Když se ocitnete na území kyjovské sklárny, v kterékoliv její části, máte pocit, že se závod neustále mění, neustále se zde potkáváte s novými lidmi, s novými výrobky, zkrátka, sklárna jako by byla pořád v pohybu. A jako je možné zastavit promítaný film a v klidu porovnat dva po sobě jdoucí záběry, pokusím se i já teď ten pohyb a “cvrkot” na chvilku zastavit a zaznamenat nejdůležitější změny, kterými sklárna prošla.

    Změny, které byly i pro náhodné návštěvníky nejmarkantnější, se týkaly stavebních úprav. V návaznosti na předchozí modernizaci provozu kyjovské sklárny probíhaly od počátku roku 1994 práce na úpravě vzhledu závodu - byly dokončeny vnitřní komunikace, vybudována volná skladovací plocha pro hotové výrobky, byly modernizovány pomocné provozy včetně sociálního zařízení. V administrativní budově došlo i na úpravu bývalé, dnes už nevyhovující vzorkovny. Ta byla přeměněna v moderní TOP GLASS CENTRE, v němž se nacházejí kromě nové vzorkovny jednací prostory a expozice o historii kyjovské sklárny.

    Proměnu zaznamenalo i prostranství před sklárnou. Hlavním důvodem, proč se započalo s úpravami, byl nedostatek parkovacích míst pro automobily zaměstnanců i návštěvníků, potřeba odstavné plochy pro kamiony a nutnost odvodnění stávající parkovací plochy, protože se zde při deštích tvoří velké kaluže. Výsledkem rekonstrukce je nové parkoviště před administrativní budovou, nová odstavná plocha pro dva kamiony, nové chodníky, osvětlení, přestárlé a ztrouchnivělé stromy kolem silnice nahradila čerstvá zeleň (příloha). Všechny tyto úpravy byly dokončeny posledního května, i když se zdálo, že se to nemůže všechno stihnout v určeném termínu. A proč právě posledního května muselo být všechno hotovo? No protože 1. června byla ve sklárně velká sláva. Proběhla zde totiž akce nazvaná Švýcarsky den, v jehož rámci se sjeli do Kyjova partneři Vetropacku z obchodních a finančních kruhů ze Švýcarska, Rakouska a České republiky, představitelé švýcarsko-českých společných podniků, novináři. Cílem celého podniku bylo prezentovat, úspěchy, kterých bylo dosaženo během období od uzavření smlouvy joint-venture (1991) v kyjovské sklárně. V úvodní části poskytl pan Jean-Daniel Cornaz všem zúčastněným základní informace o postavení VMG na trhu. O významu VMG pro skupinu Vetropack hovořil pan Leo Mittelholzer. Generální ředitel VMG Ing. Jan Válka představil hostům ve stručnosti naše město, krátce je provedl historií závodu, ale hlavní pozornost věnoval současné výrobě a prodeji. Dalším bodem programu Švýcarského dne byla prohlídka závodu. Po obědě se diskutovalo na téma privatizace a budováni společných podniků. Při loučení dávali účastníci zřetelně najevo, že se jim v kyjovské sklárně velmi líbilo. Svědčí o tom také děkovný dopis Jean-Daniela Cornaze generálnímu řediteli kyjovské sklárny.

    Pro každého, kdo produkuje jakékoliv výrobky je velmi důležitá jejich prezentace na veřejnosti. Vetropack Moravia Glass se letos účastnil tří významných veletrhů: 7. - 11. února to byl mezinárodní veletrh tiskařské a obalové techniky a reprografie EMBAX - PRINT 1994, který se konal na brněnském výstavišti. Odtud si skláři přivezli cenu Zlatý EMBAX za olejovky SETUZA a KOSMOS.
    V loňském roce vystavovala sklárna na pražském veletrhu Svět nápojů. Letos se tohoto veletrhu, který probíhal pod názvem NECTAR ve dnech 1. - 3. listopadu, zúčastnila opět. Měla svůj stánek v Křižíkově výstavním pavilonu a bylo kolem něho dost rušno. Sklárenský stánek se dostal i do televizního vysíláni, když hned první den veletrhu natáčeli záběry z kyjovské expozice pracovníci společnosti ARGO pro TV NOVA, která je odvysílala 2. listopadu ve večerních hodinách. Dalším veletrhem, kterého se kyjovští skláři zúčastnili, byl mezinárodní veletrh potravin, nápojů a potravinářských technologií v Budapešti FOODAPEST 94.

