Rok 1982 se vyznačuje menším pohybem i celkovým růstem obyvatelstva našeho města. Určitá stagnace bytové i jiné výstavby a menší možnosti nových či lepších pracovních příležitostí znamenají i nižší růst obyvatelstva. Určitý vliv na toto má i skutečnost, že z Kyjova po zrušení okresu v průběhu dalších let postupně odešla nebo byla omezena řada podniků, institucí a zařízení, jejichž vedení se většinou přestěhovala do okresního města, které tím plánovitě roste a naše město je zase ve svém růstu plánovitě omezováno. Je velmi těžké takovou situaci nějak kritizovat, cítíme ji všichni a projevuje se i jinde, nikoliv jen v samotném růstu města.
    K 31. prosinci 1981 bylo v Kyjově celkem 12.856 obyvatel. V průběhu roku 1982 se narodilo celkem 179 nových občánků (91 chlapců a 88 děvčat), do Kyjova se nastěhovalo 210 lidí z oblasti okresu (106 mužů a 104 ženy) a z míst mimo okres dalších 77 občanů (40 mužů a 37 žen). V průběhu roku zemřelo 127 občanů (69 mužů a 58 žen), odstěhovalo se do míst v jiných okresech 116 občanů (63 mužů a 75 žen) a do míst v jiných okresech celkem 116 občanů (63 mužů a 53 žen) a do míst v rámci okresu dalších 147 osob (72 mužů a 75 žen). A tak ke konci roku 1982 je v Kyjově celkem 12.932 obyvatel, takže těch očekávaných 13 tisíc jsme letos přece jen nedosáhli, protože celkový přírůstek za tento rok byl pouhých 76 osob.
    Předpokládali-li jsme v příštích letech výraznější růst, pak musíme dnes konstatovat, že v brzké době zatím k většímu nárůstu nedojde již proto, že s výstavbou sídliště Kyjov – střed v této pětiletce započato nebude, což znamená, že nelze zatím počítat s rozšířením bytového fondu a přitom situace na úseku individuální či jiné výstavby není právě příznivá. A tak nám nezbývá, než čekat a doufat, že se snad přízeň nadřízených obrátí někdy i na Kyjov.