Říká-li se o našem národě, že jsme národem Komenského, a že naše školství mělo a má i nyní vysokou úroveň, a že podle staré zásady dopřáváme vzdělání všem, kteří po něm touží, pak toto platí v neztenčené míře i o školství v našem městě. Vždyť pomineme-li školství pro ty nejmenší, školou ještě nepovinné, pak máme v Kyjově na školách všech stupňů včetně středních odborných učilišť tolik tříd, žáků a pedagogických pracovníků včetně vychovatelů, že jen málokdo by takové číslo připouštěl. Jistě stojí za zaznamenání současná situace, již uvádím v přehledu:

    Základní úkol, který školy v městě plnily a plní, je postupná realizace programu dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy. Do tohoto programu je zahrnuta už i předškolní výchova, pro niž je vytyčena základní charakteristika obsahu výchovné práce, je stanoveno postavení předškolních zařízení ve výchovně vzdělávací soustavě i podmínky realizace.
    U základních škol je upřesněna funkce, jejich rozdělení na dva stupně a zvýrazněn klíčový význam vyučování mateřskému jazyku a matematice, které svým novým pojetím zabezpečují rozvoj logického myšlení. Je zvýrazněna základní charakteristika obsahu a metod práce, pojetí výchovně vzdělávacího procesu a stanoven učební plán. Velmi obsáhle je vysvětlena charakteristika vyučovacích předmětů s uvedením cílů a předpokladem výsledků.
    Obdobné směrnice jsou stanoveny i pro střední školy, jako střední odborná učiliště, gymnázia, střední odborné školy, konzervatoře a vysoké školy tak, aby postupné vzdělávání bylo usměrněno i podloženo znalostmi ze školy předcházející.
    Tato nová soustava začala v roce 1976 od první třídy a dnes se podle ní začíná vyučovat již v pátých třídách, které jsou podle projektu počítány již k druhému stupni základní školy. Nový projekt je náročný jak pro žáky, tak i pedagogické pracovníky, kteří procházejí odborným školením, kde se na tuto práci připravují po stránce pedagogické i metodické. Musí být také středem pozornosti rodičů, neboť požadavky na žáky se zvyšují a obecně je nutné, aby při výuce docházelo k individuálnímu přístupu učitelů k jednotlivým žákům. To ovšem vyžaduje přiměřený počet žáků proto, aby vyučující, zejména při přechodu z prvního do druhého stupně učivo zvládl. A právě v těchto třídách je počet žáků největší a to velice práci vyučujícího zhoršuje. Také nedostatek učebních prostorů a nemožnost provádět výuku v patřičných odborných posluchárnách práci výrazně ztěžují. Musíme doufat, že budova ZDŠ na sídlišti V.I. Lenina bude tento nedostatek výrazně eliminovat a žáci i vyučující budou mít podmínky lepší než dosud, a že se toto projeví i v lepších výsledcích. To, že do základních devítiletých škol chodí v Kyjově celkem 1.902 žáků a v 62 třídách pracuje 91 pedagogických pracovníků svědčí o tom, že v Kyjově je hodně dětí a zaslouží si, aby podmínky pro jejich vyučování byly takové, aby zaručily nejlepší možnosti dobrého vzdělání.
    Významné postavení v projektu nové školské soustavy mají odborná učiliště, jimiž prochází přes 50 procent mládeže. Tato učiliště vychovávají své žáky převážně na dělnická povolání a v našem městě jsou zastoupena oborem zemědělským a sklářským celkem o 28 třídách a 75 pedagogických pracovnících. Kromě toho máme v Kyjově středisko praktické výuky středního odborného učiliště ČSAD, které zajišťuje výuku pro 171 učňů, v budoucnu však má zajišťovat výuku dokonce pro 650 učňů a počítá se proto s výstavbou školy o 14 třídách.