    Od poloviny června se všichni zaměstnanci sklárny mohli na svých pracovištích setkávat s pracovníky firmy IMPAC. Název této firmy je tvořen počátečními písmeny anglických slov IMPROVED MANAGEMENT, PROFITABILITY AND CONTROL, která už napovídají, co je náplní činnosti firmy - tedy zlepšení řízení, úspěšnost a kontrola. Pracovní skupinu IMPACu ve sklárně tvoří čtyři stabilní pracovníci, kteří si při zpracovávání dílčích úkolů povolávají na pomoc další experty na danou problematiku. Projekt, který IMPAC zpracuje na základě poznatků získaných přímo na pracovištích a společně s domácími pracovníky prodiskutuje, má přispět ke zlepšení řízení a organizace práce a firma by ho měla také pomoci zavést do praxe. To vše by mělo zajistit vyšší profit podniku. Protože však projekt bude dokončen až v příštím roce, budeme si muset ještě rok počkat na výsledky působení IMPACu ve sklárně.
    A ještě krátký výčet hospodářských výsledků sklárny. Za rok 1994 se vyrobilo v kyjovské sklárně 578 milionů kusů lahví a konzervových sklenic. Celkový obrat činil 1,3 miliardy korun. Z 39 % prodaných kusů, které putovaly za hranice naší republiky, se více než tři čtvrtiny ocitly na západním trhu, zbytek na Východě. Nejvíce skla se vyvezlo do Německa, následovalo Rakousko, přibližně stejný byl export do Maďarska a Slovenska, další v pořadí jsou Nizozemí, Švédsko, Slovinsko, Belgie a další.
    Tuzemský trh obalového skla pokryla akciová společnost VETROPACK MORAVIA GLASS z více než 50 %, čímž předčila svého konkurenta AVIRUNION Teplice. K největším zákazníkům v České republice patřily v roce 1994 firmy: CPC Zábřeh na Moravě, ST a KOLI Nové Město na Moravě, REKORD České Budějovice, SETUZA Ústí nad Labem, OTMA Mařatice, VITANA Byšice, SELIKO Olomouc, BUDVAR České Budějovice, KOSMOS Čáslav, PEPSI COLA Praha. Stav zaměstnanců se oproti předešlému roku snížil. Letos bylo ve sklárně zaměstnáno 873 pracovníků.
    Závěrem ještě několik informací o hospodaření akciové společnosti. V letošním roce bude akciová společnost vyplácet svým akcionářům dividendy za rok 1993 ve výši 15 Kč na jednu akcii. Majetek v objemu 453 mil. korun tvoří cenné papíry dceřiných společností (česko-švýcarská a.s. Vetropack Moravia Glass a Sklárna Moravia v Úsobrně u Svitav), dále byty, bytové hospodářství a rekreační zařízení. S akciemi společnosti se obchoduje na burze cenných papírů i RM systému. Jejich cena se pohybuje kolem 1.300 korun, při největším vzestupu přesáhla 2.000 korun. 85 % akcií vlastní v současnosti investiční fondy, zbytek drobní akcionáři a část připadla na restituční fond. Hlavním akcionářem je Spořitelní privatizační fond Praha.

    Druhým rokem působí Šroubárna Kyjov na tuzemském i zahraničním trhu jako soukromá společnost s 38 majiteli z řad zaměstnanců podniku. V čele společnosti stojí nadále ředitel Ing. Vlastimil Polášek a jako druhý jednatel jeho technický náměstek Ing. Vladimír Šimík.
    Při stále nízkých potřebách tuzemských železnic orientují se šroubaři spíše na zahraniční partnery. V druhé polovině roku se ke stávajícím zahraničním zákazníkům podařilo získat dalšího - německou firmu VOSSLOH, který se v zápětí stal jedním z největších odběratelů železničních šroubů. Již v závěru roku bylo jasné, že recese pomalu doznívá a Šroubárna Kyjov získá brzy větší možnost prodeje na nově rozděleném trhu. Tím by se vytvořily předpoklady pro zvýšení obratu v roce 1995 o 40 až 50 %.
    Ve šroubárně pracovalo 617 zaměstnanců a aby se jim v podniku opravdu líbilo a nehledali jiné pracovní příležitosti s lepším platem, bylo jim vyplaceno 14 platů a v prosinci se zvýšila mzda o 7 %. Průměrný plat dosáhl výše 7.000 korun.

    Mlýnský podnik Kyjov si i nadále udržuje své dobré postavení v konkurenci ostatních mlýnských podniků. To je v době, kdy některé mlýny jsou nuceny svou výrobu omezovat, nebo dokonce i rušit, celkem příznivé konstatování. Aby si toto dobré postavení udržel po co nejdelší dobu, je třeba přicházet na trh stále s novými výrobky a zaujmout tak potencionální i stávající zákazníky.
    V letošním roce proto opět přibyly v sortimentu produkovaného zboží některé nové výrobky, z nichž jmenuji alespoň kroupy ve varných sáčcích. Ty mají stejně jako rýže ve varných sáčcích tu výhodu, že na jejich přípravu je potřeba pouze minimálního času. Sáček, který je opatřen otvory, se jednoduše ponoří do vařící vody a za pár minut jsou kroupy hotové.

