak, jak by si někdo přál. Nedařily se soutěžní seriály a pokulhávala také spolupráce se SSM na úseku zábavně výchovné činnosti. Kritika, směrovaná na jejich hlavy, našla zajisté dobrou půdu pro zlepšení, protože byla přijata jako směr, kam napřít těžiště další práce a konstruktivní kritika s naznačením, jak to dělat lépe, je vždy pro obě strany přínosem.
    O práci lidové knihovny je v této kronice samostatný zápis, protože její práci nelze hodnotit jen všeobecně už proto, že se jedná o význačné a dlouhodobě pracující kulturní zařízení.
    Práci s filmem zařizují dva provozovatelé: městský národní výbor v kině Panorama a na přírodním hledišti a SZK ROH v kině Domu kultury. Tato kina i přes stále se zvyšující potíže se získáváním návštěvníků rozvíjí svou činnost ve prospěch trvalého zajištění návštěvnosti na představení při dodržování žádoucí skladby ve prospěch pokrokových filmů socialistické produkce. O činnosti městských kin pojednává samostatný zápis této kroniky. Odbočka okresního muzea projevuje relativně intenzivní kulturní činnost, soustředěnou k výchově školní mládeže. Jsou uskutečňovány výstavy k aktuálním politickým akcím, a v rámci etnografické činnosti provádí muzeum také dokumentaci historického i současného folklóru.
    Do oblasti kultury patří také lidová škola umění, která však v důsledku malé kapacity umožňuje pouze 7 procentům, žáků kyjovských škol vzdělávat se v oborech hudby, tance, zpěvu a výtvarného umění.
    Do této oblasti patří i městská kronika. Kronikář je však začátečník, který má snad dobrou vůli, ale přece se jen zatím jen učí.

    Vypočítat činnost pracovníků Domu kultury není jednoduché, protože jejich zájmy a práce je velmi rozmanitá a mnohočlenná. Účel jejich práce spočívá v tom, jak bylo řečeno na XV. sjezdu KSČ, že socialistické uvědomění pracujících, vysoká úroveň jejich duchovního, ideově politického, mravního a kulturního života, to je jedna z hlavních podmínek uvědomělé aktivity socialistického člověka. A právě k tomuto cíli je nasměrováno úsilí a práce s tím, že je řada prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout.
    Prvním úkolem je rozhodně názorová propagace a agitace v samotném Domě kultury. Jsou propagována všechna významná výročí i důležité kulturní a politické události. V tomto roce byla výraznou formou propagována spartakiáda jako důležitá sportovní i politická událost, která svým významem přesáhla hranice státu a byla sportovní a společenskou událostí velikého významu. Propagace se provádí i podnikům, zveřejňují se jejich úspěchy, nejlepší pracovníci, zlepšovatelé, změny techniky apod.
    Samostatným úsekem je i přednášková činnost. V roce 1980 bylo uspořádáno 8 přednáškových cyklů a 67 jednotlivých přednášek a tyto vyslechlo 3.553 posluchačů. Největší zájem byl o otázky vnitřní a zahraniční politiky, kde bylo uspořádáno kromě 7 cyklů i dalších 36 samostatných přednášek. Velký zájem byl i o otázky práva a kultury.
    Kursovní činnost byla velmi rozsáhlá. Byly uspořádány kursy jazykové, zájmové, praktické, odborářské a přípravné a kromě toho i kursy mimo Dům kultury jako výuka speciální. V roce 1980 bylo uskutečněno celkem 61 kursů a účastnilo se jich 1.568 posluchačů. V jazykových kursech převládal zájem o němčinu, v zájmových byl na prvním místě tanec a společenská výchova a také zájem o hudbu, v praktických kursech převládal pak zájem o střihy a šití.
    Zájmová umělecká činnost vykazovala vysokou aktivitu. V roce 1979 a 1980 bylo uskutečněno celkem 713 vystoupení a akcí, což znamená, že prakticky každý den byla uskutečněna některá akce. Nejvíce se na tomto počtu podílí taneční orchestr Elektron (209 akcí), rozhlasový kroužek (83) a cimbálová muzika Jury Petrů (74). Ale ani loutkářský soubor Sluníčko, který ve svých 60 představeních potěšil především ty nejmenší, nezůstává pozadu. Nelze nevyzvednout ani činnost Slováckého souboru písní a tanců, dětského souboru Kyjovánek, divadla poezie, pěveckých těles Kyjov a Kyjovanka, cimbálové muziky J. Slaměny i dalších, kteří formou ušlechtilé zábavy přispívají k zvýšení kulturní úrovně svých posluchačů.
    Společenská činnost vykazuje velký nárůst v počtu akcí i zvýšení jejich hodnoty. V letech 1979 a 1980 bylo uskutečněno 61 divadelních představení, 19 koncertů pro dospělé a 29 pro děti a mládež, estrádních pořadů bylo 19 a pořadů profesionálních umělců pro děti dalších 27. Politických kulturních akcí bylo uskutečněno celkem 15, tanečních zábav a plesů dokonce 91. Celkem v oboru společenského života proběhlo 282 akcí, což napovídá velkému zájmu právě o tento druh společenského vyžívání. Není možno opomenout skutečnost, že úroveň společenského života i vystupování lidí se postupně zvyšuje, stejně jako zájem o všechny druhy tohoto společenského vyžití.
