V jedné kapitole o počasí jsem před několika lety použil nadpisu básně, jíž jsem se naučil jako mladý chlapec, a to “Všechněm nelze vyhověti”. Nemohu za to, že se mi ten citát vrací na mysl právě teď, když přehlížím počasí roku 1982. Bylo mnoho spokojených, bylo však i mnoho těch, kteří na průběh počasí tohoto roku žehrali. Domnívám se však, že v tomto roce mohli být s takovým počasím, jaké bylo, spokojeni všichni, i když ne všem se toto počasí vydařilo podle jejich osobních přání v tu či onu dobu.
    Co nejvíce letošní počasí ovlivnilo, byl zase opožděný příchod jara. Zatímco první měsíce roku byly poměrně teplé a v únoru se dokonce již projevily první náznaky jara, březen všechno zastavil, duben docela zmrazil a první májový den jsme vítali ještě v kabátech a v chladném počasí. Ještě 20. dubna sněžilo a poslední mráz se předvedl ještě později, až 3. května, kdy teplota klesla na minus jeden stupeň. Zbytek května byl již teplý a příroda doháněla zpoždění jara rychlým tempem. Sněhu bylo v první polovině roku velmi málo, holomrazy signalizovaly poškození kultur, odborníci předpovídali velké namrznutí a předběžné zkoušky toto dokonce potvrzovaly. Ukázalo se však, že ne vždycky i ti nejlepší odborníci mají pravdu a k štěstí jak vinařů, tak i ovocnářů se tentokráte hodně zmýlili. Mráz sice poškodil kultury v mrazových dolinách, ale jinde k větším škodám nedošlo a ani ty nejchoulostivější dřeviny, jako jsou ořechy, nebyly vážněji poškozeny. První bouře se ozvala letos hodně později, než tomu bylo dříve, a to až 18. května. V průběhu léta však již jich hodně nebylo snad také proto, že tento rok byl skoupý na srážky.
    Zato první mráz se letos na podzim ohlásil neobvykle brzy a již 17. října klesla teplota na 2 stupně pod bod mrazu. První sníh se objevil hodně pozdě a bylo to až 7. prosince. Brzy však roztál, dokonce už v tomto roce ani další nenapadl a tak jsme Vánoce a zbytek roku slavili nejen beze sněhu, ale za tak teplého počasí, jaké si ani ti nejstarší z nás nepamatují. Vždyť podle zpráv meteorologické služby dosahovaly teploty v některých prosincových dnech až 14 stupňů, a to jsou nejvyšší teploty, které byly zaregistrovány v prosinci naposledy více než před 100 lety. Charakteristické bylo, že kromě nepatrné námrazy jsme o této zimě led ještě neviděli, na Kyjovce se v letošní “zimě” nevytvořil dosud ani škraloup při břehu a děti neměly ještě příležitost, aby se aspoň trochu mohly sklouznout.
    Počasí tohoto roku bylo tedy jiné, než počasí normální a projevilo se hlavně v množství srážek. Byl-li minulý rok s ohledem na výši srážek nad normálem, pak letošní rok byl v tomto směru hodně pod obvyklým normálem a příděl vláhy byl oproti roku minulému o více než 170 mm nižší. Toto je už rozdíl výrazný a pro zemědělce ne právě výhodný. Také stav vody v Kyjovce byl v tomto roce hluboko pod normálem a voda ani nestačila odplavovat to, s čím si za normálního stavu bez potíží poradila a docházelo proto k jejímu většímu znečistění. K zvýšení vodní hladiny docházelo v průběhu roku jen ojediněle a nejvyšší stav byl zaznamenán 8. srpna, kdy ve 20 hodin bylo naměřeno 168 cm.
    Zajímavé je porovnání výše srážek za poslední 3 roky, z nichž rok 1981 byl vysoko nad normálem a rok letošní pak hluboko pod normálem.

    Z uvedené tabulky je zřejmé, že již jaro bylo hodně suché a srážky za první 4 měsíce, které měly vytvořit zásobu vláhy pro jarní setbu a sadbu, byly nedostatečné a teprve květnové deště tento nedostatek aspoň zčásti vyvážily. Nelze ovšem nevzpomenout, že vzhledem k opožděnému příchodu jara, se jarní práce hodně opozdily, ovšem obavy, že vegetační doba bude příliš krátká, než aby se to nepříznivě projevilo na úrodě, se ukázaly jako liché, neboť příroda je příroda a jako taková je neskonale moudrá a výkyvy v počasí dovede vyrovnávat sama. A vzpomínám si při této příležitosti na svého otce, typického sedláka, který vždycky tvrdil, že “sucho škody nenadělalo” a musím dát jeho zkušenosti plně za pravdu, vždyť letošní úroda, i když bylo vláhy málo, byla druhou největší v historii. V květnu až srpnu bylo totiž srážek poněkud více a to stačilo k dosažení tak příznivých výsledků. Poslední třetina roku byla již na srážky zase skoupá, selo se za velkého sucha a byli-li jsme zvyklí z dřívějších let, že na podzim bývalo bláto, pak se letos na většině polí při setbě prášilo.
    Z hlediska většiny lidí bylo letošní léto i podzim nádherné. Pršelo jen občas, nejvíce srážek spadlo v červenci, ovšem skutečně deštivých dnů bylo skutečně málo. Lidé, kteří trávili dovolenou kdekoliv, byli s počasím navýsost spokojeni. Bylo horko a pěkně a tak si každý své dovolené či rekreace skutečně užil. Také zemědělci byli spokojeni. Úroda byla nad průměrem, jak u obilí, tak i u ovoce a zeleniny. Utrpěla snad jen úroda zeleného krmení, ovšem vyšší úroda ostatních plodin tento úbytek nahradila.
    A tak se na závěr musím vrátit k tomu, čím jsem začal již na začátku této stati: domnívám se, že s počasím tohoto roku mohli být spokojeni skutečně všichni. Ovšem určité výhrady se vždycky objeví. Vždyť přece všechněm nelze vyhověti.