Stejně jako loni, tak i letos se počasí nevydařilo tak, aby uspokojilo všechny. Jaro, které jsme podle všech předpokladů a zvyklostí očekávali koncem března, se poměrně značně opozdilo, takže nejen druhá polovina března, ale ještě celý měsíc duben byl chladný, ba někdy hodně mrazivý. Ještě 27. dubna napadl poslední poprašek sněhu a poslední mráz se vyřádil o týden dříve. Příroda se letos probudila hodně později, než by se podle starých pranostik probudit skutečně měla. A tak celý konec března a celý duben se čekalo na trochu slunce a tepla. Polní práce se tím zpozdily, lidé měli obavu vysévat či vysazovat zejména teplomilné rostliny. Zima byla dlouhá, a i když nebyla obzvlášť tuhá, nadělala hodně starostí. Nejnižší teplota letošní zimy se projevila 30. ledna mrazem minus 16 stupňů, tedy nijak abnormálně.
    Zpožděným příchodem jara nastaly obavy o úrodu i o další vývoj počasí. Hrozilo nebezpečí, že v případě brzkého podzimu nebude dodržena potřebná vegetační doba pro dozrání některých plodin, zejména teplomilných, které potřebují určité dávky tepla i světla, ať už se jedná o vinnou révu, rajčata, některé druhy zeleniny, ovoce či jiné zemědělské produkty, mezi nimi i obilí a kukuřici. A bohužel to nebyly obavy plané a letošní nepřízeň počasí se nakonec skutečně projevila v nižších úrodách ve většině zemědělských produktů. V dubnu zmrzly pupeny stromů, až na malé výjimky nebyl dostatek ovoce, ať už to byly na mráz choulostivé ořechy či meruňky nebo broskve, nebylo však ani jablek, hrušek či švestek. Daleko menší úroda se projevila i u hroznů, ovšem jejich kvalita byla oproti loňskému roku neporovnatelně vyšší. Výnosy obilnin a ostatních zemědělských produktů jsou komentovány v části “Zemědělství” této kroniky.
    Letošní rok byl studenější, než bývá rok normální. I když v některých letních dnech přesáhly teploty i 30 stupňů, bylo častým pravidlem, že teplota netrvala dlouho a velmi často docházelo k náhlým poklesům pod běžný normál. Zažili jsme i několik bouřek. První z nich se přihlásila nesměle již 12. března, mezi ostatními byla největší a nejsilnější bouřka 3. července, kdy spadlo 33,5 mm srážek a padaly kroupy o průměru až 3 cm, ovšem naštěstí větších škod nenadělaly. Téhož dne byl také zjištěn na zdejším vodočtu vůbec nejvyšší stav vody v tomto roce, a to 232 cm, což je zhruba o 140 cm nad běžným normálem Kyjovky.
    Srážek bylo v tomto roce poněkud více, než jich bylo v roce minulém, ovšem jejich rozložení neodpovídalo skutečné potřebě našich zemědělců a zahrádkářů. Ovšem všem nelze vždy vyhovět, někdy jsou spokojenější zemědělci, jindy pak rekreanti, ale aby byli spokojeni oba, to bývá skutečně jen málokdy.
    O tom, že tento rok byl skutečně ve srážkách nad obvyklým normálem, svědčí i přehled těchto srážek: