Kronikářský zápis za rok 1993 byl přečten a schválen Městskou radou v Kyjově.
Jan Letocha, starosta města
Blanka Pokorná, kronikářka
Abych učinila formalitám zadost, nejprve představení nového kronikáře. Jmenuji se Blanka Pokorná, narodila jsem se 10. dubna 1961 v Kyjově a bydlím tamtéž. Jsem vdaná a mám dvě děti. Po absolvování kyjovského gymnázia jsem studovala na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, obor čeština – dějepis a v současné době pracuji jako historik Vlastivědného muzea v Kyjově. Do funkce kronikářky města Kyjova jsem byla jmenována v lednu 1994 a současně jsem byla požádána, abych zapsala události uplynulého roku 1993. Doufám, že se mi podaří zachytit když ne všechno (protože to ani není v silách jednoho člověka), tak alespoň nejdůležitější momenty ze života města a jeho obyvatel.
Úvod
Rozdělení Československa
Rok 1993 přinesl v našem životě řadu změn. Největší, a pro mnoho lidí na obou stranách česko-slovenské hranice také nejbolestnější, byl zánik Československa a vznik dvou samostatných států: České republiky a Slovenské republiky. Prvním českým prezidentem byl zvolen Václav Havel, na Slovensku se prezidentem stal Michal Kováč. Na rozdělení státu navázalo i rozdělení měny (8.2.). Postupně byly federální peníze vyměňovány za peníze České republiky, a to tak, že se nejdříve okolkovaly federální bankovky obou států a postupně se vyměňovaly za nové republikové peníze – mince i bankovky. Výměna probíhala v poměru 1:1, takže nikdo nepřišel zkrátka, i když se vyskytly případy, že měl někdo doma ukrytý větší obnos peněz a vzpomněl si na něj, až peníze neplatily a lhůta určená pro výměnu dávno uplynula.
Nová daňová soustava
Začátkem roku vstoupila v platnost nová daňová soustava, především systém daně z přidané hodnoty, který zatížil odvodem do státní pokladny i ty výrobky, jež před tím dani nepodléhaly. Ceny spotřebního zboží i některých potravin šly nahoru (už za první měsíc o 8,3 %).
Zkrácení vojenské služby
Další, tentokrát hlavně pro brance příjemnou změnou, bylo zkrácení základní vojenské služby na 12 měsíců.
2. vlna kupónové privatizace
1. října byla zahájena registrace pro druhou vlnu kupónové privatizace. Počet všech zaregistrovaných převýšil počet zaregistrovaných v první vlně kupónové privatizace. Registrace druhé vlny probíhala plynuleji a klidněji, než tomu bylo při první vlně. V říjnu také skončila ekonomická reforma ve smyslu systémových kroků a premiér Václav Klaus prohlásil, že nás už čeká jen rekonvalescence.
Těsně před vánočními svátky se česká vláda dohodla na postupu reformy územně správního uspořádání.
Jugoslávie
A nejdůležitější zahraniční události roku? V bývalé Jugoslávii i v letošním roce pokračovala občanská válka, která se letos změnila v nesmyslné etnické čistky všech proti všem. Nejvíce trpěli muslimové, ale ušetřeni nezůstali ani Srbové a Chorvati. Téměř celosvětovým symbolem utrpení se stalo hlavní město Bosny Sarajevo. Město je rozstříleno, zničen je i olympijský komplex, stadion se změnil ve hřbitov.
Události v Rusku
Ani v bývalém Sovětském svazu nebylo o mnoho klidněji. Všechny hlavní události se odvíjely od základního sporu mezi mocí výkonnou a zákonodárnou – sporu mezi ruským prezidentem Jelcinem a parlamentem, který skončil krveprolitím, jaké Moskva nepoznala od napoleonských válek.
Tolik tedy v krátkosti letem světem. Co se v průběhu roku 1993 přihodilo v Kyjově, to jsem pro Vás zaznamenala na dalších stranách.