Rozhodnutím ministra průmyslu ČSR byl závod Moravia se svými odloučenými provozovnami Dubňany a Úsobrno ke dni 1.7.1989 vyčleněn z bývalého koncernového podniku OBAS Sklo Union Teplice a ustaven jako samostatný podnik s názvem Sklárny Moravia Kyjov se závody Dubňany a Úsobrno. Toto rozhodnutí ministra průmyslu se ukázalo jako opodstatněné a splnilo požadavky sklářů podílet se spravedlivě na výsledcích své práce.
    Dosažené hospodářské výsledky za rok 1989 dokumentují splnění slibu pracujících závodů tohoto státního podniku, který si dali ve své žádosti o osamostatnění. Před hospodářským vedením státního podniku stál nemalý úkol:

- provést změny v řídící struktuře
- zavést novou činnost v oblasti financování
- a rovněž v dodavatelsko-odběratelských vztazích
- přehodnotit záměry v oblasti rozvoje podniku a v řadě dalších činností

    V souladu se zákonem o státním podniku byly zvoleny orgány samosprávy – shromáždění pracovního kolektivu podniku a rada pracovního kolektivu. Do čela rady byl jako předseda zvolen ing. Antonín Rajda. Byla také provedena volba ředitele státního podniku. Výraznou většinou byl zvolen ing. Jan Válka, který dosud zastával funkci výrobně-technického náměstka.
    Došlo ještě k dalším kádrovým změnám, ke zrušení některých činností v podniku i závodech a vedle toho ke zřízení činností nových, které odpovídaly potřebám státního podniku.

    Plán výroby zboží překročili ve státním podniku Moravia o více jak 15.000.000 Kčs, tj. o 2,9 % i přes to, že měli potíže s dodávkou sody z dovozu, z výpadků elektrické energie, z náročného exportního sortimentu. Přes tyto a další negativní jevy splnily své výrobní úkoly také všechny závody státního podniku.
    Plná zajištěnost odbytu vyráběného sortimentu a příznivá situace v přístavbě železničních vagónů k nakládce ovlivnila překročení odbytu o 25,3 %, v Kčs pak téměř o 30.000.000 ve velkoobchodních cenách. V cenách maloobchodních bylo na vnitřní trh dodáno zboží za 25.000.000 Kčs, tj. přeplnění úkolu o 15,3 %.
    V exportu bylo dosaženo výrazně vyššího rozdílu proti plánu i když šlo o dodávky na náročné západní trhy. Dokladem dobré práce státního podniku Moravia byl minimální podíl reklamací na jakost i na lom během dopravy.
    Náklady, které podnik vynaložil, byly úměrné k dosaženým výkonům. Nedostatky byly jen na úseku čerpání režijních materiálů a dopravného. Vyšší čerpání mzdových prostředků byly v souladu s plněním a překračováním výkonových norem.
    Zisk splnili ve státním podniku Moravia na 101,7 % a dosáhli absolutní výše bezmála 136.000.000 Kčs a se stimulačním příspěvkem exportu byl docílen zisk přes 138.000.000 Kčs. Tento plánovaný ukazatel efektivnosti podniku splnily všechny závody. Splnění a překročení upravených vlastních výkonů pro rok 1989 byly rozhodujícím ukazatelem ke mzdovým přepočtům a mzdové regulaci. Toto opodstatnilo čerpání mezd na 106,3 % při vykázané relativní úspoře 2.700.000 Kčs. Tuto relativní úsporu mzdových prostředků ovlivnil také ukazatel úspornosti ve spotřebě elektrické energie.
    Dosažení průměrného výdělku 3.241 Kčs na pracovníka a měsíc znamenalo narůst o 7,3 % oproti plánu, v korunách pak o 220 Kčs. Proti roku 1988 vzrostl průměrný výdělek o 113 Kčs měsíčně. Plán pracovníků nebyl v Moravii splněn v Kyjově a Úsobrně.
    Rezervy pro další zvýšení celkové efektivnosti státního podniku zůstávají v minimalizaci neproduktivních nákladů. I když zde došlo ke snížení ve srovnání s minulým rokem o 75 %, bylo zaplaceno téměř 1.400.000 Kčs. Do celého problému určitého samofinancování státního podniku Moravia zasáhl ve druhé polovině roku 1989, dle ekonoma podniku, až nelogicky vysoký povinný odvod ze zisku do státního rozpočtu ve výši více jak 97 %. Tato skutečnost znamenala téměř plné odčerpání vytvořeného zisku a jen minimální dotace do podnikových fondů.
    V oblasti sociální politiky splnil státní podnik všechny úkoly kolektivní smlouvy. Při jejím plnění nedošlo mezi hospodářským vedením státního podniku a odborovými organizacemi ROH k žádným rozporným situacím.
    Hospodářské vedení i přes úspěchy ve své řídící práci je si plně vědomo toho, že stěžejní úkoly ho teprve čekají v souvislosti s přechodem na nový hospodářský mechanismus. Má za to, že pracovní aktivita všech dělníků a techniků státního podniku jsou zárukou pro zvládnutí těchto náročných úkolů. A to pro udržení dobrého jména podniku Sklárny Moravia Kyjov nejen u tuzemských odběratelů, ale i u zahraničních zákazníků.