1982 - Zemědělství a doprava

Zemědělství a doprava

Zemědělství
ČSD
ČSAD

    Proces budování a rozvoje zemědělství je neustále živý a proto musí pokračovat podle světové a celostátní situace v tomto oboru tak, aby i u nás byla v tomto směru vybudována moderní velkovýrobní základna, která umožňuje podstatně zvýšit produktivitu práce a dovoluje zvládnout zvýšenou výrobu při současně sníženém počtu pracovníků. Přitom ovšem zaručuje zajištění vysoké úrovně výživy obyvatelstva. Při zakládání družstev v padesátých letech nebylo nic neobvyklého, když takové družstvo mělo, a těch nebylo nijak málo, třeba jen půl nebo deset hektarů půdy. Doba se postupem času hodně změnila, socialistický sektor v zemědělství narůstal a v roce 1970 dosahovala průměrná výměra družstva již 675 hektarů a v současnosti se průměr posunul až na 2.500 hektarů zemědělské půdy. Rovněž hrubá zemědělská produkce vzrostla o 50 procent oproti létům předválečným a spotřeba masa se zvýšila z 34 kg v roce 1936 až na 80 kg v současné době. Úměrně tomu se zvýšil počet hospodářských zvířat i drůbeže, podstatně se zvýšila i výroba vajec. Vynos zrnin se zvýšil o více než 100 procent, cukrovky se sklízí více o 20 procent, k poklesu však dochází u brambor, které jsou pro podniky, zejména pak hospodařící na úrodnějších plochách, kde se daří výnosnějším plodinám, málo rentabilní.
    Do výrobního procesu v zemědělství jsou stále více zaangažovány i jiné organizace, jejichž členové usměrňují svou zájmovou činnost tak, že respektují společenskou potřebu ve výrobě živočišné či rostlinné. Tak zahrádkáři zajišťují především takové výpěstky, které jsou náročné na ruční práci, a které by velkovýroba bez potíží zajišťovat nemohla. Je to např. ranná zelenina, rybíz, angrešt, maliny, jahody, česnek nebo léčivé byliny či okurky, drobní chovatelé pak hlavně králíky a některá jiná kožešinová zvířata. A proto jsou i tyto organizace v současné době preferovány a půda, která není vhodná k obdělávání velkými mechanizmy, je jim ve smyslu dnes platných předpisů předávána do dočasného užívání.
    Představitelem socialistického zemědělského podnikání v našem městě je JZD Družba Kyjov, jehož dlouholetým předsedou je Richard Kundrata. Svými 2.712 hektary zemědělské půdy patří mezi družstva střední velikosti, svou produkcí se ovšem řadí mezi družstva lepší, neboť vhodně využívá poměrně dobrých zdejších půdních i klimatických podmínek.
    Výsledky, dosažené v tomto roce, jsou skutečně dobré a i přes řadu nedostatků a vlivu počasí uspokojily. Až na rostlinnou výrobu, která na plán 32.548.000 Kčs vyrobila jen za 31.075.000 Kčs a splnila jen na 95,5 %, všechny ostatní úseky svůj plán překročily. A tak hrubá zemědělská produkce byla nakonec přece jen splněna, ba dokonce nepatrně, o 18.000 Kčs, překročena. Zklamaly-li letos u rostlinné výroby některé specielní plodiny, jako meruňky, višně, jablka a rajčata, pak u živočišné výroby byly značně překročeny úkoly především v mléce, chovu prasat a drůbeži.
    Finanční výnosy celkem byly splněny dokonce na 109 procent a místo plánovaných 65.752.000 Kčs bylo dosaženo 71.701.000 Kčs, tedy překročení o 5.949.000 Kčs. Byly sice překročeny jak materiálové, tak i mzdové náklady, to ovšem podstatněji neovlivnilo finanční zisk, který byl splněn dokonce na 118,4 procent, když místo plánovaných 7.873.000 Kčs bylo dosaženo 9.321.000 Kčs, tedy o 1.448.000 Kčs byl tento zisk příznivější. Takové zvýšení finančních zdrojů příznivě ovlivnilo a posílilo dotace hospodářských fondů družstva, především fondu rezervního, fondu výstavby a fondu společenské spotřeby.
    Výnosy v rostlinné výrobě, již jako hlavní agronom vede ing. Vojtěch Horehleď, jsou ovlivňovány i průběhem klimatických podmínek, které mají vliv na průběh vegetace i pěstební technologii. Silné mrazy a kolísání teplot v lednu a únoru (od plus 3 do minus 15 stupňů C) spolu s minimálními srážkami poškodily květní pupeny u meruněk a jabloní. Další období, březen a duben, bylo suché a chladné a projevilo se nepříznivě u plodin, setých na jaře, tj. u ječmene a cukrovky. Jinak byl vývoj a vliv klimatických podmínek velmi příznivý, což vyvážilo nepříznivé vlivy prvních čtyř měsíců tohoto roku. Tak výnos pšenice dosáhl letos 52 q z hektaru, ječmen ozimý dal přes 44 q, ječmen jarní 45,6 q, kukuřice na zrno 52,1 q cukrovka více než 372 q, vojtěška 329 q, kukuřice na siláž přes 452 q, okurky nakladačky 161,5 q, atd. Jako obvykle zklamaly i letos meruňky, kde se po hektaru sklidilo jen 15,5 q, naopak příjemně překvapila vysoká úroda broskví se svými 213 q na hektar. I vinohrady, třebaže místo předpokládaných 65 q daly po hektaru jen 62,6 q, nezklamaly hlavně po finanční stránce, neboť v důsledku vyšší cukernatosti a tím i vyšší ceně hroznů byla tržba překročena dokonce o 827.000 Kčs. Velmi úspěšným úsekem je i ovocná školka, zaměřená na výrobu ovocných výpěstků a její produkce byla v tomto roce překročena o 1.147.000 Kčs.
