Školství


    O tom, jaké péče dostává školství, svědčí skutečnost, že každý rok se obsáhle zabývá Městský národní výbor. Tak letos to bylo na plenárních zasedáních dne 26. května, kdy předmětem jednání bylo plnění závěrů XVI. sjezdu KSČ v oblasti školství na základních školách a dne 29. září, kdy se projednávalo hodnocení školního roku 1982/83, stanovovaly nové úkoly pro školní rok 1984/85 a byla zhodnocena prázdninová činnost Městského domu pionýrů a mládeže a pionýrských skupin základních škol. Pro zasedání připravil zprávy tajemník MěstNV PhDr. Rudolf Strmiska. Uvedl, že u nás je vybudována široce rozvinutá výchova a vzdělávání mládeže i dospělých a jeho prostřednictvím byly připraveny pro všechna odvětví národního hospodářství a kultury generace vzdělaných dělníků, družstevních rolníků, technických, kulturních a vědeckých pracovníků. A toto má samozřejmě příznivý vliv na sociálně politický, ekonomický a kulturní rozvoj naší společnosti i na růst úrovně našeho lidu. Úkolem socialistické školy je proto na stále vyšší kvalitativní úrovni vychovávat všestranně rozvinuté budovatele socialistické společnosti, schopné aktivně se podílet na společenské a veřejné činnosti, úspěšně pracovat v různých oborech hospodářského a kulturního života společnosti. Proto je nutné již nyní vytvářet podmínky k postupnému zavádění úplného středního vzdělání pro všechnu mládež, umožňovat stále většímu počtu mladých lidí získat vysokoškolské vzdělání, prohlubovat systém celoživotní výchovy a vzdělání a tak s předstihem připravovat mládež a všechny pracující na úspěšné plnění náročných úkolů společnosti.
    Realizace těchto cílů vyžaduje nově koncipovat obsah a rozsah učiva v jednotlivých stupních a typech škol, významně posilovat všeobecně vzdělávací polytechnickou složku učiva, připravovat absolventy středních a vysokých škol na jejich práci. Výchova a vzdělávání v ČSSR je celospolečenskou záležitostí a tak rodina, stát, národní výbory, organizace Národní fronty, hospodářské organizace i další instituce těsně spolupracují při jejich zabezpečování.
    V Kyjově jsou dnes 3 základní školy a zvláštní škola s celkovým počtem 2.150 žáků a tyto mají ve svých plánech vytyčeny své hlavní úkoly. V předškolní výchově je hlavním úkolem zabezpečovat harmonický rozvoj co největšího počtu dětí od ranného věku do 6 let v souladu s jejich možnostmi a zvláštnostmi tak, aby v šestém roce svého života byly schopné soustavně a úspěšně se vzdělávat v základní škole. Zařízení předškolní výchovy, jesle a mateřské školy, od prvního roku až do šesti let dialekticky spojují ve svém působení výchovné a vzdělávací poslání. Sociální postavení předškolních zařízení je v tom, že umožňuje realizovat zásady socialistické ústavy v otázce rovnoprávnosti ženy a jejího všestranného zapojení do života společnosti. Za období 1976 až 1982 vzrostl počet mateřských škol o 4 a počet umístěných dětí v nich o 354, počet tříd pak z 13 na plných 23.
    Velkou roli na tomto zvýšení sehrála výstavba nových mateřských škol a jejich rozšiřování v rámci akce “Z”. Vznikla nová mateřská škola VI, nová závodní mateřská škola n.p. Sklárny a dokončením výstavby sídliště V.I. Lenina i další mateřská škola v tomto sídlišti. Z celkového počtu devíti mateřských škol jsou ve správě závodů 3 školy a ze 7 jeselních zařízení pak dvě. Zde se v praxi v tomto směru projevuje významná pomoc závodů hlavně proto, že přejímají provozní pracovníky těchto škol z působnosti národního výboru do vlastní režie. O tom, jak rostlo toto školství, svědčí tato přehledná tabulka:

školní rok

počet MŠ

počet jeslí

počet tříd

počet dětí

jesle

jesle

1976/77

5

2

13

3

430

55

1977/78

5

2

13

3

430

55

1978/79

5

2

13

3

430

55

1979/80

6

4

16

5

542

115

1980/81

8

4

19

5

646

115

1981/82

8

5

19

6

646

135

1982/83

9

6

23

7

784

135

    Oblast základního školství se zaměřuje v první řadě na sepjetí školy se životem. Významnou roli zde hraje spolupráce škol s výrobními organizacemi, patronátní smlouvy tříd nebo pionýrských oddílů s brigádami socialistické práce a účast žáků na veřejně prospěšné práci. Počet základních škol se od školního roku 1976/77 do konce školního roku 1982/83 změnil a došlo k zrušení základních škol v Boršově a Bohuslavicích. V roce 1982 v rámci dokončení technické vybavenosti sídliště V.I. Lenina dochází k předání do užívání nové 13třídní základní školy. V současné době je v ZŠ Komenského 970 žáků a 27 tříd, v ZŠ třída pionýrů 650 žáků a 19 tříd, v ZŠ V.I. Lenina 430 žáků a 13 tříd a konečně ve zvláštní škole 100 žáků a 8 tříd. Vzhledem k nižší populaci se předpokládá nárůst tříd v příštích letech skutečně minimální.
    Obzvláštní pozornost je věnována údržbě a modernizaci školského zařízení. Nákladem téměř 5.000.000 Kčs byla provedena výstavba nové kotelny na prvním stupni ZŠ Komenského a generální oprava celé této školy a v zlepšování prostředí se některými úpravami dále pokračuje. V základní škole na třídě Pionýrů byla zahájena přístavba vývařovny a stravovny a výstavba nové kotelny. V oblasti zvláštního školství byla zahájena výstavba nových učebních pavilonů, jelikož současné prostory potřebám výuky v současné době již nevyhovují.
    Školní družiny, které se podílejí na zájmové činnosti a tím i výchově žáků mimo vyučování, tedy na všestranném rozvoji schopností a vloh žáků, jejich společenské aktivitě, zájmu v práci, vědě, technice, umění, sportu a obraně vlasti, nedosahují patřičné úrovně a je zde hodně důvodů k zlepšení jejich práce. Na druhé straně je však třeba vyzvednout práci Lidové školy umění, která má velký podíl na rozvíjení osobitých vloh, schopností a nadání mládeže. Formou zájmového studia pečují zde o estetickou výchovu, vychovávají odborníky kultury a umění, organizátory zájmové umělecké činnosti a poskytují základy odborného vzdělání v uměleckých oborech a předmětech. V této škole se vyučuje oboru hudebního umění u 222 žáků, kteří se zde učí hrát na 11 nástrojů a v oboru výtvarném, jejž navštěvuje 68 žáků. Tato škola zajišťuje i činnost na svém detašovaném pracovišti ve Ždánicích. Výuka je zde zajišťována v současné době pro žáky z 26 okolních obcí a měst okresů Hodonín, Kroměříž a Uherské Hradiště, což dosvědčuje velký okruh této školy.
    V kyjovských základních školách vyučuje 84 učitelů, 10 vychovatelek ve školních družinách a 3 skupinové vedoucí PO SSM, celkem tedy 97 pedagogických pracovníků. Po stránce prospěchu nebylo úspěšných 26 žáků, z toho 12 ze ZŠ třída Pionýrů a stejně tolik ze ZŠ Komenského a 2 ze školy V.I. Lenina. S vyznamenáním skončilo letošní školní rok 259 žáků 5. až 9. postupného ročníku, a to 125 ze ZŠ Komenského, 76 ze ZŠ třída Pionýrů a 58 ze ZŠ V.I. Lenina, což vyjádřeno v procentech představuje 30, 22 a 28 procent všech žáků a to je oproti době, kdy jsem např. studoval já, poměrně velmi mnoho. Podstatná část neprospěvších žáků byla z 8. ročníku, tedy posledního ročníku a tito žáci neměli proto možnost během školní docházky již ročník opakovat. U většiny zaostávajících žáků se projevil ze strany školy zájem o spolupráci s rodinou, ten však většinou nebyl vůbec opětován a proto zůstal bez výsledku. V tomto školním roce byla ohodnocena známkou třetího stupně z chování v ZŠ Komenského jedna žákyně a v ZŠ třída Pionýrů pak jeden žák. Kromě toho byly uděleny z chování i známky druhého stupně, a to v ZŠ třída Pionýrů v 11 případech, v ZŠ Komenského ve 4 případech a v ZŠ V.I. Lenina v jednom případě. Snížené známky z chování měly hlavní příčinu v záškoláctví i ve špatném přístupu potrestaných žáků k plnění povinností. V mnoha případech nejsou bez viny i samotní rodiče, když například v jednom případě záškoláctví žákyně ze ZŠ Komenského na výzvu školy vůbec nereagovali.
    Výuku náboženství navštěvovalo v tomto školním roce celkem 78 žáků, pro další školní rok je přihlášeno 72 žáků, tedy 4,89 procent.
    Do výchovného okruhu mládeže je třeba zahrnout i činnost Městského domu pionýrů a mládeže. Je to mimoškolní zařízení, podílející se na výchově a vzdělání mládeže. Jeho činnost je orientována na zájmovou činnost pravidelnou, která je organizována formou zájmových útvarů podle specifikace, jako je turistika, přírodní vědy, technika, tělovýchova nebo společenské vědy a zájmovou činnost příležitostnou, v níž jsou prováděny činnosti v oblasti ideově výchovné práce, světonázorové a mravní výchovy, výchovy k volbě povolání, branné, tělovýchovné a turistické činnosti. Metodická činnost je zaměřena na přípravu pionýrských pracovníků a odborné soustředění pionýrů k realizaci výchovného systému. Do zájmové činnosti pravidelné je zapojeno celkem 309 dětí. Zde je třeba komentovat, že z celkového počtu 38 akcí bylo o sobotách a nedělích uskutečněno 8 akcí. Přínosem pro Dům pionýrů a mládeže je dokončení pionýrského tábora v Hutisku – Solanci, kde je zajištěna letní činnost až pro 300 dětí. Tato základna byla vybudována brigádnicky a jen poslaneckým aktivem bylo zde odpracováno 8.500 brigádnických hodin, přičemž se práce zúčastňovali převážně jen mladí poslanci. Hodně hodin zde ale odpracovali i členové občanských výborů a někteří občané, kteří pochopili důležitost tohoto zařízení a obětavě se do této práce zapojili. V současné době se na této základně buduje lyžařský vlek a postupně bude zde zahájena i druhá část rekreace v zimní sezóně.