    Součástí zařízení Domu kultury je kino Odborů, kde za rok 1979/80 bylo uskutečněno celkem 350 představení. V tomto kině se hrají převážně filmy produkce sovětské a produkce socialistických států a s potěšením možno konstatovat, že návštěvnost se postupně zvětšuje. Hrají se zde i filmy vyrobené v jiných státech, i kapitalistických, ovšem jejich podíl je nižší a představuje za minulé období 39 % z celkového počtu.
    Pracovníci Domu kultury provádějí svou práci mezi všemi vrstvami obyvatelstva, jak mezi dětmi, tak i mezi mládeží a dospělými všech pracovních oborů s cílem získat tyto pro plnění aktivních úkolů, vyplývajících z potřeb běžného života. Svou práci chápou jako soustavnou, cílevědomou, politicko ideologickou a organizátorskou činnost mezi lidmi, která vede k zvyšování jejich aktivity. V práci s mládeží se opírá o spolupráci s městským výborem SSM, v práci s dospělými pak o ostatní složky Národní fronty. Byly uspořádány přednášky k významným událostem a výročím, nezapomínalo se ani na jiné oblasti z ekonomie či historie a přednášky k všeobecné i odborné vzdělanosti pracujících. Na úseku odborářského vzdělávání plní Dům kultury funkci stálého odborářského střediska a ve spolupráci s okresní odborovou radou věnuje soustavnou pozornost přípravě a prohlubování účinnosti školení funkcionářů a členů ROH.
    Důležitým úsekem činnosti je i pravidelné vydávání Kulturního měsíčníku, jehož prostřednictvím informují všechny odbory širokou veřejnost o všech pořádaných akcích během běžného měsíce. První jeho strana je věnována výhradně politickému úvodníku, který je nejen běžnou informací, ale poskytuje i látku k zamyšlení a porovnání historie s dnešní skutečností.
    Součástí činnosti je i oblast mimoškolního vzdělávání a výchovy, kde výsledky byly velmi dobré a všechny požadavky zájemců byly uspokojeny.
    V politické agitaci, prováděné agitačním střediskem, byla věnována pozornost upevňování jednoty strany a lidu a získávání pracujících pro politiku strany. Vedle politické agitace se prováděla i technicko ekonomická propagace. Jak poutače na příjezdových cestách, tak i panelová seskupení na jiných plochách propagují výsledky socialismu i výsledky a úspěchy závodů, podniků a družstev v Kyjově.
    Ve spolupráci s městskou lidovou knihovnou byly instalovány i politické výstavky pravidelně k jubileu výročí významných osobností politického i veřejného života. Všechny tyto akce navazují na jednotný plán kulturně výchovné práce města Kyjova a jsou přínosem pro výchovu pracujících, zejména pak mladé generace.
    Jednou z hlavních náplní práce je péče o politický a odborný růst členů brigád socialistické práce. Pro kolektivy těchto brigád se organizují kulturní akce a společenské večery, přednostně se jim na tyto akce zajišťují vstupenky a pečlivým výběrem pořadů se usměrňuje jejich ideová výchova.
    Snahou tohoto kulturního zařízení je zajišťovat programy ke kulturně politickým výročím vlastními soubory nebo kroužky, v některých případech i formou výměny souborů jiných kulturních zařízení. Programy jednotlivých kolektivů byly po stránce ideové na vysoké úrovni a celá řada těchto souborů získala ocenění v okresních i krajských přehlídkách.
    Zájmová činnost má okruh činností tak široký, že pracující mají možnost velkého výběru ve všech oblastech zájmů. Výsledky práce všech kolektivů mají značný ideový dopad na širokou veřejnost, která má možnost se setkat s jejich programy při různých příležitostech. Největší výchovný efekt má beze sporu činnost loutkářského souboru, jehož program je věnován zejména dětem předškolního věku. Má velký divácký okruh nejen v Kyjově samém, ale i v okolních obcích okresu Hodonín a Senica.
    Velká pozornost je věnována trvalému výchovnému působení na mládež. Na základě systematické práce Rady klubu mladých jsou zajišťovány programy pro mládež formou klubových večerů uváděním cyklu “Tančíme, zpíváme, bavíme se”. V rámci dohod se školami a učilišti se pořádají klubové večery i v hornickém učilišti v Dubňanech. Je též snaha více výchovně působit na mládež, aby si zvykala chovat se přiměřeně ve společnosti, uskutečnit kursy společenského tance, chování i stolování.
