Zápisy do kroniky města Kyjova za rok 1982 zpracoval a vepsal kronikář města Antonín Pančochář.

    Každoroční vstup do nového roku je poznamenán řadou předsevzetí a slibů jejich realizace tak, aby každý nový rok byl pro každého občana i celek rokem lepším a úspěšnějším, než byl ten rok minulý. A v tomto směru byl i rok 1982 stejný, jako všechny roky předešlé a tíha splnění všech plánů a předsevzetí bude jen na lidech, jak vážně své sliby budou brát a jak je také budou plnit. Na začátku roku byla provedena bilance výsledků, dosažených v roce minulém a na podkladě splnění úkolů byly vytyčeny úkoly nové, v mnoha případech hodně progresivnější a tedy i na splnění nesnadnější, zaručující ovšem při jejich splnění podstatné zvýšení životní úrovně a také pokrok ve zlepšení vnitřní i mezinárodní pozice celého národa.
    Rok, do nějž právě vstupujeme, nebude nijak lehký. Energetická situace, která je dnes v celém světě jasně otázkou prvořadou, se nijak nezlepšila, a protože je energetika nejen stále tou krví průmyslu, ale i nezbytnou denní součástí života každé dnešní domácnosti, jde zde skutečně o velmi vážnou věc. Nejenže se s ní musí na každém úseku průmyslu či zemědělství, ale i v domácnosti úzkostlivě šetřit a ve vlastním zájmu, ale i v zájmu celospolečenském se má každý co nejvíce uskrovnit, ale musí se i hledat nové zdroje nebo vracet se tam, kde je to možné, k dřívějším způsobům získávání energie tak, aby jí byl postupně pro každého dostatek. Cena energie se zvýšila, což mělo být určujícím stimulem pro její odběr, ovšem ani toto opatření podstatněji tuto situaci neřeší. Dnešní výdělky většiny pracujících jsou takové, že se na nějaké větší šetření obvykle nehledí a i zvýšené náklady na energii jsou proto většinou zanedbatelné.
    Poměrně vysoké jsou ceny potravin a právě tyto představují značnou položku v hospodaření každé domácnosti. Přitom je ale dokonce předpoklad, že jejich cena není ještě konečná a je možno očekávat její další zvýšení. Pravdou je, že velký podíl na tom má i menší úroda v roce 1981, nesmí se však zapomínat, že jsme svého času právě zemědělskou otázku do určité míry podcenili a pokládali ji za druhořadou, když jsme preferovali všemi prostředky jen průmysl. Ani stále se zlepšující výsledky zemědělské výroby a důsledná reorganizace zemědělských podniků nám zatím dřívější nedostatky plně nezakryla, ovšem přispěla k tomu, aby se konečně se zemědělstvím počítalo jako s rovnocenným partnerem výroby průmyslové. Dnes víme, že jsme dobře nehospodařili s půdním fondem, že nám půdy hodně ubylo, že ne všechny nové závody nebo sídliště musely být vybudovány na těch mnohdy nejúrodnějších plochách. Půdy, která musí živit národ, nemůže věčně ubývat a proto konečně začínáme s půdou šetřit, ba přistupujeme i ve větší míře k rekultivacím a máme zájem, aby každý kousek půdy plodil a přinášel užitek. Vždyť právě potraviny jsou každodenně potřebné pro každého a dnes, při jejich stále se zvyšujícím nedostatku, jsou surovinou doslova strategickou. Zvyšují se hlasy, abychom vyprodukovali tolik, kolik sami spotřebujeme, abychom nebyli odkázáni na dovoz, tedy na určitou milost či nemilost dodavatele. Toto je i otázka hospodářská, neboť dovézt můžeme jen za tolik, za kolik jiného zboží vyvezeme a při současné hospodářské stagnaci, a někde dokonce i hospodářské krizi, nemůžeme mnohdy vyvézt tolik, kolik bychom skutečně mohli a nemůžeme proto ani získat tolik devizových prostředků, abychom mohli dovážet neomezeně. A proto je i otázka vlastního samozásobení potravinami, které si můžeme sami vyprodukovat, otázkou naší vlastní životaschopnosti.
