O počasí se zajímají lidé od nejdávnějších dob. Je to pochopitelné, neboť počasí se člověka vždycky určitým způsobem dotýkalo a málokdy plně uspokojilo, protože každý si přál vždycky počasí, jaké mu právě vyhovovalo, jaké vyhovovalo jeho zájmům.
    A rok 1980 přinesl opět, tak jak řada let předcházejících, v počasí řadu anomálií. Bylo výjimečně studené jaro, v deštích utopené léto, pošmourný červen, mokrý červenec. Řada meteorologických ústavů označilo toto léto jako nejhorší za posledních 25 let. A to nebylo samozřejmě jen u nás, takové počasí bylo v celé Evropě. Ani podzim tuto situaci podstatněji nezlepšil, snad jen trochu zmírnil. Zima si oproti minulým rokům rovněž pospíšila a začátek listopadu, ještě před tradičním Martinem, oplýval dostatkem sněhu a zimy.
    O tom, že se letos jaro hodně opozdilo, svědčí to, že poslední sníh napadl ještě 20. dubna a téhož dne byl i mráz minus 2 stupně. Vychýlené počasí znemožňovalo včasné provedení polních prací a tak naši zemědělci a zahrádkáři vykazovali již na začátku zemědělského roku značné zpoždění. První mráz na podzim byl zaregistrován již 6. října a tak bezmrazové období v tomto roce trvalo jen 169 dní, když v normálním roce toto období trvá zpravidla až o 60 dnů déle. Je samozřejmé, že tato situace se záporně odrazila v některých odvětvích zemědělství, zejména však u plodin, které potřebují hodně světla a tepla. Nejenomže se nemohly dodržet stanovené agrotechnické lhůty pro sadbu a setí, ale z tohoto důvodu plodiny dozrávaly proti předcházejícím rokům opožděně, některé pak nedozrály vůbec. Žně byly až v srpnu a u některých druhů přecházely až do září, přitom velké deště v srpnu jejich zdárný průběh vážně ohrožovaly. Nebýt vysoké mechanizace a mnohdy i odvahy a rozhodnosti vedoucích pracovníků v zemědělství, možná, že by se žně ještě podstatněji zdržely a došlo by i k vyšším ztrátám. Přesto však úroda obilovin byla vysoká a převýšila průměr posledních let, hůře to však letos bylo s vinohrady. Byla-li v roce 1979 úroda vysoká a hrozny měly dobrou kvalitu a tudíž i víno bylo dobré, pak v roce 1980 bylo tomu naopak. Rovněž ostatní plodiny, které se zde pěstují, nepřinesly tolik, kolik se očekávalo. Např. úroda rajčat přes poměrně vysokou násadu byla nepříznivě ovlivněna počasím, nedozrála a nakonec převážná jejich část zmrzla.
    Srážek bylo mírně nad dlouhodobý průměr. Za normálního počasí a příznivého rozložení srážek by to bylo ideální, ovšem nerovnoměrnost a nevčasnost srážek ovlivnila nepříznivě jejich vhodné využití. Pro porovnání uvádím loňskou a letošní skutečnost:

    V roce 1980 nebylo tedy celkem tolik srážek, jako v roce předcházejícím, ale jejich nerovnoměrnost či dokonce jejich nevhodnost, abnormálně nízká teplota a nedostatek slunečního svitu tuto situaci ještě zhoršovaly. Ironií bylo, že tradičně v nejteplejším období byly plovárny prázdné a odvahu ke koupání našli jen největší otužilci. Srpen byl nejbohatším měsícem na srážky a 8. srpna spadlo rekordních 43 mm srážek, což bylo maximem jednoho dne za celý rok. A to bylo v době nejpilnějších žní.
    Nad letošním počasím bylo hodně úvah. Vědci se prý shodují v tom, že období nejpříznivějších klimatických podmínek máme za sebou a napříště je třeba počítat, pokud jde o počasí, s nejrůznějšími vrtochy přírody. Předpokládají, že konec tohoto století bude poznamenán citelným chladem. Jiní zase tvrdí, že na tyto jevy mají vliv i lidé, především svou hospodářskou činností. A to, že se vzdušný obal i vyšší vrstvy atmosféry stále více znečišťují, způsobuje, že na povrch Země může pronikat stále menší množství slunečních paprsků. Potvrdí se tyto názory? Příroda je nevyzpytatelná a člověk může jen čekat a konstatovat.