Se zvyšující se životní úrovní dostává se do popředí i kultura. Ta je dnes neodmyslitelnou součástí života, proniká do všeho dění, je denní potřebou v té či oné formě pro každého. Odmyslíme-li si nám denně poskytovanou kulturu, předávanou nám státními sdělovacími prostředky, ať už je to rozhlas nebo televize, pak se v tomto zápise zaměříme přímo na naši, kyjovskou kulturu, již nám předávají naše kulturní organizace v městě a mezi kulturu musíme zařadit i pojednání o životním prostředí, neboť i toto je její součástí.

    Činnost tohoto kulturního zařízení byla v roce 1982 zaměřena na realizaci záměrů XVI. sjezdu KSČ a X. všeodborového sjezdu v ideové, výchovné a kulturní práci, aktivitou k významným politickým výročím, na volební program Národní fronty a realizaci usnesení místních, okresních, politických, odborových a státních orgánů v oblasti kultury a vzdělávání. Vyjádřením činnosti SZK ROH DK, který je centrem kulturního a výchovného působení v městě, jsou úkoly a cíle, rozpracované do jednotlivých činností a jejich plnění. Náročností a obsahem překonaly tyto úkoly a cíle dosavadní minulá období hlavně ve výchově a působení na myšlení lidí, zejména pak mládeže. Vyšší nároky na organizaci a řízení potvrzuje i stoupající využívání Domu kultury ve službách a návštěvnosti klubu za jakýmkoliv účelem. I letní aktivita v prázdninových měsících přispěla k zvýšení kulturní i výchovné činnosti.
    Činnost byla tedy bohatá a pestrá. Za rok 1982 bylo zorganizováno 3.736 akcí různého charakteru a zúčastnilo se jich 479.616 zájemců. Na každý kalendářní den připadlo tedy v průměru více než 10 akcí. Pro mládež bylo uskutečněno 1.033 akcí a účastnilo se jich 64.531 mladých návštěvníků, zájmová umělecká činnost měla v tomto roce 411 vystoupení se 181.730 návštěvníky, mimo Kyjov bylo uskutečněno 844 akcí s účastí 36.355 diváků. I kursovní činnost vykazuje dobré výsledky: 1.225 akcí a 24.353 zájemců. V kronice výstav je podepsáno 11.662 návštěvníků, kteří si prohlédli výstavy, o něž měli zájem. Technicko ekonomická propagace měla v Domě kultury ROH celkem 33 různých akcí a 15.300 účastníků. Společenská zábava, včetně pořadů pro brigády socialistické práce, se projevila ve 42 akcích s 14.638 návštěvníky. Z těchto strohých údajů vyplývá, že pracující všech sdružených organizací, občané města, děti i mládež nacházejí v tomto kulturním zařízení své kulturní vyžití i vzdělávání.
    Zabezpečení a organizace těchto akcí je zajišťována jednak přímo pracovníky Domu kultury, jednak širokým aktivem dobrovolných pracovníků a funkcionářů složek Národní fronty. Celý kolektiv Domu kultury soutěžil v úsporách energie, materiálu i šetření odborovým majetkem a v neposlední řadě i v množství odpracovaných brigádnických hodin. Tak v zemědělství bylo odpracováno 108 hodin při sběru hroznů v JZD Družba Kyjov, při úklidu Domu kultury a okolí 50 hodin, při zabezpečování jiných akcí 459 hodin, na úpravách přírodního prostředí v místě bydliště 620 hodin a při akcích přímo v Domě kultury 252 hodin.
    Dobrých výsledků bylo dosaženo i na úseku agitace a názorné propagace, která měla vždycky svůj ideový záměr a včasnost. Další politicko organizátorské práce, zajišťované pracovníky klubu, zajišťuje kabinet politické výchovy a agitační středisko, které ale metodicky řídí Dům politické výchovy a městský výbor KSČ.
    Mimoškolské vzdělání a výchova patří mezi nejdůležitější část činnosti a proto jí také byla věnována mimořádná pozornost. Je to činnost, vyžadující neustálé přizpůsobivosti již proto, že je třeba stále reagovat na potřeby jednotlivce či skupiny nebo společnosti vůbec. Je proto nutno neustále vytvářet nové obsahové cykly, rozšiřovat dosavadní a starat se o to, aby jejich náplň uspokojila stále se zvyšující a čas od času i měnící se požadavky na tuto výuku.
    V roce 1982 proběhly ve školení 2 samostatné celky, shodující se s jednotlivými pololetími na školách a v nich byla uskutečněna řada vzdělávacích akcí v těchto základních úsecích činnosti:

