Činnost městského výboru Národní fronty byla v tomto roce řízena plánem práce, vypracovaným okresním výborem této organizace. Tento plán byl v průběhu období upřesňován podle aktuálních potřeb, čímž se oživil a práce výboru mohla proto být pružnější a tedy i účinnější. Městský výbor Národní fronty vydal k zlepšení své vlastní činnosti hlavní úkoly a politické cíle pro celý rok 1981 a tyto vycházely ze stěžejních událostí roku. Úkoly, určené k splnění těchto cílů, byly určeny všem společenským organizacím a byly zaměřeny na

- zvyšování úrovně a účinnosti politicko výchovné práce
- aktivní podíl na přípravě voleb do zastupitelských sborů
- rozvoj pracovní a společenské aktivity
- rozvoj zájmové a kulturní práce
- rozvoj práce s mládeží
- zkvalitnění řídící a metodické práce

    Tyto úkoly byly rozpracovány, byly s nimi seznámeny všechny společenské organizace Národní fronty a jejich plnění bylo také pravidelně kontrolováno.
    Městský výbor národní fronty se scházel pravidelně jednou v měsíci a za rok 1981 uskutečnil všech 12 plánovaných schůzí. Např. již v lednu se kromě jiného zabýval ustavením májové komise, což znamená, že se snažil pracovat pokud možno v dostatečném předstihu tak, aby stanovené úkoly byly beze zbytku zajištěny. V únoru se na svém zasedání zabýval otázkou a přípravou voleb, v březnu bylo hlavním bodem schůze plnění volebního programu. V dubnu byla provedena poslední kontrola přípravy voleb a oslavy 1. máje, na červnové schůzi byla podrobena kontrole zpráva o činnosti předsednictva a kontrola plnění hlavních úkolů Národní fronty. Práce s mládeží byla projednávána ve dvou schůzích, a to jak v červnu, tak i v září, zatímco červencová schůze se zabývala rozpracováním závěrů XVI. sjezdu KSČ na podmínky městského výboru Národní fronty a společenských organizací, v ní sdružených. V dalších schůzích se projednávala otázka bezpečnosti v městě, otázka dopravy a na závěrečné prosincové schůzi bylo provedeno zhodnocení plnění hlavních úkolů za celý rok 1981, vytyčeny hlavní úkoly na rok 1982 a byl schválen i plán práce.
    V průběhu roku 1981 byl se souhlasem okresního výboru Národní fronty zrušen místní výbor Národní fronty v části Bohuslavice, který až dosud i po sloučení pracoval v této části ve stejném rozsahu jako dříve.
    Hlavním úkolem tohoto roku bylo zajištění voleb do zastupitelských orgánů všech stupňů a do občanských výborů. Městský výbor Národní fronty se tímto úkolem zabýval za spolupráce s ostatními složkami v městě, zejména pak s městským výborem strany, prakticky na všech svých pravidelných schůzích i na řadě mimořádných porad předsednictva a podařilo se mu tento důležitý politický akt úspěšně zajistit. Městský výbor Národní fronty prokázal i velkou iniciativu při zajišťování národních směn a projevil se v této části své práce jako velmi dobrý organizátor a spolehlivý partner i pomocník městského národního výboru.
    Schůze se uskutečňovaly jednou v měsíci vždy každé třetí pondělí v měsíci od 16 hodin v místnosti KSČ Domu kultury. Schůze řídil předseda profesor Oldřich Fuchs, funkce místopředsedů zastávají Vítězslav Ingr, stávající místopředseda MěstNV a Jan Svoboda, zástupce strany českých socialistů. Členy výboru jsou zástupci složek a organizací, sdružených v Národní frontě. Účast na schůzích je velmi dobrá, členové přistupují k své práci odpovědně, zapojují se do jednání, takže úroveň schůzí je na výši.
    A nyní k činnosti některých složek Národní fronty, zejména k těm, které jsou na výši jak ve vlastní činnosti, tak i v angažovanosti svých členů:

Český myslivecký svaz, jehož předsedou je František Anger, je významným činitelem v chovu zvěře a dodávce zvěřiny jak do Jednoty, tak i do závodního stravování Skláren a tím přispívá k zpestření jídelníčku spotřebitelů. Kyjovský svaz je velký a proto je rozdělen na 4 samostatné skupiny, a to Kyjov – okolí, Kyjov – les, Bohuslavice – Moravany – Hýsly a Vlkoš – Skoronice – Žádovice. Tento svaz se hodně věnuje mládeži a dnes má již 7 odborných mládežnických kroužků i přesto, že pro ještě lepší práci jim chybí dobří mládežničtí vedoucí. Pořádají besedy a přednášky na školách a snaží se o rozšíření mládežnické základny. V současné době se plánuje založení dalšího mládežnického kroužku, a to na kyjovském zemědělském odborném učilišti. Svaz se stará i o ochranu životního prostředí a kroužek mladých pod vedením dr. Kytlici provedl v lese Chrastí velký úklid, přivezl tam krmivo pro zvěř a postaral se i o budky pro ptáky. Členové svazu projevují velkou obětavost zejména v zimním období, tedy v době, kdy jsou potíže jak s krmivovou základnou, tak i s jejím dovozem do lesa. Svaz vzorně plní své povinnosti vůči státním lesům a i jako příslušník Národní fronty je naprosto spolehlivým partnerem zejména pak v plnění brigádnických závazků v městě, hlavně při vysazování stromů a zeleně.

Městský výbor Československého Červeného kříže za předsednictví MUDr. Jana Trubačíka řídí práci 4 základních organizací, z toho 3 přímo v Kyjově a jednu v Bohuslavicích. Organizace vykazují značnou aktivitu a uskutečnily řadu přednášek. Pro své členy uspořádaly filmové večery většinou se zdravotnickou tématikou. Účast na schůzích i pořádaných akcích byla dobrá a každá jejich schůze byla skutečně na dobré úrovni. Všechny organizace pracují dobře s mládeží a zapojily se i do činnosti civilní ochrany. Provádějí besedy s důchodci a řada členek je zapojena do péče o staré občany. Členové jsou velmi aktivní v brigádách socialistické práce na svých pracovištích, kde velmi účinně propagují bezpříspěvkové dárcovství krve. Pro tyto dárce byl uspořádán i společenský večer, který přispěl k propagaci této ušlechtilé akce. Byla uspořádána řada lékařských přednášek, z nichž přednáška o předlékařské první pomoci měla takový ohlas, že je zařazena do plánu přednášek i na tento rok. Nezapomínalo se ani na děti a na funkce pro zdravotníky pro pionýrské tábory bylo proškoleno 9 členů. Činnost ČsČK je obsáhlá i záslužná a jako taková byla velmi kladně hodnocena jak představiteli města, tak i ostatními složkami. A aktivita i nadšení členů této organizace je bezesporu příkladem pro ostatní organizace v městě.

Svaz požární ochrany za předsednictví Heleny Vyhňákové se kromě vlastní práce, hlavně na úseku prevence, věnuje hodně mládeži. Při základní organizaci pracuje pionýrský oddíl mladých požárníků, který byl zapojen do celostátní hry “Plamen 1981” a v závěrečném hodnocení družstev okresu se dobře umístil. Tento oddíl o 14 členech se účastnil i soutěže požárních družstev a 3 pohárových soutěží mladých požárníků a byl zapojen i do hry “Vždy připraven”. Při základní organizaci pracují i 2 pionýrské oddíly s 49 mladými členy. Jako vedoucí těchto oddílů pracuje 5 členů základní organizace. Kromě nich pracuje zde i kolektiv dorostenců, což je 8 chlapců ve stáří 16 až 18 let, který se zúčastnil celostátní soutěže v požárním sportu a pohárových soutěží požárních družstev. Výcvik na tyto soutěže se provádí zásadně ve volném čase dorostenců, zejména o sobotách a nedělích a v době prázdnin a je-li dosahováno na tomto úseku velmi dobrých výsledků, pak to svědčí o obětavosti i nadšení nejen cvičících, ale i jejich instruktorů.

Městská organizace Svazarmu je jednou z nejznámějších organizací v městě vůbec. Ve svých řadách sdružuje 371 členů v 6 klubech, a to: automotoklub, radioklub, střelecký klub, klub leteckých modelářů, klub automodelářů a Hifiklub. Každý z těchto klubů pracuje samostatně podle každoročně vypracovaného plánu činnosti. Výbor městské organizace koordinuje a kontroluje jejich práci prakticky na každé schůzi, řeší případné nesrovnalosti a zajišťuje součinnost všech klubů. A nyní o práci jednotlivých klubů:
   Automotoklub je početně nejsilnější, sdružuje 270 členů a jeho náčelníkem je ing. Cyril Spurný. I přesto, že počet členů je velký, aktivita je nízká a do skutečné činnosti se zapojuje asi jen 60 členů. Vyvstává proto domněnka, že členství ve Svazarmu je pro většinu členů jen alibismem pro vykázání příslušnosti ve společenské organizaci, a že je omezeno jen na členství papírové a případné zaplacení členského příspěvku. Na druhé straně je však nutno vyzvednout aktivitu těch pár desítek nadšenců a uvést jejich pěkné výsledky. V květnu byla uspořádána branná orientační automobilová soutěž současně jako 4. ročník Femina ralley pro ženské osádky. Této soutěže se zúčastnilo 15 automobilů. V září byl uspořádán krajský závod minikár, jehož se zúčastnilo 40 soutěžících z celého kraje a v zimních měsících bylo uspořádáno dnes již tradiční školení řidičů – amatérů, jehož se zúčastnilo celkem 246 těchto řidičů. V řadách tohoto klubu je i několik aktivních závodníků. Silniční motocyklové závody jezdí Petr Hlavatka, Jiří Kružík, Miroslav Frodl a Jaroslav Zavrtálek mladší. Nejlepších výsledků dosáhl Petr Hlavatka, který se umístil na druhém místě v celostátním mistrovství ve třídě do 350 ccm. Stanislav Firtl jezdí automobilové závody na silnici. V řadách členstva je i několik rozhodčích a Marie Zavrtálková je jednou ze dvou žen v ČSSR, která má licenci mezinárodní rozhodčí. V rámci automotoklubu byl ustaven i kroužek minikár, který má zatím 9 členů. Tento kroužek obdržel od okresního výboru Svazarmu 3 minikáry pro zahájení své činnosti s tím, že další mu budou ještě přiděleny. Činnost tohoto kroužku je odvislá především od vlastní vybavené dílny, neboť požadavky na provoz jsou velmi náročné hlavně po technické stránce a bez vlastní dílny je činnost prakticky nemožná. A toto je problém, který se řeší a musí se vyřešit co nejdříve.
   Radioklub rozšířil kroužek mládeže na dnešních 5 členů, kteří získávají potřebné a velmi náročné vědomosti na funkci radiových operátorů. Kroužek se schází pravidelně jednou týdně pod vedením svého náčelníka Jaroslava Menšíka a provádí zkoušky a nácvik pro radiový orientační běh.
   Střelecký klub spolupracuje s pionýrskou organizací na základní škole ulice Komenského při jejich různých akcích. V tomto roce byl utvořen střelecký kroužek na zdejším gymnáziu. Vedoucím tohoto kroužku je člen výboru Jan Němý a v kroužku aktivně pracuje celkem 10 členů.
   Klub leteckých modelářů má ve svých řadách 4 pionýry ve věku 12 až 14 let. Náčelníkem tohoto klubu je Vojtěch Balajka. Velmi zajímavá práce přispívá k pravidelným pracovním schůzkám a jeho členové si zatím zhotovili modely letadel v kategorii A1 a tyto zalétávají. O aktivitě kroužku svědčí skutečnost, že pro příští rok uvažují s podstatným rozšířením činnosti a pořádáním okresních nebo i krajských soutěží.
   Klub automodelářů za vedení náčelníka Josefa Hájka je početně malý a má jen 7 členů. Hlavním důvodem nízkého počtu členů je skutečnost, že klub nemá vlastní autodráhu, ovšem v současné době se její stavba již připravuje. Proto také je přechodně omezena i práce s mládeží. Přes tyto potíže bylo dosaženo řady sportovních úspěchů a sám Josef Hájek je i letos několikanásobným přeborníkem kraje, ČSR i ČSSR a reprezentantem. V letech 1979 a 1980 byl vyhodnocen v rámci ústředního výboru Svazarmu jako nejlepší automodelář vůbec.
   Hifiklub má 13 členů a jeho náčelníkem je František Pres. Náplní klubových schůzek je výměna zkušeností, technická činnost na stavbě zesilovače, práce na reproduktorových soustavách a nakonec i problémy organizační. V průběhu roku provedli členové tohoto klubu 15 mládežnických besed a ozvučení akcí automotoklubu.
    Činnost městské organizace Svazarmu je omezena nedostatkem místa a nemožností rozšíření stávajících dílen. V současné době má tato organizace dvě dílny, z nichž jedna slouží výhradně motocyklovým závodníkům a druhá pro provádění opravářské činnosti pro členy i pro veřejnost. Vedoucím této dílny je Jaroslav Zavrtálek starší, který jako dobrý odborník je skutečně na svém místě. V současné době pokračují i práce na dokončení umývárny aut, ovšem přístup některých členů k brigádám, nutným pro dokončení této stavby, je doslova zarážející a tak se tato akce neúměrně protahuje. Ovšem vedení městské organizace v čele s jeho předsedou Vladimírem Popelkou jistě najde způsob, jak tento problém co nejdříve vyřešit.

Český zahrádkářský svaz. Kyjovská základní organizace patří mezi největší svého druhu nejen v okrese a kraji, ale v celé republice. Soustřeďuje více než 1.350 členů, kteří zahrádkaří jednak na vlastní půdě, jednak na více než 500 přidělených zahrádkách. Jeho členové obhospodařují více než 120 hektarů půdy a dosáhli řady pěstitelských úspěchů. Práce organizace je soustředěna do několika hlavních směrů. Pracuje zde komise vinařská, ovocnářská, květinářská a zelinářská, aktivně se zapojuje i komise žen a projevuje se snaha, aby byl založen i kroužek mládeže. Svaz poskytuje svým členům i ostatním pěstitelům možnost nakoupit potřebná hnojiva, sadbu a postřiky, stará se i o výkup vypěstovaných produktů, uzavírá příslušné smlouvy, zajišťující jak prodej, tak i dodávky, pořádá výstavy vín, ovoce, květin a ostatních výpěstků. Poskytuje svým členům možnost tématických zájezdů a pořádá pro ně každoročně řadu odborných přednášek. Je velmi aktivní i po společenské stránce a jeho tradiční ples patří již řadu let mezi nejlepší a nejnavštěvovanější. Svým členům poskytuje i služby traktory a případně i autofekály, jichž používá i pro práce na objednávku národních podniků nebo jiných organizací. Zahrádkáři jsou i významným dodavatelem zemědělských produktů pro naše národní hospodářství. V roce 1981, který nebyl nijak příznivý, bylo dodáno zhruba 2.500 q ovoce, zeleniny a hroznů a téměř 800 q okurek nakládaček. Ve správě organizace je i sušárna ovoce, lisovna a připravuje se i zahájení činnosti povidlárny. Organizace dobře spolupracuje jak s MěstNV, tak i ostatními složkami, zejména pak s městským výborem Národní fronty a to jak v poskytování brigád, tak i vozového parku. Předsedou této organizace je František Šikuta.