    Ze středních škol je to dále gymnázium, ústav se starou a dobrou tradicí, kde je dnes 16 tříd, 535 žáků a 30 vyučujících a střední zdravotnická škola o 8 třídách, 248 žákyních a 21 vyučujících. Projekt nové školské soustavy se dotýká obou škol, zejména však gymnázia. Nynější praxe, kdy se studium na gymnáziu pokládá v některých případech za méně vhodné a absolventi se velmi těžko uplatňují přímo v praxi samé, je rozhodně nevhodná, neboť absolvent gymnázia je daleko lépe připraven zejména pro studium na vysokých školách, než absolvent škol odborných, který většinou pokulhává ze znalosti matematiky, řečí a klasických předmětů, které jsou mnohdy základem pro logické myšlení v dalším studiu. Kyjovské gymnázium má i nadále nedostatek místa pro výuku a proto se podle nového projektu začne učit mnohem později, než na jiných gymnáziích, a to je právě ta velká škoda pro naše žáky. Vždyť do roku 1984, kdy je předpoklad zavedení nového projektu v Kyjově, vyjdou stovky žáků, jimž bude odepřena výuka podle nejnovějších a nejmodernějších metod. Součástí nového projektu školské soustavy na gymnáziu je nový předmět “základy výroby a odborné přípravy”, který povede k polytechnickému charakteru školy a bude napomáhat k vhodnému zaměření studentů k vysokým školám technického směru. Tento nový předmět a jeho výuka se neobejde bez přímé pomoci kyjovských závodů, které právě na tomto úseku musí sehrát rozhodující úlohu. Ovšem z minulých let víme, že podniky a závody v Kyjově přistupovaly k podobným akcím vždy ochotně a odpovědně a není proto důvodu k obavám, že by se tak neprojevily i nyní.
    V zápise kroniky uvádím podrobnější údaje o těch nejdůležitějších školách, které jsou významné pro město a jeho okolí, a o jejichž činnosti jsou údaje žádoucí.

    Ústav s velkou tradicí, který patřil vždy mezi nejlepší a k naší radosti patří mezi ně i nyní, má dosud nevyřešený podstatný problém a tím je nedostatek vyučovacích prostorů. Sny, že tento ústav bude mít vlastní vyhovující budovu, se zatím rozplývají, a i když její výstavba byla přislíbena a schválena, nakonec zatím uskutečněna nebyla. A tak vyučující i žáci našeho nejvyššího učiliště se tísní a ještě dlouho budou tísnit v podnájmu budovy ZDŠ na třídě Pionýrů a budovy středního odborného učiliště zemědělského (SOUZ), ačkoliv jako ústav s dlouholetou školskou činností za dosahované výsledky by si vlastní budovu určitě zasloužil.
    Školní rok 1979/80 trval od 3. září 1979 do 27. června 1980. Na škole je 15 tříd, z toho 11 je umístěno na ZDŠ a 4 zbývající v budově SOUZ, kterou sice ředitelství gymnázia převzalo do své správy, ale její podstatnou část využívá nadále učiliště.
    Výsledek společné práce vyučujících i žáků se odráží v hodnocení, tedy ve vysvědčeních. Ke konci roku prospělo s vyznamenáním 131 žáků, což je 24,5 % a neprospěli jen 3 žáci. Maturitními zkouškami ukončilo středoškolské studium 98 žáků, z nichž 33 s vyznamenáním, 34 velmi dobře a ostatní všichni prospěli.
    K dalšímu studiu na vysoké škole se přihlásilo 79 maturantů a pouze jedna absolventka přešla přímo do zaměstnání. Stejně jako v minulých ročnících se projevil menší zájem o studium technických směrů, což je dnes příznačné v celém státě a převládá zájem o ostatní obory, hlavně však o studium medicíny, která je pro mladé lidi atraktivní, a kde zájem o studium tohoto oboru několikrát převyšuje skutečnou potřebu.
    Rok 1980 je poznamenán řadou význačných výročí. Z těch nejvýznamnějších to bylo 35. výročí osvobození naší vlasti Sovětskou armádou, 110. výročí narození V.I. Lenina a 35 let od znárodnění peněžnictví a klíčového průmyslu. Kromě toho byla zde řada důležitých událostí a nad ostatní vynikaly Československá spartakiáda 1980 v Praze a XXIII. letní olympijské hry v Moskvě. K všem událostem byly uspořádány vhodné akce. Jako zvlášť významnou možno označit celoškolskou akademii k 35. výročí osvobození, protože tato měla vysokou úroveň uměleckou i politickou a byla velmi kladně ohodnocena stranickými orgány města i okresu. Oslavy 110. narozenin V.I. Lenina, jichž se škola zúčastnila, jsou popsány ve zvláštním zápisu této kroniky. Rovněž o kyjovské okrskové spartakiádě, na níž z řad žáků a profesorů cvičilo 227 účastníků, a kde členové profesorského sboru působili v čelných řídících a organizátorských funkcích (předseda spartakiádního štábu, vedoucí hromadných vystoupení, předseda programové komise) lze hovořit jako o velmi zdařilé.