    Zájmová umělecká činnost je důležitou složkou současné socialistické kultury a pomáhá přesvědčivě ztvárnit politické ideje. Proto se jí věnuje tolik pozornosti a snaží se pro její uskutečňování získat nejlepší vedoucí. O tom, že tato činnost není zde popelkou, svědčí i to, že v současné době zde pracuje 23 kolektivů, které mají celkem 318 členů. Většina kolektivů se zúčastňuje okresních soutěží a většinou postupují do krajských kol, kde získávají ocenění další (loutkářský soubor, divadlo poezie, Slovácký soubor písní a tanců a jiné). Slovácký soubor se každoročně zúčastňuje mezinárodního folkloristického festivalu ve Strážnici, tleskali mu návštěvníci festivalu ve Východné i návštěvníci horehronských slavností v Helpě či festivalu v Šumperku a reprezentoval nás i na Dnech československé kultury v Maďarsku a Belgii. Znají jej diváci televize i posluchači rozhlasu stejně, jako obě naše cimbálové muziky.
    V rámci práce Domu kultury jsou organizovány a tím i nadále zachovávány všechny národopisné zvyky, jako je fašank, šlahačka, stavění a kácení máje, dožínky, vinobraní a hody, z nichž mnohé byly přímo nebo nepřímo přejímány televizí. Velmi zdařilé bývají i tradiční Slovácké roky, uskutečňované v Kyjově každé čtyři roky.
    O práci a výsledcích loutkářského souboru Sluníčko byla již zmínka a možno jen připomenout, že je pokládán za nejlepší soubor tohoto druhu v okrese Hodonín.
    Dobré výsledky vykazuje i fotoklub, který sdružuje fotografy amatéry a ti ve svých pracech dosahují velmi dobré umělecké úrovně, stejně jako klub výtvarného umění, v němž jeho členové uplatňují své tvůrčí schopnosti.
    Z ostatních souborů si všimneme především těch, kde pracují výhradně mladí. Je to dnes již známý Dětský národopisný soubor Kyjovánek, který je plánovanou zásobárnou Slováckého souboru a který sdružuje zájemce o projevy lidové kultury právě z řad těch nejmenších. V současné době pracují zde 2 věkové skupiny, a to od 6 do 9 let pod vedením MUDr. Marie Hudečkové a skupina od 9 do 12 let pod vedením MUDr. Jiřiny Hiršové. V tomto zájmovém kolektivu je 50 dětí. Skupina mladých výtvarníků je ve své práci vedena členy klubu výtvarných umění a především akademickým malířem Miroslavem Brabencem jako vedoucím poradcem, který se stará o 9 mladých adeptů umění. Zájmy mladých se projevují i v činnosti jazzbaletu, folkové hudební skupiny a tradicional jazzu, které mají vesměs zajímavý program a jejich vystoupení bylo ve všech případech úspěšné. Osm členů mladých Domu kultury nacvičuje a realizuje programy, do nichž zařazuje jednotlivé druhy výchovy. Jejich klubové večery mají dobrou úroveň a jsou dobře navštěvovány. Z jejich programu byly nejúspěšnější “Šimek – Grossmann”, “Dokonalý stratég”, “Povídám, povídám pohádku” a řada dalších.
    V rámci činnosti jsou organizovány i výstavní akce. V roce 1980 bylo uskutečněno 12 výstav, na nichž návštěvníci měli možnost seznámit se s pracemi začínajících i známějších výtvarníků.
    Do jednotného systému Kultura mládeži v okrese Hodonín bylo zařazeno i dětské divadelní předplatné. V tomto předplatném je zařazeno celkem 7 divadel a pro děti jsou také organizovány estrádní a loutková představení.
    Divadelní představení je zařazeno do 2 skupin předplatného. Během roku se na jevišti Domu kultury vystřídalo pravidelně 12 scén, vesměs profesionálních se žánry ve sledu činohra, opereta, muzikál a hra se zpěvy. Představení se uskutečňují pravidelně každý měsíc s výjimkou prázdnin v letních měsících.
    Také koncerty nacházejí hodně zájmu mezi našimi občany a v roce 1980 bylo uskutečněno 6 velmi hodnotných vystoupení, které měly dobrý ohlas mezi posluchači.
    Estrádní činnost je ztěžována nedostatkem volných termínů známějších umělců a zajišťují se proto nepravidelně podle jejich možností.
    V roce 1979 byl ustaven kabinet politické výchovy, který je metodicky řízen Domem politické výchovy v Hodoníně. Kabinet zajišťuje podle svého plánu činnosti školení kandidátů, základní a střední stupeň stranického vzdělávání a večerní univerzitu marxismu-leninismu. Má 6 lektorských skupin a téměř 100 lektorů, kteří přednášejí pro oblast Kyjovska.
    Hospodaření organizace se řídí stanoveným rozpočtem a celkový výsledek se projevuje v minimálním zisku 10.000 Kčs, což svědčí i o dodržování finanční kázně Domu kultury.