Oblast středních škol je v našem městě zastoupena 3 druhy těchto škol, a to:

    Střední odborná učiliště a ta jsou v současné době v Kyjově dvě. Je to Střední odborné učiliště zemědělské, které poskytuje úplné střední vzdělání ve čtyřletém studiu s maturitou a střední vzdělání ve tříletých a dvouletých učebních oborech. Toto učiliště má celkem 13 tříd s počtem 343 žáků, kteří se zde učí zemědělské technice, chovatelství skotu, vepřového dobytka i ovcí a zednickému řemeslu.
    Dalším takovým učilištěm je Střední odborné učiliště sklářské, kde se v 16 třídách učí 460 žáků na strojníky se zaměřením na výrobu dutého skla, na obráběče kovů a na elektromechaniky pro stroje a zařízení měřící a regulační techniky.
    Gymnázium připravuje ve svých 15 třídách celkem 491 žáků. Novinkou tohoto roku bylo zahájení výuky nového předmětu “Základy výroby a odborná příprava” (ZVOP). V tomto předmětu se studenti seznamují s organizačně ekonomickou strukturou našeho národního hospodářství a s jeho materiálně technickou základnou v oblasti strojírenství, zemědělství, stavebnictví i elektroniky. Poznávají také základy automatizace a výpočetní techniky. Cílem výuky tohoto předmětu je snaha poskytnout informace o historii, současnosti a hlavně perspektivě nejdůležitějších odvětví národního hospodářství, čímž se rozšíří celkový obzor žáků a zlepší se i předpoklady pro uvědomělou volbu povolání. Vyučujícím tohoto předmětu je ing. Josef Hlaváč, který je pro tento předmět řádně aprobován. V letošním roce odmaturovalo na kyjovském gymnáziu celkem 128 žáků, z toho s vyznamenáním 32 a velmi dobře 24. Na vysoké školy se oproti minulým létům hlásí jen 70 procent absolventů a zájem o studium na lékařské fakultě projevily jen 2 uchazečky, naopak se značně zvýšil zájem o studium na vysokých školách směru technického. Malý zájem se i nadále projevuje o studium na vysokých vojenských školách, kam se přes veškeré přesvědčování hlásí žáci jen ojediněle, čemuž se není možno ani divit, protože je to jednak služba velmi náročná a jednak i hodně nejistá vzhledem k časté obměně velitelského sboru, jak se to projevilo v posledních letech dokonce několikrát. A tak letos bylo na vysoké školy všech směrů přijato celkem 62 uchazečů, do nástavbových kurzů pak 12 a zbytek, tedy 54, jich odešlo přímo do různých zaměstnání.
    Střední zdravotnická škola je školou ryze odbornou a v současné době připravuje na odpovědná povolání v oboru zdravotní sestra a dětská zdravotní sestra celkem 275 žákyň z různých okresů jižní Moravy. Tato škola je pro naše město skutečně důležitá, neboť její žákyně konají praktické školení přímo ve zdejší nemocnici, čímž přispívají k jejímu lepšímu personálnímu obsazení a zvyšují úroveň jejích služeb.

