Systém hospodářského řízení podniků v uplynulých letech napomáhal k rozvoji a lepšímu zajištění finančnímu, zejména těch podniků, které dokázaly, přes direktivní řízení, prosadit specializaci cenově výhodných osiv, stabilizaci zemědělských podniků zajistit progresní přidruženou výrobu, využít možnosti dotací na rozvoj vědy a techniky… To napsala mladá inženýrka družstva úvodem ve zprávě pro městskou kroniku.
    Jednotné zemědělské družstvo Družba Kyjov však nevyužilo ani jednu z těchto možností a cestou klasické zemědělské výroby šlo se širokým sortimentem výrobků rostlinné, živočišné i přidružené výroby. Výsledky hospodaření v jednotlivých letech byly tedy závislé do značné míry na klimatických podmínkách, úrodě specielních plodin ve vinicích a sadech, systému pojištění úrody…
    Zákonné pojištění úrody zajišťovalo do určitého období, tj. do doby, než klesly pojišťovací průměry výnosově nestabilních plodin ovoce a vinic, určitou stabilitu družstva. V těchto letech vytvářelo družstvo zisk 10 až 12 milionů korun. To umožňovalo, vypořádání odvodů se státním rozpočtem, rozdělit zisk do podnikových fondů v přiměřené výši. Protože nedocházelo k rozvinuté investiční výstavbě, družstvo si tvořilo finanční rezervy pro překlenutí neúrodných let. Kromě toho přispíval podnik v nemalé výši na rozvoj obcí národním výborům v katastru JZD.
    Zlom v hospodaření družstva nastal v roce 1988, kdy tvorba zisku neplánovaně klesla z 12 milionů korun na necelé 3 a půl milionu korun. Potom z důvodů pokrytí nákladů investiční výstavby došlo k rozpuštění rezervního fondu. Zůstatky fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu odměn, rozvoje a rezervního fondu klesly na minimální úroveň. Podnik se dostal do velmi kritické finanční situace, kdy vedle nedostatku vlastních zdrojů měl povinnost splácet značnou část investičních i provozních úvěrů z minulých let.
    V roce 1989 vedení družstva zaměřilo veškeré úsilí na zlepšení situace. Byl připraven vnitropodnikový konsolidační program se zaměřením na maximální úspornost nákladů a zvyšování rentability současné struktury výroby. Nové podmínky, způsobené přestavbou hospodářského mechanismu s vysokým podílem odvodů a daní ovlivnily tvorbu hospodářských výsledků natolik, že vytvořený zisk 3.500.000 Kčs umožnil pouze dotaci vnitropodnikovým fondům v minimální výši. Tato stačila pokrýt jen nejnutnější výdaje podniku. Na finanční příspěvky jiným investorům nebo národním výborům prostředky nestačily.
    Na úseku rostlinné výroby dosáhlo družstvo dobrých výsledků, především v klasické výrobě obilovin, ale horší situace byla u speciálních plodin. Jeden den mrazu v měsíci dubnu ovlivnil velmi negativně výrobu tržních plodin, především meruněk, vinic, broskvoní, černého rybízu a jahod. V období sucha v měsících červenci až říjnu došlo ke snížení výroby silážní kukuřice, cukrovky, kořenové zeleniny i ostatních plodin.
    Výrazného zlepšení dosáhlo družstvo na úseku živočišné výroby. Proti loňsku došlo k podstatnému snížení ztrát a to bezmála o 5.500.000 Kčs. Hlavní podíl na zlepšení ekonomiky má chov skotu, zvlášť výkrm býků. Rovněž ve výrobě mléka se po dlouhých letech podařilo družstevníkům docílit zisku v této výrobě a to přibližně 600.000 Kčs. Velmi příznivě se projevila rentabilnost skotu ve výkrmu, která je otázkou jak zvýšení cen, tak zvýšení užitkovosti.
    Závažným problémem tohoto roku v družstvu byl chov prasat. I když byly menší ztráty v chovu, dosažené výsledky byly neuspokojivé.
    Rovněž neúspěšný byl i chov drůbeže. Výsledky, které měly živočišnou výrobu zlepšit, byly opačné. Důvodem byly špatné zooveterinární podmínky v odchovnách, špatná kvalita jadrných krmiv i zastavovaného materiálu…
    Nakonec ke zlepšení celkové ekonomiky JZD Družba Kyjov přispěla zejména činnost střediska přidružené výroby, které vykázalo zisk 4.000.000 Kčs.