V tomto roce neměli naši zemědělci z úrody obzvláštní radost. Rozmary přírody byly jednou z hlavních příčin nesplnění produkce rostlinné výroby jak u obilovin a luštěnin, tak i u ovoce a vinných hroznů. Družstvo plánuje výnos celkem z 2.521 hektarů orné půdy a v tomto málo úrodném roce nesplnilo produkci rostlinné výroby o více než 8.000.000 Kčs (8.118.000 Kčs). Tento výpadek jen v rostlinné výrobě nebylo možno nahradit výnosy z ostatních činností a proto se nepříznivě projevil i v celkovém hospodářském výsledku. Vždyť produkce rostlinné výroby, která je rozhodující částí produkce celkové, byla splněna jen na 74,3 % a tržby z ní dokonce jen na 69,5 %. Nepodařilo se tedy splnit plán výroby právě těch nejdůležitějších produktů, ať to bylo obilí, cukrovka a objemová krmiva, nebo zelenina, ovoce a vinné hrozny. Od toho, jak dopadnou žně, celková zemědělská výroba závisí nejvíce a proto sklizni obilovin je věnována vždy pozornost největší. Ovšem na jaře porosty špatně odnožily, jařiny v důsledku sucha špatně vzcházely a tak v době samotné sklizně bylo zrno drobné. A protože vlastní dozrávání proběhlo velmi rychle, došlo i k částečnému zaschnutí zrna a tak výnosy byly samozřejmě nižší. I když bylo dosaženo průměrného výnosu 44 q po hektaru, celková sklizeň obilnin zůstala hluboko pod plánem. Nepřízeň počasí se odrazila i na jiné, velmi důležité plodině, na cukrovce. Velká sucha v srpnu i září způsobila menší nárůst kořene i chrástu. V době vlastní sklizně zase deště dobývání neúměrně protáhly a připočte-li se k tomu i nepříznivý vliv častých poruch vyorávačů, byl závěr sklizně velmi obtížný a tak nakonec dosažený hektarový výnos 368 q nebyl v rámci okresu nijak nízký, i když se dřívějším obvyklým výnosům zdaleka nevyrovnal.
    Výrobě zeleniny se v družstvu věnuje tradičně velká pozornost. Přes veškerou snahu i velmi dobré organizační zajištění i řízení tohoto úseku byla plánovaná výroba splněna jen u okurek nakladaček, ostatní druhy splněny nebyly. Největší výpadek se projevil u produkce rajčat a představoval celkem 548 tun, tedy množství nijak zanedbatelné. Ovoce bylo velmi málo, neboť tento rok byl právě pro pěstování ovoce krajně nepříznivý. Jarní mrazy téměř úplně zničily úrodu broskví, meruněk, višní i rynglí a jabloně zůstaly nepoškozeny jen zčásti. U vinic byla situace obdobná. Dosažený hektarový výnos 18,8 q je podprůměrný, i když vyšší cukernatost než v letech minulých tuto situaci poněkud nadlepšila.
    Určitě nejlepších výsledků dosáhla ovocná školka. O její výpěstky je velký zájem, protože zajišťuje výsadbový materiál pro celý okres nejen pro zemědělské podniky, ale i pro drobné pěstitele. Za nynější situace je to skutečně perspektivní záležitost a proto se předpokládá její postupné rozšiřování tak, aby mohla skutečně zajistit stále se zvyšující požadavky jak socialistického sektoru, tak i stovek soukromníků nejen z našeho, ale i sousedních okresů.