    Výsledek výuky branné výchovy a civilní obrany byl předmětem ministerské prověrky na závěr roku a jeho výsledek byl velmi příznivý. Také plnění úkolů estetické výchovy vykázalo kvalitní vzestup. Mimo pěveckého souboru, který vedl prof. Matula, byl ustaven i hudební soubor pod vedením prof. Meisla, který poprvé vystoupil s úspěchem na středoškolské akademii. Práce školní agitky se v průběhu školního roku projevila v aktivní účasti na 13 kulturních akcích.
    Členy organizace SSM jsou všichni žáci a předsedou až do pololetí byl žák Šohaj ze IV.C a pak žák Jančálek ze II.D. Organizace ustavila hlídku “Reflektor mladých” s hlavním úkolem udržení čistoty ve škole, jinak se zaměřila především na brigádnickou činnost a kulturní vyžití. Žáci v podzimním období pracovali na různých zemědělských brigádách v několika JZD našeho okresu (průměr 5 pracovních dnů na třídu), v jarním období pak při drátkování chmele na Slánsku. Jejich denní výkon 200 až 300 procent normy byl zveřejněn v tisku a oceněn v dopise předsedy družstva. Tedy ani zde se mladí lidé z Kyjova a okolí nezapřeli a projevili se v práci tak, jak to zdejší lidé umějí, s chutí i fortelem.
    Studenti se zúčastňovali i různých soutěží. Tak Elena Hátlová z 2. ročníku zvítězila v ústředním kole literární soutěže, v krajské olympiádě biologické soutěže získala Renata Hlaváčová druhé místo a úspěšnými řešiteli krajských kol bylo dalších 5 žáků.
    Ani po sportovní stránce nebylo gymnázium bez úspěchů. Hoši i dívky zvítězili v okresním kole košíkové, v dalších kolech se však dále nesoutěžilo, což bylo ke škodě našich gymnazistů, neboť právě zde se mohly čekat právě ty největší úspěchy, vždyť zejména naše dívky patří právě v tomto sportu mezi elitu v celém státě.
    Chování kyjovských gymnazistů bylo zřejmě na úrovni, všichni totiž byli po této stránce ohodnoceni tou nejlepší známkou. A to je nejen úspěch, ale i předpoklad, že z těchto lidí vyrůstají a jistě vyrostou i dobří občané.
    Ředitelem gymnázia je i nadále prof. Mirko Kuba, kyjovský rodák, jehož vřelý vztah k ústavu, kde sám kdysi studoval, je zárukou další dobré práce.

    Každá škola vychovává své žáky k náročným úkolům, s nimiž se pak denně setkávají v dalším životě a škola se proto snaží, aby je připravila co nejlépe, zejména však tehdy, když jejich budoucí povolání bude na ně klást požadavky zvlášť vysoké. A naše zdravotnická škola, která vychovává ošetřovatelky a dětské sestry má v tomto směru nejlepší pověst a navštěvují ji žákyně nejen z našeho, ale i okolních okresů. Připravují se zde na své krásné a velmi odpovědné povolání, aby po absolvování odešly do zdravotnických zařízení okresu Hodonín, Břeclav či Brno.
    V tomto roce studovalo na této škole 249 žákyň, z toho v oboru zdravotní sestra 129, v oboru dětská sestra pak 120 žákyň. Odpovědný přístup ke studiu se projevil v celkově dosaženém průměru známek a průměr 2,13 je lepší, než průměr dosahovaný dříve. Tradičně nejlepší jsou čtvrté, nejslabší pak první ročníky. Odmaturovalo 30 nových sester zdravotních a 29 dětských, přičemž 12 jich bylo s vyznamenáním. Na lékařskou fakultu se hlásilo 6 absolventek, žádná z nich nebyla však přijata. Všechny absolventky, až na 9 na mateřské dovolené, nastoupily do různých zdravotnických zařízení a sociálních ústavů, přičemž 22 jich zůstalo v okrese Hodonín.
    Práce ve škole se prolínala s činností mimoškolní. Vedle tradiční činnosti, jako je pečovatelská služba, spolupráce s dětskými domovy, aktivita v rámci SSM a SČSP, se projevil velký zájem o spartakiádní cvičení. Pod vedením prof. Kaňovské nacvičovalo 40 žákyň a 13 nejlepších cvičilo i na Strahově.
