Stížnosti a připomínky na počasí byly, jsou a budou, pokud budou na světě lidé a samozřejmě i to počasí. Za celý svůj život si nepamatuji rok, v němž by s počasím byli spokojeni skutečně všichni. Někdo chtěl či potřeboval, aby pršelo, jinému vyhovovalo počasí výlučně slunečné, zkrátka nikdo nikdy nebyl zcela spokojen. Letos mohli být plně spokojeni ti, kteří mají rádi hodně slunce a je jim proti chuti déšť. A toho bylo loni málo, letos však ještě méně. Pro porovnání uvádím údaje o výši srážek za poslední 3 roky:

    Všimněme si však nejprve celkového rázu počasí: Poslední sníh padal, sice jen ve formě poprašku, ještě 14. dubna, jaro se tedy znovu řádně opozdilo. A dokonce ještě 7. května jsme zaznamenali poslední výkřik zimy, teplotu bodu mrazu. Dešťových dnů bylo letos skutečně málo a i když dne 2. července jsme při bouřce zaznamenali rekordních 27,3 mm srážek, byl tento jev skutečně ojedinělý. Tohoto dne padaly i kroupy a během 6 minut jich napadla vrstva 6 cm, toto krupobití však jinak větších škod nenadělalo. Také první podzimní mráz přišel letos dříve, než jiná léta, a to už 2. října, kdy teplota poklesla až na minus 2 stupně a první sníh se objevil 15. listopadu, tedy čtyři dny po Martinu. Určitou zajímavostí je skutečnost, že první bouřku jsme zaregistrovali dne 1. května po poledni, když potom ještě několik dní přetrvávalo dosti studené počasí.
    Jarní počasí i přes občasné mrazíky škody nenadělalo a tak jsme spolu se zemědělci vstupovali do tohoto období s určitými nadějemi i předpoklady, že by toto letošní počasí mělo být po stránce srážek daleko příznivější, než počasí roku minulého, kdy jsme pociťovali krutý nedostatek srážek, které byly oproti předcházejícím létům chudší o více než 170 mm. Bohužel však tento rok byl po této stránce ještě skoupější a přinesl nám ještě větší sucho. V důsledku toho se začal projevovat i nedostatek vody, a to nejen užitkové, ale v některých případech i vody pitné. Bude-li taková situace pokračovat i nadále, můžeme se dočkat toho, že pozměníme jedno české přísloví na “Voda nad zlato”. Letošní léto se totiž v některých částech naší vlasti projevilo v otázce vody tak nepříznivě, že ji museli do určitých oblastí dokonce dovážet. Vysoké teploty během celého léta a nízký příděl srážek vykonaly své. Teploty dosahovaly nebývalé výše až přes 40 stupňů a tak letošní počasí v létě bylo na úrovni počasí spíše severní Afriky než střední Evropy, což z hlediska dlouhodobého průměru bylo něco zcela mimořádného.
    Po stránce srážek byl letošní rok ještě kritičtější, než rok předešlý, který byl až dosud považován za jeden z nejsušších roků poslední doby. Rozhodně není dobré to, že právě konec roku byl na srážky velmi skoupý a proto pokud nedojde k změně aspoň na začátku roku příštího, může být letošní situace ještě horší a hrozil by pak skutečný nedostatek nejen samotné vláhy, ale nakonec i pitné vody samotné.
    A ještě o stavu vody v Kyjovce podle údajů vodočetné stanice: Většinou hluboko pod normálem, vyšší stavy se projevovaly jen ojediněle po prudších a vydatnějších deštích. Nejvyšší stav 168 cm byl 8. srpna ve 20 hodin a trval ještě druhý den, kdy se snížil na 139 cm. Vyšší stav se projevil během roku celkem jen pětkrát, např. 19. března bylo naměřeno 157 cm, 15. dubna pak 148 cm a třikrát kolem 130 cm. Jinak byla hladina pod normálem a její stav potvrzoval, že vody bylo skutečně mimořádně málo.