Školství
O tom, jaké péče dostává školství, svědčí
skutečnost, že každý rok se obsáhle zabývá Městský národní výbor. Tak letos to
bylo na plenárních zasedáních dne 26. května, kdy předmětem jednání bylo plnění
závěrů XVI. sjezdu KSČ v oblasti školství na základních školách a dne 29.
září, kdy se projednávalo hodnocení školního roku 1982/83, stanovovaly nové úkoly
pro školní rok 1984/85 a byla zhodnocena prázdninová činnost Městského domu
pionýrů a mládeže a pionýrských skupin základních škol. Pro zasedání připravil
zprávy tajemník MěstNV PhDr. Rudolf Strmiska. Uvedl, že u nás je vybudována široce
rozvinutá výchova a vzdělávání mládeže i dospělých a jeho prostřednictvím byly
připraveny pro všechna odvětví národního hospodářství a kultury generace
vzdělaných dělníků, družstevních rolníků, technických, kulturních a vědeckých
pracovníků. A toto má samozřejmě příznivý vliv na sociálně politický,
ekonomický a kulturní rozvoj naší společnosti i na růst úrovně našeho lidu.
Úkolem socialistické školy je proto na stále vyšší kvalitativní úrovni
vychovávat všestranně rozvinuté budovatele socialistické společnosti, schopné
aktivně se podílet na společenské a veřejné činnosti, úspěšně pracovat
v různých oborech hospodářského a kulturního života společnosti. Proto je
nutné již nyní vytvářet podmínky k postupnému zavádění úplného
středního vzdělání pro všechnu mládež, umožňovat stále většímu počtu
mladých lidí získat vysokoškolské vzdělání, prohlubovat systém celoživotní
výchovy a vzdělání a tak s předstihem připravovat mládež a všechny
pracující na úspěšné plnění náročných úkolů společnosti.
Realizace těchto cílů vyžaduje nově koncipovat obsah a rozsah
učiva v jednotlivých stupních a typech škol, významně posilovat všeobecně
vzdělávací polytechnickou složku učiva, připravovat absolventy středních a
vysokých škol na jejich práci. Výchova a vzdělávání v ČSSR je
celospolečenskou záležitostí a tak rodina, stát, národní výbory, organizace
Národní fronty, hospodářské organizace i další instituce těsně spolupracují při
jejich zabezpečování.
V Kyjově jsou dnes 3 základní školy a zvláštní škola
s celkovým počtem 2.150 žáků a tyto mají ve svých plánech vytyčeny své
hlavní úkoly. V předškolní výchově je hlavním úkolem zabezpečovat
harmonický rozvoj co největšího počtu dětí od ranného věku do 6 let
v souladu s jejich možnostmi a zvláštnostmi tak, aby v šestém roce
svého života byly schopné soustavně a úspěšně se vzdělávat v základní
škole. Zařízení předškolní výchovy, jesle a mateřské školy, od prvního roku
až do šesti let dialekticky spojují ve svém působení výchovné a vzdělávací
poslání. Sociální postavení předškolních zařízení je v tom, že umožňuje
realizovat zásady socialistické ústavy v otázce rovnoprávnosti ženy a jejího
všestranného zapojení do života společnosti. Za období 1976 až 1982 vzrostl počet
mateřských škol o 4 a počet umístěných dětí v nich o 354, počet tříd pak
z 13 na plných 23.
Velkou roli na tomto zvýšení sehrála výstavba nových mateřských
škol a jejich rozšiřování v rámci akce “Z”. Vznikla nová mateřská škola
VI, nová závodní mateřská škola n.p. Sklárny a dokončením výstavby sídliště
V.I. Lenina i další mateřská škola v tomto sídlišti. Z celkového počtu
devíti mateřských škol jsou ve správě závodů 3 školy a ze 7 jeselních
zařízení pak dvě. Zde se v praxi v tomto směru projevuje významná pomoc
závodů hlavně proto, že přejímají provozní pracovníky těchto škol
z působnosti národního výboru do vlastní režie. O tom, jak rostlo toto
školství, svědčí tato přehledná tabulka:
školní rok |
počet MŠ |
počet jeslí |
počet tříd |
počet dětí |
||
MŠ |
jesle |
MŠ |
jesle |
|||
1976/77 |
5 |
2 |
13 |
3 |
430 |
55 |
1977/78 |
5 |
2 |
13 |
3 |
430 |
55 |
1978/79 |
5 |
2 |
13 |
3 |
430 |
55 |
1979/80 |
6 |
4 |
16 |
5 |
542 |
115 |
1980/81 |
8 |
4 |
19 |
5 |
646 |
115 |
1981/82 |
8 |
5 |
19 |
6 |
646 |
135 |
1982/83 |
9 |
6 |
23 |
7 |
784 |
135 |
Oblast základního školství se zaměřuje
v první řadě na sepjetí školy se životem. Významnou roli zde hraje spolupráce
škol s výrobními organizacemi, patronátní smlouvy tříd nebo pionýrských
oddílů s brigádami socialistické práce a účast žáků na veřejně
prospěšné práci. Počet základních škol se od školního roku 1976/77 do konce
školního roku 1982/83 změnil a došlo k zrušení základních škol
v Boršově a Bohuslavicích. V roce 1982 v rámci dokončení technické
vybavenosti sídliště V.I. Lenina dochází k předání do užívání nové
13třídní základní školy. V současné době je v ZŠ Komenského 970
žáků a 27 tříd, v ZŠ třída pionýrů 650 žáků a 19 tříd, v ZŠ V.I.