Český svaz chovatelů se svými 48 členy je velmi agilní a iniciativní organizace. Výsledek jejich práce s mladými, jimž věnují velkou pozornost, se projevil v tom, že patnáctiletý holubář František Pavlačka se v soutěži mladých chovatelů umístil v rámci České republiky na 4. místě. Kroužek mladých chovatelů má sice jen 16 členů, ale velkou chuť do své práce a proto dosahuje i takových výsledků. Členové svazu překročili plán odevzdávek živočišných produktů a překročili také plán odpracovaných hodin pro JZD, akci “Z” i pro vlastní svaz. Celková hodnota takto vykonané práce představuje více než 81.000 Kčs, což na tak malý počet členů je částka hodně vysoká. Snahou této základní organizace, jejímž předsedou je Rostislav Řihánek, je vybudování chovatelského areálu, jehož zřízení by jistě pomohlo k částečnému řešení současného stavu v mase. Snaha naráží na okamžitou nemožnost přidělení vhodného pozemku a pokud svazu pozemek přidělen bude, jistě se tento dobrý záměr uskuteční.

Český svaz včelařů, základní organizace, předseda Oldřich Máčel. Je to organizace, která sdružuje včelaře nejen ze samotného Kyjova, ale i z jeho okolí. Práce včelařů je velmi záslužná a je skutečně škoda, že v dnešní době nemá tolik podpory ani propagace, jak si skutečně zasluhuje. Členové organizace plní všechny své spolkové a veřejné povinnosti a neustálým zlepšováním vlastní chovatelské práce přispívají nemalou měrou k zvýšení snůšky a tím i k lepšímu zásobování obyvatelstva včelím medem.

Český svaz protifašistických bojovníků, předsedou je Štěpán Doležal. Náplň práce této organizace je zaměřena především na propagační a přednáškovou činnost. Během roku 1981 uskutečnili 10 projevů při různých příležitostech, zaměřených na historii bojů dělnické třídy a bojů proti fašismu a válce, bylo provedeno 12 besed s mládeží ve školách a pionýrských táborech a 3 přednášky pro dospělé. Zejména u mládeže se setkávali s velkým pochopením a pozorností a na těchto akcích je vyslechlo 1.446 mladých posluchačů. Bylo provedeno i 10 besed s branci, na nichž bylo 750 posluchačů. Závazky brigádnických hodin i sběru byly překročeny, i když tato organizace má jen 83 členů, kteří bydlí v 15 místech a průměrný věk členů je 69 let, což samo o sobě svědčí o poctivém přístupu a zdravém elánu členů této organizace.

Český svaz žen. V čele městského výboru této velké organizace je Věra Polášková a městský výbor řídí celkem 8 organizací. Práce těchto organizací byla různorodá, ale účinná. Členky se zúčastňovaly všech akcí, které byly uskutečňovány národním výborem, KSČ, SČSP i dalšími organizacemi Národní fronty k významným politickým i jiným výročím či společenským událostem a na přípravě řady z nich se aktivně podílely. Byl to např. prodej vstupenek, zajišťování různých úkolů, spojených s volbami, společná účast v prvomájovém průvodě, různé oslavy atd. Některé členky vykonávají řadu funkcí, 5 členek je poslankyněmi, jedna je členkou okresního výboru ČSŽ. Svaz má svou zástupkyni ve sboru pro občanské záležitosti, v městské mírové radě a v městském výboru Národní fronty. Ženy se podílely na plnění závazku při odpracování brigádnických hodin. Kromě pravidelné účasti na národních směnách se účastnily brigád na mateřských školách a na zkrášlení životního prostředí. Určitý neúspěch, snad jen dočasný, bylo nesplnění závazku v získání bezplatných dárců krve. Ženy se zúčastňovaly řady přednášek o vzniku KSČ, o výchově mládeže, o kriminalitě mládeže a o postavení ženy. Lékařské přednášky, jež byly oblíbeny a hodně navštěvovány, byly zaměřeny na choroby kožní, dětské a ženské a také na správnou výživu dětí. Byly uspořádány besedy s představiteli města a také se zástupci Okresního domu služeb pro zlepšení práce služeb v našem městě. Další součástí jejich práce byla i péče o starší ženy, na něž se nezapomínalo zejména při jejich významnějších životních jubileích. Nemalou součást činnosti zaměřily i na samotné děti. Kromě pravidelných akcí při příležitosti Mezinárodního dne dětí a vítání dětí do prvních tříd byla věnována dětem mimořádná pozornost v letošním mezinárodním roku dítěte. Byla uspořádána řada přednášek právě o dětech a dětem byla připravena zábavně poučná představení. Při této příležitosti převzal svaz žen i patronát nad závodními jeslemi nemocnice s poliklinikou. Návštěvy žen v těchto jeslích jsou uskutečňovány nejméně dvakrát do roka, a to u příležitosti Mezinárodního dne dětí a pak vždy před Vánocemi. Pro děti jsou pořádány i vhodné zájezdy, např. do Zookoutku v Hodoníně. Byla uskutečněna i řada dalších akcí, které prokázaly velkou aktivitu žen a uvážíme-li, že funkcionářky této organizace jsou většinou zaměstnané matky a mnohdy vykonávají i některé další funkce, pak musíme konstatovat, že dělají rozhodně více, než musí a proto jejich práce by měla být skutečně po právu oceněna.

Svaz českých filatelistů, jehož předsedou je Miroslav Wolf, je organizací malou, ale je velmi aktivní na poli odborném i ve veřejné práci. Pro své členy uspořádali 2 přednášky k významným politickým událostem a další 2 přednášky s odbornou tématikou. Uspořádali i propagační výstavku poštovních známek a zájezd na mezinárodní výstavu do Bratislavy. Věnují velkou pozornost zejména svým mladým členům při jejich odborném růstu a zvyšují také propagační činnost svého klubu.

Svaz invalidů, základní organizace, předseda Jan Kuchař. Je to složka Národní fronty, sdružující osoby tělesně postižené a invalidní, přesto však osoby, většinou pracovně i veřejně činné. V kyjovské organizaci je jich zaregistrováno 68 jak z Kyjova, tak i blízkého okolí. Po stránce veřejné činnosti a po stránce péče o vlastní členy je tato organizace velmi aktivní, zapojuje se i do veřejného života a stará se i o společenské vyžití. Uspořádala pro své členy zájezdy za kulturou i zábavou, dokonce i do zahraničí. Zde je nutno vyzvednout především soudržnost všech členů, kteří se spoléhají, aspoň pokud to jde, výhradně na sebe. K podpoře těch, kteří potřebují pomoc cizích, vyhledávají mezi svými členy laické pečovatelky nebo pečovatele, usilují o rozšíření poradenské služby a jsou nápomocni při zařazování invalidních osob do pracovního procesu. Velmi důležité je to, že informují své členy o všech právních nárocích, slevách a ostatních výhodách zdravotně postižených osob.

Městská mírová rada spolupracovala úzce s městským výborem Národní fronty hlavně po stránce mírové výchovy občanů v jednotlivých složkách Národní fronty. Dbá na to, aby všechny složky měly ve svých ideově výchovných plánech zakotveny přednášky a besedy s mírovou tématikou. Spolupracuje se všemi složkami a připravuje všechny mírové rezoluce na veřejné manifestace a shromáždění, jako je 1. máj, osvobození města, zahájení školního roku, zahájení měsíce SČSP a jiné. Začalo se aktivněji pracovat s brigádami socialistické práce, nesoucími mírový název. Tyto brigády mají patrony z městské mírové rady, kteří je pravidelně navštěvují a jim pomáhají. Městská mírová rada zorganizovala také setkání těchto brigád a tohoto setkání se osobně zúčastnil i předseda okresní mírové rady. Městská mírová rada úzce spolupracuje hlavně s pionýrskou organizací svazu mládeže a s ní se i podílí na řadě akcí, pořádaných ve městě. Začíná spolupracovat i se školami. Zatím je sice ve školách ve městě jen jeden mírový aktiv, a to na střední zdravotní škole, ale zvažuje se, aby byl takový aktiv zřízen co nejdříve i na gymnáziu. Mír je otázkou a nutností dneška. A právě proto práce mírové rady je záslužná a nakonec i životně nutná.

Městský výbor Svazu československo-sovětského přátelství Kyjov. Hlavní úkoly, stanovené usnesením městské konference z února roku 1980 byly směrovány k zkvalitnění práce na úseku ideově výchovném, svazovém tisku, práce se sovětským filmem, pracovní aktivity a iniciativy, práce s mládeží, družební činnosti a vnitrosvazového života. Plnění těchto úkolů bylo kontrolováno okresním výborem SČSP Hodonín současně s ostatními městskými výbory, tedy Hodonín, Dubňany, Ždánice, Strážnice, Bzenec a Veselí nad Moravou. V tomto hodnocení byl Kyjov jednoznačně nejlepší. Klub přátel sovětského filmu se scházel jednou za čtvrtletí a sovětský film na Filmovém festivalu pracujících shlédlo 2.781 diváků. Propagačně byla zajištěna i přehlídka sovětských filmů 1981 na svém 5. ročníku. Právě na úseku práce se sovětským filmem bylo dosaženo za předsednictví Františka Kyněry ml. zkvalitnění práce tohoto klubu, činnost se stala pravidelnou a zvýšila se i aktivita v odbočkách. Kyjov je trvale hodnocen jako nejlepší v okrese a Zpravodaj okresního výboru SČSP doporučuje ostatním výborům využívat dobrých zkušeností městského výboru SČSP a klubu přátel sovětského filmu v Kyjově. Na úseku družební činnosti městský výbor pravidelně organizuje setkání se sovětskými turisty. I letošní setkání proběhlo ve velmi srdečném duchu a byla navázána nová přátelství. V lednu bylo uskutečněno také první společné zasedání městských výborů SČSP Kyjov a Myjava. Mírové slavnosti v Hodoníně se letos zúčastnilo 93 členů z kyjovské odbočky. Slavnostní ukončení měsíce SČSP bylo provedeno hodnotným kulturním programem, který předvedl Slovácký soubor písní a tanců, stejným, s jakým sklízel tento soubor úspěchy v Belgii. Práce městského výboru byla zkvalitněna, byl zaznamenán častější styk aktivistů městského výboru v jednotlivých pobočkách. Městský výbor se scházel pravidelně jednou za měsíc a průměrná účast na schůzích dosáhla 86 procent. V tomto roce byla ve smyslu usnesení pléna okresního výboru ustavena odbočka ve výrobním družstvu Kyjovan a od začátku roku je dosavadní pobočka v Bohuslavicích řízena kyjovským městským výborem, takže počet poboček, který tento výbor řídí, vzrostl již na 22. Na pomoc volebnímu programu byly vysoko splněny všechny uzavřené závazky jak při investičních, tak i neinvestičních akcích. Rovněž v rámci politicko výchovné činnosti byly všechny uzavřené závazky splněny. Sběr odpadových surovin byl překročen, byli získáni noví předplatitelé sovětského tisku, bylo zároveň získáno 90 nových dárců krve a veškeré zakázky do SSSR, nad nimiž měli patronát členové SČSP, byly splněny do 7. listopadu 1981.

Městský výbor SČSP, jehož předsedou je ing. Vlastimil Polášek, náměstek podnikového ředitele n.p. Šroubárna Kyjov, pracuje tedy nejlépe v celém okrese. Ve své práci uplatňuje progresivní prvky jak v řízení tak velkého celku, tak i v metodice vlastní práce. A proto se dostavují i ty úspěchy.

    Je jistě ještě řada jiných organizací, které jsou v Národní frontě sloučeny a také pracují dobře. Jsou to organizace početně menší a tudíž s menším významem vlastní činnosti. A jejich činnost zaznamenáme v dalších ročnících této kroniky.