    V průmyslové oblasti se začíná uznávat nutnost a důležitost výroby spotřebních předmětů a neklade se již takový důraz na těžký průmysl, který právě v důsledku celosvětové hospodářské situace nemá takové perspektivy odbytu svých výrobků a samotný nemůže uspokojovat požadavky drobných spotřebitelů. K tomu, aby se spotřební průmysl rozvíjel a plnil své úkoly, je třeba, aby jeho výrobky byly skutečně na světové výši a byly schopny prosadit se i v nejtěžší konkurenci. A k tomuto bodu bylo našimi představiteli řečeno už mnoho, neboť právě kvalita našich výrobků dosud pokulhává za světovým průměrem. Proto se také projevuje u mnohých našich spotřebitelů mnohdy až nezdravá snaha získat výrobky zahraniční výroby v představě, že tyto jsou daleko lepší a spolehlivější, než výrobky naše. To ovšem není dobrou vizitkou pro výrobce naše, kteří se postupně v kvalitě zlepšují a k tomu jsou dokonce nuceni stávajícími předpisy i hmotnými postihy.
    V tomto roce se začíná zdůrazňovat důležitost plánu a jeho závaznost. Rozhodujícím ukazatelem se stává plnění sortimentu a přestává se uznávat náhrada sortimentu pracnějšího sortimentem méně pracným, a tedy pro výrobce výhodnějším, jak tomu bývalo dříve, kde splnění se posuzovalo podle vyrobených kusů, tun či podobně. Pak docházelo zákonitě k nedostatkům některého a přebytkům jiného zboží a spotřebitel nedostal to, co skutečně potřeboval. A proto nastoupená linie našeho průmyslu v tomto roce má tuto situaci podstatně zlepšit a umožnit, aby výrobce a každý spotřebitel dostal to, co skutečně potřebuje.
    Velká pozornost se v tomto roce věnuje i službám, které v mnoha případech byly nedostačující, protože některé podniky, které měly tyto služby zajišťovat, se sami věnovaly nebo konečně i direktivně se musely věnovat jiným, obyčejně výnosnějším pracem a tak služby nejenže stagnovaly, ale nakonec i upadaly. To vedlo k určité nespokojenosti a i k domněnce, že ne všechny služby jsou pro obyvatelstvo skutečnými službami.
    To, o čem byla všeobecná zmínka, se dotýká i poměrů našeho města, někde trochu více, jinde zase méně. I u nás máme poměrně značný průmysl, který k chloubě nás všech své úkoly plní vzorně a také v tomto roce má předpoklady pro svůj další rozvoj. Že kyjovské podniky patří mezi nejlepší ve svém oboru, je už dnes samozřejmé a svědčí to nejen o dobré práci řídící a organizační, ale i o vysoké morálce všech pracujících. I naše zemědělství je na dobré úrovni. Loňský rok sice zemědělce hodně zklamal, počasí jim zřejmě nepřálo, ale není důvodu nevěřit, že by letošní počasí bylo pro zemědělce stejně macešské, jak tomu bylo v roce minulém.
    Práce našeho národního výboru v roce 1982 bude nejméně tak náročná, jak tomu bylo v letech minulých. Splnění úkolů, jež si náš národní výbor předsevzal, bude vyžadovat velkého úsilí všech jeho orgánů a členů, ale i spolupráce ostatních složek a občanů, kteří vždycky projevili a dosud projevují pro potřeby města velké pochopení a není proto důvodu nevěřit, že by se do této všem prospěšné práce nezapojili i letos.
    I když do letošního, stejně jako do každého dřívějšího roku vstupujeme s určitými potížemi, jež ovšem při dobré vůli nejsou neřešitelné, vstupujeme do něj i s určitými nadějemi, že naše vzájemné vztahy i zvýšené pracovní úsilí nás přivedou nejen k zvýšení životní úrovně nás všech, ale i k posílení toho nejdůležitějšího, tedy klidu a míru. Vždyť jen v míru se dá pracovat a budovat a proto nechť veškeré úsilí všech lidí k tomuto bodu vždycky, a nejen po celý tento rok, směřuje!