    Ředitelem školy zůstává i nadále prof. Květoslav Popelka. Po řadě let působení na škole odešli do důchodu externě vyučující primáři dr. Aleš Bednář, gynekolog a dr. Josef Soldán, internista, kteří dlouholetou činností přispěli k výchově zdravotnických kádrů.
    Kyjov je jedním z mála míst, kde je škola tohoto typu. Vidíme-li mladé dívky, které chodí do této školy, musíme je bezděčně obdivovat proto, že se rozhodly dobrovolně a s radostí sloužit těm, kteří jejich péče potřebují a bez ní by se mnohdy vůbec neobešli. A takových mladých lidí, kteří mají cit pro druhého, je v naší době hodně zapotřebí.

    Zemědělské školství v Kyjově má svou dlouholetou tradici. Okres v minulém století byl prakticky výlučně zemědělský, poměrně úrodná půda dávala slušné výnosy. Zkušenosti, přenášené z generace na generaci, přestávaly ale stačit a zemědělci se snažili poznat něco nového, co by jim přineslo lepší výsledky jejich práce. A Tak již v roce 1884 se zde zakládá Rolnicko hospodářský spolek, který si jako hlavní cíl vytkl zvýšení zemědělské úrovně. Svou úlohu ve své době plnil velmi odpovědně a své snažení vyvrcholil v roce 1907, kdy za přispění města Kyjova a tehdejšího ministerstva orby založil odbornou školu hospodářskou a zemědělskou poradnu v Kyjově. Na tehdejší dobu to byl čin doslova průkopnický a škola za své trvání vychovala velký počet dobrých hospodářů. Postupně s přibývajícími nároky socialistického zemědělství byla zde zřízena střední zemědělská technická škola, která byla v roce 1977 změněna na zemědělské odborné učiliště a od školního roku 1979/80 na střední odborné učiliště zemědělské.
    První školní rok tohoto nového učiliště byl slavnostně zahájen dne 3. září 1979 za přítomnosti řady hostů z řad stranických, školských a městských orgánů. V současné době škola vychovává své žáky ve 3 oborech:

- operátor zemědělské techniky, 3 ročníky, 88 žáků, z toho 13 dívek
- chovatel hospodářských zvířat, 3 ročníky, 150 žáků, z toho 115 dívek
- zedník, 2 ročníky, 44 učňů

    Celkem tedy 282 žáků a učňů, z toho pak 128 dívek, což nasvědčuje tomu, že počet dívek, které se chtějí věnovat práci v zemědělství, není nijak malý a představuje více než 45 procent z celkového počtu všech žáků.
    Kromě normální výuky jsou žákům umožňovány různé exkurze na výstavy i do zemědělských závodů proto, aby si rozšířili svůj rozhled a zvýšili zájem o svou práci. Tak 6. září 1979 navštívili výstavu “30 let socialistického zemědělství” v Uherském Hradišti a 18. září pak i mezinárodní strojírenský veletrh v Brně se zvláštním zaměřením na novou zemědělskou techniku.
    Jako každý rok, tak i v letošním roce vypomáhali při podzimních pracích v zemědělských závodech okresu. A že to byla práce dobrá, o tom svědčí řada písemných poděkování. A ti nejlepší učni druhých ročníků dostali týdenní zimní rekreaci v Praze za své úspěchy v učení i za dobré chování i vystupování.
    Oslavy VŘSR, Vítězného února i 1. máje byly jako vždy důstojné a byly také hojně navštíveny. Úroveň přednášek i projevů byla na výši a byly proto i se zájmem vyslechnuty.
    Dne 1. dubna 1980 probíhaly v budově školy přijímací zkoušky čtyřletého učebního poměru “operátor zemědělské techniky pro živočišnou výrobu”. Toto řízení proběhlo za účasti ústředního inspektora ing. Zdeňka Salajky a okresního inspektora s. Vejpravy a do prvního ročníku tohoto nového čtyřletého studia bylo přijato celkem 51 žáků.
    Celostátní spartakiády v Praze se zúčastnilo 21 učňů z tříletého učebního poměru, což svědčí o tom, že se toto učiliště velmi úspěšně podílelo na této velmi důležité sportovní a společenské akci.