- na úseku přednáškové činnosti
- na úseku kursů
- na úseku odborářské činnosti
- na úseku výstavní činnosti

    Na úseku přednáškové činnosti bylo uskutečněno 64 akcí, jichž se zúčastnilo 2.589 posluchačů. Různorodá náplň těchto akcí (celkem 7 témat) se odrazila i ve zvýšeném zájmu účastníků. Nejvíce se jich zajímalo o pedagogiku, psychologii a právo, zájem však byl i o přednášky ostatní, ať už zahraniční a vnitřní politiku, zemědělství, kulturu a jiné. V tomto období proběhlo i 6 cyklických vzdělávacích akcí s 684 posluchači.
    Na úseku kursovní činnosti při realizaci výuky v kursech jazykových, praktických, zájmových a kvalifikačních bylo v obou pololetích uskutečněno celkem 30 kursů výukou v 85 skupinách s celkovým počtem 1.898 účastníků, z toho bylo 37 skupin mládeže s počtem 1.848 zájemců. V jazykových kursech bylo 17 skupin a 287 účastníků, v zájmových 31 skupin a 937 účastníků, v praktických kursech 19 skupin a 229 zájemců a v kvalifikačních kursech 17 skupin a 285 účastníků. Všechny kursy byly zabezpečeny vlastním lektorským sborem SZK ROH, jemuž bylo při příležitosti 20. výročí trvání SZK ROH uděleno čestné uznání za záslužnou práci na úseku mimoškolního vzdělávání a výchovy.
    Na úseku odborářského vzdělávání byly ve spolupráci s kabinetem odborářské výchovy OOR v Hodoníně uskutečněny 4 kursy za účasti 235 nově zvolených funkcionářů ROH, úsekových důvěrníků a dalších funkcionářů ROH z Kyjova a okolí.
    Výstavní činnost v tomto roce navázala na dřívější dobrou tradici. Na letošních výstavách si zájemci mohli vybrat podle svých zájmů a představ, neboť snahou pořadatelů bylo zabezpečit takové akce, které by nebyly zaměřeny pouze jednostranně na jeden okruh výtvarné techniky. Výstavy byly vybírány tak, aby byl podchycen i zájem mládeže, a aby se staly i důležitou formou využití volného času, tedy aby nabudily zájem. Bylo uspořádáno celkem 14 výstav a přišlo 10.650 zájemců. Největší návštěva byla na výstavě kaktusů (3.000), na výstavě ovoce a zeleniny (1.658), na výstavě “Kreslený humor Vladimíra Renčína” (1.506) a na výstavě exotického ptactva (1.200). Kromě těchto výstav byla realizována i řada výstavek ve foyeru Domu služeb jak na panelech, tak i ve vitrínách.
    Práce s dětmi a mládeži klade na všechny pracovníky tohoto zařízení velmi náročné úkoly, které vyžadují komplexní, jednotný a cílevědomý postup při přípravě a začleňování mládeže do společnosti. Do celkové činnosti je třeba podchytit děti již od nejútlejšího věku a proto je nutné, aby všechny pořady byly nejen poutavé a zajímavé, ale aby obsahovaly také všechny výchovné faktory. A tak pro děti I. cyklu škol bylo uspořádáno 8 divadelních představení v rámci dětského divadelního předplatného, byla připravena a realizována literárně dramatická pásma, obsahující životopisné údaje básníků a spisovatelů a byla doplněna o ukázky z jejich díla a spájena hudbou předních českých a světových hudebních klasiků. Byla uspořádána i řada představení, jako loutkové pohádky, filmové grotesky, diskotéka pro děti a jiné. Nejúspěšnější byla loutková pohádka “Bubáček Kája”, již ve 22 představeních shlédlo 2.200 dětí. Tuto hru nastudoval loutkářský soubor Sluníčko pod vedením Jiřiny Vlasákové.
    Pro starší mládež bylo uskutečněno 7 diskoték a 6 tanečních večerů. Zavedením nových opatření a metod se docílilo zkvalitnění společenské zábavy mládeže a to tak, že na každém z tanečních večerů je dbáno na vhodné společenské oblečení návštěvníků a zvýšenou pozorností služeb se téměř úplně vymítily nežádoucí jevy a projevy. Na žádném z tanečních večerů se nepodávají alkoholické nápoje a vnitřním organizačním opatřením (nedáváním vracenek) je zamezen vstup do restaurace, čímž je posílen boj proti alkoholismu. V estrádním sále je stálý zákaz kouření a tak realizováním všech těchto opatření bylo dosaženo jedné z nejvyšších společenských úrovní zábavy v okrese Hodonín. Jedním z potěšitelných jevů, projevujících se v poslední době, je i zvýšený počet mladých návštěvníků na besedách u cimbálu. Je to další vhodná forma společenské zábavy, která přibližuje mladému diváku bohatství lidových tradic a učí jej lásce k rodnému kraji. Je tedy možno uzavřít tuto činnost s tím, že na úseku práce s mládeží je využíváno všech vhodných forem a ty rozhodně příznivě přispívají k zdárnému rozvoji a výchově mladého člověka. Bylo-li v roce 1982 připraveno a realizováno celkem 91 akcí s celkovým počtem 30.000 mladých návštěvníků, pak je zde vidět skutečně hodně práce.
    Zájmová umělecká činnost se zaměřila převážně na přípravu a realizaci pořadů, určených oslavám důležitých kulturně politických a společenských událostí. Celková aktivita všech kolektivů se odráží v počtu vystoupení a také náročnosti jednotlivých pořadů. Jelikož podstatnou část tvoří národopisné soubory, které jsou udržovatelem lidových tradic Kyjovska, bylo nutno i v tomto oboru zavádět nové prvky a i tím zvýšit průměrnou návštěvnost. To se skutečně podařilo a průměrná návštěvnost stoupla z 200 na nynějších 350 zájemců. V rámci významných jubileí, jako 35 let cimbálové muziky Jury Petrů, významného životního jubilea PhMr. Augustina Kůra, 40 let trvání Slováckého souboru a 25. výročí ženského pěveckého souboru Kyjovanka, obdržely tyto kolektivy nebo jednotlivci čestné uznání a stejné uznání dostali jednotlivci a kolektivy u příležitosti 20. výročí založení SZK ROH. V 23 kroužcích a souborech bylo ke konci roku organizováno celkem 400 členů, což není jistě málo. A nyní o některých kroužcích podrobněji:

    O bohatosti společenského života svědčí počet akcí, jež byly letos právě na tomto úseku uskutečněny:

- Divadelní představení pro dospělé (33)
- Koncerty celovečerní (7)
- Koncerty výchovné (16)
- Estrádní pořady (12)
- Soutěžně zábavné pořady pro BSP (3)
- Slavnostní předávání maturitních vysvědčení a výučních listů (3)
- Společenské večery (35)
- Slavnostní večery (6)
- Kulturní pořady Filmového festivalu pracujících (12)
- Slavnostní zahájení školního roku (2)

    Kino Odborů SZK ROH hraje 3 dny v každém týdnu, a to v pondělí a úterý po jednom a v neděli 3 představení. V roce 1982 bylo odehráno celkem 111 představení s celkovou návštěvou 5.400 diváků a průměrná návštěva na představení je jen 48 diváků. Návštěvnost kina, i přes veškerou snahu a dostatečnou propagaci, neustále klesá z několika důvodů, a to:

- filmy se promítají ve víceúčelovém sále a program je rušen jinými akcemi
- v městě jsou 3 kina a návštěvníci volí samozřejmě atraktivnější prostředí
- dostávají se filmy, které se v Kyjově již hrály a hrají se už i v televizi
- priorita kina Panorama v přidělování nových filmů