    Živočišná výroba za vedení hlavního zootechnika ing. Ladislava Petrjánoše splnila své úkoly, až na výrobu hovězího masa, beze zbytku. V mléku byly dodávky překročeny na 106,7 % a průměrnou denní dojivostí 9,57 litrů na dojnici patří družstvo mezi ty skutečně dobré. Vepřové maso, drůbež a vejce byly překročeny, plán výroby telat i selat byl rovněž splněn. Nejlepšího výsledku v mléce bylo dosaženo na farmě Nechvalín, kde průměrná dojivost dosáhla 10,73 litru, dobře si však vedli i na farmě Kyjov a Lovčice, kde rovněž denní průměr přesáhl 10 litrů, ovšem na farmě Bohuslavice se nadojilo jen 6,48 litru na den a dojnici, což je hodně pod běžným průměrem a vyžádá si hlubšího rozboru. V chovu selat a ve výkrmu prasat je to nejlepší na farmě Lovčice, kde si toto prvenství v rámci družstva udržují již řadu let. Chov drůbeže v družstvu je skutečně na výši a výroba na jednu nosnici dosáhla 231 vajec. Přesto se v tomto odvětví s dosaženým výsledkem neuspokojují, neboť v důsledku zhoršení kvality krmných směsí se projevily vyšší ztráty úhynem, což zčásti znehodnotilo práci a tím i finanční výsledek celé živočišné výroby.
    Vedle těchto hlavních úseků zaujímá své důležité postavení i přidružená výroba, která si pod vedením Oldřicha Kouřila vytyčuje stále vyšší úkoly. Zaměřuje se na docilování co nejvyššího objemu tržeb při vysoké efektivnosti a vytváření nejlepších podmínek pro využití pracovníků rostlinné výroby, hlavně pak traktoristů a řidičů, v době vegetačního klidu. Toto středisko dosáhlo na plán 7.000.000 Kčs ve skutečnosti 7.371.000 Kčs tržeb a při hlubokém podkročení vlastních nákladů splnilo svůj plán na 104,5 %, čímž napomohlo k vylepšení celkového zisku. Pro rok 1983 plánuje dosažení tržby aspoň 7.500.000 Kčs, což je úkol poměrně vysoký, ale určitě dosažitelný.
    V družstvu vyvíjí činnost i komise ochrany a bezpečnosti při práci. Tato komise se pod vedením ing. Jindřicha Kouřila soustavně zabývá tímto problémem a snaží se úrazům předcházet především preventivně. Při rozboru příčin a zdrojů pracovních úrazů bylo zjištěno, že více než 70 procent všech úrazů je zaviněno nedodržením pracovní a technologické kázně a porušením příslušných bezpečnostních předpisů. A proto tato komise přistoupila k přesvědčovacím akcím a školení, ovšem přesto, že se počet pracovních úrazů skutečně snížit podařilo, došlo skoro k trojnásobnému nárůstu zameškaných dnů právě z titulu úrazů, i když se nevyskytl žádný vážný nebo dokonce smrtelný úraz. Komise má tedy před sebou ještě hodně práce.
    Kulturní a sociální fond, který v roce 1982 disponoval 1.085.000 Kčs, dotuje, jak už jeho název naznačuje, kulturní a sociální akce jak družstevníků samých, tak i organizací, které se o kulturu pro družstevníky starají. Z prostředků tohoto fondu se uhrazují zájezdy, soutěže, oslavy MDŽ, oslavy 1. máje, besedy s důchodci a jiné oslavy. Poskytují se i příspěvky na kulturní zařízení, na závodní stravování (3,50 Kčs na 1 oběd pro člena), příspěvky na mateřské školy, na tělovýchovnou a sportovní činnost, sociální výpomoci, dary, odměny a konečně i na rekreaci a slavnostní výroční členskou schůzi. Zůstatek na tomto fondu ke konci roku ve výši 420.000 Kčs a plánovaný příděl z výsledku hospodaření roku 1983 ve výši 900.000 Kčs naznačuje, že se po této stránce družstvo o své členy stará a snaží se jim vytvářet stále lepší podmínky pro kulturní vyžití. Vždyť v roce 1983 má být uskutečněno aspoň 5 dvoudenních zájezdů do Prahy a umožněna návštěva Národního divadla, Paláce kultury a některých historických památek. Není to čin hodný následování?
    Bylo také rozhodnuto rozšíření čerpání tohoto fondu v oblasti nepeněžních darů všem pracujícím členům, kteří v běžném roce dovršují 70 let (u žen 65) a potom pravidelně každých 5 let dalších. A těch bude jen v prvním čtvrtletí následujícího roku celkem 24. Je to jistě pěkný a lidsky cenný čin.
    Protože zemědělství, jako jediná část, je zcela zaměřeno na výživu obyvatelstva a tím i na celkový růst jeho blahobytu, je a určitě zůstane jedním z nejdůležitějších odvětví našeho hospodářského života. Buďme rádi, že neustále pílí vpřed, a že jeho výsledky jsou stále lepší. Vždyť právě potraviny si musíme v každém případě zajistit pro sebe i naše potomky.