    Od 16. do 24. června 1980 probíhaly závěrečné učňovské zkoušky oboru “chovatel hospodářských zvířat”. Všech 26 učňů u zkoušek prospělo, což svědčí o svědomitosti a píli nejen žáků, ale i vyučujících, kteří je na toto povolání dobře připravili. A tak naše zemědělství dostává neustále mladé, odborně vyškolené pracovníky, kteří svými znalostmi jistě přispějí k jeho dalšímu postupnému zlepšování.

    Budova bývalého gymnázia a budova bývalé chlapecké školy vytvářejí dnešní školní areál, v němž se učí mládež od 6 do 15 let. Je jich tam také nejvíce, celkem 935, je to tedy počtem největší škola v Kyjově. Vejdete-li do této školy, stanete se svědkem toho, jak se tu stále něco opravuje, upravuje, bourá i znovu staví tak, aby staré budovy byly zrestaurovány a vyhovovaly dnešním požadavkům. Přestavuje se hlavní vchod a sklepní prostory se upravují na šatny pro žáky. Při současném nedostatku pracovních sil je to práce poměrně zdlouhavá a bude proto pokračovat i v příštím roce.
    V tomto školním roce vstoupilo v platnost nové pojetí československé výchovně vzdělávací soustavy a tím bude ukončen první stupeň základní školy. Na tomto úseku čeká učitele nejodpovědnější kus práce, a tím je příprava pro pátý postupný ročník druhého stupně základní školy. Výchovně vzdělávací práce i osobnost učitele budou ovlivněny dokumenty a závěry celostátní konference učitelů z roku 1979, která vytyčila další směr pro základní školy. V delegaci okresu na této konferenci byla i učitelka zdejší školy Drahomíra Kreplová.
    Ve vedení školy nedošlo ke změnám. Ředitelkou je i nadále Marie Sukopová, zástupkyní pro 1. až 5. ročník Marie Jandová a zástupcem pro 6. až 9. ročník pak Jaroslav Cuták. Na škole je celkem 41 pedagogických pracovníků. Projevuje se značný nedostatek učitelů pro nižší třídy a tak 5 učitelů s vyšší aprobací vyučuje přechodně na nižším stupni.
    V tomto roce bylo na škole 27 tříd a 4 oddělení školní družiny. V prvních až pátých třídách (celkem 14) bylo 456 žáků (221 chlapců a 235 dívek), v šestých až devátých třídách pak 455 žáků, z toho 224 chlapců a 231 dívek. Vedoucí vychovatelkou družiny je Věra Vodáková, vychovatelkami Anna Heclová, Mária Vavřinová a Zdeňka Pelková.
    Hodnocení prospěchu i chování je nadále prováděno jak v pololetí, tak i na konci školního roku. Vyznamenáním jsou hodnoceni žáci až od páté třídy. V pololetí bylo s vyznamenáním celkem 183, na konci školního roku pak 210 žáků.
    Nám, kteří jsme navštěvovali školu před několika desetiletími, se zdá tento počet neúměrně vysoký, ovšem když z vlastní zkušenosti dnes víme, že naše děti a hlavně naši vnuci znají daleko více, než jsme znali kdysi my, že dnešní požadavky na učení jsou nepoměrně vyšší, pak si můžeme jen blahopřát k takovým výsledkům. Vždyť z celkového počtu žáků neprospělo pouhých 5, a to představuje jen půl procenta, což svědčí o tom, že vyučující i žáci přistupují k svým povinnostem s plnou vážností a odpovědností.
    Chování žáků v 1. až 5. ročníku bylo po celý rok bez závad, závady se projevují až u těch starších a tak na konci roku bylo nutno ohodnotit chování 2 žáků druhým a jednu žákyni dokonce třetím stupněm. V tomto případě se jednalo o žákyni, která o učení projevila naprostý nezájem, absentovala 385 hodin a propadla ze 3 předmětů. Tento případ byl však naprosto ojedinělý a nelze předpokládat, že by se někdy vůbec opakoval.
    O dobré práci pedagogického sboru svědčí řada úspěchů, jichž během tohoto školního roku dosáhli žáci. Jako největší je možno označit výsledek žákyně 8.C Jarmily Tesaříkové, která v Puškinově památníku získala první místo v okrese a druhé místo v kraji a složila zkoušky na konzervatoř v Brně, kam také byla přijata na obor zpěv a klavír. Řada dalších žáků se zúčastnila okresních olympiád, umístila se vesměs na předních místech a někteří si vedli dobře i v krajských kolech. V zeměpise obsadili dokonce první a třetí místo, což je nejlepší výsledek a úspěch školy vůbec.