    Rok 1981 byl po politické stránce rokem velmi významným. Probíhal ve znamení XVI. sjezdu KSČ a stranická aktivita byla zvýrazněna rozpracováním jeho usnesení na podmínky našeho města ve všech oborech činnosti.
    Tento rok byl i bohatý na politická výročí. Uplynulo již 60 let od založení KSČ, od založení Rudého práva i od prosincové generální stávky, které se odrazily ve vnitřním životě strany i všech pracujících. Při oslavě osvobození města byla uspořádána tradiční beseda se zasloužilými členy strany a při této příležitosti byli tito staří členové odměněni plaketou, vydanou u příležitosti odhalení pomníku V.I Lenina. Stejně jako každoročně, tak i letos proběhly oslavy 1. máje, osvobození města i osvobození naší republiky jako důstojná připomínka a vzpomínka.
    Nezapomínalo se ani na mládež. Jako nejdůležitější akce v oblasti této práce bylo uskutečnění slavnostního slibu pionýrů před pomníkem V.I. Lenina. Tento slib bude prováděn každý rok a stane se tak tradiční událostí města i v dalších obdobích.
    Volby, které byly v tomto roce nejdůležitějším politickým aktem a důležitým mezníkem vývoje naší společnosti, byly předmětem řady jednání celého městského výboru. Hlavním organizátorem byl městský národní výbor a jemu pomáhaly všechny ostatní organizace, mezi nimi i městský výbor KSČ i městský výbor Národní fronty. Předsedou městské volební komise byl předseda městského výboru strany Ludvík Šigut, který byl takto odpovědný za práci celé volební komise. V době voleb tento orgán pracoval nepřetržitě spolu s ostatními složkami Národní fronty tak, aby průběh voleb odpovídal volebním předpisům.
    V tomto roce se konference strany nekonala a v obsazení městského výboru nedošlo proto k změnám. Rovněž vedení 8 uličních organizací, které v městě pracují, zůstává beze změny až na uliční organizaci č. 5, která působí v sídlišti Obránců míru. Zde došlo k změně předsedy proto, že dosavadní její předseda Jakub Vašíček se odstěhoval mimo Kyjov.
    Práce všech uličních organizací byla velmi aktivní. Řešily iniciativně všechny vyvstalé úkoly, vznášely připomínky k nedostatkům na všech úsecích v působnosti města, zajímaly se o problémy zásobování, ochrany životního prostředí, dopravy a řady jiných, právě aktuálních a tyto předkládaly ať už městskému národnímu výboru či městskému výboru strany k dalšímu řešení.
    Podzimní období probíhalo ve znamení veřejných schůzí, které za pomoci městského národního výboru pořádají uliční organizace. Účast na těchto schůzích, celkem 800 občanů, potvrdila zájem straníků i nestraníků o problémy svého obvodu. Na těchto schůzích se předkládá, komentuje a diskutuje plnění volebního programu, spolupráce s občanskými výbory, jsou vznášeny požadavky a připomínky právě na problémy příslušného obvodu a účastníci jsou informováni o tom, co se uskutečnilo, i o tom, co se plánuje do nejbližší budoucnosti.
    Stejně jako vletech minulých byl i letos v prosinci uskutečněn večer na závěr Měsíce československo-sovětského přátelství a v závěru roku bylo provedeno kritické zhodnocení celkové činnosti a práce strany a schválen plán práce na příští rok.
    V rámci družebního svazku s Myjavou bylo uskutečněno společné zasedání s městským výborem Komunistické strany Slovenska v Myjavě a na něm vyhodnocena družební smlouva a navzájem předány zkušenosti ze stranické práce.
    Nezapomíná se ani na bývalé funkcionáře, zejména na příslušníky starší generace a při významných výročích jsou jim vyslovena blahopřání a předána případná čestná uznání a upomínkové dárky.
    Významně se zlepšila i spolupráce s Domem kultury. K tomu přispěla především skutečnost, že čelní představitelé tohoto kulturního zařízení pracují v různých komisích městského výboru strany a také pravidelné pololetní hodnocení činnosti a práce Domu kultury se stalo velkým přínosem pro celkové zlepšení tohoto stavu.
    Velmi dobrá spolupráce s městským výborem Národní fronty je podpořena propojeností funkcionářů obou organizací ve vrcholných orgánech města. Dobrým jevem, který této situaci prospívá, je i to, že městský výbor strany projednává kromě svých vlastních záležitostí i činnost ostatních složek a tudíž je objektivně informován o jejich práci.
    Městský výbor strany se zajímá a je tedy i informován o výrobních problémech podniků a závodů v městě, ovšem do jejich vlastního řešení nijak nezasahuje, zajímá se však o činnost stranických organizací v těchto výrobních složkách.
    Ve smyslu svých povinností se výbor zajímá o celkové dění v městě, o uspokojování potřeb pracujících a kontroluje činnost při pořádání kulturních a propagačních akcí v městě.
    Poslanci městského národního výboru, členové strany, jsou soustředěni do stranické skupiny, jejíž předsedou je Rostislav Novák. Tito poslanci se pravidelně před každým plenárním zasedáním scházejí a projednávají připravenost pléna.
    Také přímo na městském národním výboru pracuje základní organizace strany, která za řízení svého předsedy Miroslava Daněčka pracuje podle předem vypracovaného plánu a zajišťuje úkoly a práci vedení městského národního výboru.
    Při výstavbě objektů, kde se projevují nedostatky různého druhu, ať už se jedná o kvalitu nebo včasnost dokončovacích prací, svolává výbor strany stranické kontrolní dny, na nichž jsou jednotlivé problémy řešeny a za účasti všech představitelů zúčastněných stran také odstraňovány.
    V nomenklatuře městského výboru strany bylo v tomto roce provedeno komplexní hodnocení kádrů. Bylo k němu přistupováno s maximální objektivitou a zaměřilo se hlavně na zlepšení účinnosti řízení práce orgánů MěstNV.
    Jako každoročně, tak i letos byl uspořádán tradiční ples pracujících, který nejenže po společenské stránce splnil svůj úkol, ale i napomohl k upevnění vzájemných vztahů mezi členy i ostatními pracujícími.
    Městský výbor strany se stará i o politický růst jak svých vlastních členů, tak i nestraníků. Každoročně pořádá Rok stranického školení, který metodicky řídí a zajišťuje vhodným lektorským sborem. Kromě toho i přímo řídí práci agitačního střediska, které je jeho velmi dobrým pomocníkem právě v práci na poli agitace.
    Není málo úkolů, jež má městský výbor KSČ ve své pracovní náplni. Jeho členové však k nim přistupují odpovědně a snaží se, aby je splnili co nejúspěšněji a tak přispěli k lepšímu a klidnějšímu životu všech našich občanů.

    Přímým účastníkem XVI. sjezdu strany přímo z Kyjova byl Zdeněk Dub, podnikový ředitel n.p. Šroubárna Kyjov, který o svých bezprostředních dojmech z tohoto velkého zasedání doslovně uvádí:
    “V měsíci březnu 1981 jsem obdržel dopis ÚV KSČ, adresovaný všem delegátům XVI. sjezdu KSČ, ve kterém mi bylo oznámeno, že na základě voleb, uskutečněných krajskou konferencí strany dne 8. března 1981 v Brně, je mi předáván mandát delegáta XVI. sjezdu KSČ, který bude zahájen 6. dubna 1981 v 10 hodin v Paláci kultury v Praze.
    Současně mi byla předána řada informačních materiálů pro delegáty XVI. sjezdu, poukázka na ubytování v hotelu International, hlasovací mandát číslo 716 a průkazka do Paláce kultury (vchod C, řada 7, sedadlo 35).
    Delegace našeho okresu po společném zasedání na okresním výboru KSČ v Hodoníně v neděli 5. dubna 1981 odjela do Brna a odtud společně s ostatními okresními delegacemi do Prahy. Naši desetičlennou delegaci vedl člen krajského výboru KSČ a vedoucí tajemník okresního výboru Jan Forman. V delegaci byli také 2 hosté.
    Již při shromáždění v Brně jsme se dověděli, že sovětskou delegaci na XVI. sjezdu povede generální tajemník ústředního výboru KSSS s. Leonid Iljič Brežněv.
    Nezapomenutelné vzpomínky na pět dní jednání v Praze znásobil překrásný Palác kultury, ve kterém jednání probíhalo, zpráva o činnosti strany, přednesená generálním tajemníkem s. Gustávem Husákem, pozdravný projev vedoucího delegace KSSS s. Brežněva i zpráva o hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1981 až 1985, přednesená s. Lubomírem Štrougalem, jakož i vystoupení zahraničních delegací bratrských stran Rumunska, Maďarska a Německé demokratické republiky.
    Sjezdového jednání se zúčastnilo 1.425 delegátů, 70 delegátů s hlasem poradním a 375 hostů. Ze zahraničí bylo přítomno 114 delegací z dělnických a komunistických stran ze 102 států světa.
    Všichni delegáti vyslechli přednesené zprávy s vysokou pozorností. Zvláště jsme ocenili slova s. Brežněva, která přednesl ve své zdravici z tribuny XVI. sjezdu: “Pro mne je návštěva v ČSSR pokaždé velkou radostí. Vaše překrásná země je blízká mému srdci. Na půdu Československa jsem poprvé vkročil téměř před 40 lety s jednotkami naši armády, po boku vojáků sboru Ludvíka Svobody. Je to již čtvrtý sjezd KSČ, na němž jsem byl pověřen vést delegaci KSSS. Vysoce si cením, drazí přátelé, možnosti, být v tyto významné dny společně s vámi.”
    Celé jednání sjezdu potvrdilo touhu po míru a dalším upevnění světové socialistické soustavy. Nezapomenutelným dojmem byl i slavnostní koncert, uspořádaný dne 8. dubna 1981 ve sjezdovém paláci, jemuž byli přítomni nejen všichni delegáti, ale i naši nejvyšší představitelé s. Gustáv Husák a členové předsednictva ústředního výboru KSČ, jakož i vedoucí sovětské delegace s. Brežněv.
    Všichni, kdo jsme se tohoto významného jednání komunistů zúčastnili, jsme odjížděli ze sjezdu s přesvědčením, že budeme nadále bojovat za úspěšné splnění náročných úkolů, které XVI. sjezd KSČ vytýčil pro budování socialistické společnosti a pro další upevnění světového míru i dalšího rozvoje naší překrásné socialistické vlasti.”

    Sídlem městského národního výboru v Kyjově je i nyní starobylá radnice. Dominanta a charakteristická stavba kyjovského náměstí, po renovaci a přístavbě ještě krásnější, vytváří skutečně reprezentativní celek a je chloubou a ozdobou celého města.
    Uvnitř této radnice jsou všechny kanceláře a zařízení, potřebná pro chod celého národního výboru. Je zde v přízemí prostorná a stylově zařízená zasedací síň, která dodává jednáním národního výboru skutečné důstojnosti. Je zde, ovšem již v prvním poschodí, pěkná síň obřadní, která svým zařízením přispívá k chápání vážnosti příslušného občanského obřadu.
    Kanceláře jsou umístěny v prvním a druhém poschodí. Jsou prostorné a vybavené účelným nábytkem. Prostory pro čekající strany na chodbách jsou dostatečně vybaveny nábytkem pro sezení a odpočinek. Zkrátka bylo učiněno co nejvíce pro to, aby se ve starobylých kyjovských zdech zdejší radnice dalo pracovat, a aby i kyjovští občané byli spokojeni jak s odpovědným vyřizováním jejich záležitostí, tak i s vlastním jednáním vyřizujících. A na tuto práci s lidmi, na práci skutečně bezprostřední, se zde hledí jako na práci velmi důležitou a spokojenost občanů s jednáním zaměstnanců národního výboru je pro každého zaměstnance městského národního výboru věcí prvořadou a nejdůležitější. Zde se zásadně dodržuje názor, že pracovník národního výboru je zde pro občana a nikoliv občan pro něj.
    A kdo vyřizuje žádosti, přání nebo stížnosti kyjovských občanu v tomto roce či kdo se vůbec stará o všechny věci a záležitosti občanů? Je to především vedení městského národního výboru v tomto složení: Miroslav Marada, předseda, Vítězslav Ingr, místopředseda, PhDr. Rudolf Strmiska, tajemník. Tito tři pracovníci jsou volenými členy a z titulu svých funkcí jsou i stálými pracovníky městského národního výboru. Řídí a koordinují práci všech složek národního výboru a jsou i jeho reprezentanty.
    Vedoucím vnitřního oddělení MěstNV Kyjov je Miroslav Daněček. Do jeho úseku patří i matrika, kde vedoucí matriky Ludmila Šimečková spolu s matrikářkami Jarmilou Fabiánkovou a Ludmilou Pavelkovou tuto agendu zajišťují. Ohlašovna, kterou reprezentuje Helena Klíglová, vede záznamy o pobytu občanů a statistiku jejich pohybu.
    Odbor výstavby pod vedením ing. Petra Laštovičky má velmi obsáhlou agendu. S jeho pracovníky se setkáváme při jednáních o povolovací řízení staveb nebo jiných úprav, jejich zájem zasahuje i do zemědělství, úpravy terénů a toků a řady jiných. Starají se také o výstavbu města, o různé akce, hlavně o akce “Z”. Pracovníci tohoto odboru František Dobeš a Vojtěch Lebeda mají na starosti převážně část technickou, pracovnice Jana Klüglová zase otázky zemědělské.
    Odbor školství a kultury v současné době nemá přímého vedoucího a jeho činnost řídí a koordinuje zatím tajemník MěstNV. Do tohoto odboru přísluší Alena Judasová, vykonávající funkci sekretářky předsedy národního výboru, Ludmila Müllerová, pracující ve funkci referentky pro školství a kulturu a Věra Kristová, která má na starosti úsek sociálně zdravotní.
    Odbor místního hospodářství, obchodu a cestovního ruchu vede František Řihánek a s ním spolupracují Jana Pinterová a Dana Zlámalová. Oblast práce tohoto odboru je velmi rozsáhlá. Jde zde nejen o obchod, jeho problémy, ale i další služby, ať placené nebo neplacené, o bytové problémy a řadu dalších. Musí řešit řadu nepopulárních záležitostí a to vyžaduje velmi úzký styk a pochopení pro občany tak, aby tito byli co nejlépe uspokojováni ve svých žádostech a připomínkách.
    Vedení finančního a plánovacího odboru předal ke konci tohoto roku dosavadní a dlouholetý jeho vedoucí Jaroslav Ronek, který odchází do starobního důchodu, své nástupkyni Anně Jurutkové. S ním v tomto odboru spolupracují čtyři další pracovnice, a to Jarmila Jelínková, Iva Svobodová, Ludmila Šimíková a Ludmila Neduchalová. Už název tohoto odboru charakterizuje obsah a náplň jeho práce. Je to prakticky ekonomický úsek spolu s úsekem plánovacím, který rozpočtuje, sleduje a vyhodnocuje dosažené výsledky, což umožňuje získání přehledu o možnostech úspor i případného podnikání podle dosahovaných skutečností.
    O pořádek ve městě se starají inspektoři veřejného pořádku, vedoucí Josef Rolenc s Jaroslavem Jakubčíkem. A aby byl dodržován pořádek uvnitř budovy a v jejím nejbližším okolí, o to se starají uklizečky Marie Kristová a Drahomíra Svobodová. Je zde tedy celkem 27 zaměstnanců, kteří se starají, aby naše město i kyjovská radnice byly po stránce vnitřního i vnějšího vzhledu vždy v pořádku.
    Národní výbor, jako představitel místní samosprávy, zabezpečuje úkoly v rámci svých základních funkcí a v dalším budování společnosti mu budou připadat úkoly stále důležitější. To bude vyžadovat ještě přímějšího spojení s občany a jejich přímou účast na řešení vlastní samosprávy.
    Po volbách do zastupitelských orgánů v červnu tohoto roku vstoupily národní výbory do nového období. Podle usnesení 6. zasedání ÚV KSČ, na němž se projednávalo poslání a úkoly národních výborů po XVI. sjezdu, budou tyto zabezpečovat správu svých obvodů na kvalitativně vyšší úrovni, budou chránit práva a oprávněné zájmy občanů i organizací a zabezpečovat veřejný pořádek. Výkon státní správy bude zajišťován kvalitním, včasným a citlivým vyřizováním záležitostí občanů a organizací ve všech odvětvích, spadajících do působnosti národního výboru. Tento bude mít důležitou roli při ochraně životního prostředí a přírody i při ochraně kulturních a historických památek. Národní výbor musí důsledně dodržovat ústavní práva občanů, zejména právo na práci, právo na ochranu zdraví i právo na vzdělání a je i odpovědný za zajišťování převážné části služeb obyvatelstvu. Musí zvýšit svůj podíl na řešení celospolečenských úkolů a potřeb. Musí dbát nad lepším využíváním vlastních materiálových a finančních zdrojů k plnění svých úkolů, podporovat účelné a efektivní využívání zdrojů pracovních sil a účelně využívat investiční výstavbu. Velkou odpovědnost mají národní výbory na zabezpečování rozvoje služeb obyvatelstvu a přizpůsobování jejich vývoje změnám ve způsobu života, vybavenosti domácností a zkvalitňování životní úrovně. Povinností národního výboru je i důsledně dbát, aby organizace, zabezpečující zásobování, veřejnou dopravu, služby i ostatní potřeby, své poslání beze zbytku plnily.
    Je samozřejmé, že samotné orgány městského národního výboru na tak široký rozsah práce nemohou stačit a musí se proto opírat o široký občanský aktiv. A tímto aktivem jsou v první řadě občanské výbory, jediný aktiv národního výboru, který je volen na veřejných shromážděních občanů. Jeho zvolení zvýrazňuje i jeho zastupitelský charakter a vytváří podmínky, aby občanské výbory byly významným činitelem v celkové práci národního výboru. Občanské výbory jsou důležitou formou zapojování občanů do veřejné činnosti, jsou závažnými činiteli společenské aktivity a důležitými prostředníky mezi národním výborem a občany. Dlouholetá existence občanských výborů, jako nejdůležitějších aktivů národního výboru, jednoznačně dokazuje jejich opodstatněnost a význam jejich práce při zabezpečování hospodářského, sociálního a kulturního života přímo v jejich obvodech, v nichž jsou organizátory společenské aktivity. Jejich prostřednictvím mohou občané na jedné straně uplatňovat své zájmy a požadavky na národní výbor, na druhé straně se pak občané podílejí na řešení veřejných záležitostí a tím i na plnění úkolů národního výboru. V praxi jsou občanské výbory významným organizátorem a pomocníkem národního výboru při plnění volebního programu.
    Počet občanských výborů a jejich složení je uveden ve stati “Volby do občanských výborů”. Volební období občanských výborů je pětileté, tedy stejné, jako u poslanců národních výborů, což samo o sobě podtrhuje důležitost existence a práce samotných občanských výborů.
    Při hodnocení práce orgánů městského národního výboru je možno zaregistrovat snahu, aby o práci i plánech byl informován co nejširší okruh občanů. Proto se kladl důraz na zvyšování aktivity všech poslanců, komisí, občanských výborů i na činnost plenárních zasedání a rady. Taková aktivita umožňuje, aby při projednávání závažných otázek mohl národní výbor vycházet z požadavků a potřeb, zkušenosti a názoru občanů a využíval jejich iniciativy při plnění úkolů, zakotvených ve volebním programu. A proto se uskutečňují pravidelné měsíční porady s předsedy jednotlivých komisí a předsedy občanských výborů a tím se zjišťují a ověřují názory na jednotlivé závažné problémy, které vyvstávají a musí být dobře vyřešeny. Rada městského národního výboru přistupuje k projednávaným materiálům naprosto odpovědně a při jejich realizaci plně respektuje usnesení stranických a státních orgánů.
    Rozhodování pléna a rady městského národního výboru se dotýká řady úseků. Tak v oblasti školství, kultury a zdravotnictví byla věnována další pozornost zvýraznění účinnosti politicko výchovné a ideologické práce a jejímu spojení s praktickými úkoly dnešní společnosti. Ve výchovně vzdělávací práci je kladen hlavní důraz na prohloubení socialistického charakteru školy. O této problematice je zmínka v zápisu této kroniky v kapitole “Školství”. Že se školství věnuje maximální materiálová pomoc a péče národního výboru o jeho potřeby je skutečně velká, svědčí i počet stavebních akcí, jež byly v roce 1981 uskutečněny právě v tomto oboru. A že to nebyly akce právě malé, dosvědčují tyto údaje:

- zahájení výstavby stravovacího zařízení na základní škole tř. Pionýrů v hodnotě 350.000 Kčs
- generální oprava základní školy v Komenského ulici v částce 150.000 Kčs
- generální oprava zvláštní školy ve výši 90.000 Kčs
- generální oprava topení v mateřské škole Za stadionem (50.000 Kčs)
- generální oprava ústředního topení v mateřské škole v Bohuslavicích v hodnotě 30.000 Kčs
- generální oprava v mateřské škole Jungmannova ulice ve výši 15.000 Kčs
- dokončení a zabezpečení vnitřního vybavení pionýrského tábora v Hutisku ve výši 350.000 Kčs

    V oblasti kulturně výchovné činnosti byly splněny všechny úkoly jednotného plánu kulturně výchovné činnosti roku 1981 a rovněž oblast sboru pro občanské záležitosti směřovala k stálému zvyšování úrovně občanských obřadů.
    V oblasti sociální politiky byly splněny všechny stanovené úkoly a byly i dodrženy všechny ukazatele zásad péče společnosti o staré občany a tím i zabezpečování a zkvalitňování hmotného zajištění, zejména pak u občanů, jejichž důchod je jejich jediným zdrojem příjmů. Na běžně opakované dávky, příspěvky na cukrovku nebo TBC, byla v tomto roce vyplacena občanům částka 280.000 Kčs. Pro zlepšení prostředí Klubu důchodců byla provedena jeho generální oprava a zajištěno nové vnitřní vybavení v hodnotě 50.000 Kčs.
    Nelze opomenout ani oblast výstavby města. Ze základní vybavenosti bytové části sídliště V.I. Lenina byla dokončena a uvedena do provozu prodejna potravin. Nebyl naopak dodržen stanovený termín dokončení 13třídní základní školy, mateřské školy a jeslí a termín jejich dokončení se přesunuje na červen, resp. září 1982. Jako důvod nesplnění termínu se udává dnes už stereotypní zdůvodnění: nedostatek kapacit dodavatele. V průběhu prvního pololetí byly dány do užívání byty v lokalitě Šištot (celkem 3 x 40 bytových jednotek) a k dokončení bylo nutno provést jen terénní a sadové úpravy jejich okolí. V druhém pololetí byly dokončeny obytné domy o 10 bytových jednotkách v ulicích Nerudova a Obránců míru pro zaměstnance kyjovských podniků. Do trvalého užívání bylo uvedeno 56 bytových jednotek v rodinných domcích, což je o 16 více, než bylo původně zvažováno. Byla zahájena výstavba 26 bytových jednotek v rodinných domcích, převážně v lokalitách Koliba III a Za humny a v lokalitě Koliba III byla zahájena i výstavba 2 x 8 bytových jednotek pro zaměstnance národních podniků Šroubárna a Sklárny. V lokalitě Nádražní byla zahájena výstavba 2 x 8 bytových jednotek pro zaměstnance Agrochemického podniku. V oblasti základní technické vybavenosti k rodinným domkům byly dokončeny práce v lokalitě Koliba III (elektrorozvody) a lokalitě U Brandlovy (kompletace rozvodů nízkého napětí).
    V oblasti přípravy další výstavby v lokalitě Kyjov – střed byly splněny všechny stanovené úkoly, tj. výkupy rodinných domků, přestěhování bývalých vlastníků, zahájení asanace a zajištění předprojektové dokumentace. Nelze přehlédnout ani výhled na rok 1982 a jen v kostce uvést ty nejdůležitější akce, abychom v zápise příštího roku mohli porovnat plán s dosaženou skutečností za toto časové údobí. Má se konečně dokončit zbývající zařízení ve vybavenosti sídliště V.I. Lenina, tedy základní škola, mateřská škola a jesle včetně technické vybavenosti tak, aby již konečně mohly sloužit svému účelu. Ukončena má být též výstavba 3 x 8 bytových jednotek v lokalitě Koliba III a 8 bytových jednotek v lokalitě Nádražní. Mělo by být dokončeno i 20 bytových jednotek v rodinných domcích a dalších 10 takových zahájeno. Má se pokračovat v asanaci 10 rodinných domků v Kollárově ulici a v ulici Jungmannově, do konce února pak má být zpracován projektový úkol první stavby 64 bytových jednotek v ulici Kollárova, který by měl být zpracován formou realizačního projektu Stavoprojektem Gottwaldov.
    V průběhu roku 1982 budou pokračovat i účelové investiční akce podniků a organizací, působících v městě, např. oprava hotelu Slavia, rekonstrukce domu čp. 57 Geodézie, nadstavba provozovny Vkus v Komenského ulici a jiné.
    Úspěšné bylo i plnění akce “Z”. Plán investiční akce, který byl schválen plenárním zasedáním, obsahoval 6 akcí v celkové hodnotě díla 2.168.000 Kčs při investičních nákladech 1.545.000 Kčs. Pracovalo se na těchto akcích: tělovýchovné zařízení, úprava toku Bukovanský v Boršově, technická vybavenost u prodejny potravin Panorama, úprava mostku v Nětčicích, areál Zahrádkářských služeb, úprava místních komunikací (chodník z Jungmannovy ulice k prodejně Panorama a položení bezprašného povrchu v Jungmannově ulici).
    Tyto úkoly byly splněny bezezbytku. Byla vytvořena hodnota díla ve výši 2.404.500 Kčs, což je plnění 110,9 procent při finančních nákladech 1.705.000 Kčs. Při uskutečnění této akce je třeba vyzvednout aktivní přístup občanů, závodů, škol i organizací Národní fronty, které pomohly splnit tyto úkoly. Na těchto akcích bylo odpracováno 21.748 hodin, což je o 168 více, než byl uzavřený závazek. Přitom organizace Národní fronty odpracovaly více než 5.000 hodin, školy přes 1.700 hodin, závody více než 3.700 hodin a občanské výbory dokonce přes 10.000 hodin. Tato akce bude pokračovat i v roce 1982 a má se realizovat Tělovýchovné zařízení, pokračovat v úpravě Bukovanského potoka a dokončit technické vybavení koupaliště v Bohuslavicích.
    Nedílnou částí zlepšování životního prostředí jsou práce, prováděné v neinvestiční části akce “Z”. V roce 1981 bylo občany, závody, školami a dalšími organizacemi odpracováno přes 418.000 brigádnických hodin a byla vytvořena hodnota díla přes 4.000.000 Kčs při nákladech 1.250.000 Kčs. Bezprašných povrchů na městských komunikacích bylo položeno za 960.000 Kčs. Pozornost byla věnována výsadbě a údržbě zeleně, čímž se prakticky podporuje snaha o zlepšení a zkrášlení našeho prostředí. S pomocí brigád se počítá i v roce 1982 a cílem národního výboru je, aby občané a organizace spolu se školami odpracovali ve prospěch města nejméně 377.000 brigádnických hodin a pomohli tak k zkrášlení našeho prostředí.
    Na úseku dopravy byla pro snížení prašnosti a celkového zlepšení podmínek dopravy provedena kobercová úprava komunikací v ulicích u základní školy v Komenského, v Havlíčkově, v Brandlově, Za stadionem, Nádražní, Obránců míru a Močílky. V části Bohuslavice byla k zlepšení podmínek dopravy vybudována točna pro autobusy. K zlepšení stavu značení v městě byl vypracován projekt návrhu dopravního značení, který vypracovalo Dopravní středisko v Brně. Značení a stav místních komunikací bylo sledováno průběžně a v některých případech bylo vhodně pozměněno vzhledem k připomínkám občanů nebo komise dopravy. Připomínky k značení a návrh na jeho úpravu byly předány komisi dopravy a okresnímu oddělení veřejné bezpečnosti, dopravnímu inspektorátu k posouzení a realizaci.
    Na úseku obchodu byla dokončena výstavba prodejny potravin v sídlišti V.I. Lenina a 10. prosince tohoto roku uvedena do provozu. V únoru byla otevřena nová prodejna potravin v ulici Rudé armády u kina Panorama, která má 200 m² prodejní plochy a svým moderním zařízením přispívá k zvýšení kulturnosti prodeje. Dřívější prodejna potravin v této ulici byla přechodně zrušena a přebudovává se na prodejnu masa, která má být otevřena již v roce 1982.
    Zastaralost některých prodejen je všeobecně známá a proto v tomto roce bylo nutno provést aspoň částečné úpravy v těch nejméně vyhovujících, které dnešním normám, kladeným na obchodní místnosti, nevyhovovaly. Jednalo se o tyto prodejny: prodejny potravin na náměstí (sociální zařízení, sklady, šatny), mléčná jídelna (sociální zařízení, šatny), Zelenina, náměstí Klementa Gottwalda (sociální zařízení, sklady), Svedrup, náměstí Klementa Gottwalda (sociální zařízení, sklady), drogerie barvy – laky (sklady).
    Restaurační zařízení se v průběhu roku zvýšilo o novou jídelnu U nádraží a novou kavárnu Panorama. Byly otevřeny v únoru, případně v květnu a přispěly k zlepšení situace na úseku pohostinství i k zvýšení kulturnosti těchto služeb v městě.
    Situaci v zásobování potravinářskými i průmyslovými výrobky je věnována patřičná pozornost jak správních, tak i politických orgánů města. Nelze tvrdit, že toto zásobování bylo vždy bez závad a výkyvů. Nedostatky v dodávkách i nedostatky jiného rázu byly a jsou předmětem řady jednání i kontrol. V roce 1981 bylo v Kyjově provedeno celkem 414 kontrol různého druhu, ovšem značná část z nich se zaměřila na dodržování prodejní doby (celkem 174), což by měla být věc samozřejmá, která by předmětem kontroly být neměla. Byla přece řada jiných a vážnějších nedostatků, jako časté porušování prodeje z důvodu přejímky zboží, zbytečně dlouhé inventury, opožděné rozvozy, nedostatek určitého druhu zboží apod.
    Na bytovém úseku není nikdy dostatek klidu. V roce 1981 bylo z pořadníku MěstNV přiděleno celkem 11 bytů. Z důvodů asanací bylo přiděleno 9 náhradních bytů, z veřejného zájmu 4 náhradní byty a mimo pořadník další 4 byty. Bylo provedeno také 16 výměn různého druhu a vydáno 8 rozhodnutí o přidělení nebytových prostor. Do evidence uchazečů bylo v bytové komisi projednáno a zařazeno celkem 43 žádostí a 10 žádostí o náhradní byt. Zamítnuto bylo 24 žádostí z důvodu, že žadatelé mají možnost zažádat o byt podnikový nebo proto, že nesplňují požadované podmínky. Na tomto úseku byla provedena řada oprav a rekonstrukcí domovního zařízení a z větších akcí jsou to plynofikace včetně rekonstrukce kotelen v sídlištích Obránců míru a Za stadionem, které ještě nejsou pro jejich rozsáhlost zcela dokončeny.
    Na úseku místního hospodářství a služeb největší podíl práce připadá na Technické služby města Kyjova. Jejich práce je různorodá a obsáhlá. Za pomoci brigádnické práce občanů i závodů mají dokončit předem ty rozpracované akce, ať už je to parkoviště u hřbitova, pod nadjezdem a u nemocnice, přívod vody na koupaliště, generální oprava malého bazénu koupaliště a doobrubování chodníků a vozovek. Tato organizace provádí v týdenním svozu více než 7.400 popelových nádob a 120 kontejnerů, běžnou údržbu veřejného osvětlení ve 24 obcích, letní i zimní údržbu městských komunikací, obnovu a údržbu zelených ploch a pásů v objemu 36 hektarů a další služby, jako provoz hřbitovů a pohřební síně, letního koupaliště a řady dalších.
    Výpočet činností a výsledků, jež tyto složky MěstNV za rok 1981 dosáhly, nevyjadřují však jeho veškerou činnost. K zdaru přispělo i plnění úkolů volebního programu Národní fronty, rozpracovaného na jednotlivá léta a pravidelná kontrola jeho plnění. Také socialistická soutěž národních výborů, do níž byl a je městský národní výbor zapojen od jejího počátku, ukázala, že Kyjov v této náročné soutěži uspěl více než dobře, ba dokonce patří mezi ty nejlepší. A tak se umístil v roce 1977 v okrese Hodonín jako první a obdržel čestné uznání vlády ČSR I. stupně, v roce 1980 získal první místo v rámci soutěže za 6. pětiletku a v tomto roce získal mezi soutěžícími okresu Hodonín čestné druhé místo.
    Práce MěstNV na poli organizace a vlastní práce je značně pestrá a dotýká se řady problémů a záležitostí ať plánovaných, nebo vzniklých během roku. Rada městského národního výboru uskutečnila všech 26 plánovaných zasedání a plénum se za tuto dobu sešlo šestkrát. Program těchto zasedání byl skutečně různorodý a odpovídal okamžité potřebě řešení vyvstalých problémů, ovšem v hlavních bodech plán činnosti byl dodržován. Nebylo tedy málo problémů, jimiž se náš zastupitelský orgán musel zabývat. V první řadě to bylo uzavření a schválení činnosti za minulý rok nebo uzavření či další sledování nedořešených problémů a akcí. Uzavíraly se finanční záležitosti, plány, rozpočet, plnění a další plánování akce “Z”, problémy životního prostředí a jiné. Mnohdy bylo nutno pohotově rozhodnout a zasáhnout do řady problémů, ať už se týkaly zemědělství, kultury, obchodu či školství. Častým předmětem jednání byly i otázky dopravy, vyhodnocovala se práce různých složek a organizací, zkrátka jednalo se vždy o tom, co bylo v té době skutečně aktuální a vyřešením problému došlo k nápravě či uspokojení. Dělalo se to prostě tak, aby národní výbor byl o problémech informován, aby mohl pomoci, případně aby v některých případech mohl sám pomoc vyžadovat.
    Při organizaci směn Národní fronty přebíral městský národní výbor hlavní organizaci těchto směn do vlastních rukou a dirigoval pracovníky i pracovní prostředky tam, kde jich bylo nejvíce zapotřebí. Zasahoval i při jiných příležitostech a dovedl prosadit s rozvahou i svůj názor na stanovení pracovní doby nebo při snaze některých obchodních podniků o zrušení nebo omezení jejich činnosti apod.
    Výpočet záležitostí, jimiž se městský národní výbor musel během roku zabývat, není zdaleka vyčerpávající, je skutečně velmi kusý a záležitosti, zde uvedené, jsou jen náhodně vybrané a důležité snad jen z mého pohledu. Je možné, že právě ty více důležité, mně unikly. Těch záležitostí bylo mnohokráte více. Tak např. nedobrá situace v energetice byla důvodem prakticky stálé kontroly čerpání spotřeby elektrického proudu, plynu či pohonných hmot. A spotřeba elektrické energie není nijak zanedbatelná, vždyť město má limitováno jen na veřejné osvětlení za rok více než 395.000 kilowatthodin.
    Městský národní výbor se stará o všechny své občany a má zájem na tom, aby i jeho poslanci byli skutečně na výši po všech stránkách a skutečně byli reprezentanty svých voličů. Ne všichni poslanci jsou na stejně vysoké úrovni, to je samozřejmé. A proto každý rok vysílá rada MěstNV některé poslance, hlavně ty perspektivnější, na školení do krajské politické školy v Brně, aby potom mohli v praxi uplatnit získané poznatky k lepší vlastní práci.
    V každém zasedání rady je věnován dostatek času přednášeným interpelacím, které jsou uskutečňovány většinou hned na začátku každého zasedání. Tyto interpelace jsou odrazem potřeb, požadavků nebo upozornění a bylo je nutno vyřešit obvykle s největším urychlením nebo dokonce ihned a proto v tomto smyslu byly většinou vyřízeny hned na schůzi. Zde se prakticky projevoval úzký styk občanů se svými zástupci v národním výboru, neboť tito většinou přednášeli názory občanů, které získali obvykle na schůzi občanských výborů a mohli je proto bezprostředně tlumočit a dokonce také ihned vyřídit.
    V roce 1981 byla činnost nejen poslanců samotných, ale i činnost pracovníků městského národního výboru velmi obsáhlá. Kromě řady povinností, v mnoha případech i společenských, byli pracovníci zatíženi i obsáhlou prací administrativní. Pracovní doba od 7 hodin do 11.30 a od 12 do 16 hodin je plně využívána. Každá středa znamená pracovní dobu prodlouženou. Pracuje se od 7 do 16 hodin a až do 18 hodin je zde služba proto, aby občané, dojíždějící a zaměstnaní mimo město, měli možnost vyřídit si své záležitosti osobně bez nutnosti čerpat dovolenou nebo využívat jakéhokoliv druhu volna. Styk se stranami je formálně omezen výlučně na středu, ovšem ve skutečnosti je zde styk každodenní a na nějakém úředním dnu se rozhodně netrvá. A tak se zde pro strany prakticky úřaduje od pondělka až do pátku a spokojeni jsou jak občané, tak nakonec i zaměstnanci MěstNV, kteří ochotně vyřídí to, co okamžitě vyřídit mohou.
    Pondělní dopoledne je vyhrazeno poradě, kterou řídí osobně předseda městského národního výboru. Porady se zúčastňují všichni vedoucí pracovníci národního výboru, ředitel Technických služeb, vedoucí městských kin a jiné, na poradu přizvané osoby, pokud se projednávají jejich záležitosti.
    O obsáhlosti agendy MěstNV svědčí okolnost, že za rok 1981 bylo vydáno celkem 4.515 správních rozhodnutí a z nich nejvíce v odboru výstavba (1.088) a ve vnitřním odboru (1.020). I jiné odbory byly po administrativní stránce hodně zaměstnané, např. jen v ohlašovacím úseku bylo za tento rok provedeno celkem 3.344 změn.
    Není tedy ani práce rady, ani práce orgánů zdejšího národního výboru nijak malá a mnohdy ani nijak snadná nebo dokonce zanedbatelná. Zvážíme-li a připočteme-li ještě práci komisí, ať už je to komise bytová nebo zemědělská či některá jiná, uvědomujeme si, že je to práce obtížná a někdy i hodně nevděčná. Každá práce s lidmi a pro lidi je nesnadná. Dotýká se totiž přímo lidí, jejich zájmů a rozhodnutí každého orgánu ovlivňuje názor nejen občana samotného, jehož se věc přímo týká, ale má vliv i na jeho okolí a proto musí být vždy řádně a rozumně zdůvodněno.
    Vím, že jsem nevyčerpal celý obsah práce městského národního výboru, ať už aparátu samotného, nebo práci zastupitelského sboru. To skutečně možné není a já jsem chtěl objasnit jen v kostce, že je to práce rozsáhlá a mnohorodá, která se mnohdy nedá předvídat nebo dokonce naplánovat. Problémy přicházejí nenadále a mnohdy se musí vyřešit okamžitě. Lidé se mění s časem, v němž právě žijí a chtějí být pochopeni ve všech směrech. A snaží-li se ti, kteří na národním výboru všechny ty lidské požadavky a stížnosti či připomínky vyřizují, pak jim rozhodně patří aspoň ten malý dík. Jejich práce je záslužná, ale také nedoceněná, aspoň u většiny současníků. Je to práce, kterou spravedlivěji posoudí jen budoucí čas.