    Před pracovníky tohoto zařízení stojí velké úkoly. Budou vyžadovat hodně snahy, trpělivosti i znalostí, protože překonávání potíží právě v této činnosti je hodně obtížné a nesnadné, neboť se jedná o jemnou práci s lidmi, která je velmi náročná, obyčejně však ne dostatečně uznávaná. Byly-li úkoly roku 1980 v podstatě dobře splněny, pak je oprávněný předpoklad, že i v příštím roce kyjovský Dům kultury bude v plnění daleko náročnějších úkolů aspoň stejně úspěšný.

    Knihovna, kdysi bibliotéka, je dnes vědeckou a osvětovou institucí, která získává, zpracovává a půjčuje knihy čtenářům. Je to instituce velmi stará, její počátek sahá až do doby před naším letopočtem a ani čas jí neubral na aktuálnosti, ba spíše opak je pravdou. Dnes, stejně jako před léty, ale ve větší míře usedá člověk ke knize a i v době rozsáhlé techniky a převratných vynálezů nachází potěšení v četbě. Člověk má knihu pořád stejně rád, snad jen druh četby se čas od času mění podle zájmů a zálib čtenářů. A čtenář si mnohdy ani neuvědomuje, že ten knihovník, a u nás jsou to výhradně ženy, musí mít pro tuto funkci nejen osobní, ale i vysoké odborné předpoklady, má-li čtenáři doporučit správnou knihu či mu jinak odborně poradit. A kyjovská knihovna takové lidi k svému štěstí i štěstí svých početných čtenářů skutečně má.
    V roce 35. výročí osvobození naší vlasti byla činnost této knihovny podložena plánem práce, který vycházel z těchto materiálů:

- XV. sjezd KSČ a následná plenární zasedání ÚV
- Hlavní směry kulturně výchovné činnosti v okrese na rok 1980
- Úkoly šestého pětiletého plánu
- Jednotný plán kulturně výchovné činnosti MěstNV Kyjov

    Hlavní politické a kulturní akce roku byly propagovány a všemi formami knihovnické práce připomínán jejich význam. Jednalo se o tyto hlavní akce:

- 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou
- 110. výročí narození V.I. Lenina
- 25 let Varšavské smlouvy
- 60 let Rudého práva
- Československá spartakiáda 1980
- Olympiáda v Moskvě

    Ostatní akce během celého roku se zaměřily na jiná politická a kulturní výročí v průběhu celého roku.
    Sloučením Kyjova s obcí Bohuslavice se přímé působení knihovny rozšířilo a také knižní fond a čtenářský okruh se podstatně zvýšil. Ke konci roku 1980 vykazuje tento fond 52.661 svazků. Z tohoto množství je 18.475 naučných (1.403 pro mládež) a 34.186 beletrie, z toho 8.248 pro mládež. Oproti roku 1979 přibylo 4.200 knih.
    Také čtenářský okruh se zvýšil, místo plánovaných 2.500 čtenářů je jich v tomto roce 3.041, z toho mládež na předpoklad 800 čtenářů dosáhla 936 zájemců. Bylo-li zvažováno se 110.000 výpůjček, pak jich bylo uskutečněno 119.127, u mládeže pak zájem o knihy přesáhl o 4.162 původní předpoklad 20.000. A to je nadějné a bylo by jistě prospěšné tento zájem nejen udržet, ale i nadále zvyšovat.
    Počet návštěvníků knihovny letos poprvé přesáhl 30.000 a skutečně jich bylo 32.501, z toho pobočky 7.907 a čítárna 5.920. Rovněž požadavek na bibliografickou informativní službu se zvýšil a dosáhl 3.930 dotazů. Zvážíme-li, že se jedná o dotazy z různých vědních a společenských oborů, pak jejich vyřizování není jednoduché, i když pracovnice mají k dispozici potřebnou literaturu.
    Rok 1980 byl kulatým výročím řady událostí, na něž pracovnice knihovny reagovaly i zvýšením počtu kulturních akcí. Celkem jich bylo uskutečněno 188, z toho 173 pro mládež a 8 pro mládež dospívající. Kromě těchto akcí uspořádala knihovna 192 výstavek a 101 akcí ostatních, zaměřených na kulturně výchovnou činnost a propagaci. Nezapomíná se ani na spolupráci s patronátními knihovnami a jejich pracovníkům je poskytována odborná pomoc ve formě konzultací a rad.
    Knihovnická práce není ani lehká, není ani jednoduchá. Vyžaduje lidí, kteří pro tuto práci mají nejen pochopení, ale i potřebné znalosti. Vždyť dnes se tento obor přednáší na vysokých školách a od pracovníka knihovny se požaduje stejně vysoká odbornost, jako od každého vysokoškolsky vzdělaného odborníka. Knihovník nemůže znát jen svůj vlastní obor, musí proniknout i do oborů jiných, aby mohl nejen poradit, ale i doporučit vhodnou literaturu. A naše pracovnice mají nejen snahu, ale i značné znalosti a zkušenosti. Jejich dobrá práce byla oceněna zatím jen bronzovým odznakem BSP, je však předpoklad, že již v roce 1981 dojde k jejich ocenění stupněm vyšším. A tuto práci oceňují všichni, hlavně pak čtenáři, kteří jim přejí řadu dalších úspěchů.