    Podařilo se probudit zájem i o soutěže výtvarné, literární a zdravotnické. Vždyť do výtvarné soutěže “Děti, mír, umění” bylo odesláno 54 prací. Ve spolupráci se ZDŠ třídy Pionýrů byla z prací žáků obou škol uskutečněna i výstavka pro veřejnost a tato byla přijata s velkým pochopením. Žáci pracují celkem ve 14 zájmových kroužcích a nejagilněji si počínali v internacionálním a dvou světonázorových kroužcích.
    Velkým přínosem pro školu je skutečnost, že pionýrská organizace SSM má skupinovou vedoucí z povolání, a to Danu Hulatovou. Tato organizace dosáhla řady úspěchů, jako získání titulu “Pionýrská organizace 30. výročí založení PO” a získala stuhy od ústřední rady PO SSM. Ve skupině je registrováno 798 jisker a pionýrů, pracuje 36 oddílů, z toho 7 oddílů na okolních školách, neboť skupinová vedoucí řídí ještě další 3 školy, a to ZDŠ Boršov, Bukovany a Bohuslavice. Na škole působí 85 pionýrských pracovníků, z toho 41 instruktorů z řad studentů. Skupina má celkem 5 patronů, kteří jí podle potřeby poskytují příslušnou pomoc.
    Největší sportovní událostí pro mladé bylo uskutečnění Československé spartakiády 1980 a tato našla příznivou odezvu jak mezi žáky, tak i učiteli. Nácvik a vystoupení na veřejnosti probíhaly s nadšením a 20 žáků s učitelkou Věrou Konečnou vystoupilo i v Praze na Strahově. Velmi aktivně pracovali učitelé Kovář a Cvrkal, kteří byli vedoucími okrskových vystoupení a s žáky se zúčastnili místních i okrskových spartakiád.
    Družební styk byl udržován jak se Zvolenem, tak i s Myjavou. Ve Zvolenu obě školy společně zorganizovaly slavnostní akademii pro rodiče i veřejnost, v Kyjově se u příležitosti Dne učitelů uskutečnila beseda a nakonec i sportovní utkání. Kromě toho k 35. výročí osvobození Kyjova zorganizovala myjavská škola besedu o Kyjově.
    Ve škole pracuje řada organizací. V čele ZO KSČ je učitelka M. Fuchsová, ROH Drahomíra Kreplová, SČSP J. Vaverková, SSM J. Hofr a SRPŠ V. Válka.
    Z 233 vycházejících žáků odchází 77 na studium střední školy, 4 na učební obory s maturitou, jeden na střední vojenskou školu, 9 na zemědělskou školu, 15 do stavebnictví, 41 na jiné obory a ostatní do učebního poměru.
    Škola má velmi dobrou úroveň i perspektivu, že bude plnit i nadále svůj hlavní úkol, to jest vychovávat mladé lidi pro jejich další úspěšný život a umožnit jim co nejsnadnější přechod do praktického života.

    Základní devítiletá škola na Újezdě, jak se této škole ze setrvačnosti ještě dnes říká, hostí ve svých prostorech i gymnázium a proto obě tyto školy narážejí na problém nedostatku místa, o němž je zmínka v zápise o gymnáziu.
    V tomto školním roce měla tato škola celkem 25 tříd a 4 oddělení školní družiny. Ředitelkou školy se stala po odchodu Zdenky Ovčáčíkové do důchodu Marie Leciánová, jejími zástupkyněmi pak Emílie Štanglerová pro první a Růžena Koudelová pro druhý stupeň.
    Práce školy byla ovlivněna význačnými výročími tohoto roku, jichž bylo využito pro výchovu žáků, a k nimž byla uspořádána řada akcí. Zvlášť třeba je vyzvednout školní akademii k 35. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou, protože tato akademie měla vysokou ideovou a kulturní úroveň.
    A že pedagogické činnosti učitelů bylo věnováno hodně úsilí, o tom svědčí i výsledky. Více než 17,5 procent žáků bylo s vyznamenáním a neprospělo jen 5 žáků. V průběhu roku se prospěch postupně zlepšoval a příznivě se i projevila systematická práce v doučovacích skupinách a v individuální doučování slabších žáků. Rovněž se zlepšilo chování žáků, jen 6 žáků má chování druhého stupně a jen jeden stupně třetího. Snížené známky byly uděleny za vyšší počet neomluvených vyučovacích hodin a za soustavné porušování školního řádu.