    Volby představují důležitý politický a demokratický akt a jsou důležitým stupněm upevňování morálně politické jednoty lidu a dalšího rozvoje společnosti.
    Jelikož v tomto roce skončilo funkční období orgánů, zvolených ve volbách roku 1976, byly ve smyslu volebního zákona v tomto roce vypsány volby nové a jejich termín byl stanoven na den 5. a 6. června 1981. K jejich uskutečnění bylo třeba provést řadu příprav a organizačních zajištění. Vzhledem k důležitosti i rozsáhlosti celé této akce bylo s přípravami započato již ve 4. čtvrtletí roku 1980 zpracováním návrhu volebního programu, na němž se podíleli nejen orgány MěstNV, ale i všechny složky Národní fronty, závody a ostatní instituce tak, aby volební program vyjádřil a obsáhl všechny úkoly a problémy, jejichž řešení a splnění by se v novém volebním období mělo uskutečnit. Bylo provedeno zhodnocení práce všech nynějších poslanců a orgánů městského národního výboru, byly zpracovány podklady a návrhy na sestavení volebních obvodů, byl upřesněn i počet nově zvolených poslanců a tyto údaje byly včas zveřejněny. Uvnitř města bylo zřízeno celkem 90 volebních obvodů pro volby do městského, 8 obvodů do okresního a 1 obvod do krajského národního výboru. Byly ustanoveny a schváleny jak městské, tak i obvodní a okrskové komise a začalo navrhování kandidátů Národní fronty a jejich registrace u volebních komisí. K zveřejnění registrovaných kandidátů a jejich seznámení s voliči došlo na veřejných schůzích, které proběhly od 28. dubna do 20. května 1981.
    Bylo uskutečněno celkem 9 předvolebních schůzí, z toho 6 přímo v Kyjově, po jedné pak v části Nětčice, Boršov a Bohuslavice a jejich smyslem bylo seznámení voličů s hlavními úkoly volebního programu Národní fronty na léta 1981 až 1985 a představení navrhovaných kandidátů. Při těchto schůzích, jichž se zúčastnilo celkem 641 občanů a v diskusi vystoupilo 26 občanů, mělo být představeno všech 90 kandidátů do MěstNV, 8 kandidátů do ONV a 1 kandidát do KNV. Kandidáti do vyšších orgánů se pro rozsáhlost svých volebních obvodů nemohli představení ve všech místech účastnit a jejich účast byla směrována jen podle jejich vlastních možností.
    Představení kandidátů do MěstNV se uskutečnilo jen v 76 obvodech, v ostatních 14 případech se kandidáti z vážných důvodů k představení dostavit nemohli, ovšem vzhledem k tomu, že ve svých obvodech byli všichni osobně známí, nebylo to vážnosti tohoto aktu na závadu. Předvolební schůze byly uskutečněny i v některých kyjovských závodech a nejvíce navštíveny byly ve Šroubárně a Sklárnách. Byly provedeny i dvě besedy na učilištích a jedna na gymnáziu a hovory s mládeží, která měla letos volit poprvé. Potěšitelná byla skutečnost, že těch mladých přišlo na besedu 195 a hlavně to, že projevili velký zájem o celkové dění. Této besedy se kromě jiných zúčastnil i kronikář a odpovídal na dotazy mladých právě o problémech kroniky.
    V rámci propagace voleb bylo vydáno 6 informačních zpravodajů, jejichž tématika byla zaměřena přímo na otázku voleb.
    K vlastnímu provedení voleb bylo zapotřebí vykonat všechny nutné přípravy, tedy včas zpracovat a zveřejnit seznamy voličů, vyhotovit a vydat voličské průkazy, vydat vyhlášky o době a místě voleb a připravit a důstojně vybavit volební místnosti. Nesměla být opomenuta ani ostatní technicko organizační příprava, jako zajištění tisku, distribuce vyhlášek, tiskopisů a propagačního materiálu. Největší péče se musela samozřejmě soustředit na přímé zajištění dnů voleb proto, aby tento akt vyzněl skutečně důstojně.
    Pro tyto volby byla ustavena městská volební komise, která pracovala v tomto složení: předseda Ludvík Šigut, místopředseda Oldřich Fuchs, tajemník PhDr. Rudolf Strmiska, členové Miroslav Marada, Miroslav Daněček, Jan Svoboda, František Malík, Arkadij Mazničenko, Věra Polášková, Josef Sedláček, Ervín Sychra.
    Při výběru kandidátů do městského národního výboru se přihlíželo pokud možno k tomu, aby kandidát bydlel v obvodě, za nějž kandiduje. Je to samozřejmě nejlepší, neboť pak je poslanec denně v bezprostředním styku se svými voliči a je také blízko jejich každodenních problémů. Možná, že toto by se velmi dobře osvědčilo i při volbě do vyšších orgánů a pak by bylo jistě s prací těchto zástupců daleko více spokojenosti.
    Do městského národního výboru bylo navrženo tedy 90 kandidátů a přihlíželo se k tomu, aby z nich bylo 60 procent dělníků a pracovníků v zemědělství, 30 procent žen a 30 procent mladých do 35 let. Bylo navrženo celkem 52 členů KSČ, 5 příslušníků strany českých socialistů a 4 příslušníci strany lidové. Ostatních 29 je bez politické příslušnosti. Všichni kandidáti byli navrženi organizacemi Národní fronty, schváleni na veřejných schůzích a nakonec i všichni byli zvoleni.
    Na přípravě voleb se podíleli všechny kyjovské organizace a o jejich podílu je zmínka v ostatních částech tohoto zápisu. Nutno ovšem konstatovat, že všechnu řídící práci prováděl MěstNV a MěstV NF.