    Významnou oblastí výchovného procesu je i školní stravování. O jeho potřebě a významu svědčí skutečnost, že za poslední léta došlo k jeho značnému rozvoji. V roce 1950 bylo s tímto způsobem stravování žáků započato, letos této vymoženosti využívá v rámci okresu 73,73 procent všech žáků základních škol. V samotném Kyjově se zajišťuje školní stravování celkem pro 2.400 žáků škol včetně gymnázia, pro 150 učňů Středního odborného učiliště zemědělského s celodenní stravou a v předškolních zařízeních pro 700 až 780 dětí.
    Neodmyslitelnou součástí procesu výchovného působení na mladého člověka jsou kromě školy i organizace jiné, v níž má mládež možnost i dalšího vyžití, a to Socialistický svaz mládeže (SSM), Pionýrská organizace SSM (PO SSM), tělovýchovné organizace a další organizace Národní fronty, pracující s mládeží.
    Městský výbor SSM sdružuje a koordinuje činnost 24 organizací, které mají 1.649 členů. Tato organizace ve spolupráci s Městským národním výborem zabezpečuje jarní a podzimní “Hovory s mládeží”, které jsou zaměřeny na aktuální témata, jako plnění volebního programu Národní fronty, Únorové události, činnost SSM a PO SSM, kronikářskou činnost a samozřejmě i na zábavnou část formou soutěžních kvízů. Tak např. Hovorů s mládeží se zúčastnilo 386 členů SSM a kromě toho tyto hovory probíhaly samostatně na jednotlivých školách za účasti představitelů stranických, státních a společenských organizací. Byly uskutečněny i další akce, jako Sportovní týden mládeže, Minikoncert mládí, soutěž na téma “Odkaz VŘSR”, 35. výročí Února aj. Mladí svazáci se podíleli i na plnění volebního programu Národní fronty a účastnili se národních směn hlavně při úpravách města a závodů. V organizovaném sběru odevzdali 123 tun železného šrotu, 82 tun papíru a přes 9 tun textilu. Odpracovali na investiční části akce “Z” přes 7.000 hodin, na neinvestiční pak 88.710 hodin. Značným záporem pro jejich činnost je nedostatek vhodných pionýrských vedoucích, zejména pak z řad rodičů samotných, přesto však celková práce je hodnocena jako dobrá. V městě pracují v současné době tři pionýrské skupiny: PS Zoji Kosmoděmjanské s 624 členy, PS Ivana Javora má 896 členů a PS ZŠ V.I. Lenina 318 jisker a pionýrů. Členové pionýrských skupin ze všech škol se rovněž podílejí na plnění programu Národní fronty, odpracovali 2.800 brigádnických hodin a odevzdali do sběru 4.250 kg druhotných surovin. Svou činnost provádějí v 61 oddílech, v nichž mají možnost rozvíjet své zájmy a dovednosti. Hlavní úkoly jsou zaměřeny na světonázorovou, ateistickou a mravní výchovu.
    Další organizace, v níž se vyžívá a ve větší míře angažuje mládež, je Tělovýchovná jednota Jiskra Kyjov, nositel vyznamenání “Za zásluhy o výstavbu”, která je také největší tělovýchovnou jednotou v okrese. Z 1.570 členů je zde organizováno 680 žákyň, žáků, dorostenek a dorostenců, což svědčí o tom, že mládež má skutečný zájem o sportování i o tom, že se pracovníci jednoty mládeži skutečně věnují.
    Škole a výchově mládeže napomáhá i Sdružený závodní klub ROH Dům kultury Kyjov, kde v kroužcích a souborech zájmové umělecké činnosti je zapojeno 70 procent mladých lidí. V tomto smyslu je možno ocenit i práci Městské lidové knihovny, která s mládeží pracuje skutečně velmi dobře a z celkového počtu 3.422 registrovaných čtenářů je dokonce 2.334 členů právě z řad mládeže. Významnou činnost s mládeží provádí i Svazarm, který zabezpečuje předvojenskou přípravu a značnou část své mládeže zapojuje do činnosti Automotoklubu a dalších zájmových kroužků.
    Na závěr možno konstatovat, že výsledky, jichž bylo dosaženo, odpovídají snaze těch, kteří na tomto úseku obětavě pracují. Z celkového přehledu o školství lze vidět posun vpřed a přes některé, ještě dosud přetrvávající nedostatky, jsou postupně vytvářeny předpoklady i podmínky pro to, aby úkoly a závěry XVI. sjezdu KSČ byly v odvětví školství zcela splněny.


pokračuj