    Rozmisťování žáků probíhalo zhruba ve stejném poměru jako v roce loňském. Ke studiu na střední škole bylo přijato 22 žáků z devátých a 40 žáků z osmých tříd, když přijímací zkoušky složilo 92 procent všech přihlášených. Jelikož někteří žáci osmých tříd byli přijati do učebních oborů, do devátého ročníku nastupuje jen 46 žáků.
    Pozornost byla věnována i předmětům nepovinným. Činnost vyvíjelo 6 oddělení pohybových her, 3 oddělení sportovních her a po jednom oddělení francouzštiny, češtiny, matematiky a fyziky. Na škole pak pracuje dalších 11 zájmových kroužků a kromě toho jsou žáci zapojeni i do přípravy kulturních programů pro oslavy a akce ve škole, vystoupení agitek na závodech apod. Řada žáků pracuje kromě toho i v řadě zájmových kroužků, jako Svazarm, tělovýchova, LŠU a jinde.
    Československá spartakiáda 1980, která byla součástí oslav 35. výročí osvobození, byla nejen sportovní, ale i politickou událostí a proto se na její přípravě podílel i pedagogický sbor školy. Skladbu žen nacvičovaly 4 učitelky, skladbu rodičů s dětmi jedna učitelka. V žákovských skladbách cvičilo 282 žáků a všichni se zúčastnili okrskové spartakiády v Kyjově i okresní spartakiády v Hodoníně, starší žáci cvičili i ve Veselí nad Moravou. Skupina deseti starších žákyň s učitelkou Seidlovou vystupovala i na Strahově. A o výborné práci na tomto úseku svědčí i hodnocení: vždy bylo výborné.
    K význačným dnům byla uspořádána i řada dalších akcí a škola se i aktivně zapojila do řady soutěží, organizovaných pro žáky těchto škol. V celonárodní výtvarné soutěži “V našem JZD” dosáhla nejvýraznějšího úspěchu žákyně Ivana Tihlaříková, která za svou práci byla oceněna třetím místem. I v rámci okresu se žáci školy umístili v první desítce olympiády matematické, fyzikální, biologické a ruské, a také i v dopravní soutěži.
    Pokračovalo i další rozvíjení družby s i. ZDŠ Myjava a u příležitosti oslav osvobození Myjavy byla uskutečněna návštěva zástupců školy. Byla obnovena i patronátní smlouva se závodem Zemědělské stavby. Tento svazek škole velmi prospívá, neboť tento podnik má řadu odborníků, kteří provádějí preventivní prohlídky a zajišťují nejnutnější drobné opravy. Žáci a pionýři školy pak na oplátku podle potřeby či na požádání závodu účinkují v kulturním programu při různých příležitostech, jako MDŽ, výroční schůze apod.
    Práce výboru SRPŠ a jeho komisí je účinná a přináší oboustranný prospěch. Stranická organizace zůstává společná s gymnáziem a funkci předsedy vykonává prof. Oldřich Fuchs, zástupce ředitele gymnázia. Také místní organizace ROH je významným pomocníkem vedení školy a obě tyto organizace se plně věnovaly problematice zavádění projektu nové československé vzdělávací soustavy, vyjadřovaly se a spolurozhodovaly při řešení významných úkolů a problémů a věnovaly pozornost brigádě socialistické práce pracovnic školní jídelny, které soutěží o stříbrný odznak.
    Dobře pracovala i místní organizace SČSP, která za předsednictví učitele Josefa Kolaříka organizovala a uskutečnila školní kolo soutěže “O zemi, kde zítra…” a vykonala hodně práce v propagaci a návštěvnosti sovětského filmu.
    Pionýrská organizace Zoji Kosmoděmjanské sdružuje 89 jisker, 348 mladších a 322 starších pionýrů, což představuje organizovanost 92,6 %. Pionýři a jiskry pracují v 19 všeobecných a 6 zájmových oddílech. Uvážíme-li, že funkci skupinové vedoucí vykonává v rámci vedlejší pracovní činnosti učitelka Ludmila Zavadilová, pak musíme ocenit její práci i lásku k mladé generaci.