    Přes tyto všechny potíže bude se dbát i nadále, aby filmy, promítané v tomto kině, přispívaly k ideově výchovnému vyžití všech pracujících a občanů Kyjova. V každém případě je tu snaha o hledání možností, které by měly přispět k zlepšení situace na tomto úseku a zajistit, aby toto kino po stránce návštěvnosti a ekonomiky splňovalo předpoklady.
    Ekonomická stránka tohoto zařízení je jednoznačná. Při stanovení rozpočtu se zásadně přihlíží k tomu, aby část příjmová a část výdajová byly stejné, tedy aby hospodaření nevykazovalo ani zisk, ani schodek. Nepřihlíží se k tomu, že určité materiály nebo energie byly postupem doby zdraženy, ale požaduje se, aby tyto rozdíly byly pokryty menší spotřebou a klade se velký důraz na hospodaření a úspory. V letošním roce byly příjmy i výdaje limitovány částkou 2.400.000 Kčs. Po stránce příjmové bylo sice dosaženo o více než 113.000 Kčs nad plán, ovšem i plánované výdaje byly překročeny, a to o 141.000 Kčs, takže hospodaření nakonec vykazuje schodek téměř 28.000 Kčs. Toto překročení je vcelku malé a jeho zdůvodnění různými vnějšími vlivy určitě možné, je však v každém případě poučením k tomu, aby v dalších obdobích bylo sledování ještě přesnější a úspory na všech směrech byly sledovány již od začátku roku.
    Skončený rok dokazuje úspěšnost práce a činnosti tohoto kulturního zařízení. Všichni pracovníci, pod vedením ředitele SZK ROH DK Miloslava Vadase, si jistě zaslouží za svou práci přinejmenším uznání a my všichni můžeme konstatovat, že Dům kultury se stal nedílnou a nezbytnou součástí našeho města, že mu vděčíme za řadu pěkných chvil jak při zábavě, tak při kultuře.

    Tradice knihovny, jako důležité složky naší kultury, se ani v době nynější vysoké techniky podstatně nezměnila a její význam se nezmenšil. I přesto, že se přístup ke kulturnímu vyžití usnadnil a díky rozhlasu, televizi, divadlu a jiným formám lidem značně přiblížil, důležitost, potřeba a činnost knihoven se nezměnila a neomezila, ba naopak rozšířila a nabyla na důležitosti, neboť přečtené je přece jen bezprostřednější, duševně přijatelnější a také v paměti déle trvající. A právě proto čtenářů neustále přibývá, což dosvědčuje, že kniha byla, je a bude přítelem kulturního člověka, a že ti, kteří knihovnu pravidelně navštěvují a z jejího bohatství čerpají, jsou s takovou formou kulturních služeb stále spokojenější.
    Rok 1982 byl pro kyjovskou knihovnu hodně úspěšný, protože všechny úkoly, ať stanovené nebo přijaté, byly nejen splněny, ale i překročeny. Činnost byla zaměřena především na zkvalitnění služby čtenářům, podstatně se rozšířila i meziknihovní výpůjční služba a díky dobré spolupráci se státními vědeckými knihovnami se dařilo zajišťovat i náročné požadavky čtenářů. Prohloubila se spolupráce s odbornými učilišti, s učňovskou a studující mládeží a zvlášť úzká byla spolupráce s gymnáziem, kde od školního roku 1982/83 je zavedena výuka všeobecného polytechnického předmětu “Základy výroby a odborná příprava”. Výuka tohoto předmětu zahrnuje i orientaci v knihovnickém systému a tříděním literatury a seznámením s mezinárodním desetinným tříděním.
    V systému kultura a mládež se dík včasně sestavenému plánu povedly již předem připravené a naplánované besedy na jednotlivých školách bez jakýchkoliv problémů a na požadovaná témata.
    Činnost obou poboček knihovny byla dobrá a zvlášť v sídlišti Za stadionem se opět zvýšil počet výpůjček, čtenářů i návštěvníků. Pro pobočku v části Bohuslavice se podařilo koncem roku získat umístění ve zrušené škole, kam byla knihovna také přestěhována. Tato knihovna byla však po celý měsíc prosinec v důsledku prováděné revize knižního fondu uzavřena a proto v porovnání s minulým rokem došlo zde k poklesu výpůjček, plán přesto však splněn byl.
    Metodická činnost se zaměřila především na pomoc knihovnám jiným a dále pak na kontrolní a instruktážní návštěvy. V tomto roce bylo po této stránce uskutečněno 70 metodických návštěv a 89 konzultací.
    V roce 1982 bylo provedeno celkem 135.769 výpůjček (plán 115.000), z toho 34.618 pro mládež. Pobočka Za stadionem plánovaných 18.000 výpůjček překročila na 23.190, pobočka Bohuslavice oproti plánovaným 9.000, i přes měsíční klid, nejenže plán splnila, ale ve skutečnosti zapůjčila 9.343 knih. Celkový počet návštěvníků překročil 39.000, z toho čítárnu navštívilo více než 8.000 osob. Bylo uskutečněno 207 besed a nejaktivnější referentkou na nich byla Jarmila Klementová, která provedla celkem 146 besed.
    Klub mladých čtenářů, který při knihovně pracuje, uspořádal v dubnu ve spolupráci s okresní lidovou knihovnou minisjezd Klubu mladých čtenářů, jehož se zúčastnili někteří spisovatelé a pracovníci nakladatelství Albatros Praha. Tento klub pracuje velmi dobře a zvlášť je nutno vyzvednout navázání spolupráce se školou pro nedoslýchavé děti, pro něž uspořádal několik akcí, ať už to byla literární odpoledne, různé scénky, soutěže apod. Tyto děti navštěvují čítárnu Za stadionem a knihy jsou jim půjčovány zdarma.
    O umístění knihovny byla již zmínka v předcházejících zápisech. Je nevyhovující a nedůstojná důležitosti tohoto významného zařízení. Ovšem v tomto roce bylo již započato s přípravnými pracemi na výstavbu knihovny nové a tak se můžeme těšit, že už brzy bude mít knihovna takové prostředí a vybavení, jaké si svým významem a důležitostí zaslouží.
    Ředitelkou knihovny je i nadále Marie Poledňáková, která tuto funkci vykonává již řadu let a v oboru knihovnictví je osvědčenou a zkušenou pracovnicí.