Do zastupitelských orgánů pro volby v roce 1981 byli v Kyjově zaregistrováni tito kandidáti Národní fronty:

Sněmovna lidu Praha:
ing. Leopold Lér, CSc., nar. 1928, ministr financí ČSSR

Česká národní rada Praha:
Vlasta Klimková, pracovnice JZD Dukla Vracov
Anděla Řičánková, pracovnice JZD OM Hostěrádky-Rešov

Jihomoravský krajský národní výbor Brno:
Vladimír Chýský, nar. 1951, vedoucí právník Sklárny Kyjov

Okresní národní výbor Hodonín:
obvod č. 49 – Stanislav Kopečný, nar. 1936, řidič ČSAD Kyjov
obvod č. 50 – ing. Milan Zlámal, nar. 1932, tajemník ONV Hodonín
obvod č. 51 – MVDr. Oldřich Burský, nar. 1933, veterinární lékař Kyjov
obvod č. 52 – Jiří Menšík, nar. 1949, dělník Kyjovan Kyjov
obvod č. 53 – Svatava Malíková, nar. 1949, úřednice Sklárny Kyjov
obvod č. 54 – ing. Jan Bystřický, nar. 1936, předseda výrobního družstva Trud Bzenec
obvod č. 55 – Mirko Kuba, nar. 1929, ředitel gymnázia Kyjov
obvod č. 56 – Miroslav Bock, nar. 1927, ředitel Zemědělských staveb Kyjov

Městský národní výbor Kyjov:
obvod č. 1 – Stanislav Sukop, nar. 1933, stavbyvedoucí Ingstav Brno
obvod č. 2 – Antonín Neduchal, nar. 1933, státní zaměstnanec – OO VB Kyjov
obvod č. 3 – František Kouřil, nar. 1939, stavbyvedoucí ZS Uherské Hradiště
obvod č. 4 – Václav Zlámal, nar. 1926, dělník Šroubárny Kyjov
obvod č. 5 – Zdeněk Vlach, nar. 1934, náměstek ředitele RaJ Hodonín
obvod č. 6 – Drahomíra Vašíčková, nar. 1941, členka JZD Družba Kyjov
obvod č. 7 – František Maňas, nar. 1924, dělník Sodovkárna Kyjov
obvod č. 8 – Vincenc Ventrča, nar. 1940, řidič ZNZP Kyjov
obvod č. 9 – Štěpán Šnajdr, nar. 1945, mechanizátor Xaverov Vlkoš
obvod č. 10 – Vítězslav Ingr, nar. 1938, stávající místopředseda MěstNV
obvod č. 11 – Josef Růžička, nar. 1951, automechanik ČSAD Kyjov
obvod č. 12 – Josef Přikryl, nar. 1928, pracovník dopravy ZS Kyjov
obvod č. 13 – ing. Vlastimil Polášek, nar. 1941, náměstek ředitele Šroubárny Kyjov
obvod č. 14 – Josef Polášek, nar. 1941, elektromechanik MaT Kyjov
obvod č. 15 – Vlastimil Lihan, nar. 1943, dělník VHS Kyjov
obvod č. 16 – Rostislav Skřivánek, nar. 1933, dělník Šroubárny Kyjov
obvod č. 17 – Rostislav Novák, nar. 1940, pracovník KPÚ Sklárny Kyjov
obvod č. 18 – ing. Bohumil Válka, nar. 1947, náměstek ředitele ZS Kyjov
obvod č. 19 – Petr Svoboda, nar. 1947, horník Dukla Šardice
obvod č. 20 – Milan Kluďák, nar. 1933, dělník Sklárny Kyjov
obvod č. 21 – Marie Sukopová, nar. 1939, ředitelka ZŠ Kyjov, Komenského
obvod č. 22 – Marie Jandová, nar. 1937, zástupkyně ředitelky ZŠ Kyjov, Komenského
obvod č. 23 – Ladislav Hasala, nar. 1946, technik ČSAD Kyjov
obvod č. 24 – Miroslav Selucký, nar. 1946, elektromechanik ZS Kyjov
obvod č. 25 – Josef Kopeček, nar. 1947, strojník Kyjovan Kyjov
obvod č. 26 – Alena Presová, nar. 1954, učitelka na gymnáziu Kyjov
obvod č. 27 – Bedřich Švec, nar. 1940, dělník Sklárny Kyjov
obvod č. 28 – Jiří Strašil, nar. 1946, vedoucí dílny Elektrosvit Svatobořice
obvod č. 29 – Zdeněk Chytil, nar. 1948, kontrolor Šroubárna Kyjov
obvod č. 30 – Josef Měsíček, nar. 1948, elektromechanik Sklárny Kyjov
obvod č. 31 – Zdeněk Komínek, nar. 1950, státní zaměstnanec OO VB Hodonín
obvod č. 32 – Dana Rudická, nar. 1946, kadeřnice OPS Kyjov
obvod č. 33 – Květa Dufková, nar. 1930, dělnice Šroubárna Kyjov
obvod č. 34 – Marie Škrlová, nar. 1945, prodavačka Nábytek Kyjov
obvod č. 35 – Marie Konečná, nar. 1943, uklizečka MŠ Sklárny Kyjov
obvod č. 36 – Valentin Brhel, nar. 1951, dělník Jednota Hodonín
obvod č. 37 – Marie Hložková, nar. 1940, uklizečka ZŠ třída Pionýrů Kyjov
obvod č. 38 – ing. Helena Kubaszková, nar. 1943, členka JZD Družba Kyjov
obvod č. 39 – Drahomír Urc, nar. 1948, zedník Kyjovan Kyjov
obvod č. 40 – Jana Pelčáková, nar. 1953, členka JZD Družba Kyjov
obvod č. 41 – Milan Vidurek, nar. 1954, školník ZŠ třída Pionýrů Kyjov
obvod č. 42 – Marie Houšťová, nar. 1944, zdravotní sestra NsP Kyjov
obvod č. 43 – Marie Rakušanová, nar. 1946, zdravotní sestra NsP Kyjov
obvod č. 44 – Miroslav Baldrián, nar. 1949, školník ZŠ Komenského Kyjov
obvod č. 45 – Růžena Čumbová, nar. 1933, dělnice MaT Kyjov
obvod č. 46 – MUDr. Petr Němec, nar. 1943, náměstek ředitele OÚNZ Hodonín
obvod č. 47 – Karol Král, nar. 1944, vedoucí prodejny Mototechna Kyjov
obvod č. 48 – Otakar Musil, nar. 1943, dělník Šroubárny Kyjov
obvod č. 49 – Miroslav Smolík, nar. 1946, dělník MŽ Veselí nad Moravou
obvod č. 50 – Anna Jakubčíková, nar. 1951, dělnice Šroubárny Kyjov
obvod č. 51 – Vladimír Šašinka, nar. 1930, ekonom JZD Šardice
obvod č. 52 – Jaroslav Zapletal, nar. 1927, ekonomický náměstek JND Hodonín
obvod č. 53 – Vladimír Matějka, nar. 1932, dělník Šroubárny Kyjov
obvod č. 54 – Vlastimil Vráblík, nar. 1953, kontrolor Šroubárny Kyjov
obvod č. 55 – Jarmila Kamerová, nar. 1935, vedoucí kuchyně Slezan Svatobořice
obvod č. 56 – Miroslav Marada, nar. 1936, stávající předseda MěstNV
obvod č. 57 – František Matuška, nar. 1946, dělník Sklárny Kyjov
obvod č. 58 – Libuše Polášková, nar. 1940, účetní MaT Kyjov
obvod č. 59 – Alena Šebelová, nar. 1955, dělnice Sklárny Kyjov
obvod č. 60 – Eduard Kamera, nar. 1933, ředitel závodu Sklárna Kyjov
obvod č. 61 – Jarmila Svobodová, nar. 1931, dělnice Šroubárny Kyjov
obvod č. 62 – Jiří Šťastný, nar. 1955, technik Šroubárny Kyjov
obvod č. 63 – Rostislav Smejkal, nar. 1951, učitel ZŠ třída Pionýrů Kyjov
obvod č. 64 – Milan Džubera, nar. 1952, revizní technik Šroubárny Kyjov
obvod č. 65 – Petr Kalous, nar. 1948, technik Sklárny Kyjov
obvod č. 66 – PhDr. Rudolf Strmiska, nar. 1943, stávající tajemník MěstNV Kyjov
obvod č. 67 – Vlasta Bártová, nar. 1933, úřednice KPÚ OPS Hodonín
obvod č. 68 – Jenovefa Bučková, nar. 1945, úřednice Krajského plemenářského podniku Brno
obvod č. 69 – ing. Zdeněk Matěják, nar. 1950, ekonom kult. ONV Hodonín
obvod č. 70 – Růžena Formanová, nar. 1941, dělnice OPP Bzenec - Kyjov
obvod č. 71 – Anna Bystřická, nar. 1937, vedoucí spořitelny Kyjov
obvod č. 72 – Ludvík Šigut, nar. 1945, dělník Sklárny Kyjov
obvod č. 73 – Vojtěch Chrástecký, nar. 1937, dělník Sklárny Kyjov
obvod č. 74 – Bohumil Marek, nar. 1939, dělník Šroubárny Kyjov
obvod č. 75 – Helena Horáčková, nar. 1948, vychovatelka, Dětský domov Vřesovice
obvod č. 76 – Vítězslav Švábík, nar. 1928, vedoucí drogerie Kyjov
obvod č. 77 – Augustin Trtík, nar. 1940, dělník OPP Gottwaldov - Kyjov
obvod č. 78 – Marie Mezíková, nar. 1927, úřednice tiskárny Kyjov
obvod č. 79 – Naděžda Balaštíková, nar. 1947, učitelka zvláštní školy Kyjov
obvod č. 80 – Zdeněk Selucký, nar. 1947, technik ČSAO Kyjov
obvod č. 81 – ing. Vladimír Rajda, nar. 1928, vedoucí vývojového střediska ZS Brno
obvod č. 82 – Drahomíra Rajsiglová, nar. 1949, dětská sestra NsP Kyjov
obvod č. 83 – Stanislav Svoboda, nar. 1952, roentgenolog NsP Kyjov
obvod č. 84 – Jiří Žídek, nar. 1926, vedoucí prodejny Jednota Bohuslavice
obvod č. 85 – ing. František Severin, nar. 1938, úředník ČSP Kyjov
obvod č. 86 – Stanislav Flajzar, nar. 1950, technik ČSD Kyjov
obvod č. 87 – František Svoboda, nar. 1926, náčelník stanice ČSD Bohuslavice
obvod č. 88 – Ludmila Resnerová, nar. 1931, členka JZD Družba Kyjov
obvod č. 89 – Luboš Přikryl, nar. 1951, dělník ČSAO Kyjov
obvod č. 90 – Hedvika Svobodová, nar. 1938, ředitelka MŠ Bohuslavice

    Volby, uskutečněné v pátek 5. a v sobotu 6. června 1981 proběhly důstojně. Zásluhu na tom mají především ti, v jejichž náplni bylo tyto volby připravit. V některých místnostech volily složky či celá sídliště manifestačně. Tak Český svaz žen zorganizoval své členky do 2 průvodů, společně přišli volit i svazáci z gymnázia a největší dojem vyvolal průvod občanů z Lidické ulice, kteří přišli volit manifestačně za doprovodu dechové hudby. Před volebními místnostmi v dny voleb účinkovaly 3 dechové hudby, cimbálová muzika a dokonce i televize vysílala z kyjovských voleb obrazový záběr.
    Výsledek voleb vyzněl jednoznačně pro kandidáty Národní fronty. Ze zapsaných 8.741 voličů bylo odevzdáno 8.724 hlasovacích lístků a z toho pro navrhované kandidáty 8.714, tedy 99,89 procent. Ze závažných důvodů nevolilo pouze 17 osob. Z 10 škrtnutých lístků byly škrtnuty 4 do MěstNV, zbývajících šest pak bylo do vyšších orgánů.
    Ve volebních komisích pracovalo celkem 416 osob, z toho pak 360 osob v komisích obvodních. Tento počet svědčí o velkém rozsahu práce i obětavosti těch, kteří se na této práci podíleli.
    Naši zástupci na dalších 5 let jsou tedy zvoleni. Zastupovat občany je práce náročná, vyžaduje hodně času a osobní obětavosti. Je to práce mnohdy neuznávaná a snad i někdy podceňovaná. Je to ale v každém případě práce záslužná. A nechť ji naši zástupci vykonávají poctivě podle nejlepšího vědomí a svědomí tak, že všichni budou pracovat pro blaho společné věci.