    Druhá největší produkce pochází z živočišné výroby. Tato byla v roce 1981 daleko úspěšnější než výroba rostlinná a dosáhla tržby více než 24.500.000 Kčs, což vyjádřeno v procentech, znamená splnění na 98,6 %. Bylo splněno maso hovězí i vepřové, výroba se vypořádala i s dodávkou drůbeže. Úspěšně dopadla i dodávka mléka, vysoko byla překročena dodávka vajec (132 %). Bylo dosaženo plánovaných ukazatelů v dojivosti, výrobě selat na prasnici, v přírůstku telat, mladého skotu i prasat. Naopak nebylo dosaženo plánovaného přírůstku u hovězího žíru, kde na plán 0,8 kg na den bylo dosaženo jen 0,53 kg. Toto bylo předmětem rozboru příčin a snahy po radikálním zlepšení, protože na tomto stavu se podílí především faktor lidský a snad jen okrajově okolnosti ostatní, jako náhradní zdroje krmiv, nedostatky ve využívání mechanismů a jiné okolnosti.
    Velká pozornost se věnovala důslednému hospodaření s pohonnými hmotami a jejich šetření. Jedním z důsledků bude i zvýšená péče o chov koní a jejich rozšíření na všechny farmy družstva. A tak se prokazuje, že kdysi překotné zamítání koní, jako klasické a pořád velmi užitečné síly v zemědělství, bylo ukvapené a mnohdy ne zcela uvážené, neboť mechanizace za každou cenu a na všech úsecích neznamená vždy ten nejlepší pokrok.
    Kyjovské družstvo Družba má celkem 6 farem, a to Bohuslavice, Bukovany, Kyjov, Lovčice, Nechvalín a Ostrovánky. Ne na všech farmách je docilováno za stejných podmínek i stejných výsledků. U skotu mají nejlepší výsledky ošetřovatelé z Nechvalína, Ostrovánek a Kyjova, v chovu prasat jsou zase nejlepší kolektivy z Bohuslavic a Bukovan, ovšem plánované přírůstky hovězího žíru nebyly zabezpečeny na žádné farmě. Při stejné dávce a kvalitě krmiv je docilováno rozlišných výsledků a ty horší jsou omlouvány takzvaně objektivními příčinami, ačkoliv hlavní a obyčejně i jedinou příčinou je nedůslednost při využívání možných zdrojů krmiv, pracovní doba a odbornost.
    Kromě zemědělské činnosti, která je v družstvu samozřejmě činností hlavní, je zde i činnost vedlejší, tedy přidružená výroba. Tato přidružená výroba zvýšila v tomto roce svou výrobu o více než 1.000.000 Kčs a dosažená skutečnost 7.000.000 Kčs byla dobrým přínosem pro hospodaření celého družstva zejména v tomto, poměrně slabším roce. Dobře si vede i výroba stavební, která pracuje jak pro samotné družstvo, tak i pro cizí. Ovšem soustavný nárůst mzdových prostředků a u stavební výroby i nárůst nákladů celkem, především však materiálových, dosahované výsledky podstatně snižují.
    V roce 1981 pracovalo v družstvu celkem 591 pracovníků a z nich jen 161 využívalo výhody stravování v zařízeních družstva. I když toto množství původní plán převyšuje, přece jen pro většinu pracovníků družstva závodní stravování zatím zajištěno není. Proto je úkolem vedení tuto situaci podstatně zlepšit a zvýšit počet těch, kteří této výhody budou v příštích obdobích využívat.
    V družstvu pracuje řada komisí, které se starají o problémy členů a pomáhají jim při řešení jejich záležitostí. V první řadě je to komise sociální, která zajišťuje přiznávání a poskytování dávek nejen v nemoci, ale i při ošetřování člena rodiny apod. Komise rozvoje pracovní iniciativy organizuje a vyhodnocuje družstevní soutěže a posuzuje i závazky brigád socialistické práce. Komise bezpečnosti a ochrany zdraví se soustavně zabývá otázkami zdraví a bezpečnosti práce, její činnost je převážně preventivního charakteru, zúčastňuje se i prověrek bezpečnosti práce a spolupracuje při šetření příčin pracovních úrazů. Tak bylo zjištěno, že více než 70 % pracovních úrazů bylo zaviněno nedodržením pracovní a technologické kázně a porušováním předpisů, i když proti minulým rokům došlo k jejich podstatnému snížení. Oproti roku minulému došlo k snížení o 5 případů (z 24 na 19) a také počet zameškaných dnů se podstatně snížil, a to z 826 na 430. Přesto však došlo v roce 1981 k jednomu úrazu smrtelnému, který by měl všechny členy vyburcovat k důslednějšímu dodržování bezpečnostních předpisů, neboť právě jejich dodržování i takovým případům může zcela zabránit.