    Že i pro dnešní náš život čerpáme zkušenosti z let minulých, a že proto historii v jakékoliv její formě nezavrhujeme, je neoddiskutovatelná pravda, i když každou i takto získanou zkušenost si podle všech pravidel moderní filozofie ověřujeme praxí. A že o doklady dřívějších dob je stále větší zájem, dokazuje i neustále se zvyšující návštěvnost kyjovského muzea, které ve svých prostorách ukrývá hodně zajímavých dokladů o dřívějším způsobu života našich předků.
    V expozicích muzea vzrostl za poslední rok hlavně fond etnografik, zejména o lidový textil a zemědělské nářadí, hlavně však o staré vinařské nástroje a pomůcky.
    V tomto roce byla z Hodonína převzata velmi zajímavá výstava “140 let železnice Hodonínskem” a byly uskutečněny i 2 výstavy vlastní, a to výstava lidových ošatek z Kyjovska a výstava lidových hraček.
    Pracovnice muzea pracovaly na návrhu malé expozice vinařství v Čejkovicích, na brožuře o lidové architektuře a na státním úkolu sledování historie nafty a dokumentace její současnosti. Dr. Jarmila Bednaříková je i autorkou historické části a spoluredaktorkou publikace k 70. výročí naftového průmyslu v ČSSR, která vyjde v roce 1984. Je i členkou redakční rady publikace “Malovaný kraj” a etnografka Taťána Martonová je členkou okresní rady ZUČ.
    Kyjovští odborní pracovníci včetně konzervátora se podíleli i na řadě prací a akcí celého Muzea Hodonínska, např. na výstavě k 75. výročí časopisu Slovácko, na výstavě “Cestou spolupráce”, na seminářích kronikářů okresu, na konzervaci předmětů pro expozice opravovaného muzea ve Veselí nad Moravou a dalších.
    Vedoucí tohoto pracoviště byla až do 30. dubna 1982, kdy odešla do důchodu, dr. VLadimíra Furyová a po ní tuto funkci převzala kyjovská rodačka dr. Jarmila Bednaříková. Novou etnografkou byla jmenována Taťána Martonová, promovaná historička. Velmi zdatným a všestranně odborným konzervátorem je i nadále Alois Schovanec a jako uklizečka i obětavá průvodkyně pracuje Anna Pekárková.
    Na své méně dobré podmínky i prostory má kyjovské muzeum velmi dobré jméno, úroveň i odborné vedení a třebaže patři mezi ty menší, přece jen po kulturní stránce patří mezi nejlepší. Své úkoly plní a důstojně reprezentuje i naše město.

