Hospodářské poměry


    Vpádem okupantů se rázem mění hospodářské poměry v celém našem státě. Nacisté – “spasitelé Evropy” zavádějí “řízené hospodářství”, které se odráží jak v průmyslu, tak v zemědělství, v obchodech, ve službách a v celém hospodářském životě. V krátké době po příchodu okupantů je zaveden “lístkový systém” na nákup životních potřeb. Náš slovník je obohacen pojmy chlebenky, šatenky, obuvenky, tabačenky a dalšími ...enkami.
    Kyjovsko patřilo vždy mezi oblasti s velkým bohatstvím rostlinných a živočišných produktů. Proto lákalo nenasytné hordy okupantů, kteří jako kobylky spásaly plody práce našich rolníků a dělníků. Německé jednotky rozmístěné na Kyjovsku nebo tudy přesunované znamenaly velké zatížení pro naše město a pro okolní obce. V obchodech nakupovali za výhodných podmínek zboží všeho druhu.
    Protektorátní úřady zavedly do našeho zemědělství nucené dodávky jak živočišných, tak rostlinných produktů. Těžce byli postiženi chovatelé dobytka, kteří se ještě nevzpamatovali ze ztrát způsobených dobytčími nemocemi z roku 1938. Již v prvním roce protektorátu v roce 1939 byla rekvisice dobytka a obilovin pro německou armádu Wehrmacht).
    Uvádím případ obce Svatobořice, kde jen během měsíce září 1940 museli odevzdat pro německé vojsko 3 vagony žita, 11 vagonů ječmene, 8 q ovsa, 10 kusů hovězího dobytka a 25 kusů vepřového dobytka. V následujícím roce 1941 roční dodávka této obce představovala 189 kusů hovězího dobytka a 152 kusů dobytka vepřového.
    Jak byly stále rok od roku stupňovány dodávky v letech okupace uvádím z obce Sobůlky:

Rok

Hovězí maso

Vepřové maso

1941

28 565

5 358

1942

30 705

6 458

1943

32 780

6 886

1944

38 000

11 309

 

    Protektorátní úřady zavedly “samozásobitelské dávky”, na základě kterých pěstitel byl nucen odevzdat veškeru svoji úrodu, až na omezené množství předepsané úřady, tedy jen pro vlastní potřebu. Tyto samozásobitelské dávky byly během války několikráte snižovány. V rámci řízeného hospodářství rolníci byli nuceni pěstovat plodiny, které byly stanoveny, čehož byl důsledek, že půda byla jednostranně vyčerpávána. Umělých hnojiv byl katastrofální nedostatek, půdě nebyly dodávány žádoucí živiny, proto výnosy rovněž klesaly. Hektarové výnosy obilovin pohybovaly se něco málo nad 20 q/ha.
    Zemědělství vlivem těchto okolností upadávalo. Rolníci byli ve stále se zhoršující situaci. Proto se zvyšování zemědělských dávek všemožně bránili a sabotovali je. Protektorátní úřady na to odpovídaly pokutami, vězením a jinými sankcemi. Tak například v roce 1942 bylo v obci Sobůlky pro neplnění nařízených dodávek postiženo 35 rolníků, kteří vesměs byli potrestáni trestem vězením. V zemědělských usedlostech byly prováděny prohledávací akce proti utajování zásob. Komisaři, provádějící prohlídky, tvrdě zasahovali proti těm, u nichž se něco našlo. Je řada případů, kdy na Kyjovsku byly zabaveny celé rolnické usedlosti. Například v Bukovanech byla zabavena usedlost rolníka Kouřila a Nováka. Za tíživé hospodářské situace se na Kyjovsku rozmohl takzvaný “černý trh”, na němž bylo zboží oproti úředně stanoveným cenám mnohem předraženo.
    Přehled o porovnání úředních cen a cen na “černém trhu” některých druhů zboží uvádím v tabulce:

Druh zboží

Úřední cena

Cena na "černém trhu"

máslo 1 kg

35 K

200 - 500 K

sádlo 1 kg

28 K

1000 - 1500 K

žito 1 q

190 K

600 - 1000 K

pšenice 1 q

210 K

600 - 2000 K

víno 1 l

38 K

250 - 300 K

slivovica 1 l

65 K

1000 - 2000 K

 