    Rok 1981 nebyl pro naše družstevníky rokem příznivým a oni sami s dosaženými výsledky nebyli spokojeni. Ovšem zemědělství není továrna, kde se pracuje pod střechou a pokud je materiál, stroje, energie a lidé se plán plní dokonce pravidelně ve dnech, týdnech či měsících celkem bez obtíží. Zemědělství je odkázáno především na počasí a jeho přízeň či nepřízeň a letošní počasí bylo hodně nepříznivé a nebude se snad tak brzy opakovat. A proto si družstevníci na rok 1982 vytyčily znovu vysoké úkoly. Zejména v rostlinné výrobě chtějí dosáhnout daleko lepších výsledků. Tak u obilovin počítají s 49,5 q z hektaru, u hroznů dokonce s 65 q atd.
    K tomuto úmyslu je jim třeba popřát hodně elánu, v první řadě však daleko lepšího počasí, protože zatím jen příroda, a nikoliv nějaká nadnesená slova či sliby, může spolu s nadšením pracujících přispět k tomu, aby příští úroda byla lepší a obohatila svými výsledky náš společný stůl.

    Zdejší železniční stanice nepatří ani mezi ty velké, není však ani nějak malá, zejména svým čilým provozem. Je to stanice, která svým objemem přepravy patří mezi střední a v tomto roce bylo v ní naloženo celkem 18.460 a vyloženo dokonce 22.842 vozových jednotek. Většina došlého materiálu byla určena pro dva největší kyjovské podniky, sklárnu a šroubárnu, které dovážejí suroviny a základní materiál a odvážejí pak své hotové výrobky. Do ciziny směřovalo celkem 1.991 vozových jednotek, převážně se sklářskými výrobky. Pro zajištění odvozu svých výrobků objednává např. kyjovská sklárna denně 36 vozových jednotek a vzhledem k její rozsáhlé výrobě a menší možnosti skladování jejich výrobků je nutno zajišťovat jejich pravidelné přistavování a tak zajišťovat i další celkovou plynulost jejich výroby.
    O tom, že kyjovská železniční stanice je hodně rušná, svědčí i okolnost, že během 24 hodin zde vychází, končí či projíždí celkem 118 vlaků, přitom provoz stanice je zajišťován za podstavu 11 provozních pracovníků.
    Rok 1981 byl rokem obnovy obou traťových kolejí v úseku Kyjov – Bohuslavice a první i druhé koleje přímo ve stanici. Na provádění této práce muselo být použito těžké mechanizace, čímž byla zajištěna jak včasnost provedení úprav, tak i kvalita vykonané práce.
    K zlepšení stavu nádražní budovy, zejména místností pro čekárny, přispělo uvedení do provozu nové jídelny U nádraží, která svými službami zajišťuje teplá jídla a ostatní restaurační služby nejen pro cestující, ale i pro pracovníky dráhy, čímž je zajištěno i zvýšení péče o pracující.
    Ve vedení stanice došlo v tomto roce k změně, když dosavadní náčelník Miroslav Wolf odešel do důchodu, na jeho místo nastoupil dopravní náměstek Jan Procházka, do jehož funkce pak nastoupil Pavel Grufík.
    Pracovníci stanice plní své úkoly dobře a velkou důležitost kladou především na dodržování bezpečnostních předpisů, takže k nehodám, jež by byly způsobeny z jejich viny, nedochází již řadu let. Určitě je zde předpoklad, že ve své dobré práci budou pokračovat i nadále.