    O tomto problému, který nabývá neustále více na své důležitosti a řadí se proto mezi ty nejzávažnější, byla kusá zmínka již v minulých zápisech, tedy již v době, kdy se nad tímto problémem skutečně málokdo pozastavoval. Ovšem otázka životního prostředí se stává nejen u nás, ale i v celém světě, záležitostí takové důležitosti, že se už musí bezpodmínečně a účinně řešit a vyřešit aspoň do takové míry, aby životní prostředí bylo snesitelné i pro další život. Brutální zásahy člověka do přírody, neuvážené změny v prostředí i velká industrializace a hlavně chemizace postupně změnily přírodu a její podmínky, ovšem zatím jen vždy ke škodě všeho živého, tedy i ke škodě samotného člověka. A konečně dospíváme k poznání, že životní prostředí a jeho ochrana je nezbytnou součástí i zvyšování životní úrovně samé a uchování základní hodnoty tohoto prostředí se stává již i povinností všech odpovědných orgánů. Proti těm, kteří toto prostředí svévolně nebo z hrubé nedbalosti narušují, musí být vyvozeny závěry. V tomto smyslu bylo hovořeno i na XVI. sjezdu KSČ s tím, aby byla zpřísněna kontrola a vytvářeny podmínky, aby se toto prostředí postupně zlepšovalo.
    Při našem městském národním výboru byla proto zřízena komise pro životní prostředí, která za svou činnost odpovídá radě a jí také podává pravidelné zprávy a náměty o zabezpečování a plnění úkolů na tomto úseku. Její zřízení však nijak nesnižuje nebo neomezuje odpovědnost a kontrolu úkolů v této oblasti jak orgánů nebo odborů MěstNV, tak i ostatních složek či závodů, takže za dodržování opatření v oboru životního prostředí jsou odpovědni prakticky všichni. Komise byla ustavena z členů, z nichž každý má svým způsobem k této problematice určitý vztah a měl by proto být i zárukou dobré práce na tomto velmi důležitém úseku.
    Členy této komise jsou: Vítězslav Ingr, místopředseda MěstNV jako předseda, ing. Helena Kubaczková jako místopředsedkyně a členy jsou ing. Karel Forman, Josef Hanák, ing. Miroslav Hlaváč, MUDr. Jana Janečková, ing. Václav Krojzl, ing. Petr Laštovička, Vlastimil Major, npor. Antonín Neduchal, ing. František Slabák, ing. arch. Josef Slováček, Štěpán Steiner, ing. Eva Voborníková a ing. Vítězslav Začal.
    Hlavní úkoly ochrany životního prostředí jsou rozděleny celkem do 7 důležitých úseků, a to:

- Péče o lidské zdraví, úsek sociální, rekreace pracujících
- Péče o čistotu vodních zdrojů a toků
- Péče o čistotu ovzduší
- Úsek průmyslu a zemědělství
- Péče o odstraňování a likvidaci odpadků
- Péče o veřejnou zeleň
- Úsek městských komunikací, péče o obytné prostředí

    Komise si již vytyčila řadu konkrétních úkolů v jednotlivých úsecích své práce a z těch nejdůležitějších a pro obyvatele jistě nejpotřebnějších je plán asanace území polámaný, kde dnešní skládka odpadu se má během času přeměnit na sportovní areál, sloužící jak sportovním účelům, tak i rekreaci pracujících. Dále se předpokládá postupná rekonstrukce vodovodní sítě a kanalizace. Vyčistění toku Kyjovky je dalším a až dosud skoro neřešitelným problémem, neboť vyčistění části toku v obvodu Domu pionýrů, uskutečněné v tomto roce, situaci nezlepšilo, ba naopak hodně zhoršilo a tak dnes Kyjovka, protékající městem, je podle vyjádření pracovníků Hydrometeorologického ústavu v Brně, nejzaneřáděnějším tokem v jejich oblasti, tedy prakticky na celé Moravě. Čistírna odpadních vod, o níž se řadu let zatím jen hovoří, je v nedohlednu a s ní i samozřejmě náprava tohoto závažného nedostatku.
    Velkým problémem nejen u nás, ale i v celém světě, je otázka odpadků a z toho pak i plynoucí vytváření neorganizovaných skládek. Tento problém určitě nevyřeší ani ta nejlepší komise, pokud občané samotní tuto nutnost nepochopí a takové divoké skládky nebudou vytvářet. Zde se musí konečně přejít od neplodného přesvědčování, které nemá úspěch, ke konkrétním a velmi tvrdým postihům, tak jak stanoví zákon.
    V náplni práce je i otázka zvýšení rozlohy veřejné zeleně, péče o její výsadbu i pravidelnou údržbu a obnovu. Komise zaměřuje svou činnost i na výchovu občanů a hlavně mládeže k ochraně přírody, ovšem přesvědčovací akce jsou i v tomto směru málo úspěšné. V péči o městské komunikace se předpokládá zajistit do roku 1985 položení bezprašných vozovek i ve zbývající části města i provádění pravidelného čistění, kropení a posýpání vozovek podle potřeby příslušného ročního období.
    Úkolů je samozřejmě daleko více a komise si na nedostatek práce stěžovat rozhodně nebude a nemůže. Ovšem zajištění tak velkého úkolu není věcí jednoduchou, vyžádá si hodně času i práce, splnění však bude příspěvkem nejen pro zajištění života lidí, ale i pro celou samotnou přírodu.
    A tak snad se budeme moci jednou potěšit, že zase bude zdravé ovzduší, že zase poteče Kyjovkou čistá voda, že ulice budou bez papírů a cigaretových oharků, že kyjovské restaurace a kavárny budou bez kouře, že zase bude hojnost zvěře a ptáků v polích, zkrátka, že myšlenka dobrého prostředí pro život bude dotažena do konce a stane se záležitostí všech. A není to krásná představa?