    Další krok k zajištění odbytišť byl učiněn právě letos. Společnost s ručením omezeným Mlýnský podnik Kyjov se propojila s akciovou společností DELTA pekárny Brno, která má ve společném podniku 50 % účast. Hlavním cílem tohoto spojení bylo právě zajištění trvalého odbytu pekárenské mouky. Delta odebírá 66 % z celkového množství pekárenské mouky, vyráběné v kyjovském mlýně.
    Jak už jsem uvedla v minulém roce, pustili se mlynáři do rekonstrukce jak budov, tak strojového vybavení. Nový mlýn, který prodělal zatěžkávací zkoušku už v r. 1993, má za sebou už vlastně druhý rok provozu a je třeba říci, že “klape” na výbornou. Jeho uvedením do provozu se zlepšilo také ovzduší v Kyjově, protože mlýn má výkonné lapače prachu a dalších zplodin a produkuje malé procento dalších odpadů. Ke zkvalitnění práce přispěje jistě i moderní, zahraniční technické vybavení laboratoří.
    Co se rekonstrukcí budov týče, v letošním roce přišla na řadu oprava bývalé vily z r. 1900. Ta bude uvedena do původního stavu, dokonce budou zachovány i dřevěné doplňky nad vchodem do vily. A aby okolí vily a ostatních mlýnských budov bylo co nejhezčí, věnuje se velká pozornost také úpravě zeleně. Vždyť jsou to právě stromy, které zachytí velké množství prachu a nečistot, o jejich estetické funkci a příjemném stínu v letních vedrech ani nemluvě.

    Podobně jako kyjovské mlýny jeví se i mlékárna jako dobře prosperující podnik. Můžeme tak soudit jednak ze vzrůstajícího počtu zaměstnanců (letos jich bylo 75, nepočítaje v to velké množství brigádníků z řad studentů kyjovských škol, kteří nahrazují stálé pracovníky především při sobotních směnách a o prázdninách), jednak z množství mléka, které je mlékárna schopna přijmout ke zpracování (v r. 1994 to bylo v průměru o 10.000 l mléka více než vloni), a jednak z rozšiřování výroby dalšího sortimentu zboží. Nejnověji to bylo rozšíření výroby eidamské cihly, která se začala právě loni zase vyrábět. Je to druh tvrdého sýra, v domácnostech používaného v mnoha směrech: dá se konzumovat v tom stavu, v jakém ho koupíme v obchodě, dá se např. strouhat, smažit jako masový řízek, po roztavení v horké vodě se z něho dá vyválet placka a po naplnění libovolnou náplní zamotat do rolády a našlo by se mnoho a mnoho dalších způsobů, jak eidamskou cihlu v kuchyni využít. Kyjovská eidamská cihla je u odběratelů žádána, protože je i podle mínění odborníků velmi kvalitní a vychází jako vítěz i ve srovnání se stejným sýrem od jiných výrobců. Celým tajemstvím kvalitní cihly je dobré mléko, které se stále sváží hlavně z kravínů na Kyjovsku, a to nejen z družstevních kravínů, ale také od 5 soukromých chovatelů krav.

    Že rok 1994 nebyl právě rokem převratných změn ve většině institucí, svědčí také tato zpráva o družstvu Kyjovan. Jedinou novinkou je informace o stavebních úpravách chráněné dílny Kyjovanu, kde se kromě jiného vyměňovalo kompletně celé topení a dělala se nová kanalizace, která bude navazovat na nový kanalizační sběrač k nové čističce odpadových vod. Zařízení a výroba z chráněné dílny se proto dočasně přestěhovala do střediska v Boršově.
    Po finanční stránce zůstává družstvo i nadále soběstačné, částečné dotace poskytuje ministerstvo financí pouze na obnovu strojního zařízení, a to díky tomu, že družstvo zaměstnává 65 % pracujících se změněnou pracovní schopností.