Lenina 430 žáků a 13 tříd a konečně ve zvláštní škole 100 žáků a 8 tříd.
Vzhledem k nižší populaci se předpokládá nárůst tříd v příštích
letech skutečně minimální.
Obzvláštní pozornost je věnována údržbě a modernizaci
školského zařízení. Nákladem téměř 5.000.000 Kčs byla provedena výstavba nové
kotelny na prvním stupni ZŠ Komenského a generální oprava celé této školy a
v zlepšování prostředí se některými úpravami dále pokračuje.
V základní škole na třídě Pionýrů byla zahájena přístavba vývařovny a
stravovny a výstavba nové kotelny. V oblasti zvláštního školství byla
zahájena výstavba nových učebních pavilonů, jelikož současné prostory potřebám
výuky v současné době již nevyhovují.
Školní družiny, které se podílejí na zájmové činnosti a tím i
výchově žáků mimo vyučování, tedy na všestranném rozvoji schopností a vloh
žáků, jejich společenské aktivitě, zájmu v práci, vědě, technice, umění,
sportu a obraně vlasti, nedosahují patřičné úrovně a je zde hodně důvodů
k zlepšení jejich práce. Na druhé straně je však třeba vyzvednout práci
Lidové školy umění, která má velký podíl na rozvíjení osobitých vloh,
schopností a nadání mládeže. Formou zájmového studia pečují zde o estetickou
výchovu, vychovávají odborníky kultury a umění, organizátory zájmové umělecké
činnosti a poskytují základy odborného vzdělání v uměleckých oborech a
předmětech. V této škole se vyučuje oboru hudebního umění u 222 žáků,
kteří se zde učí hrát na 11 nástrojů a v oboru výtvarném, jejž navštěvuje
68 žáků. Tato škola zajišťuje i činnost na svém detašovaném pracovišti ve
Ždánicích. Výuka je zde zajišťována v současné době pro žáky z 26
okolních obcí a měst okresů Hodonín, Kroměříž a Uherské Hradiště, což
dosvědčuje velký okruh této školy.
V kyjovských základních školách vyučuje 84 učitelů, 10
vychovatelek ve školních družinách a 3 skupinové vedoucí PO SSM, celkem tedy 97
pedagogických pracovníků. Po stránce prospěchu nebylo úspěšných 26 žáků,
z toho 12 ze ZŠ třída Pionýrů a stejně tolik ze ZŠ Komenského a 2 ze školy
V.I. Lenina. S vyznamenáním skončilo letošní školní rok 259 žáků 5. až 9.
postupného ročníku, a to 125 ze ZŠ Komenského, 76 ze ZŠ třída Pionýrů a 58 ze
ZŠ V.I. Lenina, což vyjádřeno v procentech představuje 30, 22 a 28 procent
všech žáků a to je oproti době, kdy jsem např. studoval já, poměrně velmi mnoho.
Podstatná část neprospěvších žáků byla z 8. ročníku, tedy posledního ročníku
a tito žáci neměli proto možnost během školní docházky již ročník opakovat. U
většiny zaostávajících žáků se projevil ze strany školy zájem o spolupráci
s rodinou, ten však většinou nebyl vůbec opětován a proto zůstal bez
výsledku. V tomto školním roce byla ohodnocena známkou třetího stupně
z chování v ZŠ Komenského jedna žákyně a v ZŠ třída Pionýrů pak
jeden žák. Kromě toho byly uděleny z chování i známky druhého stupně, a to
v ZŠ třída Pionýrů v 11 případech, v ZŠ Komenského ve 4 případech a
v ZŠ V.I. Lenina v jednom případě. Snížené známky z chování měly
hlavní příčinu v záškoláctví i ve špatném přístupu potrestaných žáků
k plnění povinností. V mnoha případech nejsou bez viny i samotní rodiče,
když například v jednom případě záškoláctví žákyně ze ZŠ Komenského na
výzvu školy vůbec nereagovali.