    Činnost tohoto zařízení v letošním roce byla ovlivněna několika kádrovými změnami, které v důsledku malé zkušenosti či nedostačující kvalifikace nově nastoupivších zaměstnanců nepřinesly příznivější situaci až na novou pracovnici oddělení přírodních věd Ivu Soldánovou, která do Kyjova přešla z ODPM Hodonín.
    Zájmovou činnost provozovalo pravidelně 23 útvarů, které vedlo 19 externích pracovníků a zúčastnilo se jí celkem 356 dětí. V rámci plnění třetí části Výchovného systému byli z těchto pracovníků získáni odborní poradci k těmto odznakům odbornosti: domácí práce, knihovník, rybář, modelář, turista, ochránce přírody, lyžař, sportovec a technik.
    V závěru školního roku byly provedeny ve většině útvarů besedy k získání odznaků odbornosti. V zájmové činnosti pravidelné byly získány příslušné odznaky, a to v oboru knihovník 14, domácí práce 8, kuchař 2, rybář 28, železniční modelář 7. V rámci školení VHJ bylo v kyjovském okrsku uděleno i 19 odznaků odbornosti “organizátor her”.
    V zájmové činnosti příležitostní bylo uskutečněno celkem 65 akcí s celkovou účastí 3.643 dětí, z toho o sobotách 20 akcí s účastí 854 dětí. Zájmová činnost byla motivována významnými výročími, jako např. Den mladého obránce vlasti, 64. výročí VŘSR, 60. výročí PO V.I. Lenina, výročím Rudých průkopníků, osvobození ČSSR apod.
    V rámci plánu byla uskutečněna tato okrsková kola: okrskové kolo v šachu (30 dětí), ZUČ v recitaci (17 soutěžících), Mladé fronty a Smeny (101 účastníků) a “O partyzánský samopal” (107 pionýrů).
    Po metodické stránce odpovídaly pověřené pracovnice MDPM Kyjov za pionýrské skupiny Kyjov třída pionýrů, Kyjov Komenského, Ježov, Moravany, Vracov, Vřesovice a Kyjov škola pro nedoslýchavé. U těchto pionýrských skupin bylo uskutečněno celkem 48 metodických návštěv, přičemž zvláštní pozornost byla věnována PS třída pionýrů, kde bylo uskutečněno 13 metodických návštěv a PS Ježov.
    Metodická pomoc nenašla však v mnoha případech pochopení a uplatnění a proto se v příštím období bude taková pomoc poskytovat podle délky praxe a skutečných zkušeností skupinového vedoucího.
    Ředitelkou MDPM v Kyjově zůstává Jitka Svobodová, která v práci s mládeží má dlouholeté zkušenosti, jichž využívá jak ve vedení tohoto zařízení, tak i ve vlastní práci s mládeží.