    Na rozdíl od loňského roku, nedošlo k organizačním změnám ani v představenstvu akciové společnosti, ani v její dozorčí radě. Ředitelem podniku i nadále zůstává Ing. Antonín Tonyka. V podniku došlo k poklesu počtu zaměstnanců: oproti loňským 500 jich zde pracovalo asi 400. Přesto zajišťovaly Zemědělské stavby mnohé důležité akce jak na území města, tak mimo něho. Z domácích akcí to bylo dokončení výstavby budovy stavebního učiliště v Boršově, rekonstrukce střechy a půdní vestavba v Sociálním ústavě pro mládež, rekonstrukce v budově domova důchodců a rekonstrukce vozovky v Jungmannově ulici. Největší mimoměstskou, ale současně největší akcí letošního roku vůbec byla výstavba motorestu MAHAVA v Podubí u Prahy. Dále je třeba jmenovat výstavbu mlékárny v Blatnici pro česko-italskou společnost ITALÁT. Letos byla také zahájena stavba zneškodňovací a neutralizační stanice ve svatobořickém Elektrosvitu.

    Zemědělským stavbám se podařilo navázat úspěšnou spolupráci s holandským partnerem, pro kterého v rámci dlouhodobé zakázky montuje podle jeho vlastních návrhů dřevěné zahradní domky, mimochodem: celkem dobře by se vyjímaly i v našich zahrádkách, ale bohužel jsou zatím určeny pro německé odběratele. Tyto zahradní domky se montují v provozovně v Kelčanech. Snad to nebude dlouho trvat a dočkáme se domků i u nás. Kromě těchto velkých zakázek poskytují Zemědělské stavby Kyjov i drobnější služby pro maloodběratele, jako je např. sklenářská služba a samozřejmě různé stavební práce.
    Zatím to vypadá, jakoby v tomto podniku žily bez jakýchkoliv problémů a podnik jenom vzkvétal. Ale jako všude i zde se problémy vyskytují. Zemědělským stavbám se např. v silné konkurenci mnoha stavebních firem těžko shánějí zákazníci a existuje i dost firem, které za provedenou práci zapomínají platit.

    Majitelem této stavební firmy, která zajišťuje údržby a opravy stavebních celků, včetně jejich rekonstrukcí a modernizací, je pan Bohumil Žandovský.
    Počtem pracovníků je to firma nevelká, zato počtem stavebních akcí hotová štika. Pracovníky firmy, kterých je mimochodem 45 stálých a 20 sezónních, vidíte pracovat hned tu a hned zase onde.
    Protože se snaží, aby “kovářova kobyla nechodila bosa”, pustili se do rekonstrukce starého pivovaru, kde firma sídlí. Zatím byla provedena rekonstrukce části objektu, a to sociální zařízení pro zaměstnance. Budova, v níž dříve byla hasičská zbrojnice, se proměnila na prodejnu automobilů (zn. Škoda) a prodejnu autosoučástek (příloha). A právě tato prodejna uspořádala koncem roku předváděcí jízdy nových automobilů Škoda Felicia. Zájemci si mohli v reálu vyzkoušet, jak se nový vůz chová při jízdě, prohlédnout si jeho interiér, no zkrátka ošahat si ho ze všech stran. (příloha)

    V tomto podniku nastaly především personální změny. Vedoucím se od 8. srpna 1994 stal pan Rudolf Strýček. Kromě něho zde pracuje 24 zaměstnanců, z toho je 5 THP a zbytek je provozních. Sortiment kyjovského střediska tvoří 215 druhů různých chemikálií, z nichž 43 druhů je obchodně rozhodujících. Asi 75 % z tohoto celkového množství je kapalného zboží, zbytek, tedy 25 %, tvoří zboží pevné. Nabídka drobného balení je zastoupena 47 položkami (28 druhů kapalných a 15 druhů pevných). Roční obrat celé akciové společnosti, jejíž součástí je i kyjovské středisko, je 298 mil. korun.
    Sklad tekutých chemikálií, jehož stavba v celkové hodnotě 12 mil. korun byla dokončena v roce 1993 a o němž jsem se zmiňovala již v minulém kronikářském zápisu, byl v letošním roce předán do provozu. Sklad plně odpovídá současným požadavkům na životní prostředí. A to je pro dnešní dobu velmi důležité, neboť dosud Chemo doplácí na nedbalé hospodaření s chemikáliemi v minulosti. Dříve nikdo na nějaký ten rozlitý barel či roztržený pytel moc nehleděl, a proto musí každoročně vydávat přibližně 2 mil. korun na sanaci znečištěného podloží. Do budoucna se počítá s vybudováním dalšího skladu, tentokrát to bude sklad prázdných obalů. Vedení střediska se také snaží zavádět různé metody vedoucí ke snížení energetické náročnosti provozu. Jednou z cest by měla být montáž slunečních kolektorů. V oblasti ostrahy objektu se v blízké budoucnosti počítá se zavedením zabezpečovacího systému, který by měl být napojen na bezpečnostní systém ve sklárně.