    O důležitém poslání občanských výborů je dost řečeno v kapitole “Městský národní výbor”. Přesto však je nutno poznamenat, že právě v občanských výborech má národní výbor svůj důležitý orgán k získávání občanů pro společensky potřebnou práci ve prospěch všech obyvatel s přímým zaměřením na tu část, kde občané bydlí a občanský výbor pracuje. Jedná se o všechny druhy prací, ať budovatelské, společenské, udržovací či kulturní. Právě občanské výbory, jejichž členové jsou v přímém styku s občany, pomáhají poznávat zájmy a potřeby občanů a přispívají k snadnějšímu řešení problémů. Volební období občanských výborů končí prakticky současně s obdobím národního výboru a proto po zvolení nového národního výboru bylo ke konci září přistoupeno k volbě výborů občanských. Volba se uskutečnila na veřejných občanských shromážděních, která byla velmi dobře připravena a jejich program ujednocen do těchto bodů:

- zhodnocení činnosti funkčního období 1976 až 1981
- představení nově navržených členů občanského výboru a jejich volba
- vystoupení člena městského národního výboru
- diskuse a závěr

    Členové nově zvoleného občanského výboru zvolili pak ze svého středu předsedu, místopředsedu a tajemníka občanského výboru a tito byli ještě na téže schůzi představeni občanům.
    Kyjov není dnes malé město. Má velké úkoly, které nemohou být bez pomoci všech občanů splněny. Úkoly si vyžadují hodně práce i hodně organizačního umu. Tyto práce jsou v celém městě, ani jeden obvod není bez důležitých úkolů a tedy i práce. A proto všech 20 zvolených občanských výborů čeká zase jen hodně práce. Musí ji organizovat, musí také přesvědčovat občany ve svých obvodech, aby podle svých možností každý co nejvíce pomohl a společně si vylepšili životní prostředí.
    Jak bylo uvedeno výše, bylo zvoleno celkem 20 občanských výborů a podle jednotlivých občanských výborů byli do jejich čela zvoleni:

výbor č. 1, 24 členů
předseda Josef Zbořil, místopředseda ing. Zdeněk Hnilica, tajemnice Ludmila Neduchalová

výbor č. 2, 18 členů
předseda Štěpán Polášek, místopředseda Ján Antala, tajemník Bohuslav Ježek

výbor č. 3, 18 členů
předseda ing. Ladislav Mikeš, místopředsedkyně Vlasta Petruchová, tajemník Vlastimil Válka

výbor č. 4, 22 členů
předseda Jiří Krátký, místopředseda Walter Brüch, tajemnice Jarmila Jelínková

výbor č. 5, 19 členů
předseda Josef Michalík, místopředseda Josef Novotný, tajemnice Marie Cutáková

výbor č. 6, 21 členů
předseda Josef Lysoněk, místopředseda Jiří Kučerňák, tajemník Vojtěch Doležal

výbor č. 7, 20 členů
předseda Jan Knotek, místopředseda MUDr. Ivan Záhořík, tajemník ing. Ivan Moudrý

výbor č. 8, 20 členů
předseda MUDr. Jan Žák, místopředseda Josef Pokorák, tajemnice Anděla Müllerová

výbor č. 9, 20 členů
předseda František Šnejdar, místopředseda František Selucký, tajemnice Jiřina Barabášová

výbor č. 10, 18 členů
předseda Alois Cvek, místopředseda Rudolf Vyhňák, tajemník ing. Miroslav Hlaváč

výbor č. 11, 21 členů
předseda Miroslav Jakoubek, místopředseda Jaroslav Jakubčík, tajemník ing. Stanislav Šmíd

výbor č. 12, 20 členů
předseda ing. Vladimír Výleta, místopředseda Ladislav Polášek, tajemnice Helena Klíglová

výbor č. 13, 24 členů
předseda František Moric, místopředseda Václav Chylík, tajemník František Svoboda

výbor č. 14, 25 členů
předseda Jan Moudrý, místopředseda Miroslav Kyslinger, tajemník Josef Antoš

výbor č. 15, 17 členů
předseda ing. Bohuslav Hajda, místopředsedkyně Ludmila Šimečková, tajemník Vladimír Novoměstský

výbor č. 16, 18 členů
předseda Jaroslav Selucký, místopředseda Karel Preisler, tajemník Ladislav Kučera

výbor č. 17, 21 členů
předsedkyně MUDr. Marie Pavlíková, místopředsedkyně Štěpánka Rušilová, tajemník Ludvík Pokorný

výbor č. 18, 18 členů
předseda MUDr. Vladimír Müller, místopředseda Josef Rajsigl, tajemník Cyril Briešťanský

výbor č. 19, 19 členů
předseda Josef Kostiha, místopředseda Karel Řezníček, tajemník Lubomír Přikryl

výbor č. 20, 19 členů
předseda ing. Karel Dovolil, místopředseda Miroslav Doležal, tajemnice Věra Šafaříková

    Celkem tedy 20 občanských výborů a 402 jejich členů, kteří by měli skýtat záruku, že svou prací, každý podle svých možností, přispějí k zlepšení prostředí svého obvodu i k budování a to vše pro blaho lidí a zkrášlení celého města. Nelze jinak, než jim popřát do nového období hodně a hodně elánu, odvahy i síly, aby všechny úkoly, stanovené volebním programem, i ty, které přijdou nárazově, za pomoci všech našich občanů ke spokojenosti všech zvládli.

    První plenární zasedání nově zvoleného městského národního výboru se uskutečnilo 29. června 1981 v Kulturním domě. Tato schůze volila orgány MěstNV, předsedy a tajemníky jednotlivých komisí a ustanovila či potvrdila vedoucí odborů a zařízení MěstNV.
    Schůzi zahájil a řídil poslanec MěstNV Jaroslav Zapletal. Za jeho řízení byla zvolena komise mandátová v čele s ing. Vladimírem Rajdou jako předsedou a členy Rostislavem Skřivánkem a Hedvikou Svobodovou. Tato komise podala po svém zvolení návrh na ověření volby poslanců. Bylo konstatováno, že z celkového počtu 90 poslanců je 29 žen.
    Návrhová komise v čele s předsedou Rostislavem Novákem a členy Drahomírou Vašíčkovou a Miroslavem Seluckým přednesla návrh na složení členů rady městského národního výboru v Kyjově. Poslankyně Jenovefa Bučková přednesla text slibu, který pak poslanci složili do rukou předsedajícího poslance Zapletala.
    Předseda městského výboru Národní fronty Oldřich Fuchs přednesl návrh, aby předsedou MěstNV v Kyjově byl zvolen dosavadní předseda Miroslav Marada. Tento návrh byl jednomyslně schválen a nově zvolený předseda převzal další řízení této schůze a přijal i slib poslance MěstNV Jaroslava Zapletala. Jednomyslně byli zvoleni i Vítězslav Ingr do funkce místopředsedy a PhDr. Rudolf Strmiska do funkce tajemníka městského národního výboru. Členy rady byli pak zvoleni:

Miroslav Marada, 45 let, stávající předseda MěstNV Kyjov
Vítězslav Ingr, 43 let, stávající místopředseda MěstNV Kyjov
PhDr. Rudolf Strmiska, 38 let, stávající tajemník MěstNV Kyjov
Rostislav Skřivánek, 48 let, dělník Šroubárny Kyjov
Václav Zlámal, 55 let, dělník Šroubárny Kyjov
Drahomíra Vašíčková, 40 let, členka JZD Družba Kyjov
Eduard Kamera, 48 let, ředitel Sklárny Kyjov
Hedvika Svobodová, 43 let, ředitelka MŠ Bohuslavice
Dana Rudická, 35 let, kadeřnice OPS Kyjov
Ludvík Šigut, 36 let, dělník Sklárny Kyjov
Marie Sukopová, 42 let, ředitelka ZŠ Komenského Kyjov
ing. Bohumil Válka, 34 let, náměstek ředitele ZS Kyjov
Anna Bystřická, 44 let, vedoucí spořitelny Kyjov
ing. Helena Kubaczková, 38 let, členka JZD Družba Kyjov
František Svoboda, 55 let, náčelník stanice ČSD Bohuslavice

    Dále byli zvoleni předsedové a tajemníci jednotlivých komisí při městském národním výboru a zvolení poslanci do jednotlivých komisí byli začleněni. Kromě nich jsou členy komisí další 3 až 5 členové z řad občanů, kteří většinou jako odborníci jsou dobrými pomocníky volených orgánů. Složení komisí, které je uvedeno níže, kooptované členy neuvádí, zde jsou uvedeni pouze poslanci-členové komisí.

Komise plánovací
předseda ing. Vladimír Rajda, tajemnice Ludmila Neduchalová, garant – člen rady Eduard Kamera, členové Bedřich Švec, Josef Polášek, František Kouřil, ing. František Severin

Komise finanční
předseda Jaroslav Zapletal, tajemnice Anna Jurutková, garant – členka rady Anna Bystřická, členové Vladimír Šašinka, Zdeněk Vlach, Miroslav Selucký, Miroslav Smolík

Komise MH a bytového hospodářství
předsedkyně Vlasta Bártová, tajemnice Jana Pinterová, garant – členka rady Dana Rudická, členové Jarmila Svobodová, Petr Svoboda, Petr Kalous, František Maňas

Komise obchodu a cestovního ruchu
předsedkyně Růžena Čumbová, tajemnice Dana Zlámalová, garant – člen rady Václav Zlámal, členové Vítězslav Švábík, Jiří Strašil, Jiří Žídek, Karol Král

Komise dopravy
předseda Josef Přikryl, tajemník Vojtěch Lebeda, garant – člen rady František Svoboda, členové Vincenc Ventrča, Josef Růžička, Zdeněk Chytil, Stanislav Svoboda

Komise výstavby
předseda ing. Vlastimil Polášek, tajemník František Dobeš, garant – člen rady ing. Bohumil Válka, členové Bohumil Marek, Vojtěch Chrástecký, Marie Hložková, Ladislav Sukop, Drahomír Urc

Komise VLH a zemědělská
předseda Štěpán Šnajdr, tajemnice Jana Klüglová, garant – členka rady ing. Helena Kubaczková, členové Otakar Musil, Milan Kluďák, Jana Pelčáková, Ludmila Resnerová, Jenovefa Bučková

Komise školská
předseda Rostislav Smejkal, tajemnice Ludmila Müllerová, garant – člen rady PhDr. Rudolf Strmiska, členové Naděžda Balaštíková, Marie Jandová, Milan Vidurek, Jiří Šťastný

Komise sociální a zdravotní
předseda MUDr. Petr Němec, tajemnice Marie Vávrová, garant – členka rady Helena Svobodová, členové Jarmila Kamerová, Marie Mezíková, Marie Rakušanová, Marie Houšťová, Drahomíra Rajsiglová

Komise kultury
předseda ing. Zdeněk Matěják, tajemnice Jarmila Fabiánková, garant – členka rady Drahomíra Vašíčková, členové Josef Kopeček, Helena Horáčková, ing. Milan Džubera, Růžena Formanová, Augustin Trtík

Komise pro mládež a tělesnou výchovu
předseda Zdeněk Selucký, tajemnice Dagmar Mezihoráková, garant – člen rady Ludvík Šigut, členové Lubomír Přikryl, Josef Měsíček, Vlastimil Vráblík, Miroslav Baldrián

Komise pro ochranu veřejného pořádku
předseda Rostislav Novák, tajemnice Jarmila Jelínková, garant – člen rady Rostislav Skřivánek, členové Jiří Komínek, Vlastimil Lihan, Antonín Neduchal, Marie Škrlová

Výbor lidové kontroly
předseda Ladislav Hasala, tajemnice Marie Čejková, garant – člen rady Vítězslav Ingr, členové Vladimír Matějka, Libuše Polášková, Květa Dufková, Valentin Brhel, František Matuška

Sbor pro občanské záležitosti
předsedkyně a garantka Marie Sukopová, tajemnice Ludmila Šimečková, členové Alena Presová, Alena Ševelová, Marie Konečná a dalších 13 aktivistek

    Na ustavující schůzi byli potvrzeni ve funkcích vedoucí odborů městského národního výboru, a to: odbor finanční a plánovací – Jaroslav Ronek do konce roku 1981, odbor organizační a vnitřní – Miroslav Daněček, odbor výstavby – ing. Petr Laštovička, odbor MH, obchodu a cestovního ruchu – František Řihánek.
    Do funkce ředitele Technických služeb města Kyjova byl potvrzen Jan Fojtík, vedoucím městských kin Ludvík Pokorný a vedoucím školních jídelen Zdeněk Vlach.
    Ustavující schůze měla důstojný průběh a odpovídala vážnosti projednávaných záležitostí. Bude na všech, kteří funkce přijali, aby se zapojili do práce s nadšením i vědomím, že úspěch bude záležet jen na nich samých.

    Ukončení volebního období poznamenalo i sbor pro občanské záležitosti. Dosavadní jeho složení pod vedením Marie Jandové ukončilo své funkční období a nastupuje sbor nový, vedený poslankyní MěstNV Marií Sukopovou. Dalšími členkami jsou poslankyně MěstNV Alena Presová, Alena Ševelová a Marie Konečná a volené členky Terezie Gistrová, Hedvika Petrů a Anna Hofbauerová. Kromě nich pracuje v tomto sboru dalších 13 aktivistek, které zaručují, že práce sboru bude účinná ve všech oblastech a úsecích činnosti.
    Také v tomto roce vykazoval sbor pro občanské záležitosti pravidelnou činnost a dostatečnou aktivitu. Na úseku základních občanských obřadů to bylo v první řadě vítání do života. Bylo pozváno a přivítáno celkem 206 dětí a přivítání se zúčastnili nejen rodiče a nejbližší příbuzní, ale i funkcionáři národních výborů, děti a učitelky z mateřských škol a učitelé z lidové školy umění.
    Sňatků bylo stejně jako loni, tedy zase 171, z toho pak 145 neopakovaných a shodou okolností bylo stejně jako loni i pohřbů, tedy 153, z toho pak 80 občanských. Zpopelněno bylo 114 občanů.
    Předávání občanských průkazů patnáctiletým bylo uskutečněno slavnostně v květnu a průkazy obdrželo celkem 186 mladých lidí. Tato společenská akce je vždy zvýrazněna přítomností členů národního výboru, zástupců škol, obvodního oddělení VB a patronátních závodů.
    Dodržují se i pravidelné návštěvy občanů, kteří se dožívají 80, 85, 90 a dalších let a v jubilejní den jim zástupci sboru pro občanské záležitosti přicházejí poblahopřát. Letos navštívili 87 takových občanů města, mezi nimi i dnes nejstaršího občana, již 99letého Josefa Večeře. Nezapomínalo se ani na osamělé staré občany a spolu se zástupkyněmi Českého svazu žen bylo před vánočními svátky popřáno 72 takovým občanům a při té příležitosti byl jim i předán malý dárkový balíček. Že to bylo potěšení a mnohdy i dojetí, je samozřejmé.
    U příležitosti vyřazení občanů z vojenské služby pořádají zástupci sboru a i letos to bylo pro 78 mužů, kteří přestali být evidováni jako vojenské osoby v záloze. Na památku jejich dřívější povinnosti byla jim ponechána vojenská knížka, ovšem bez identifikační známky. Slavnosti se samozřejmě zúčastňují i zástupci okresní vojenské správy, kteří jsou spoluorganizátory tohoto aktu.
    Členky SPOZ se zúčastnily i celé řady jiných akcí, pořádaných ostatními složkami. Jednalo se např. o vítání prvňáčků, předávání výučních listů (45), maturitních vysvědčení (70) či povolávacích rozkazů (200). Tradiční besedy s 75letými občany se letos zúčastnilo 54 osob a po programu se uskutečnila beseda s představiteli města, a to s předsedou, místopředsedou a tajemníkem. Každý jubilant obdržel pamětní list, skleničky s potiskem znaku města, ženy pak navíc i karafiáty. Všichni byli osobně pozváni členkami sboru a těm, kteří se této slavnosti pro nemoc zúčastnit nemohli, byly tyto pozornosti předány v jejich domově.
    Zvlášť dojemné byly oslavy zlatých svateb. V tomto roce byly 4, a to: 14.2.1981 Rajmund a Marie Stokláskovi, Vrchlického 1134, 16.5.1981 Josef a Albína Novákovi, Tyršova 155, 7.11.1981 Ladislav a Marie Vlachovští, Za stadionem 1155, 23.11.1981 Antonín a Anežka Opluštilovi, Bohuslavice 4145.
    Byla uskutečněna ještě řada drobnějších akcí, ať to byla pozornost nováčkům projevením blahopřání k jejich prvnímu Novému roku na vojně či dnes již tradiční pietní vzpomínka na zemřelé 1. listopadu, kterou pořádají společně se společností přátel žehu. S touto společností uskutečnili i předání vsypové loučky. První vsyp byl uskutečněn 24. října 1981.
    Činnost sboru není omezena výlučně na Kyjov, ale zasahuje i do činnosti nematričních obcí Sobůlky, Věteřov, Strážovice a Želetice jak radou, tak i praktickou pomocí.
    Při zajišťování akcí opírá se sbor pro občanské záležitosti i o pomoc dalších složek. Proto spolupracuje se školami, mateřskými školami a pionýrskými soubory, které pomáhají sboru zajišťovat kulturní programy a vložky. Nelze opomenout ani práci řečníků za sbor. Jak Miroslav Daněček, tak i učitel Josef Kolařík přistupují k této práci s vážnou odpovědností a i jejich zásluhou dochází k důstojnému průběhu pohřbů.
    Nezapomíná se ani na pravidelnou propagaci a využívá se jak skříněk, tak i fotomateriálu a novin. Ve vzorně vedené pamětní knize jsou chronologicky zaznamenávány všechny důležitější události a je doložena i patřičná dokumentace.
    S prací sboru pro občanské záležitosti můžeme být tedy spokojeni. Všem jeho členkám patří dík za obětavost a nezištnou práci, kterou dělají pro blaho a uspokojení všech našich občanů.