    Podnět k tomu, aby v Kyjově byl postaven pomník vůdce proletářské revoluce V.I. Lenina dal městský výbor KSČ v Kyjově, který pro tuto akci současně vytvořil příslušnou komisi, jejímž předsedou se stal ředitel nemocnice MUDr. Stanislav Svoboda, místopředsedou předseda MěstNV Miroslav Marada a členy Jan Mezík, Zdeněk Dub, Josef Hanuš, Miroslav Bock, Eduard Kamera, Vítězslav Ingr a Oldřich Fuchs.
    Projekt vypracoval krajský projektový ústav v Praze, autory pomníku byli manželé Božena a Ludvík Kodymovi, akademičtí sochaři z Prahy. Vlastní sochu odlil n.p. ČKD Blansko.
    Pro zachování exteriéru bylo nutno přemístit z náměstí na prostranství u zvonice Mariánský sloup a tuto práci odborně provedla krajská správa památkové péče z Brna.
    V pátek dne 7. listopadu 1980 došlo při příležitosti oslavy 63. výročí Velké říjnové socialistické revoluce k odhalení tohoto pomníku, který je umístěn před Domem kultury na kyjovském náměstí. Slavnost odhalení tohoto pomníku, spojená s manifestací, soustředila pracující závodů, žáky i studenty kyjovských škol a občany města. Oslavy se zúčastnila řada delegací. Byla zde delegace krajského výboru KSČ v Brně v čele s tajemníkem Hermanem, delegace okresního výboru v Hodoníně s vedoucím tajemníkem Formanem, delegace Okresního národního výboru v Hodoníně s předsedou ing. Řehánkem, vicekonzul generálního konzulátu SSSR v Brně V.A. Vasiljev, poslankyně FR Vlasta Malíková, tajemník okresního výboru Národní fronty Miroslav Partyka, zástupci družebního města Myjavy v čele s předsedou Vladem Jurenkou a řada dalších představitelů politického i veřejného života okresu a města. Slavnostního odhalení se zúčastnili i tvůrci tohoto pomníku akademičtí sochaři manželé Kodymovi.
    O významu Leninova učení a jeho odkazu promluvil vedoucí tajemník OV KSČ Hodonín Jan Forman. Zdůraznil úspěchy průmyslu i zemědělství v okrese se zvláštním zaměřením na město Kyjov, vyzvedl politickou i pracovní iniciativu všech pracujících, šroubařů i sklářů, zemědělců i horníků, kteří překonali a dále překonávají řadu pracovních rekordů.
    Po ukončení projevu odhalili sochu V.I. Lenina vedoucí tajemník Jan Forman a předseda městského výboru KSČ v Kyjově Ludvík Šigut. K pomníku byly položeny věnce rudých květů od všech kyjovských organizací Národní fronty jako výraz hluboké úcty k jeho osobě.
    V rezoluci, odeslané z tohoto slavnostního shromáždění na ÚV KSČ, přislíbili účastníci této manifestace, že svou prací budou chránit čest V.I. Lenina.
    U příležitosti odhalení tohoto pomníku bylo uskutečněno slavnostní zasedání městských orgánů v Domě kultury a při této příležitosti byly představitelům organizací i zasloužilým jednotlivcům, kteří měli přímou účast na postavení tohoto pomníku a svou prací přispěli k jeho uskutečnění, předány pamětní medaile. Tyto medaile obdržel krajský, okresní a městský výbor KSČ, krajský, okresní a městský národní výbor, městský výbor Národní fronty, městský výbor SČSP, okresní výbor Národní fronty a městský výbor KSSS Myjava. Z podniků to byly Zemědělské stavby, Šroubárna Kyjov, Sklo Union Obas, Trud, Jednotné zemědělské družstvo, Dílo, ČKD Blansko, KPÚ Praha a KS Státní péče. Medaili obdrželi i zasloužilí jednotlivci, a to manželé Kodymovi, Jan Mezík, Miroslav Marada, Zdeněk Dub, Vítězslav Ingr, Josef Hanuš, Eduard Kamera, Miroslav Bock a Oldřich Fuchs.
    Hodnotným programem, v němž vystoupily zájmové kulturní kroužky SZK Kyjov, byla tato slavnost důstojně zakončena.