Výuku náboženství navštěvovalo v tomto školním roce celkem
78 žáků, pro další školní rok je přihlášeno 72 žáků, tedy 4,89 procent.
Do výchovného okruhu mládeže je třeba zahrnout i činnost
Městského domu pionýrů a mládeže. Je to mimoškolní zařízení, podílející se
na výchově a vzdělání mládeže. Jeho činnost je orientována na zájmovou činnost
pravidelnou, která je organizována formou zájmových útvarů podle specifikace, jako
je turistika, přírodní vědy, technika, tělovýchova nebo společenské vědy a
zájmovou činnost příležitostnou, v níž jsou prováděny činnosti
v oblasti ideově výchovné práce, světonázorové a mravní výchovy, výchovy
k volbě povolání, branné, tělovýchovné a turistické činnosti. Metodická
činnost je zaměřena na přípravu pionýrských pracovníků a odborné soustředění
pionýrů k realizaci výchovného systému. Do zájmové činnosti pravidelné je
zapojeno celkem 309 dětí. Zde je třeba komentovat, že z celkového počtu 38
akcí bylo o sobotách a nedělích uskutečněno 8 akcí. Přínosem pro Dům pionýrů a
mládeže je dokončení pionýrského tábora v Hutisku – Solanci, kde je
zajištěna letní činnost až pro 300 dětí. Tato základna byla vybudována
brigádnicky a jen poslaneckým aktivem bylo zde odpracováno 8.500 brigádnických hodin,
přičemž se práce zúčastňovali převážně jen mladí poslanci. Hodně hodin zde
ale odpracovali i členové občanských výborů a někteří občané, kteří pochopili
důležitost tohoto zařízení a obětavě se do této práce zapojili. V současné
době se na této základně buduje lyžařský vlek a postupně bude zde zahájena i
druhá část rekreace v zimní sezóně.
Oblast středních škol je v našem městě zastoupena 3 druhy těchto škol, a to:
Střední odborná učiliště a ta jsou
v současné době v Kyjově dvě. Je to Střední odborné učiliště
zemědělské, které poskytuje úplné střední vzdělání ve čtyřletém
studiu s maturitou a střední vzdělání ve tříletých a dvouletých učebních
oborech. Toto učiliště má celkem 13 tříd s počtem 343 žáků, kteří se zde
učí zemědělské technice, chovatelství skotu, vepřového dobytka i ovcí a
zednickému řemeslu.
Dalším takovým učilištěm je Střední odborné
učiliště sklářské, kde se v 16 třídách učí 460 žáků na strojníky
se zaměřením na výrobu dutého skla, na obráběče kovů a na elektromechaniky pro
stroje a zařízení měřící a regulační techniky.
Gymnázium připravuje ve svých 15 třídách celkem
491 žáků. Novinkou tohoto roku bylo zahájení výuky nového předmětu “Základy
výroby a odborná příprava” (ZVOP). V tomto předmětu se studenti seznamují
s organizačně ekonomickou strukturou našeho národního hospodářství a
s jeho materiálně technickou základnou v oblasti strojírenství,
zemědělství, stavebnictví i elektroniky. Poznávají také základy automatizace a
výpočetní techniky. Cílem výuky tohoto předmětu je snaha poskytnout informace o
historii, současnosti a hlavně perspektivě nejdůležitějších odvětví národního
hospodářství, čímž se rozšíří celkový obzor žáků a zlepší se i
předpoklady pro uvědomělou volbu povolání. Vyučujícím tohoto předmětu je ing.
Josef Hlaváč, který je pro tento předmět řádně aprobován. V letošním roce
odmaturovalo na kyjovském gymnáziu celkem 128 žáků, z toho s vyznamenáním
32 a velmi dobře 24. Na vysoké školy se oproti minulým létům hlásí jen 70 procent
absolventů a zájem o studium na lékařské fakultě projevily jen 2 uchazečky, naopak
se značně zvýšil zájem o studium na vysokých školách směru technického. Malý
zájem se i nadále projevuje o studium na vysokých vojenských školách, kam se přes
veškeré přesvědčování hlásí žáci jen ojediněle, čemuž se není možno ani
divit, protože je to jednak služba velmi náročná a jednak i hodně nejistá vzhledem
k časté obměně velitelského sboru, jak se to projevilo v posledních letech
dokonce několikrát. A tak letos bylo na vysoké školy všech směrů přijato celkem 62
uchazečů, do nástavbových kurzů pak 12 a zbytek, tedy 54, jich odešlo přímo do
různých zaměstnání.
Střední zdravotnická škola je školou ryze
odbornou a v současné době připravuje na odpovědná povolání v oboru
zdravotní sestra a dětská zdravotní sestra celkem 275 žákyň z různých
okresů jižní Moravy. Tato škola je pro naše město skutečně důležitá, neboť
její žákyně konají praktické školení přímo ve zdejší nemocnici, čímž
přispívají k jejímu lepšímu personálnímu obsazení a zvyšují úroveň
jejích služeb.