    I když v části “Městský národní výbor” je určitá zmínka o výstavbě města, bude jistě vhodné, aby tato otázka byla shrnuta do celkového přehledu, který by shrnoval všechny akce a byl naprosto přehledný. Výstavba Kyjova pokračuje průběžně a rozhodně se ani v příštích letech nezpomalí či dokonce nezastaví. Z význačnějších, v roce 1981 dokončených staveb, to byla prodejna v sídlišti V.I. Lenina. Pro nedostatek kapacity nebyla však dokončena třináctitřídní základní škola a mateřská škola s jeslemi a jejich dokončení je přesunuto na červen, resp. září 1982.
    V průběhu roku bylo dáno do užívání 3 x 40 bytových jednotek na Šištotě, kde je třeba dokončit jen terénní a sadové úpravy. Byly dány do užívání i obytné domy o 10 bytových jednotkách v ulici Nerudova a Obránců míru pro zaměstnance národních podniků Sklárny a Zemědělské stavby. Do trvalého užívání bylo schváleno v tomto roce celkem 56 bytových jednotek v rodinných domcích, což je o 16 více, než bylo původně plánováno. Byla zahájena výstavba dalších 26 bytových jednotek v rodinných domcích, především v lokalitě Koliba III a Za humny a to je o 11 více, než zvažoval původní plán. V lokalitě Koliba III byla zahájena výstavba 2 x 8 bytových jednotek pro zaměstnance národních podniků Šroubárna a Sklárny, v Nádražní ulici pak svépomocná výstavba 2 x 8 bytových jednotek pro zaměstnance Agrochemického podniku Hodonín. V oblasti základní technické vybavenosti k rodinným domkům byly ukončeny práce v lokalitě A. Zápotockého s výjimkou kompletace rozvodů nízkého napětí, ukončena není vybavenost v lokalitě Koliba III a v lokalitě U Brandlovy, kde je nutno dokončit elektrorozvody a přečerpávací stanice.
    V oblasti přípravy další výstavby v lokalitě Kyjov – střed byly splněny všechny stanovené úkoly, tj. výkupy rodinných domků, přestěhování bývalých vlastníků, zahájení asanací a zajištění předprojektové dokumentace.
    Stěžejní akcí 7. pětiletky v městě je zahájení první stavby obytného souboru Kyjov – střed, který podle zpracované dokumentace obsahuje 494 bytů a je řešen včetně technické a občanské vybavenosti. Předběžný termín vlastního zahájení stavby je plánován na květen 1983 s dokončením v listopadu roku 1984 a v témže roce je plánováno i zahájení druhé stavby. Celkově je obytný soubor rozdělen do 3 staveb. Investorem této stavby je ONV Hodonín, dodavatelem národní podnik Pozemní stavby Gottwaldov.
    V oblasti územní přípravy komplexní bytové výstavby je zpracována urbanistická studie Kyjov – U vodojemu, obsahující 148 bytových jednotek, výhledově určených pro zemědělskou výstavbu.
    Výstavba rodinných domků v letech 1981 a 1982 je směrována k dokončení lokality Koliba III, která je prakticky plně obsazena. Další soustředěná výstavba rodinných domků v současné době nemá prostor a proto další výstavby se uskuteční výhradně v prolukách, vytipovaným, zpracovaným a schváleným seznamem pozemků. Pro další léta je územně připravena lokalita rodinných domků Růžová asi pro 25 domků a odbor výstavby po územní stránce zajišťuje dostavbu sídliště rodinných domků v ulici Luční v Nětčicích, kde je situováno formou řadové zástavby a kobercové atriové zástavby 66 rodinných domků. Ovšem realizace této lokality naráží na problém ochrany půdního fondu a zajištění příslušné základní technické vybavenosti.
    Po stránce přípravy území jsou lokality připraveny pro zahájení komplexní bytové výstavby pro 7. pětiletku a tak v roce 1982 můžeme očekávat jejich definitivní upřesnění.
    Kyjov neustále roste a zřejmě by chtěl růst i nadále. Vyskytují se potíže, ale lze předpokládat, že tyto budou postupně odstraněny. A my se můžeme těšit, že budeme žít ve městě větším a stále krásnějším.

    Hospodaření městského národního výboru včetně Technických služeb města Kyjova a městských kin je směrováno k tomu, aby plánované výdaje i plánované příjmy byly v souladu a odpovídaly předpokladům samotného plánu. Příjmy nemohou být nižší než výdaje, protože finanční prostředky jsou přísně omezeny a vyrovnat případný schodek by bylo velmi obtížné.
    Schválený rozpočet zajišťoval činnost MěstNV a všech organizací a zařízení, které rozpočtově řídí, a to zejména úkoly, dané volebním programem a plánem hlavních úkolů. Kontrola hospodaření podle rozpočtu byla prováděna v radě MěstNV měsíčně ústními informacemi a čtvrtletně písemnými zprávami plánovacího a finančního odboru. Po stránce organizační bylo dodržování rozpočtu zařízeno opatřením k snížení nákladů za poštovné, telefon, spotřebu energie a vody.
    Po zjištění, že zdroje ročního rozpočtu nepostačí k finančnímu zabezpečení všech odůvodněných potřeb, bylo v průběhu roku požádáno o posílení rozpočtu účelovými dotacemi z rozpočtu ONV. Na tyto požadavky byly během roku poskytnuty dotace v celkové výši 3.770.000 Kčs, čímž se příjmové zdroje zvýšily na potřebných 17.365.000 Kčs. Skutečně dosažené příjmy za rok 1981 představují však částku 17.632.000 Kčs, tedy o 267.000 Kčs více, přičemž plánované výdaje 17.365.000 Kčs byly dodrženy, tudíž rozpočet za rok 1981 je aktivní. Příjmovému hospodaření byla v tomto roce věnována velká pozornost. Velmi dobrých výsledků bylo dosaženo zejména u daní a poplatků, které byly splněny na 107 procent a není žádných nedoplatků. Dosažení zvýšení příjmů u školních jídelen o 207.000 Kčs ovlivňuje neustále se zvyšující počet stravovaných dětí, rovněž velmi dobrá návštěvnost filmového festivalu pracujících zvýšila plánované tržby městských kin téměř o 90.000 Kčs. Plánované tržby nesplnily však Technické služby a zůstaly dlužny 137.000 Kčs, když všechna jednání orgánů MěstNV se zástupci ONV o nereálnosti dosažení plánované výše příjmů zůstala neúspěšná.
    V čerpání výdajů se během roku neprojevily žádné větší potíže a pokud se vyskytly nepředvídané nebo mimořádné potřeby finančních prostředků, které nebylo možno řešit v rámci základního ročního rozpočtu, podařilo se díky pochopení jednotlivých odborů ONV je v plném rozsahu vypořádat. Tak bylo možno provést nejnutnější větší opravy místních komunikací, provést přístavbu školní jídelny a rekonstrukci kotelny na ZŠ třídy Pionýrů, opravářské práce v ZŠ Komenského, výstavbu pionýrského střediska Hutisko a řadu jiných akcí. V oboru vnitřní správy byly s financováním výdajů větší potíže, poněvadž rozpočtové ukazatele nebyly dostatečné s ohledem na zvýšené sazby za telefonní poplatky, poštovné, plyn, vodu a elektřinu.
    Investiční prostředky po zvýšení subvence a použití vlastních zdrojů dosáhly výše 1.535.000 Kčs a bylo jich použito na strojní investice pro Technické služby (571.000 Kčs), na pomník V.I. Lenina (402.000 Kčs), na výkupy rodinných domků pro asanaci (241.000 Kčs), na výkup pozemků (144.000 Kčs) a na poplatky za odnětí zemědělské půdy (177.000 Kčs).
    Městský národní výbor je i provozovatelem letního kina s provozem sezónním (letos od 15. května do 30. září) a kina Panorama s provozem celoročním. V obou kinech bylo plánováno celkem 955 představení s návštěvou 170.000 diváků. Ve skutečnosti bylo odehráno 958 představení, jež navštívilo celkem 202.902 diváků. Plánovaná tržba 1.200.000 Kčs byla také překročena, a to o 89.000 Kčs, návštěva filmů preferovaných pak dokonce o 47.000 diváků (plán 98.000, skutečnost 145.000 diváků).
    V městských kinech byly splněny všechny hlavní úkoly, stanovené Jednotným kulturním plánem města, a to filmový festival pracujících – zima 1981, 32. FFP – léto 1981, FFP dětem, X. dětský filmový festival, V. přehlídka sovětských filmů a školní oslavy Měsíce československo-sovětského přátelství a film. Za výsledky 32. FFP – léto 1981 byl místní štáb FFP odměněn ústředním štábem Filmového festivalu pracujících v Praze na celostátním aktivu jako jednoznačně nejlepší, když obsadil první místo před Opavou, Chomutovem, Boskovicemi, Ústím nad Labem, Plzní a dalšími městy a obdržel diplom za první místo v soutěži o nejlepší propagační a tiskovou kampaň, diplom za první místo v soutěži o nejlepší výsledky (celkové) FFP – léto 1981, diplom za druhé místo v soutěži o nejlepší návštěvnost na jednoho obyvatele.
    Za výsledky dosažené v okresní soutěži kin v měsíci ČSP bylo uděleno kinu Panorama-70 čestné uznání ONV, odboru kultury za nejlepší uspořádání oslav MČSP.
    Do rozpočtu městského národního výboru jsou zapojeny i Technické služby města Kyjova, které jsou samostatnou organizací, řízenou městskými orgány. Jejich základním posláním je provádět placené i neplacené veřejně prospěšné služby pro správní obvod města a v některých případech u určitých oborů činnosti i pro okolní obce v rámci rajonizace, upravené směrnicemi ONV Hodonín. V rozsahu prováděných služeb v roce 1981 nedošlo k žádné změně. Jak bylo uvedeno výše, nesplnily Technické služby plánované příjmy z důvodů objektivních a proto toto nesplnění nebylo nijak sankciováno.
    Součástí splnění rozpočtu je i každoroční inventura městského majetku a proto ke konci roku byl inventován veškerý majetek, patřící do správy MěstNV. Nejedná se o nějakou formalitu nebo dokonce nějakou malou položku, vždyť celková hodnota majetku městského národního výboru v Kyjově a všech jím řízených rozpočtových organizací představuje hodnotu 88.879.000 Kčs, z toho v základních prostředcích 78.931.000 Kčs, zbytek pak je v předmětech krátkodobé spotřeby a v materiálu. Z toho největší položky představuje majetek ve školách a kino.
    Údaje, získané z rozpočtu na rok 1981 a ze správy o jeho plnění přesvědčují, že se v Kyjově v tomto roce hospodařilo dobře a přebytku z tohoto roku může být účelně použito v roce příštím, kdy zejména na poli další výstavby města čekají velké úkoly. Rozhodně se vyplatilo pravidelné sledování nákladů, takže po celý rok bylo možno udržovat rozpočet v souladu s plánem. A to je správné.

    Dne 27. ledna 1981 zemřel Karel Pazdera, dlouholetý pracovník kyjovské samosprávy, který od roku 1948 zastával řadu důležitých veřejných funkcí.
    Narodil se 28. listopadu 1916 v Černovicích na Blanensku. Pocházel z početné rodiny a již od útlého mládí musel tvrdě pracovat. Vyučil se brašnářem a v roce 1942 se za řemeslem přistěhoval do Kyjova. Až do roku 1948 byl členem československé strany národně socialistické, v únoru téhož roku vstoupil do Komunistické strany Československa, která jej pověřovala různými funkcemi. Byl velmi aktivním pracovníkem v civilní obraně, odborovém hnutí a měl i zásluhy na kolektivizaci zemědělství v obvodě bývalého kyjovského okresu.
    Po roce 1948 pracoval v řadě funkcí při městském národním výboru. Byl předsedou bytové komise, později pak předsedou finanční komise a členem rady MěstNV. Od roku 1964 zastával funkci místopředsedy městského národního výboru a v této funkci setrval až do roku 1971, kdy se jeho nemoc začala zhoršovat a musel proto předčasně odejít do invalidního důchodu a činnosti zanechat.
    Byl znám jako neúnavný pracovník, odpovědně a s největší vážností přistupoval k plnění svých úkolů. Byl si vždycky vědom toho, že práce ve prospěch občanů je prvořadá a vysoce důležitá.
    Pro město vykonal hodně a byl by vykonal jistě daleko více, ovšem těžká a dlouhotrvající nemoc mu nedovolila pokračovat v práci, kterou miloval, a v níž byl příkladem i ostatním.
    Jeho práce byla oceněna státními i politickými orgány udělením řady čestných uznání a jeho dlouholetá činnost pro dobro naší společnosti si jistě zaslouží, aby se na něj nezapomnělo.