    Kino Panorama oslavilo v tomto roce již 10 let svého trvání a za tuto dobu navštívilo je více než 1.000.000 diváků. Tato kusá zpráva svědčí o tom, že toto kino patří mezi nejlepší v celém kraji jak po stránce svého vybavení, tak i návštěvnosti. A proto také Kyjov právem patří mezi 44 míst ČSR a 63 míst v celé ČSSR, které jsou pověřovány pravidelně každoročním pořádáním známých filmových festivalů pracujících. I v tomto roce byly v Kyjově uspořádány tyto festivaly, letní od 12. do 23. června pod heslem “Filmovým uměním za krásu života – za komunismus” a k oslavám výročí osvobození ČSSR byl uspořádán i filmový festival zimní. Filmové festivaly pracujících se stávají nejen manifestací živého zájmu našich diváků o film, ale i po výchovné stránce pravidelně přispívají k radosti a upevnění optimismu našich spoluobčanů. Politický význam těchto akcí v nemalé míře podtrhla i skutečnost, že záštitu nad jejich pořádáním převzala řada nejvýznamnějších organizací a složek celého okresu v čele s ONV Hodonín. Příkladem spolupráce závodů a podniků je pak přebírání patronace nad jednotlivými filmy. Radostnou náladu do této důležité politicko kulturní akce vnesly i vybrané národopisné a dechové soubory, které daly celému festivalu ráz mohutné lidové slavnosti.
    Letošní počasí však festivalu nepřálo a tak i návštěvy nebyly na úrovni let předcházejících. Oproti loňskému průměru 2.080 diváků byl letošní průměr na jedno představení o 356 diváků nižší. Návštěvnost kromě počasí negativně ovlivnilo právě probíhající mistrovství Evropy v kopané, přenášené pravidelně televizí a velmi nízká návštěvnost na bulharském a východoněmeckém filmu, které úrovně ostatních filmů skutečně nedosahovaly a již předem pro diváky nebyly přitažlivé.
    Stejně jako v letech minulých, tak i letos se zúčastnily promítání delegace herců a ostatních tvůrčích či oficiálních představitelů, takže diváci mohli vidět na vlastní oči ty, které ve filmu hrají nebo jej vytvářejí. Z herců to byli např. Helena Růžičková, zasloužilý umělec František Hanus, Boris Vasilijevič Tokarev ze SSSR, Iskra Chadžijevová z Bulharska a řada dalších, z oficiálních osobností první tajemník polského velvyslanectví Stanislav Moňka, z ostatních pak režiséři či kameramani některých filmů. Největší návštěvnosti na 31. FFP dosáhl francouzský film “Sedmá rota za úplňku”, jehož promítnutí shlédlo 3.244 diváků. Na dalších místech podle návštěvnosti byl anglický film “Pomsta Růžového pantera”, jejž shlédlo 2.826 diváků a československý film “Hodinářova svatební cesta” s 2.471 diváky. Nejméně diváků, pouhých 471, shlédlo bulharský film “Zásah odborníka”. Letní filmový festival navštívilo letos 20.690 diváků, což je průměr na jedno představení 1.724 diváků.
    Tradiční akce “Filmový festival pracujících dětem – filmové zakončení se školou” byla uskutečněna poslední den festivalu předpremiérou českého barevného filmu gottwaldovského studia “Chlapi přece nepláčou” za oficiální účasti tvůrčí a herecké delegace. O toto představení byl neobyčejný zájem a na mnohé se vůbec nedostalo. Kromě toho v rámci této akce bylo uspořádáno 17 mimořádných filmových představení, jichž se zúčastnili žáci škol 1. a 2. stupně a i ti nejmenší z mateřských škol a účast 7.208 mladých diváků nasvědčuje, že zájem byl velký.
    Kromě těchto dvou nejvýznamnějších akcí byl v podzimním období uspořádán filmový festival pracujících – zima 1980, který měl 14 představení, slavnostní premiéra sovětského filmu k 35. výročí osvobození, který měl 4 představení a 1.482 diváků, dále pak IX. dětský filmový festival 1980. Tento měl celkem 18 představení a shlédlo jej 6.314 mladých diváků. Kromě toho byla uspořádána přehlídka sovětských panoramatických filmů a jejich 14 představení shlédlo 2.153 diváků.
    Letní kino, které je součástí městských kin, bylo v provozu od 16. května do 28. září a po celou sezónu se v něm hrálo jedno večerní představení.
    Kino Panorama mělo v plánu za rok celkem 800 představení, bylo jich však uskutečněno celkem 802. Na plánovaný počet diváků 120.000 bylo dosaženo 118.308 a plánovanou tržbu 795.000 Kčs splnilo ve výši 668.664 Kčs. Letní kino na plán 120 uskutečnilo 138 představení, plánovaný počet diváků 50.000 byl překročen na 55.658 Kčs a plánovaná tržba 405.000 Kčs na 430.746 Kčs. Celkem plán městských kin předpokládal 920 představení, bylo jich uskutečněno ale 940, předpokládal návštěvnost 170.000 diváků, ve skutečnosti jich přišlo 173.996, tržba však splněna nebyla, neboť na plán 1.200.000 Kčs bylo dosaženo jen 1.099.410 Kčs.