    Prakticky všichni pedagogičtí pracovníci jsou zapojeni do funkcí nebo jiných činností, řada z nich dokonce na více úsecích. Čtyři jsou funkcionáři KSČ, čtyři mají funkce v Českém svazu žen, deset je zapojeno do práce v Revolučním odborovém hnutí, sedm ve svazu československo-sovětského přátelství, jeden poslanec NV a další v jiných organizacích.
    Pro realizaci projektu nové československé vzdělávací soustavy byla ukončena příprava učitelů 1. až 4. ročníku základních škol. Přímo na škole byla organizována všeobecná pedagogická a psychologická příprava učitelů druhého stupně pro 5. až 8. ročník základních škol a učitelé podle své aprobace absolvovali odbornou přípravu pro 5. ročník. Tím, že nové pojetí výchovně vzdělávací práce postoupilo do 4. ročníku, je ukončen první stupeň základní školy a podle dosavadních zkušeností lze právem předpokládat další zvýšení kvality výsledků hlavně proto, že nové pojetí vede žáky k větší aktivitě, samostatnosti i logickému myšlení. Větší náročnost na žáky a skutečnost, že tito získávají za kratší dobu více vědomostí a dovedností, je dobrým příslibem a zárukou, že nový projekt je v souladu se zvýšeným požadavkem na vzdělání mladé generace. A to je hlavním úkolem dnešní školy.

    Historie této školy, která zajišťuje základní vzdělání v omezeném rozsahu dětem školou povinným, není dlouhá. Právě před 20 lety byla zřízena v Kyjově jedna její třída jako pobočka zvláštní školy internátní v Nenkovicích. Třída byla umístěna v budově ZDŠ v Komenského ulici a v prvním roce navštěvovalo tuto školu 13 žáků prvního až pátého postupného ročníku. První učitelkou byla Ludmila Křemečková a až do roku 1965 nepřekročil počet žáků hranici 20, přičemž žáci byli výlučně z Kyjova. V roce 1965 byly zřízeny dvě, od roku 1966 pak tři třídy a územní obvod se rozšířil i na přilehlé obce a počet žáků přesáhl již hranici 50. V tomto roce dostává škola vlastní budovu v Husově ulici. V roce 1969 se škola dále rozšiřuje a dnes má škola již 5 tříd, 69 žáků a 6 vyučujících. Ve školním roce 1979/80 dochází k dalšímu jejímu rozšíření na 6 tříd, 75 žáků a 7 vyučujících s předpokladem jejího dalšího rozšíření již v příštím roce. Všichni učitelé mají učitelské vzdělání pro základní školy a v nástavbovém studiu se připravují pro vyučování žáků na speciální škole. Již dnes má 80 % učitelů předepsané vzdělání a všichni mají snahu, aby své znalosti a zkušenosti předali v míře co největší žákům, kteří po absolvování školy přecházejí do zvláštních odborných učilišť, kde mají možnost vyučit se vybraným povoláním podle svých možností a zálib.
    Splnění těchto úkolů vyžaduje hodně trpělivé a vysoce odborné pedagogické práce i vhodného přístupu. Kolektiv vyučujících v čele s novým ředitelem školy PhDr. Zdeňkem Radiměřem přistupuje k úkolům odpovědně, a to nejen k samotné pedagogické práci, ale i úpravě prostředí, které má napomáhat i k lepším výsledkům pedagogickým. Byla provedena renovace celého objektu, vyčleněn školní areál a uskutečněna řada stavebních úprav. Byly doplněny školní pomůcky, zajištěn potřebný školní nábytek a tím vytvořeny vnější i vnitřní podmínky pro další zlepšení práce s dětmi. Byl zkvalitněn učitelský sbor, zainteresován rodičovský aktiv, který se stal dobrým pomocníkem školy. Za tohoto stavu jsou vytvářeny dobré předpoklady pro stále vyšší úroveň vzdělávací práce a plány, které si škola pro příští léta ukládá, tuto snahu jistě potvrdí. Plány jsou smělé, skoro až odvážné, jejich realizace je ale v dohlednu. Jedná se mezi jiným o přístavbu školní budovy, o vnitřní stavební úpravy, o zlepšení dnešního objektu i celkového prostředí školy. Další perspektiva školy je totiž podmíněna dalším prostorovým vybavením a proto výstavba je pro školu i žáky životně důležitá.
    Žáci, kteří z této školy vyjdou, musí být pro život dobře připraveni a za to budou jistě své škole celý život vděčni.