    Letos 24. února jsme si připomněli 400 let ode dne, kdy tehdejší papež Řehoř (Gregorius) XIII. vydal památnou bulu “Inter gravissimas”, v níž stanovil, aby se v roce 1582 psalo po 4. říjnu hned 15. října, tedy, aby se vynechalo 10 dní. Toto rozhodnutí směřovalo k tomu, aby byly odstraněny chyby kalendáře juliánského, který byl zaveden římským diktátorem C. Juliem Caesarem a začal platit dnem 1. ledna roku 45 před naším letopočtem, a jenž byl upraven rozhodnutím císaře Augusta v roce 8 před naším letopočtem, od kdy se už dodržovalo pravidlo, že každý čtvrtý rok bude rokem přestupným. Úprava nového kalendáře trvala dosti dlouho, neboť tehdejší vědci se ve svých názorech a dobrozdáních rozcházeli, jednání se protahovala, čekalo se na vyjádření univerzit, ovšem nakonec se při jeho definitivním zpracování použilo už mnohem přesnějších výpočtů Mikuláše Koperníka.
    Podstata gregoriánské opravy kalendáře tkví nejen v posunu data, ale i v rozhodujícím ustanovení, že každých 400 let se vynechají 3 přestupné dny, a to při stoletých datech. Z nich bude přestupným rokem jen ten, jehož základní číslice (bez nul) jsou dělitelné čtyřmi. Bylo nutno přihlížet i k řadě různých vyrovnání, ať to bylo tzv. vyrovnání sluneční nebo měsíční či jiné, což je koneckonců tak odborné a složité, že je to věcí astrofyzických či jiných odborníků. Ovšem v každém případě se můžeme uspokojit s vědomím, že dnešní gregoriánský kalendář, nazvaný po papeži Řehořovi, je o mnoho přesnější, než byl kalendář juliánský, protože k posunutí data rovnodennosti, tedy k jeho úpravě o jediný den, může dojít až po 3.600 letech od zavedení reformy, a to je přesnost téměř na hranici dokonalosti. Ovšem ani toto tvrzení neobstojí, neboť všechno na světě se přece jen dá zlepšit. O tom, že zavedení tohoto kalendáře se nesetkávalo v tehdejším světě s pochopením, i když to prosazoval sám papež, svědčí to, že od stanoveného data nového kalendáře, přijala tuto reformu jen část Itálie, Španělsko a Portugalsko. V Čechách ji sice ještě téhož roku vyhlásil pražský arcibiskup Martin Medek, ale provedena byla až mandátem císaře Rudolfa II. začátkem roku 1584. V témže roce k reformě přistoupila i Morava a Slezsko, zatímco Slovensko s celými Uhrami se začalo řídit novým kalendářem až od roku 1587. Protestantské Německo přijalo tuto reformu v roce 1700, Bulharsko v roce 1916, Sovětský svaz od roku 1918 a Řecko až v roce 1924.
    Je vidět, že i na svou dobu vysoce pokroková metoda se nesetkala s okamžitým přijetím, a že zde hrály svou úlohu různé otázky, především pak náboženské a proto se ostatní církve houževnatě bránily skutečně užitečné reformě jen proto, že přišla z druhé strany. Konečně i dnes se tímto kalendářem neřídí všechny země a proto je i dnes řada kalendářů jiných, jako židovský, mohamedánský apod., ovšem to už je otázka jiná.
    Nesrovnalosti dnešního gregoriánského kalendáře nejsou nijak velké a mohli bychom se domnívat, že těch 3.600 let by nebylo zapotřebí nic měnit. Ovšem již od začátku tohoto století se projevují snahy, aby i dnešní kalendář byl znovu reformován tak, aby odpovídal dnešní době. Jsou názory, že by neděle měly připadat v každém roce na stejná data, aby jednotlivá čtvrtletí měla stejný počet dní apod. Toto by se ovšem neobešlo bez vsunutí dnů, které by nenáležely k žádnému dnešnímu měsíci či týdnu, zkrátka bylo by to asi ještě složitější a nesnadnější, než to měl papež na konci 16. století. Rozhodně by to nebylo možné uskutečnit bez celosvětové dohody. Touto problematikou se již zabývala i Organizace spojených národů, ovšem vzhledem k tomu, že se ve světě ještě dnes používá desítek různých kalendářů, je dohoda o reformě dnešního kalendáře v nedohlednu. Ovšem tento problém není určitě tak závažným problémem, aby od jeho vyřešení záviselo blaho a budoucnost lidstva. Je zde jistě řada jiných a daleko důležitějších problémů, které by bylo nutno vyřešit co nejdříve, aby lidé i při dnešním kalendáři mohli žít bez jakýchkoliv obav o svou budoucnost. Nám, normálním lidem, tento kalendář vyhovuje a určitě i plně stačí.