    Plnění návštěvnosti na filmy socialistických produkcí a filmy preferované (západní filmy s angažovanou tématikou) stanovené 58 procenty návštěvníků bylo překročeno a dosaženo místo stanovených 98.600 diváků celkem 113.778, což představuje splnění na 115,4 procent, tedy bylo dosaženo návštěvnosti 66,9 % diváků. Z toho pak na sovětské filmy přišlo celkem 33.221 diváků, což znamená zvýšení návštěvnosti ve srovnání s rokem 1979 o 49,9 %. Navštívilo-li v roce 1979 celkem 18,5 % návštěvníků kyjovských kin, pak se v roce 1980 toto procento zvyšuje na 28,1 %. Je-li celookresní průměr 17,24 % a celokrajský 14,32 %, pak Kyjov patří mezi nejlepší místa celého kraje. Zásluhu na tom má i klub přátel sovětského filmu při městském výboru SČSP v Kyjově, jehož členská základna se v průběhu roku zvýšila ze 459 na dnešních 949 členů.
    Za kulturně politickou práci, zejména za výsledky 31. filmového festivalu pracujících – léto 1980 byl místní štáb vyhodnocen ústředním štábem FFP Praha a oceněn diplomem za nejlepší celkové výsledky při organizování FFP a diplomem za druhé místo za dosažení nejvyšší návštěvnosti na jednoho obyvatele. A právě toto ocenění je vyjádřením poctivé a pečlivé práce pracovníků městských kin v čele s agilním Ludvíkem Pokorným, kteří společně vykonali pro návštěvníky kyjovského kina i celé město jistě kus velmi záslužné práce.

    Středisko kyjovské mládeže, které se stará o správné využití právě těch nejmladších i o jejich další všestranný růst, plní své úkoly podle odborně sestaveného celoročního plánu. Ředitelkou tohoto zařízení je nadále Jitka Svobodová se 3 odbornými vedoucími. V oddělení sportu, turistiky a branné výchovy je činných celkem 11 skupin, v oddělení společenských věd 6 a v oddělení přírodních věd 4 skupiny. Vedoucími těchto skupin jsou vesměs dobrovolníci, nadšenci pro práci s dětmi a jejich jedinou a největší odměnou jsou právě ty dobré výsledky, jichž mladí pod jejich vedením dosahují. Výrazných úspěchů dosáhly především sportovní zájmové útvary: v kopané obsadili dorostenci v krajském přeboru první místo, v košíkové dorostenky pak rovněž v krajském přeboru druhé místo, v semifinále ČSR 1. místo a v přeboru ČSSR 4. místo. V turnaji vítězů skupin dosáhli pak žáci v kopané třetího místa a jako obvykle byli úspěšní i mladí rybáři v soutěži “O zlatou udici”.
    Z příležitostných akcí, motivovaných význačnými výročími a událostmi roku, jako 35. výročí osvobození, 31. výročí pionýrské organizace, VŘSR, Olympiáda 1980 nutno vyzvednout účast mládeže při těch nejdůležitějších: Den ČSLA (152 dětí), 63. výročí VŘSR (150 dětí), Běh osvobození (380 dětí), O partyzánský samopal (119 dětí), Malujeme na chodníku (116 dětí), Branný závod MŠ (66 dětí).
    Pro žáky druhých až čtvrtých tříd byly uspořádány besedy dopravní výchovy, které měly zajímavou náplň a jistě přispějí k zvýšení bezpečnosti na ulicích a silnicích.
    Městský dům pionýrů a mládeže řídí metodicky práci pionýrských skupin v Moravanech, Vřesovicích, Žeravicích, Šardicích, Sobůlkách a v ZDŠ Kyjov pro nedoslýchavé. A že je to časově i pracovně hodně náročné, o tom svědčí uskutečněných 74 metodických návštěv, při nichž se pracovalo především podle pokynů metodického oddělení ODPM Hodonín.
    Dobrá spolupráce je i s ostatními složkami. Zde je nutno vyzvednout pracovnice městské lidové knihovny, spořitelny či pracovníky Svazarmu, kina Panorama, TJ Jiskra a jiné. Ve spolupráci s mateřskými školami byly uspořádány besedy a dokonce branný závod. Nelze opomenout i pochopení představitelů městského národního výboru při výstavbě turistické základny v Hutisku-Solanci či spolupráci s místními závody ať při pořádání besed k volbě povolání nebo při pořádání exkurzí zájmových útvarů.
    Na základně Hutisko-Solanec se spolu s PS Hovorany v rámci letní činnosti uskutečnily 2 akce v trvání 10 dnů, jichž se zúčastnilo celkem 84 dětí a měly ráz sportovní (kopaná a košíková) i rekreační. V Malé Vrbce se školilo po 24 dní nových 28 vedoucích hvězdiček a v Nemšové bylo po dobu jednoho týdne 14 dětí, nadšených pro košíkovou. Rybáři se sešli na třídenním soustředění v Hluku a bylo jich tam 22, kteří se připravovali na soutěž “O zlatou udici”.
    Všechny děti v táborech byly vedeny k samostatné práci a každý musel povinně odpracovat půl dne na úpravě tábora. A i to se všem líbilo.
    A jaký je hlavní úkol pro příští rok? Stejný, jako byl letošní: dostavba pionýrského tábora, který podstatně zlepší podmínky pro další a jistě ještě úspěšnější práci.