Československá státní dráha Kyjov

    Již v minulých zápisech byla zmínka, že kyjovská stanice ČSD patří svou velikostí mezi stanice střední, ovšem svou důležitostí i velikostí nakládky i vykládky tyto převyšuje. V tomto roce se toto opět potvrdilo, neboť ve zdejší stanici bylo naloženo 18.561 vozových jednotek, což představuje více než 231.000 tun nákladu a vyloženo bylo dokonce 21.261 vozových jednotek o váze téměř 250.000 tun. Do ciziny bylo směrováno celkem 1.955 zásilek, především sklářských výrobků. Největším přepravcem je zdejší sklárna, která loží denně až 35 vozových jednotek, z mlýnů odchází denně průměrně 18 a ze šroubárny 8 vozových jednotek. To, že počet došlých vozů převyšuje počet vozů odeslaných, je samozřejmé, neboť váha materiálu na výrobu je vždy větší, než výrobek hotový a také proto, že část hotových výrobků zejména ze šroubárny je odvážen jinými dopravními prostředky (nákladními auty).
    O důležitosti stanice svědčí i okolnost, že z ní denně vyjíždí, jí projíždí nebo v ni končí celkem 114 vlaků, tedy téměř 5 vlaků každou hodinu. I počet prodaných lístků, celkem 254.170 jízdenek, představuje denní prodej 700 kusů a dosažená tržba 2.148.000 Kčs svědčí o čilém provozu této stanice, neboť oproti minulému roku se tržba zvýšila při nezměněné ceně jízdenek dokonce o 173.000 Kčs, což naznačuje, že při dnešních poměrně vysokých cenách pohonných hmot znovu více lidí používá služeb dráhy.
    I nadále trvá velký nedostatek pracovníků a nejvíce se to projevuje u posunu, kde chybí plných 40 procent plánovaného stavu zaměstnanců. Tento nedostatek se projevuje již delší dobu, neboť tato práce není pro mladé lidi nijak zajímavá hlavně asi proto, že vyžaduje hodně svědomitosti, a že je zde nutno pracovat v nepřetržitém provozu a projevit i hodně osobní obětavosti. A to řadě mladých mnohdy chybí.
    Velkou událostí byla oslava stého výročí povolení stavby trati Bzenec (nyní Moravský Písek) – Kyjov. Při této příležitosti byl 27. března vypraven z Kyjova historický vlak, tažený parní lokomotivou řady 354 1217, který byl ve všech stanicích na trati vítán velkým počtem diváků a jen v Kyjově se jejich počet odhadoval na 3.000 osob. Ve stanici byla při této příležitosti uspořádána výstava deseti lokomotiv od parní až po elektrické a tato výstava se stala dostaveníčkem všech železničářů i železničních modelářů od těch nejstarších až po nejmladší.
    Lokomotivu historického vlaku symbolicky řídil bývalý strojvůdce Josef Večeř, který se 28. března dožil v plném zdraví stovky let a je pravděpodobně nejstarším žijícím strojvůdcem. Ale o tom až v retrospektivním zápise.