    Černé trhy kolísaly podle poptávky, podle místních poměrů, ale zejména podle charakteru prodávajícího. Souběžně s černým trhem byl zaváděn “směnný obchod”. Vyměňovaly se například šatenky za tabačenky nebo cukr za slivovici, oděvní součástky za mouku apod.
    Obnošené šatstvo, prádlo, obuv a jiné věci antikvárního charakteru, které již nebyly používány se znovu uplatnily a byly používány nebo opět na “směnném trhu” vyměňovány ponejvíce za potraviny či předměty denní potřeby. Oživl provoz na poštách při balíkových zásilkách. Lidé z venkovských měst a obcí podporovali své příbuzné a známé žijící v Brně, v Praze a ostatních městech, kde zásobovací situace byla svízelnější. Jelikož se množily případy rozkrádání obsahu balíků, odesilatelé jako obsah balíku (obsah musel být na průvodkách uveden) uváděli například knihy, dětské hračky apod. místo skutečného obsahu – potraviny.
    Pro zpestření uvedu jeden případ z kyjovské pošty. Odesílatelka podávala zde balík na němž jako obsah bylo uvedeno “Loutkové divadlo”. Úředník vybavující tuto zásilku si tohoto označení povšiml, ale povšiml si rovněž, že na spodu balíku je mokvající místo. Upozornil proto odesílatelku: “Paní, on se vám ten kašpárek v balíku asi pokakal”. V balíku totiž nebylo loutkové divadlo, ale vajíčka.
    Neblahé důsledky okupačního hospodářství se projevily i na jiných úsecích. Lesní těžba dříví v kyjovském lesním revíru, jehož majitelem bylo město Kyjov, neúměrně stoupala, ať už se jednalo o palivové dříví či dřevo určené pro další zpracování jako řezivo pro německý válečný průmysl. Nežádoucí bylo i násilné zasahování do stavů užitkové zvěře. Rozmohlo se i pytláctví. Nehospodárně bylo prováděno vytěžování lignitových ložisek jak na dole “Hugo” v Kyjově, tak i ostatních dolech na Kyjovsku.
    Nedozírné škody byly způsobeny Němci v závěrečné fázi války. Za ústupu Němci drancovali, rabovali a ničili vše, co nemohli vzít s sebou. Vnikali do soukromých bytů, ze kterých obyvatelé odešli do úkrytů, zde vykrádali zásoby potravin a cenné předměty. Rozbíjeli výkladní skříně obchodů a pobrali zboží, kterého tam stejně již bylo poskrovnu.
    Škody, které v kritické fázi bojů o naše město byly nacisty způsobeny, ať už se jedná o škody na železniční trati, samotném kyjovském nádraží, škody v kyjovské nemocnici, ve mlýně, ve školních budovách a dalších objektech nebudu zde uvádět. Popisuji je v jiných kapitolách této kroniky, zejména v kapitole “Poslední dny okupace”. Poznamenávám jen, že na Kyjovsku v důsledku války bylo zničeno 117 budov a těžce bylo poškozeno 1.530 budov.
    Za zmínku stojí i situace v bytové otázce. Svízelná situace se projevila již v roce 1938, kdy po záboru pohraničí přišli do našeho města “vysídlenci” z okupovaného území. Druhá vlna vysídlenců přišla do Kyjova po odtržení Slovenska od naší republiky, po zřízení “Slovenského štátu”, kdy ĺuďácký hlinkovský režim Čechy tam usídlené považoval za “nežádoucí živel”. Město Kyjov snažilo se nepříznivou bytovou otázku řešit výstavbou městského činžovního domu na Újezdě. Tím ovšem bytová situace nebyla zdaleka ještě vyřešena.
    Nový příliv obyvatelů do našeho města nastal příchodem německých rodin z rozbombardovaných měst v Německu. Bytovou situaci “příznivě” vyřešili sami nacisté tím, že “odžidovštili” Kyjov. Občany židovského původu zavlekli do koncentračních táborů a likvidovali je v plynových komorách. Uvolněné byty po odsunutých Židech pak mohly být dány k disposici “arijským” obyvatelům.

 

pokračuj