V kapitole “Vítězný Únor v zrcadle kroniky našeho města” jsou zaznamenány události, které v tomto historickém údobí naše město prožilo. Vítězný Únor, tak jako v celém našem státě, stává se počátkem etapy, kdy nastupují do lidosprávy města noví lidé, u nichž je záruka, že funkci v Místním národním výboru (později v Městském národním výboru) budou vykonávat ku prospěchu všech našich občanů, žijících v nastoleném novém společenském zřízení – v socialismu.
    Pro naše město stal se 12. březen 1948 dnem historickým. V zasedací síni MNV konala se plenární schůze, kde podle návrhu Městského akčního výboru Národní fronty měl být Místní národní výbor doplněn novými členy, kteří měli nahradit členy dřívější. Jednalo se o ty členy, kteří nebyli nakloněni nastoupené cestě budování socialismu v naší vlasti a kteří vyhláškou předsedy Zemského národního výboru v Brně ze dne 27. února 1948 byli ze svých funkcí odvoláni.
    Předložený návrh Městského akčního výboru na doplnění členů Místního národního výboru byl jednohlasně schválen. Do MNV Kyjov byli zvoleni: Jako předseda MNV Martin Sládek, první náměstek František Gottwald, druhý náměstek František Divoký, třetí náměstek Dr. Jiří Jelenek. Rovněž jednohlasně byli zvoleni další poslanci MNV: Klimek Vít, typograf, Filípek Vojtěch, úředník, Doležalová Františka, trafikantka, Sokol Antonín, rolník, Hudec Antonín, dílovedoucí sklárny, Prokeš Ladislav, úředník, Zahradník Benedikt, sklenář, Popelka Antonín, úředník, Kudrnáč František, úředník, Miklík Vladimír, profesor, Klech Vladimír, dělník, Pimek Jan, dělník, Strejček František, úředník, Veselý Antonín, mechanik, Hlavinka Vladimír, obchodník, Kvasnička Miroslav, úředník, Ištoková Marie, trafikantka, Kalanda Josef, sklář, Koubský Josef, úředník, Brlica Josef, úředník, Doležal Josef, rolník, Kunc Antonín, úředník.
    Nově zvoleným poslancům přečetl předseda MNV s. Martin Sládek slib tohoto znění: “Slibuji na svou čest a svědomí, že budu vždy věren republice Československé, že budu zachovávat všechny zákony a nařízení, že budu plnit jako člen Národního výboru podle nejlepšího vědomí a svědomí své povinnosti a že se budu řídit rozhodnutím Místního národního výboru. Slibuji, že se nikdy nezpronevěřím lidu a zásadám demokracie a že budu ve všem jednání dbát jen prospěchu a zájmu lidu.” Noví členové pak jednotlivě potvrdili slib do rukou předsedy podáním ruky a slovem: “Slibuji” a současně písemně vyhotovený slib podepsali.
    Je pochopitelné, že za další dobu došlo k řadě změn. Městský národní výbor se v roce 1961 přestěhoval z dřívější budovy na náměstí č. 1 do radniční budovy. Nastaly změny ve složení Městského národního výboru, vystřídali se předsedové, vedoucí funkcionáři, nastaly reorganizační změny v samotné struktuře, měnily se i názvy. Původní “referáty” byly přejmenovány na “odbory”, změny nastaly v komisích, některé komise byly zrušeny, jiné nově zřízeny. Pro pružnější práci a užší styk s občanstvem byly zřízeny “důvěrnické sbory”, později přejmenované na “občanské výbory”. Byl ustaven “Sbor pro občanské záležitosti”, platnou složkou stal se ustavený “Výbor žen”. Významnými složkami staly se Domovní správa, Komunální služby města Kyjova, Městská kina, Městská lidová knihovna. V období let 1964-1970 byl zřízen Městský lidový soud. Práce Městského národního výboru a údaje o změnách jsou zachyceny na mnoha stránkách kroniky z dřívějších let.
    Podstatné údaje za uplynulé období od roku 1948 uvádím v přehledných tabulkách:

Vedoucí funkcionáři MěstNV Kyjov

Vedoucí odborů

Předsedové komisí

    Za dobu dvaceti pěti let přibylo v Kyjově téměř 4.000 obyvatel. S touto skutečností souvisí pochopitelně i zvyšování práce aparátu národního výboru a všech jeho složek. Vyvstávají nové, náročné úkoly. Je třeba řešit problémy bytové výstavby, občanské vybavenosti sídlišť, výstavby nových škol všech cyklů, mateřských škol a jeslí, budování inženýrské sítě – elektrifikace, plynofikace, vodovodní a kanalizační sítě, komunikací, vozovek, chodníků, výstavby garáží, výstavby kulturních a tělovýchovných zařízení.
    Je třeba organizovat brigády směřující k zvelebování města na úpravě parku, veřejné zeleně, zajišťování materiálu, nářadí a dopravních prostředků pro uvedené zvelebovací akce. Pozornost je třeba věnovat údržbě a čistotě města, údržbě domů a bytového fondu v péči Domovní správy.
    Množí se úkoly v souvislosti s kulturní a osvětovou činností. Náročná je organizátorská práce při zajišťování FFP – Filmových festivalů pracujících a dalších kulturních akcí většího rozsahu jako Slovácké roky, Dožínkové slavnosti, májové oslavy, oslavy Únorového vítězství a Měsíce SČSP a řadě dalších kulturních akcí. Zvyšuje se agenda na odboru výstavby, agenda na odboru organizačním a vnitřních věcí, agenda v sociálním a důchodovém zabezpečení, agenda v ohlašovně a matrice, zvyšuje se agenda finančního odboru při vyměřování daní a poplatků.
    V radniční budově je neustále čilý ruch. V úředních hodinách se zde střídají občané vyřizující své záležitosti, radnice je místem, kde se scházejí poslanci a členové komisí na svých schůzích, jsou zde zasedání rady, schůze občanských výborů. Obřadní síň je místem uzavírání sňatků, vítání do života v mimopracovní dny.
    O práci MěstNV a jeho složek by bylo možno napsat mnoho stran. Není však posláním této retrospektivní kroniky zabíhat do podrobností. Dokladem o tom, že práce MěstNV a jeho složek má úspěšné výsledky je skutečnost, že naše město obdrželo dva hrdé tituly a to: “Vzorné město okresu Hodonín” a “Vzorné město Jihomoravského kraje”.