Významnou oblastí výchovného procesu je i
školní stravování. O jeho potřebě a významu svědčí skutečnost, že za poslední
léta došlo k jeho značnému rozvoji. V roce 1950 bylo s tímto způsobem
stravování žáků započato, letos této vymoženosti využívá v rámci okresu
73,73 procent všech žáků základních škol. V samotném Kyjově se zajišťuje
školní stravování celkem pro 2.400 žáků škol včetně gymnázia, pro 150 učňů
Středního odborného učiliště zemědělského s celodenní stravou a
v předškolních zařízeních pro 700 až 780 dětí.
Neodmyslitelnou součástí procesu výchovného působení na mladého
člověka jsou kromě školy i organizace jiné, v níž má mládež možnost i
dalšího vyžití, a to Socialistický svaz mládeže (SSM), Pionýrská organizace SSM
(PO SSM), tělovýchovné organizace a další organizace Národní fronty, pracující
s mládeží.
Městský výbor SSM sdružuje a koordinuje činnost 24 organizací,
které mají 1.649 členů. Tato organizace ve spolupráci s Městským národním
výborem zabezpečuje jarní a podzimní “Hovory s mládeží”, které jsou
zaměřeny na aktuální témata, jako plnění volebního programu Národní fronty,
Únorové události, činnost SSM a PO SSM, kronikářskou činnost a samozřejmě i na
zábavnou část formou soutěžních kvízů. Tak např. Hovorů s mládeží se
zúčastnilo 386 členů SSM a kromě toho tyto hovory probíhaly samostatně na
jednotlivých školách za účasti představitelů stranických, státních a
společenských organizací. Byly uskutečněny i další akce, jako Sportovní týden
mládeže, Minikoncert mládí, soutěž na téma “Odkaz VŘSR”, 35. výročí Února
aj. Mladí svazáci se podíleli i na plnění volebního programu Národní fronty a
účastnili se národních směn hlavně při úpravách města a závodů.
V organizovaném sběru odevzdali 123 tun železného šrotu, 82 tun papíru a přes
9 tun textilu. Odpracovali na investiční části akce “Z” přes 7.000 hodin, na
neinvestiční pak 88.710 hodin. Značným záporem pro jejich činnost je nedostatek
vhodných pionýrských vedoucích, zejména pak z řad rodičů samotných, přesto
však celková práce je hodnocena jako dobrá. V městě pracují v současné
době tři pionýrské skupiny: PS Zoji Kosmoděmjanské s 624 členy, PS Ivana Javora má
896 členů a PS ZŠ V.I. Lenina 318 jisker a pionýrů. Členové pionýrských skupin ze
všech škol se rovněž podílejí na plnění programu Národní fronty, odpracovali
2.800 brigádnických hodin a odevzdali do sběru 4.250 kg druhotných surovin. Svou
činnost provádějí v 61 oddílech, v nichž mají možnost rozvíjet své zájmy a
dovednosti. Hlavní úkoly jsou zaměřeny na světonázorovou, ateistickou a mravní
výchovu.
Další organizace, v níž se vyžívá a ve větší míře
angažuje mládež, je Tělovýchovná jednota Jiskra Kyjov, nositel vyznamenání “Za
zásluhy o výstavbu”, která je také největší tělovýchovnou jednotou
v okrese. Z 1.570 členů je zde organizováno 680 žákyň, žáků, dorostenek a
dorostenců, což svědčí o tom, že mládež má skutečný zájem o sportování i o
tom, že se pracovníci jednoty mládeži skutečně věnují.
Škole a výchově mládeže napomáhá i Sdružený závodní klub ROH
Dům kultury Kyjov, kde v kroužcích a souborech zájmové umělecké činnosti je
zapojeno 70 procent mladých lidí. V tomto smyslu je možno ocenit i práci
Městské lidové knihovny, která s mládeží pracuje skutečně velmi dobře a
z celkového počtu 3.422 registrovaných čtenářů je dokonce 2.334 členů
právě z řad mládeže. Významnou činnost s mládeží provádí i Svazarm,
který zabezpečuje předvojenskou přípravu a značnou část své mládeže zapojuje do
činnosti Automotoklubu a dalších zájmových kroužků.
Na závěr možno konstatovat, že výsledky, jichž bylo dosaženo,
odpovídají snaze těch, kteří na tomto úseku obětavě pracují. Z celkového
přehledu o školství lze vidět posun vpřed a přes některé, ještě dosud
přetrvávající nedostatky, jsou postupně vytvářeny předpoklady i podmínky pro to,
aby úkoly a závěry XVI. sjezdu KSČ byly v odvětví školství zcela splněny.