    Záslužná je každá práce, obzvláště záslužná je však práce s mládeží. Vyžaduje zvláštní přístup, cit, plné pochopení a vžití se do mentality těch nejmenších. A pokud se tato práce dělá s láskou, dostavují se i úspěchy. A tyto úspěchy zde jsou, proto i práce je dobrá.

    Retrospektivní výstava českých měst, která se konala v roce 1904 v Napajedlích, a jíž se zúčastnil i Kyjov, stala se podnětem prvního zájmu o zkomentování starých městských listin a tak tyto zachované pergameny se staly základem řádného městského archivu, který se pak postupně rozrůstal dary a příležitostnými nálezy. A protože se při této práci naskytla možnost shromáždit a zachránit i jiné doklady či věci, rostly vedle sebe souběžně jak archiv, tak i muzeum. Město Kyjov vyhradilo pro tuto práci zpočátku jen přízemí a později celou budovu Zámečku, Která je ostatně vlastně starožitností a je dnes nejstarší kyjovskou zachovalou památkou, která od roku 1928 soustřeďuje různé muzejní sbírky. Zvlášť památný je majestát krále Ferdinanda I. z 18. srpna 1548, kterým tento panovník povýšil Kyjov na město královské, vzal je do ochrany a umožnil tak další jeho rozvoj.
    V současné době pracuje v muzeu etnografka dr. Furyová, která prováděla integrovaný výzkum vesnice a jeho výsledky budou postupně zveřejňovány a publikovány v odborném sborníku. Tohoto výzkumu, jenž byl vyhlášen jihomoravským KNV, a který probíhá již řadu let, se účastní odborní muzejní pracovníci celého kraje.
    Velmi zajímavý archeologický průzkum čejkovické tvrze provádí kyjovská archeoložka dr. Jarmila Bednaříková, která vedle své pracovní činnosti je i aktivní spisovatelkou.
    Činnost, již kyjovské muzeum v tomto roce vyvíjelo, je značná. Mimo expozice archeologie a etnografie a stálých výstav (Příroda na Kyjovsku, Kyjov v minulosti a dnes) byla uskutečněna výstava střeleckých terčů bývalé kyjovské střelecké společnosti. Přírodovědecká výstava byla obohacena o další exempláře motýlů, které daroval kyjovský rodák profesor RNDr. E.M. Hachler. Byl vydán “Průvodce expozicemi muzea Hodonínska”, v němž jsou popisy muzejních expozic v Hodoníně, Kyjově, Ždánicích a památníku obce v Žarošicích.
    Muzeum poskytuje odbornou pomoc všem, kteří se o ni na jeho pracovníky obrátí, ať jsou to studující nebo badatelé, a to formou porady nebo zapůjčením odborné literatury.
    Je skutečně škoda, že návštěvy v muzeu jsou malé a řídké a neodpovídají významu poměrně dobře vybaveného zařízení. Za rok 1980 navštívilo muzeum 1.470 osob, z toho 6 cizinců a přitom určitě většina obyvatel města to, co je ukryto v útrobách našeho muzea, ani nezná. A přece se máme vždycky z historie učit…

    Když v roce 1979 vyšla knížka s názvem “Kambriová moře” spisovatelky Jarmily Bednaříkové, málokdo z nás věděl, že autorkou knihy je občanka našeho města.
    Je to Jarmila Bednaříková, která se narodila v Kyjově 17. září 1952. V roce 1972 maturovala na zdejším gymnáziu a začala studovat na filozofické fakultě UJEP v Brně obor historie-archeologie. V roce 1978 složila doktorát z obecných dějin. Již od roku 1973 je členkou literárního klubu svazu českých spisovatelů a její práce byly publikovány v řadě časopisů a uvedeny i v řadě programů československého rozhlasu.
    Knížka “Kambriová moře” vznikala v roce 1977 až 1978. Jejím cílem bylo ukázat osud mladého člověka, který vstupuje do života s určitým nevyplněným snem a je nucen za počátečního nepochopení svého okolí hledat hodnoty, pro něž je možno žít i tehdy, když život zrovna nevychází podle původních plánů. Snažila se ve své knize dokázat, že štěstí lze při troše dobré vůle najít nejen v materiálním nebo společenském ocenění práce, ale i v samotném jejím smyslu a užitečnosti.
    Chtěla se také přiznat, volbou geologického a naftařského prostředí, k svému kraji a sympatiím k lidem, kteří dovedou a chtějí žít i pracovat v terénu, k obdivu bohatství a krásy přírody. V neposlední řadě pak chtěla upozornit na cenu upřímných lidských vztahů, které umožňují žít plný a opravdový život, na schopnost člověka dávat svým vztahem a láskou k nim krásu těm nejobyčejnějším věcem kolem nás.
    Ani velmi zajímavá práce v oboru archeologie ji neodrazuje od další literární činnosti a tak můžeme očekávat se zájmem její další knihy i články a předpokládat, že budou nejméně tak úspěšné, jako její první větší literární dílo.