Československá automobilová doprava

    Kyjovská ČSAD je dnes zařazena v rámci reorganizace jako provozovna závodu 606 Hodonín a jejím vedoucím je Jakub Vašíček. Pokračuje ve svých úkolech v zajišťování jak osobní, tak i nákladní dopravy obdobně, jak tomu bylo i v letech minulých. Zaměstnanci provozovny splnili úspěšně všechny stanovené úkoly a přičinili se, aby provozovna patřila mezi nejlepší ve svém oboru. O tom, že se to podařilo, svědčí skutečnost, že plnění tržeb v nákladní dopravě bylo splněno na 100,8 %ˇ, pravidelná osobní doprava překročila plán o 2,2 % a osobní doprava nepravidelná dokonce o 3,4 % a přitom pohonné hmoty v tomto roce byly čerpány pouze na 97,9 procent a bylo dosaženo úspory nafty ve výši 7.280 litrů i přesto, že k 1. lednu 1982 byla realizována úsporná opatření na úseku pohonných hmot a stanoveno, aby spotřeba byla oproti minulému roku stanovena o 3,4 procenta níže. Byla dodržována směrnice, aby doprava pracujících a žáků, dojíždějících do zaměstnání a škol, nebyla nijak narušena nebo omezena a tak omezení, které bylo skutečně nutné, bylo převedeno do dvou denních období, a to ráno od 8 do 13 a odpoledne od 16 do 21 hodin a celá tato změna proběhla celkem bez vážnějších připomínek.
    Všichni řidiči se zapojili do celozávodního socialistického závazku na úsporu pohonných hmot s přihlédnutím tržby, dosažené na 1 litr spotřebované nafty, což je ukazatel, který daleko přesněji ukazuje zhodnocení spotřebované nafty přímo na skutečnou tržbu a podněcuje i k soutěživosti. Tak v nákladní dopravě bylo na 1 litr spotřebované nafty dosaženo 20,15 Kčs, zatímco v autobusové dopravě jen 15,17 Kčs a to je jistě důvod k zamyšlení a případnému zlepšení organizace práce.
    Na provozovně pracují 3 kolektivy brigády socialistické práce, z nichž kolektiv zájezdových řidičů, vedený Karlem Vaclem, je již nositelem zlatého odznaku. V socialistické soutěži “Jezdím bez nehod” ujelo hranici 1 milion kilometrů 49 řidičů, 1.250.000 km rovněž 49 řidičů a 1.500.000 km jeden řidič.
    V provozovně, která má své vlastní dílny, se provádějí i náročné opravy vozidel a o kvalitě zdejších odborníků svědčí i skutečnost, že právě dík dobré údržbě a opravám, jsou jejich vozy spolehlivé ať na našich, nebo evropských či asijských silnicích, kam všude vozy kyjovského ČSAD pravidelně jezdí. Také skutečnost, že v Kyjově bude jedno z největších odborných učilišť svého oboru, svědčí o tom, že zdejší provozovna má po odborné stránce vysokou úroveň a patří určitě mezi ty nejlepší.